Hnojení, jícha

Přírodní organické a rostlinné hnojení

Sláma a jí podobné mulčovací materiály mají široký poměr uhlíku a dusíku, a tudíž při jejich rozkládání dochází k tzv. dusíkové depresi: Mikroorganismy přechodně imobilizují v půdě dusík, který v procesu rozkladu slámy potřebují. Dusík je tedy nutné rostlinám dodat z vnějšku ve formě hnojiva.

• koloběh vody
• koloběh uhlíku

Způsoby obohacování půdy živinami a pomocníci pro zadržování vody v půdě:

• hnůj je zásobu živin a užitečných mikroorganismů, které jsou pro fungování půdního systému nepostradatelní (např. kravský, kozí, prasečí či koňský), musí být skutečně dobře uleželý, čerstvý většinu rostlin spálí. Čím více slámy hnůj obsahoval, tím více uhlíku a méně dusíku poskytuje

• hnojení kompostem (nebo listovkou), vylepšuje strukturu půdy a ta pak dovede udržet živiny a vláhu. Obsahuje pro rostliny důležití huminové a fulvové kyseliny

• humus 

• přirozené hnojení - tzv. dusíkáče , bob, vikev, peluška a lupina bílá jsou vynikajícím zdrojem dusíku, spolupracují symbioticky s nitrifikačními bakteriemi, které poutají vzdušný dusík

• rostliny z čeledi bobovitých (Fabaceae), na jejichž kořenech žijí hlízkové bakterie přeměňující vzdušný dusík na formu přijatelnou pro rostliny

• přírodní tekuté hnojení: jícha - zákvas 

• dřevěný popel (obsahuje fosfor, hořčík a vápník, neobsahuje dusík) má vysoké pH, nehodí se ke kyselomilným druhům, vhodné pro papriky a rajčata, která díky němu netrpí nekrózou plodu rajčete, tedy hnědnutím spodních částí plodů. Můžete ho také rozpustit ve vodě v poměru jedna ku dvěma. Roztokem pak zalévejte zahradu, opět s výjimkou kyselomilných druhů. Dřevěný popel můžeme dát přímo do půdy, doporučené množství je kilogram popela na plochu o velikost pět metrů čtverečních

• dřevěné uhlí, nikoli popel, což se často zaměňuje, nedegraduje a půda je díky dřevěnému uhlí trvale úrodná (Terra preta).

• kávová sedlina

• kamenná moučka, zdroj minerálů, tyto látky uvolňuje velmi pomalu a zároveň zvyšuje absorpční kapacitu půdy či substrátu. Obsahuje draslík, hořčík, vápník a jiné prvky, záleží na složení horniny. Drcený dolomitický vápenec se používá pro zvýšení pH, činí půdu zásaditější a je dokonce vhodnější než pálené vápno, neboť obsahuje kromě vápníku i další cenné minerály a působí jemněji. Kamennou moučku pořídíte v lomech a všude, kde se zpracovávají, řežou a brousí kameny, vápenec

• rašelina, má nízké pH, je vhodná pro velké rododendrony, zahradní brusinky a borůvky, vřesy a vřesovce nebo hortenzie, rašelinu může nahradit kompostovaná kůra nebo jehličnatá hrabanka

• epsomská sůl, síran hořečnatý je pH neutrální, takže nepoškozuje půdu. Krystaly se rozpadají na vodu, hořčík a síru – tři složky, které jsou pro většinu rostlin prospěšné. Epsomská sůl je bezpečná, snadno se aplikuje a rychle pracuje na nápravě různých problémů a zvyšuje celkové zdraví vaší zahrady. 

