Dopaminová závislost

Dopaminová závislost (digitální dopamin), dopamin je látka, která se vytváří při stimulaci mozku a tím se vytváří závislost, nutkání, podobná závislosti na drogách, hrách, kasinu atd.). Tohoto poznatku se využívá při konstrukci programů a různých her, které vytváří závislostní vztah (např. uspokojení ze zpětné vazby) a poškozují kognitivní funkce mozku. Děti klíčových manažerů a majitelů těchto digitálních firem mají používání sociálních sítí zakázané!

Sociální sítě ničí základy fungování společnosti a lidé jsou snáze manipulovatelní a dostávají rybu (je to zdarma a bez námahy), která je předem „upravená“ o dopaminovou závislostní složku.
Symbolem dopaminové závislosti na sociálních sítích je "LAIK", který byl vymyšlen tak, aby působil nutkání a tím se vytváří dopaminová závislost (Mudr. Martin Jan Stránský).
Závislost (strach, lež, peníze, moderní technologie atd.) je otroctví a vnitřní otroctví vede k vnějšímu otroctví, láska a rozvoj je nejlepší ochrana před otroctvím (nejhorší je zoufalství, sklíčenost a odsuzování) Sergej Lazarev.

Moderní technologie a dopaminová závislost

Neurolog Martin Jan Stránský: nyní se nacházíme na rozcestí jako homo sapiens (nejsem optimista pro budoucí vývoj lidstva, protože lidstvo je nepoučitelné, pokud nedojde k masívnímu "osvícení"), jestli zůstaneme lidmi, nebo z nás budou lidští roboti a tedy jestli přežijeme nebo ne (už Albert Einstein říkal, že technologie zničí lidstvo) je to past pro lidstvo (např. v Číně je zaveden sociální bodový systém, kde 30 % populace je pod neustálým dozorem, a podle jejich chování jsou omezovány jejich možnosti např. cestovat atd.)

WI-FI, mobilní telefon ve spojení s Facebookem a dalšími sociálními sítě a technologie se stává drogou (digitální dopamin“) moderní informační společnosti, tohoto stavu je dosaženo stimulací dopaminu v mozku (vzniká pak závislost na této činnosti)
Mobilní telefon a připojení k internetu se stává nepostradatelným partnerem mladé generace, k životu téměř nic kromě jídla a pití nepotřebují
Nové technologie a mobilní telefony odcizují děti od rodičů, přestávají si rozumět, je narušen tradiční mezigenerační model učení a předávání zkušeností
Podle neurovědců nás chytré telefony dělají hloupějšími, méně sociálními, zapomnětlivějšími a náchylnějšími k závislosti, nespavosti a depresi. Navíc nám „kradou navigační schopnosti“ (orientaci). Vědci však tvrdí, že chytré telefony působí obráceně, než si myslí rodiče (kteří chtějí, aby se jejich dítě rozvíjelo své tvůrčí dovednosti a učení). Namísto toho, aby nás chytré telefony činily chytřejšími, snižují naše kognitivní schopnosti, což lze dokázat výsledky měření a studií. „Věda předkládá mnoho důkazů o tom, že informace, které se naučíte na digitálním zařízení, se nezachovávají dobře a nepřenášejí se do skutečného světa,“
Chytré telefony a smartphony ovlivňují naši paměť a koncentraci, jsou také návykové, a to až do té míry, že by mohly být v tomto ohledu na úrovni drog (dopaminová závislost, stejná jako u hazardních her, alkoholu, drog i chytrého telefonu, jak dopaminová reakce klesá, musíte zvýšit množství, které potřebujete, abyste dosáhli stejného výsledku). Také jsou spojovány se sníženou sociální interakcí, nedostatečným spánkem, špatnou navigační schopností v reálném světě a depresemi.
Moderní technologie podporují u lidské populace například proces odlidštění a vzdalování se přírodě.
Každodenní rozhodování postupně předáváme moderním technologiím, podobné je to i u našich smyslů, kde také nastupují nové aplikace, senzory a další vymoženosti techniky, dochází tak k zpohodlnění a zakrnění základních funkcí a smyslů člověka.
Dopaminová závislost pomáhá plnit zlatý rybník, který je součástí kontrolované společnosti (Technokracie).
V nejbližších letech budeme moci přímo přenášet naše myšlenky do počítače (propojení mozku a počítače) a tak budeme mít možnost ovládat život v digitálním ekosystému.
S nástupem digitálních virtuálních států („digitální feudalismus“ monopol digitálních gigantů Facebook, Google, Amazon a Apple) roste riziko, kdy „jeden člověk“ bude rozhodovat o algoritmech (algoritmy jsou konstruované tak, že podporují dopaminovou závislost-digitální dopamin) pro šifrovanou komunikaci určenou pro miliardy lidí (díky tomuto faktu se sníží rozmanitost a omezí konkurenční sociálním prostředí), hrozí také fakt, že tyto firmy jsou už nyní tak velké a vnitřně vzájemně provázané, že je nelze rozdělit (jsou tak velké, že nesmějí padnout), protože jejich rozdělením by stát přišel o velké příjmy a riskoval by jejich ztrátu pozic na globálním trhu (a to je také možná důvodem plánovaného scénáře přechodu do DVS).

