Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata, skorocel kopijovitý), léčivá bylinka kterou nenajdete na anglickém trávníku, ale snad na každé louce, u cest i na zahradě. Měří cca 20 centimetrů dlouhé listy (mají kopinatou čepel s celokrajným až nezřetelně zoubkovaným okrajem) v přízemní růžici a květ (jitrocel kvete od května do října), který je ve zralosti podobný malinké šištičce. Listy jitrocele obsahují slizové látky, kyselinu křemičitou a citronovou, vitamin C, třísloviny, flavonoidy, inulin (semena), iridoidy (glykosid Aukubin), hořčiny, soli draslíku, vápníku, zinku, síry, kumariny, xantofyl, fytoncidy (rostliné antibiotika) a enzymy (invertin a emulsi). Jitrocelové listy sbíráme od května do začátku září), objevíme je běžně na loukách, mezích, podél cest, slunných stráních, trávnících, zahradách. Listy jsou náchylné k zapařování a hnědnutíi, pro je potřeba je sušit velmi rychle na větraném míste ve vrstvě max. 3-5cm. Jitrocel má jak vnitřní, tak i vnější užití (zejména čerstvé listy) a používal se k léčení již v dávných dobách.
Upozornění: níže uvedení uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože byly převzaty z "odborné literatury" (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačního a vyhledávacího portálu seznam.cz. Provozovatel stránek AWAshop.cz upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.
Použití: na přípravu čaje, také se dá přidávat do salátů nebo na posypání vařených brambor - listy musí být ještě před květem, jitrocel kopinatý můžeme kombinovat s mateřídouškou, dobromyslí, proskurníkem, pelyňkem, kmínem, fenyklem...
Skladování: suché, temné místo do teploty 25°C
Kontraindikace: nevhodné pro kojící, těhotné ženy a děti, nemá žádné vedlejší účinky, použití konzultujte s lékařem
Kvalita: jitrocelové listy jsou drobivé, mají zelenou barvu, slabý charakteristický zápach a mírně hořkou a svíravou chuť, skladují se v papírových obalech v suchu a temnu.
Chuť čerstvých listů: slabě nahořklá, svíravá
Vůně:
Sušení: suší se v tenkých vrstvách do teploty 40°C, sušíme velmi rychle na větraném míste, neobrací se, listy mají schopnost černat (stávají ce bezcenými), pozor listy vlhnou, plesniví
Stanoviště: louky, meze, pastviny, výslunné stráně, trávníky, podél cest, lomy, rumiště
Sběr: list od května do srpna (kolem 14 hodiny), semeno
Květ: kulovité až válcovité klasy o délce 1–3, případně 5 cm, barva bílá, tmavě hnědá
Čeleď: jitrocelovité (Plantaginaceae)
Bylinky s podobnými účinky: jitrocel větší, jitrocel prostřední
Plod: tobolka
Permakultura: v kompostu značně urychlí tlení, podporuje nárůst potomstva u žížal
Lidová pořekadla, pověsti: když je ropucha štípnuta pavoukem, spěchá k jitroceli, tím je ji pomoženo (že starého herbáře)
Lidové názvy: babí list, babka, beraní jazyk, celníček, cendolín, jazejček, jitrocel špičatý, jitrocil, myší ouško, olověný jazýček, psí uši, stopa bílého muže, ranocel, hojínek, volský jazyk, cendelín, jatrocel, babí ucho, babka, beraní jazyk, celdoň, celník, itrocín, jitrocél, jitrocel špičatý, jitrocí, myší ocas, myší ocásek, myší ouška, olověný jazýček, psí jazýček, psí jazyk, skorocel, skoročil, volský jazyk, jatrocel
Signatura: jitrocel větší s okrouhlými listy ránu vyčistí a jitrocel kopinatý s listy úzkými ránu stáhne a zacelí - moudrost starých kořenářek
lžíce podrcených květů či listů jitrocele na šálek vody zalijeme vřelou vodou (vva 80°C), necháme vyluhovat cca 10 min a zcedíme a popíjet třikrát denně
z omytých a pokrájených listů jitrocele kopinatého si můžete udělat na zimu med i sirup. Na jitrocelový sirup potřebujete na 1 kilogram nakrájených listů, 1 litr vody a 340 g hnědého třtinového cukru. Vložíme do hrnce, zalijeme vodou, přidáme cukr a vaříme na mírném plameni tak dlouho, dokud se směska nepromění na hustý sirup.
Jitrocelový sirup lze vyrobit i jiným způsobem: Do menší sklenice zavařovačky poklademe vždy vrstvu lístků a vrstvu hnědého cukru, střídavě až do úplného naplnění. A necháme stát na slunci. Ideální, je-li k tomu pořádně horké a slunečné léto. Postupně se tvoří sirup (který zahleněné děti hned ochotně upíjely), zatímco proces dále pokračuje – klidně i několik dní, asi 10. Z pětilitrové sklenice vytvoříte přibližně dva litry sirupu. Po zcezení skladujte v uzavřené slenici v lednici. Sirup vydrží neotevřený několik měsíců. Někdo sirup také sterilizuje, aby se prodloužila doba jeho trvanlivosti.
Užívá se po lžičkách (při nemoci 1 lžička 3x denně)
čerstvé listy jitrocele pomačkáme nebo podrtíme tak, aby z listů vytékala šťáva a přiložíme je na odřeninu nebo krvácející ránu
Vařené listy a semena použitá v jídle, stejně tak šťáva nebo míza vytlačená z listů, se podle starých herbářů využívají k potlačení průjmů, zánětů ledvin a močového měchýře, nebo při výtocích. „Možno také semeno utřené a prášek nasypati do syrového vejce, pak je upéci a sníst. Semínka mají příjemnou oříškovou chuť, sbíráte-li je ještě zelené, skvěle je upotřebíte na salátech, ve smoothie nebo na másle opražená a nasypaná například na masem plněných knedlících.
Mladá poupátka jitrocele kopinatého mají překvapivou chuť. Prostě v nich cítíte houby. Poupata jsou poměrně pevná, a tak se dají použít jako surovina na výrobu „kapary“. „Sbírají se jen taková poupátka, která mají ještě svěží ohebný stonek. Následně se prosolí, nechají odležet a druhý den se zalijí 2% roztokem octa.
Pokud máte dostatek rostlin jitrocele, můžete využít i jeho kořeny. Při bolestech zubů se doporučuje jeho žvýkání. Lze též připravit odvar a ústa si jím vyplachovat.
HERBÁŘ, ROSTLIN A BYLINEK
VÝPRODEJ ! se SLEVOU až 49% |
Osobní odběr v Brně zdarma! 2x výdejní místo |