• meziplodiny, zelené hnojení (svazenka vratičolistá je nejuniverzálnější, pohanka, jetel, peluška, řepka olejka atd.) - sejeme na podzim a zapravujeme do půdy až na jaře - chrání půdu před erozí a zarůstaní plevelem (výše uvedené rostliny mají na svých kořenech kořenové hlízky osídlené bakteriemi, které přeměňují vzdušný dusík na sloučeniny přijatelné pro rostliny, takže půdu vlastně hnojí dusíkem a přidávají organickou hmotu)

• slepičince (vložte je do nádoby, zalíjte vodou a nechat zkvasit. Takto připravené hnojivo následně nařeďte vodou, a to v poměru asi 1 díl výluhu na 10 dílů vody) - vhodná pro muškáty, rajčata, nebo jahody

• skořicový prášek - vynikajícím hnojivem a stimulantem růstu rostlin (posypeme listy, nebo půdu)

• šungitový prášek nebo šungitová drť, zadržuje vodu, zvyšuje úrodnost půdy

• alunit a zeolit - podporují zadržování vody v půdě

• česneková voda, dokáže zlepšovat sílu a zdraví daný rostlin hlavně tak, že umí účinně a efektivně bojovat proti chorobám. Také dokáže dobře bojovat proti škůdcům, které umí i velmi dobře odpuzovat. Pozitivně se podepisuje i na imunitě rostliny

• obsah vápníku ve skořápce výrazně zlepšuje vlastnosti půdy. Váže na sebe škodlivé kyseliny, těžké kovy, má pozitivní vliv na pórovitost a průsak vody, ale zároveň zlepšuje i rozpustnost živin v půdě. Dále vápník podporuje růst kořenů i klíčivost semen. Rostliny posiluje proti škůdcům, mrazům či chorobám. Drcené skořápky můžeme přidávat do kompostu.

• štěpka = hrubší dřevěná drť, nejlépe z listnatých dřevin, je geniální pro zúrodnění půdy, za výše uvedených předpokladů (dostatek spoludodaného dusíkatého materiálu). Nakompostovaná, již tlející štěpka, může trvale pokrývat veškeré záhony jako mulčovací a zároveň v humus se přeměňující organická hmota. Potlačuje růst plevelů, podporuje půdní houby a mikroorganismy. 

• výluh z chleba ve vodě

• lidská moč a stolice (podporují a doplňují koloběh živin vypěstovaných potravin)

• podpora mykorhizy a obnova půdního mikrobiomu

Bezvadně jako hnojivo funguje čaj, který vám zůstane po jeho vypití, vaječné skořápky, banánové slupky, lák z okurek, voda, ve které jste vařili těstoviny či brambory, a také mléko a dešťová voda.

Na přírodní hnojivo z mléka a dešťové vody budete potřebovat:

• 1 litr mléka

• 9 litrů dešťové vody

• 10 kapek jodu

• 1 sklenici horké vody

• ½ kávové lžičky kyseliny borité

Začněte s mlékem, které nalijte do hrnce a zahřejte. K teplému mléku přimíchejte vodu, ve které jste rozmíchali kyselinu boritou. Teď už stačí přidat pouze jod a odstavit z plotýnky. Pořádně celou směs promíchejte.Jakmile směs vychladne, nalijte do nějaké velké nádoby, kde tuto směs ještě smícháte s dešťovou vodou. Jestliže dešťovou vodu nemáte, použijte běžnou. Nicméně právě dešťová voda je pro rostlinky nejlepší. Směs, kterou jste si připravili nalijte do rozprašovače a aplikujte postřikem přímo na rostliny tak, aby byly zcela potřísněné, včetně spodních listů. Aplikovat můžete již v době růstu výhonků, čím umocníte jejich růst. Podruhé pak aplikujte v době květu a potřetí pak v době plodů, kdy urychlíte dozrávání. Toto přírodní hnojivo je ideální právě na rajčata, ale použít lze také u jiné zeleniny.

https://svetkreativity.cz/bohatou-urodu-rajcat-muzete-mit-i-diky-prirodnimu-hnojivu-z-mleka-a-destove-vody/?

Bylinky a rostliny na přípravu rostlinné jíchy:

Jícha, neboli zákvas se používá buď jako posilující hnojivo ke kořenům, v tom případě ředíme výsledný zákvas 1:10 pro měsiční inerval hnojení, nebo jako postřik a pak volíme poměr ředění s vodou 1:20. Je poměrně velké množství bylin, které se na zákvas používají.