Paradox nastupující ekonomiky moderních technologií: s rozvojem moderních technologií se na jedné straně mluví o internetu věcí a o chytrých domácnostech (např. “NEXT BIG THING”), a na druhé straně se čím dál častěji objevují domácnosti bez televizí, wifi routerů a kabelového připojení. Vyjadřovat hlasitě odpor vůči elektronice se stalo známkou příslušnosti k vyšší sociální třídě. Další paradox, na jedné straně „digitální elita“ která se podílí na tvorbě moderních technologií a udává jim směr, si je vědoma digitální dopaminové závislosti, sebe a své děti filtruje od působení tohoto digitálního ekosystému a na druhé chudší většina věří, že moderní technologie jim a jejich dětem přinesou rozvoj dovedností a učení (moderní technologie včetně chytrých telefonů se tak stávají technologiemi chudých).

Stav se dá jednoduše vyjádřit: děti ze středních a nižších společenských tříd budou vyrůstat s mobilem v kapse, sledováním filmů a digitálních her (preferují filosofii používání technologií), děti z vyšších společenských tříd si budou hrát s dřevěnými a jinými elektronickými hračkami (preferují filozofii odmítání jakýchkoliv technologií).
Díky tomuto trendu se definuje i nová hranice mezi společenskými třídami (padla obava, že bohatí studenti budou mít výhodu v tom, že se k internetu dostanou dříve, tudíž s předstihem získají specifické dovednosti a znalosti technologií, a v důsledku toho se bude mezi nimi a jejich méně movitými vrstevníky prohlubovat digitální propast, realita ukazuje pravý opak).
Digitální propast byla definována „dostupností k technologiím“, nyní je definovaná „omezení dostupnosti a přístupu k technologiím“. „Zdravý rozum“ říká, že nejvhodnější cestou je najít dynamickou rovnováhu v digitálním ekosystému (mobily a tablety mohou děti hodně věcí naučit). Oba extrémy mohou způsobovat ve vývoji dětí poruchy, úzkost, deprese, závislost, sociální, lidskou izolaci, tyto jevy mají další důsledky pro vývoj mozku, osobnosti jedince a jeho vnitřní integrity (odolnost, resilience).
Závislost na mobilech je průvodním jevem masového rozšíření a dostupnosti jakýchkoliv moderních technologií, řešením může být digitální hygiena (rovnováha či „zdravý přístup“ při používání technologií, protože „ZLEM“ nejsou technologie). Moderní technologie jsou obrovským sociální a zdravotním experimentem na dětech (digitální dopaminová závislost), vzniká závislost, digitální demence, rozklad osobnosti atd.

Fenomén FOMO (sociální úzkost), strach ze zmeškání něčeho zajímavého na sociálních sítích, mobilní telefon nás drží v šachu, máme nutkání neustále kontrolovat, jestli nám nepřišly nové podněty ze sociálních médií nebo mailu (únik z reálného světa, kde se nudíme, a proto utíkáme do virtuálního světa, kde najdeme nové zajímavé podněty), lidé jsou stále více rozptýlení, je pro ně těžší udržet pozornost, tráví stále více času ve světě virtuálním na úkor toho skutečného, a to jim znemožňuje koncentraci na běžné věci.

Fenomén takzvaných „fantomových vibrací“. Lidé, kteří měli na telefonu vypnuté zvonění a zapnuté vibrace, se začali setkávat s tím, že se jim zdálo, že telefon vibruje, i když byl vypnutý.

Jak se zbavit digitální dopaminové závislosti?

Důvodem digitální dopaminové závislosti je, mimo jiné, také prostředí ve kterém žijeme a nerovnováha reálný život a duchovní rovina.

Z jednostranného (atomizovaného) stavu přejít do různorodého závislostního stavu (růst diverzity jak unitř, tak vně - homeostáze), rozvoj jak v materiální, tak i duchovní oblasti.
Najít činnost spojenou s přírodou a tím co nás naplňuje (vytváří se nová dopaminová závislost), kde se může vytvořit proti rovnováha současného jednostranného závislostního vztahu.

