Minerály

Minerály tvoří cca 4 % tělesné váhy, jsou to anorganické látky nezbytné pro celou řadu životních procesů, od formování kostí k normální činnosti srdce a zažívacího systému. V těle máme 7 hlavních prvků – vápník, chlor, hořčík, fosfor, draslík, sodík, síra a 15 vedlejších, tzv. stopových prvků. Největším zdrojem vitaminů a minerálů v přírodě jsou ovoce, bylinky, houby, semínka, ořechy, obiloviny a zelenina.

Seznam hlavních minerálů:

• vápník, důležitý pro tvorbu kostí a zubů, přenáší nervové impulzy do svalů
• chlor,
• hořčík, zdroj energie, uvolňuje svaly, elektrolyt, prevence srdečních chorob
• křemík, podílí na provázání kolagenu a elastinu, na stavbě kostí, chrupavek, zubů, vlasů a nehtů, na pevnosti a pružnosti šlach
• fosfor, podporuje zdravý stav kostí a zubů, zvyšuje tělesný výkon a eliminuje únavu
• draslík, prevence infarktu myokardu, snižuje a normalizuje krevní tlak
• jód, podporuje tělesný růst, působí na činnost štítné žlázy
• sodík, společně s draslíkem patří mezi tzv. elektrolyty
• selen, působí proti předčasnému stárnutí, proti rakovině, chrání srdce, podporuje detoxikaci těžkých kovů
• měď, podporuje stavbu kostí a tvorbu kolagenu
• síra, je potřebná pro zdraví většiny tkání
• zinek

Česnekovité rostliny (cibule, pažitka, pórek a samozřejmě česnek) v sobě ukrývají čtyři větší skupiny látek s rozdílným efektem: třeba mikro minerály (germanium, tellur), aminokyseliny (arginin), enzymy (allináza) a spoustu sloučenin síry (alliin, allicin, ajoen, allylpropyl disulfid, diallyl trisulfid, allylcystein). Některé jsou přítomny přímo v rostlině, jiné vzniknou v důsledku enzymatické reakce například v lidském žaludku.  

Bylinky jsou zdrojem těchto minerálů:

• vápník - rozmarýn, řebříček, bazalka, česnek, libeček, saturejka, černý rybíz
• hořčík - chmel otáčivý, jmelí bílé, pastýřská kapsička, jitrocel kopinatý, kozlík, levandule, meduňka, mateřídouška, ořech vlašský – list, pelyněk pravý, routa vonná, řebříček, šipky, zeměžluč, arnika, čekanka, sléz léčivý
• draslík - arnika, fazolové lusky, jmelí, pastýřská kapsička, máta peprná, ořešák královský – list, pelyněk pravý, svlačec brečtanovitý, přeslička rolní, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, vrba (kůra), zeměžluč
• křemík - andělika, arnika, zlatobýl, čekanka, fazolové lusky, pastýřská kapsička, lípa, ořech královský – list, routa vonná, rozmarýn, sléz léčivý, třezalka, šalvěj, zeměžluč
• železo - arnika, zlatobýl, bezinky, jmelí, levandule, libeček, měsíček, ořešák královský – list, svlačec, routa vonná, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, šipky, zeměžluč, kopřiva
• zdroj elektrolytů
• atd.
• Bylinky používané na očistu půdy (Fytoremediace) od pesticidů a dalších toxínů (např. konopí, len, křídlatka, červený jetel, huseníček atd.)

Rostliny, příznaky chybějících minerálů v půdě:

Nedostatek dusíku

se projevuje slabým růstem a především světlezelenou barvou, která je nejvýraznější na níže položených (starších) listech. Příznaky nedostatku dusíku se vyskytují zvláště na jaře a to zejména na lehkých půdách a za chladného počasí.

Přírodní zdroje dusíku, které můžeme dodat do půdy:

Černý bez a kopřiva (živnou půdou pro růst kopřivy jsou dusíkaté nánosy) jsou indikátory vysokého obsahu dusíku v půdě (zejména rumiště, příkopy, atd.)