• kopřiva, pro posílení rostlin v době růstu (ovocných dřevin, zeleniny, aromatických rostlin, květin - růže ), urychluje zrání kompostu, podporuje tvorbu humusu, jako rostlinné hnojivo, k ozdravění rostlin a jako postřik proti mšicím (ne na fazole, hrách, cibuli a česnek). Vhodná je kombinace s kostivalem lékařským
• kostival lékařský, hodí se tedy hlavně pro na dusík náročné plodiny (rajčata, papriky) vhodný ve směsi s kopřivou
• přeslička rolní
• bršlice kozí noha, je bohata na síru, draslík a dusík
• vratič obecný
• řebříček - kořeny obsahují až 50% draslíku
  
• heřmánek - podporuje pronikání dusíku a jeho procesy spojené s draslíkem
  
• pampeliška list -  spařit horkou vodou, nechat odstát do druhého dne a neředěným roztokem zalévat stromy a keře (pampeliška prospívá nejvíce ovocným dřevinám a podporuje kvalitní úrodu)
  
• pelyněk, kapradiny, routa vonná, černý bez, kozlík lékařský, měsíček, řebříček či listy rebarbory
• kvalitní výživné hnojivo poskytne v podstatě jakýkoli plevel – pouze nesmí obsahovat již zralá semena, která bychom spolu s výluhem zaseli zpět do záhonů.
• výtažek z mladého borovicového jehličí je výborný pro zlepšení úrody zeleniny (rajčat, okurek) ve formě zálivky
• více

Rdesno sachalinské je vhodné pro detoxikaci půdy od těžkých kovů. Rozrazil polní, bodláky (pcháč a ostropestřec mariánský), heřmánek, řebříček obecný a přeslička rolní jsou vhodné pro překyselené a vyčerpané půdy.

Jak připravit jíchu?

• vybereme vhodnou nádobu min. 10 litrů (plastová, kameninvá nebo dřevěná, kovová je nevhodná)
• rostlinky nasekáme na 5-10 cm kousky - urychluje se tak proces vyluhování
• nádobu zaplníme ze 3/4 roslinou a zalijeme nejlépe dešťovou vodu tak ,aby byla tostlina pod vodou
• tuto směs necháme kvasit cca 14-21 dní, může být i na slunci, obšas promícháme
• jícha je hotová, pokud směs přestane kvasit a zapáchající ekutina má tmavou barvu
• jíchu ředíme v poměru 1:10 až 50 s vodou a používáme na hnojení (1x týdně - 1:50 a měsíčně v poměru 1:10), nebo na postřik proti škůdcům a plísním

Jícha z kopřiv je zdrojem zinku, draslíku, železa, fosforu a dalších látek, ředí se v poměru 1:50

• jícha se nalévá přímo ke kořenům jahod a činit byste tak měli zhruba dvakrát týdně. Dít by se tak mělo ještě před vykvetením jahod

Kompost

Nejlepší je vrstvit jednotlivé suroviny na sebe při zachování zelené a hnědé kombinace, přičemž popel se řadí mezi ty druhé. Je tedy dobré ho sypat na posečenou trávu, zbytky zeleniny a podobně. Důležité je zachovávat správnou vlhkost kompostu (pokud je kompost suchý, nepracuje a je potřeba dodat vodu).