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika (prof. Peter Staněk)

1.10.2021 Lidstvu hrozí utonutí v dopaminu. Elity pro sebe hledají záchranný kruh před algoritmy. Skládá se z 11 atomů vodíku, osmi atomů uhlíku, dvou atomů kyslíku, jednoho atomu dusíku a lidé pro něj udělají cokoliv. Triviálně se v chemii zmíněné molekule říká taktéž dopamin a stojí na něm světová ekonomika, zejména ta digitální. Není to přehnané tvrzení, neboť dopamin je tím, co lidi motivuje, zodpovídá za rauš spojený s lajky na sociálních sítích, požitím drogy, nákupem akcií nebo třeba se sledováním porna. Dopamin umožňuje vznik závislostí a závislých přibývá. Na popularitě nabírá také dopaminový detox.

Dokumentaristé ve spolupráci s odborníky a bývalými zaměstnanci velkých korporací ukazují hrozby sociálních sítí a spojují je například s narůstajícími počty lidí s depresemi nebo sebevražedností. Zejména ve Spojených státech se obě statistiky v posledních letech prudce zhoršují. Nejzhoubněji se závislosti promítají do života dětí a obecně nejmladší generace lidí, která v digitálním světě vyrůstá.
Instagram má totiž v plánu spustit tuto síť ve verzi pro děti do 13 let. Psychologové přitom varují, že právě Instagram je tou úplně nejhorší sociální sítí, co se dopadů na lidskou psychiku týče. Podle nedávno zveřejněných dat má nejhorší účinky zejména na mladé dívky.
Mechanismus sociálních sítí jako Instagram, ale i třeba různých fintech aplikací typu Robinhood cílí na základní princip fungování odměňování v lidském mozku. Když mozek očekává možnost odměny, dojde k uvolnění dopaminu, který podpoří mozek v následování tohoto cíle. Člověk to pocítí jako touhu. Po dosažení odměny se uvolní další dopamin a dostavuje se pocit štěstí. Mozek je ale evolučně nastavený k udržování rovnováhy a praktikuje homeostazi. Když je venku horko, tělo se začne potit a rozšíří krevní cévy. Vyrovnává teplotu. Když dojde k náhlému návalu dopaminu, mozek začne redukovat receptory, které jsou na dopamin citlivé, aby dosáhl rovnováhy. To je spojené s následným pocitem vystřízlivění. Tomu se ale tělo brání a žádá doplnění dopaminu. K dosažení stejného rauše je však už nutné uvolnit pro stejný efekt více dopaminu, neboť je méně receptorů. A tak může postupně vzniknout závislost, kdy je potřeba ke stejnému pocitu štěstí dodávat čím dál silnější podněty. Jsou potřeba už jen k tomu, aby se člověk cítil normálně, neboť stav normality se posunul. Na sociálních sítích jsou odměnami lajky, počet zhlédnutí videí, reakcí. Mozek si na tyto odměny rychle zvykne a postupně jich pro pocit blaženosti začne žádat ještě více, ostatně platí to také o dalších úspěších v životě. Úspěšní a bohatí lidé si proto často nemohou pomoci a potřebují dosáhnout ještě vyšších cílů.
Tvůrci algoritmů, jež mají za úkol uživatele v dopaminu topit. Proti uživateli stojí složité matematické modely a algoritmy, které sledují každý jeho krok, v čase se neustále učí, zlepšují a zvyšují svou schopnost udržet uživatelovu pozornost. Snaží se z něj vytlouci každou kapku dopaminu. Vše se pak zabalí a prodá inzerentům. Tisíce let neměnný mozek nemá proti těmto algoritmům moc šancí. Umělá inteligence zcela cíleně ovlivňuje prostředí, ve kterém se člověk pohybuje, a tím do značné míry určuje i jeho životní cestu.
Návodů na dopaminovou restrikci je celá řada. Začíná odinstalací Facebooku a dalších sítí z mobilního telefonu, vypnutím notifikací a končí rozprodejem nepotřebných věcí, které vedou jen k rozptýlení. Při odpojení se ale kromě pocitu abstinence dostaví také ticho. Zmizí rozptylující podněty a člověk zůstane sám se svými myšlenkami. A to je podle psychologů jednou z nejnáročnějších výzev, protože člověk najednou začne přemýšlet nad základními otázkami po smyslu života, už je nelze odbývat prací nebo závislostmi...
https://www.youtube.com/watch?v=cMvMt48mdA0
https://nazory.hn.cz/c1-66979060-lidstvu-hrozi-utonuti-v-dopaminu-elity-pro-sebe-hledaji-zachranny-kruh-pred-algoritmy