• kopřivová jícha - podporuje růst rostlin
• hnůj, drůbeží trus - je  považován za jeden z nejúčinnějších přírodních hnojiv, obsahuje vysoké množství dusíkatých sloučenin. Hodí se především pro vyhnojení půdy po sázení nejrůznějších zelenin. Díky vysokému obsahu fosforu také podporuje tvorbu květů
• chlévská mrva
• močovina
• kompost, rašelina

Nadbytek dusíku

má za následek tmavozelenou barvu listů a nadměrnou tvorbu zelené hmoty na úkor květů a plodů.

• Rostlinná pletiva jsou náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovým poškozením.
• Zelí při přehnojení dusíkem má nižší obsah cukrů a proto hůře kvasí, cibule je hůře skladovatelná, lusky papriky špatně vyzrávají a u celerových bulev dochází k tmavnutí dužniny.
• Zcela specificky reagují na nadbytek dusíku okurky, u nichž okraje listů žloutnou a postupně zasychají. Hlízy brambor jsou náchylnější k mechanickému poškození.

Přehnojení dusíkem se projevuje i nižším obsahem vitaminu C. 

Nedostatek draslíku

Zdrojem draslíku je Řebříček - kořeny obsahují až 50% draslíku, Kostival lékařský… má vysoký obsah draslíku, vápníku a dusíku a hodí se tedy hlavně pro na dusík náročné plodiny (rajčata, papriky) vhodný ve směsi s kopřivou (listy  kopřivy obsahují potřebné živiny, dusík, fosfor, draslík, železo, vápník,vitamin B2 a C, stopové prvky, kyselinu křemičitou a další látky), prasečí hnůj - tzv. studený hnůj, obsahuje hodně draslíku, málo dusíku a téměř žádný vápník

Draslík spolu s vápníkem a fosforem obsahuje například dřevěný popel, dostatek draslíku je i ve výluhu z kostivalu

Typický příznak nedostatku draslíku se výstižně nazývá okrajovou (též káliovou) spálou, resp. nekrózou.

Žloutnutí a postupné zasychání listů, které začíná na špičkách listů a rozšiřuje se po okrajích listů směrem k řapíkům a při silnějších příznacích i mezi žilnatinu, to jsou příznaky nedostatku draslíku. Uvedené příznaky se vyskytují nejprve na spodních listech a až později přecházejí i na listy mladší, umístěné výše.

• Bramborové hlízy jsou náchylnější k šednutí dužniny, a to především po uvaření.

Někdy se nedostatek draslíku projevuje i vadnutím rostlin nebo svěšením listů, a to i v případě dostatku vody v půdě, předčasným opadem listů i květů, sníženou mrazuvzdorností, tvorbou drobných a špatně vybarvených plodů a tvorbou semen se špatnými osivovými hodnotami.

• Nedostatek draslíku je příčinou řídkých a měkkých hlávek zelí a kapusty.
• U rajčat pak nedostatek draslíku podporuje praskání a rovněž nerovnoměrné dozrávání plodů (nevyzrávání stopkové části) a u okurek deformace plodů.

Rostliny s nedostatkem draslíku jsou všeobecně náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovému poškození.

Nadbytek draslíku

se nepřímo projevuje omezením příjmu vápníku a hořčíku, ale i zinku a manganu.

Nedostatek fosforu

zdroj fosforu: Kopřiva dvoudomá (listy  kopřivy obsahují potřebné živiny, dusík, fosfor, draslík, železo, vápník,vitamin B2 a C, stopové prvky, kyselinu křemičitou a další látky), zkvašený netopýří a drůbeží trus - ředí se 1 : 50, zdroj dusíku a fosforu

má především za následek nedostatečnou tvorbu květů a plodů (např. rajčat a jádrovin) a červenání až fialovění (antokyanizaci) zelených částí rostlin.