Druhy organického hnojiva:

• drůbeží trus - je  považován za jeden z nejúčinnějších přírodních hnojiv, obsahuje vysoké množství dusíkatých sloučenin. Hodí se především pro vyhnojení půdy po sázení nejrůznějších zelenin. Díky vysokému obsahu fosforu také podporuje tvorbu květů. Můžete ho přidávat k zahradním i balkonovým květinám, ale pouze v nepatrných dávkách.Nikdy jej však nepoužívejte v čerstvé formě, protože rostlinám spálíte kořeny, které následně uhynou. Slepičince nechte odležet aspoň jeden nebo dva měsíce, aby se jejich účinek zredukoval, teprve potom je využívejte. Vhodné jsou i pro přípravu zákvasu.
• kravský hnůj - mírný a vyvážený hnůj, obsahuje všechny důležité živiny, lze použít k hnojení všech druhů rostlin. Kravský hnůj vždy přidejte k zemině, nebo ho s ní smíchejte a rostliny rázem rychleji porostou, jelikož budou mít mnoho živin. Po několikatýdenním uležení se z něj stane univerzální činitel s vysokým obsahem dusíku, fosforu, draslíku, zinku, molybdenu i dalších prvků a můžete jej využít pro přímé hnojení záhonů, ovocných stromků i keřů.
• koňský hnůj - tzv. výhřevný hnůj, lze s ním velmi snadno „vytápět“ pařeniště. Obsah výživných látek je podobný jako u kravského hnoje. Obě hnojiva mohou být v kompostéru společně. Koňský hnůj je výborným doplňkem výživy pro náročné rostliny.
• prasečí hnůj - tzv. studený hnůj, obsahuje hodně draslíku, málo dusíku a téměř žádný vápník. Nehodí se ke všem druhům rostlin. Kompostovaným prasečím hnojem ale prokážete dobrou službu především celeru, pórku a maliníkům
• kozí, ovčí a kraličí hnůj - rychle se rozkládající hnojivo, příliš mnoho dusíku může způsobit nepřiměřeně bujný růst, je dobré vždy kompostovat, ať už samostatně, nebo ve směsi s jiným druhem hnoje, v syrovém stavu může způsobit spálení rostlin, hnoje jsou vhodné především pro druhy zeleniny s vysokými nároky na živiny
• kachní a holubí trus - výkaly se vyznačují rychlým rozkladem a následně uvolněním velkého množství dusíku, vhodné do kompostů a nebo přípravy zákvasu
• kompostovaný hnůj -  čerstvý hnůj je vhodné nejprve zkompostovat a potom teprve zarýt do půdy, zničí se tím případné choroboplodné zárodky
• ptačí nebo netopýří trus (Guano), je dusíku, fosforu, zinku i draslíku a obsahem organických látek, je vhodný jej použít na začátku vegetaci (asi tak 0,7 kg na 10 metrů čtverečních) v podobě zákvasu, ředí se 1 : 50 s vodou
  

Zdroj: "Zdravá zahrada"  od p. Heleny Vlašínové

Česnek a zahrada

Stimulace pro rostliny

Pokud je chcete stimulovat v růstu, a zároveň dezinfikovat půdu a tím eliminovat bakterie, plísně a viry, použijte česnek. Dobře se hodí třeba na vaše brambory. Základní směs je celkem jednoduchá, jelikož budete potřebovat 1 kg česneku na 10 litrů vody. Česnek prolisujete, smícháte s vodou a do té následně namočíte na pár hodit sazenice. Zbytkem dané vody zalijete své záhony. Uvidíte, jak to vašemu zahradničení prospěje.

Ochrana před škůdci

Česnek umí také velmi dobře chránit před škůdci. Hlavně, pokud pěstujete rajčata. Jestliže chcete, aby se jim škůdci vyhýbaly, vezměte 50 g prolisovaného česneku a smíchejte ho s kbelíkem vody. Tuto směs nalijte do rozstřikovače a poté aplikujte přímo na vaše rajčata. A to na celou plodinu. Česnek ji dokáže ochránit před nezvanými hosty.

Zlepšení úrody

I tady je česnek velmi dobrým pomocníkem. Hlavně v případě, kdy pěstujete ředkvičky, které budou o poznání větší, než tomu bylo dříve. Stejně jako v předchozím případě, i tady smíchejte 50 g česneku s kbelíkem vody.

Dále přidejte i trochu soli. Vznikne roztok, kterým vaše ředkvičky lokálně zalévejte, a to vždy několik centimetrů od místa, kde mají plod. Stejným postupem je možné zlepšit také úrodu řepy a dalších plodin.

Jak připravit česnekovou vodu pro rostliny?

Postup přípravy je jednoduchý. Vezmete dva stroužky česneku, který prolisujete a vložíte je do nádoby. Potom je zalijete litrem vody a nádobu zavíčkujete. Takto necháte při pokojové teplotě po dobu 24 hodin louhovat. Občas s nádobou zatřepete, aby se obsah promíchal. 

• 2 stroužky česneku
• 1 litr vody
• Sklenici s víkem

Aplikace: Po 24 hodinách jste připraveni k samotné aplikaci, která vás přesvědčí o své celkové jednoduchosti. Obsah nádoby stačí jednoduše jenom přelít do rozstřikovače a potom můžete začít s aplikací na své květiny. Vždy se snažte, aby byly česnekovou vodou postříkány rovnoměrně, na všech částech. Aplikujte pravidelně a uvidíte, jak se rostlina začíná probouzet k životu. A co ze zbývající vodou? Tou lze v případě potřeby vaši pokojové rostliny také zalévat.

Očista půdy pomocí hořčice:

Pokud hořčici na podzim zasadíte, nebudete muset příští rok vůbec plít. Vydrží teplotu až - 50 stupňů, a tak se o ní nemusíte v zimě vůbec obávat. Sázíme do hloubky 1-1,5 cm. Mezi rostlinami by měl být 20 cm odstup. Po zasazení začnou klíčit asi během 3 až 5 dnů.

Hořčice čistí půdu od fosfátů a dalších chemikálií z hnojení. Její kořeny, stvoly a lístky dokážou vstřebat velké množství škodlivin. Díky tomu budou vaše květiny zdravé a růst jako z vody. Hořčice často roste okolo míst, kde je hodně plevele. Berou si jeho živiny a dokážou ho účinně zlikvidovat. To ale není všechno. Kořeny uvadlé hořčice můžete využít jako hnojivo pro rostliny. Především v zimě, kdy jim chybí sluneční světlo a dostatek živin.

Hořčice ničí plíseň, hnilobu a škodliviny v půdě. Její nejlepší schopností je ale podle nás to, že odpuzuje všemožné škůdce - červy, drobný hmyz, a dokonce i šneky. Vysaďte ji mezi brambory, vinnou révu, hrášek, fazole nebo ovocné stromy a chraňte je před nezvanými hosty. Vytvoří na půdě vrstvu, díky které nikdy zcela nezamrzne. Kromě toho si z ní můžete vyrobit excelentní med.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/na-podzim-zasadte-horcici-a-pristi-rok-zapomente-na-plevel-po-cele-zahrade/

Podzimní hnojení rybízu:

V podzimním období je vhodné použít 15 gramů síranu draselného a 30 gramů superfosfátu. Ideální je samozřejmě zředit hnojivo v poměru 1:15 a poté aplikovat během zalévání. Kromě této možnosti můžete využít i hnojiva další. Ideální je 10 litrů vody, ve kterých se rozpustí 3 gramy kyseliny borité, dále 5 gramů manganistanu draselného a dále také 30 gramů síranu měďnatého. I to je směs, která se hodí pro hnojení právě na podzim. Alterativně  jsou doporučovány slupky z brambor. Těmi naplníte litrovou nádobu, obsah přesypete do nádoby o objemu 10 litrů a zalijete horkou vodou. Zavíčkujete a necháte vychladnout. Poté obsahem nádoby rybíz zaléváte. Také je možné použít i klasický kravský hnůj, který poslouží i jako krycí a ochranná vrstva půdy. 

Podzimní hnojení angreštu:

Je vhodné na jeden čtverečný metr použít 15 gramů síranu draselného, samozřejmě rozpuštěného ve vodě. Přírodní hnojení: na metr čtverečný použijte zhruba 1 kilogram jemného dřevěného popela, rozpuštěného ve vodě. Také je možné použít i klasický kravský hnůj, který poslouží i jako krycí a ochranná vrstva půdy. 