• Luskoviny mají menší počet semen v luscích.

Silnější příznaky jsou na lehkých a kyselých půdách, na půdách s nadbytkem dusíku a za chladného počasí.

Nedostatek hořčíku

Nejtypičtějším příznakem nedostatku hořčíku je ztráta chlorofylu (chloróza) listů, při které zůstávají zelená pletiva pouze v blízkosti žilnatiny (nervatury). Poškozené listy předčasně opadávají. Porucha se objevuje nejprve na spodních listech a až později postupuje směrem nahoru.

• U révy vinné je nedostatek hořčíku též příčinou odumíráním třapiny, ke kterému dochází na začátku zrání bobulí.

Nedostatek železa i zinku

Vizuálně velice podobné příznaky jako při chybějícím hořčíku však mohou být i při nedostatku zinku.

Jestliže se příznaky obdobné projevům nedostatku hořčíku objevují nejprve na nejmladších listech, jedná se o nedostatek železa. Tento typ vrcholové chlorózy se někdy nazývá kalciózou, protože ji podporuje vysoký obsah vápníku v půdě a to především ve vlhkých jílovitých půdách a za vyšších teplot.

• Na nedostatek železa jsou citlivé broskvoně a réva vinná, ale i např. jabloně, hrušně, slivoně, maliník, jahodník a réva vinná.

Nedostatek boru

je příčinou kaménkovitosti hrušek, vnitřního korkovatění jablek a hrušek (křenčení), srdéčkové hniloby bulvového celeru, řepy salátové, tuřínu a vodnice, u košťálové zeleniny dutostí a vnitřní hniloby košťálů a u květáku a brokolice i propadáním a dutostí růžic.

• U jahodníku tato deficience může být jednou z příčin deformace plodů.
• zdroj bóru je BORAX

Nedostatek síry

Bršlice kozí noha - je bohata na síru, draslík a dusík

se projevuje obdobně jako nedostatek dusíku, ale příznaky postupují od vrcholu rostlin a žilnatina zůstává zelená. Při nízkém obsahu síry se v rostlinách zvyšuje koncentrace nežádoucích nitrátů. Výrazné snížení síry v ovzduší a omezené používání hnojiv obsahujících síru má za následek stále častější projevy nedostatku síry i v našich podmínkách, zvláště na lehkých půdách.

• Nejnáchylnější na nedostatek síry jsou všechny brukvovité a cibulovité druhy zeleniny, kde síra je nezbytná pro jejich typickou štiplavost.

Nedostatek molybdenu

V případě slabších příznaků se růžice květáku či brokolice sice vytvoří, ale jsou menší a méně kompaktní.

U květáku a brokolice se nedostatek molybdenu projevuje nejčastěji a to tak, že se nevytvářejí růžice (vyslepnou) nebo se růžice deformují.

Od vyslepnutí způsobeného jinými příčinami se vyslepnutí způsobené nedostatkem molybdenu odlišuje silnou deformací listů, které se může vyskytovat i u jiných brukvovitých druhů zeleniny, především u hlávkového zelí, kedlubnů a dokonce i u salátu a rajčat.

• Většinou je celá jedna podélná polovina listu zakrnělá a druhá polovina je v různém stupni redukována, zprohýbána a celkově deformována. Při silnějších příznacích jsou nejmladší listy redukovány často až na hlavní nerv, který je v horní části většinou zahnutý, takže celý list je přeměněn na útvar, který připomíná háček.

U ostatních brukvovitých rostlin se nedostatek molybdenu projevuje tvorbou lžícovitě (člunkovitě) prohnutých listů.

Prevence

Pro předcházení všem nutričním poruchám platí vyvážená výživa uzpůsobená požadavkům jednotlivých plodin. Při nedostatku mikroprvků se používají speciální hnojiva, jejichž sortiment se stále mění.

https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/vyziva-rostlin/poznat-rostlinach-ktere-vyzivne-latky-chybeji/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=kqEOBPHn559-202007050701&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box