Popel

Popel raději uskladňujte, abyste ho měli dost na sezónu. Je totiž mimořádně užitečný, jelikož se jedná se o univerzální hnojivo vhodné pro všechny plodiny. Nese s sebou několik předností, díky kterým ho jistě oceníte a začnete v zahrádce používat taky. Kvalita popela se časem nijak nezhoršuje. Popel obsahuje velkou dávku vápníku, draslíku, hořčíku i fosforu, a proto bychom si ho měli opravdu cenit. Popel v zahrádce:

• Zvyšuje úrodnost půdy,
• zlepšuje odolnost rostlin vůči chorobám,
• zlepšuje chuť ovoce a zeleniny.

Obecně platí, že popel se zapravuje do zryté půdy na podzim, případně brzy na jaře. Důležité je, aby se do půdy dostal alespoň dva týdny před výsadbou. Ideální množství je zhruba 50 gramů popela na metr čtvereční. Při práci na zahradě můžete popel kombinovat s rašelinou, humusem a kompostem. Jediné, co se nedoporučuje, je jeho kombinace s čerstvým hnojem. Popelem se nemusíte bát posypat celou zahradu, od cibulovin až po ovocné stromy. Jediné, čemu je třeba se vyhnout, jsou rostliny milující kyselé prostředí, jako třeba borůvky. Popelovou péči ocení i samotný trávník, který díky popelovému poprašku bude na jaře ještě zelenější a taky o něco zdravější.

https://bydlimeutulne.cz/popel-je-poklad-ktery-skvele-poslouzi-na-zahrade-zkuseni-pestitel-prozradil-kde-ho-lze-vyuzit/

Pekařské droždí: Proč je droždí dobré pro rostliny?

Pekařské droždí je bohatým zdrojem základních živin, jako je dusík, fosfor, draslík a stopové minerály, mezi nimi zinek a hořčík. Tyto živiny hrají zásadní roli v růstu a vývoji rostlin. Dusík je například klíčovou složkou chlorofylu, pigmentu zodpovědného za fotosyntézu. Fosfor pomáhá při přenosu energie v rostlině, zatímco draslík podporuje celkové zdraví rostlin, odolnost vůči chorobám a vývoj plodů.

Jak použít droždí na rostliny?

Jedním z účinných způsobů použití droždí na pečení je příprava kompostového čaje. Pro přípravu kompostového čaje smíchejte 1 kostku pekařského droždí s pěti litry nechlorované vody. Nechte 24 hodin uležet, jen občasným promícháním zajistěte provzdušnění. Poté směs sceďte a použijte k zalévání rostlin. Kompostový čaj podporuje zdravý vývoj kořenů a celkový růst rostlin.

Rostliny, které nejvíce těží z pekařského droždí

Zatímco většina rostlin může mít prospěch z použití pekařského droždí, je známo, že některé druhy na jeho aplikaci reagují obzvláště dobře. Zde je několik příkladů:

• Listová zelenina: Rostlinám, jako je salát, špenát a kapusta, se daří s dostatkem dusíku. Pekařské droždí, které je bohaté na dusík, pomáhá této listové zelenině energicky růst a produkovat bohaté, výživné listy.
• Plodonosné rostliny: Rajčatům, paprikám, okurkám a dalším plodonosným rostlinám prospívá obsah draslíku v pekařském droždí. Draslík přispívá k robustnímu kořenovému systému, lepší kvalitě plodů a zvýšené odolnosti vůči chorobám.
• Kořenová zelenina: Mrkev, ředkvičky a další kořenová zelenina vyžadují pro zdravý vývoj kořenů fosfor. Pekařské droždí přitom poskytuje vynikající zdroj fosforu, podporuje silnější kořeny a celkový růst rostlin.
• https://pestujme.cz/drozdi-doda-rostlinam-dulezite-ziviny-a-pratelske-mikroorganismy/