Greenfood

Zelené potraviny, Greenfood

Zelené potraviny nejsou léky a nelze je považovat vyloženě ani za potravinové doplňky, jedná se totiž o potraviny, přirozenou součást naší stravy. Složení a působení zelených potravin na organismus člověka je komplexní a individuální, efekt se obvykle projeví až při dlouhodobější konzumaci ( 30-90 dní ). Zelené potraviny - greenfood se řadí mezi tzv. superpotraviny (superfoods), což jsou potraviny, o nichž je prohlašováno, že obsahují nezvykle vysoké množství živin (vitamínů, minerálů, omega 3, bílkovin, antioxidantů, enzymů) a nebo mají zdraví prospěšné až léčebné účinky, např. vykazují detoxikační vlastnosti či fungují jako adaptogeny (tlumí zvýšenou funkci orgánů a naopak jejich sníženou funkci povzbuzují).

Tyto vlastnosti ale nemusí být vědecky dostatečně potvrzené, v některých případech jsou z části nebo plně podložené a v jiných naopak vyvrácené.

Mezi superpotraviny se kromě zelených potravin řadí např. kombucha, maca peruánská, semínka ( lněná semínka, chia, konopná semínka, quinoa ) lucuma,  oleje ( konopný, lněný, dýňový, kokos ový ), açaí, goji, raw kakao, tučné ryby, ořechy,  houby ( reishi, klanopraška, hlíva ústřičná), koření – např. kurkuma.

Kdo může užívat zelené potraviny?

Zelené potraviny obvykle mohou užívat dospělí, těhotné a kojící ženy i malé děti to dlouhodobě, pravděpodobnost vzniku nežádoucích účinků je velmi nízká. Mladý ječmen a mladou pšenici mohou užívat i lidé trpící  celikaií, zelené výhonky obilí lepek neobsahují. Samozřejmě je ale možná alergie na bílkoviny některé konkrétní zelené potraviny, takové zelené potravině by se člověk měl vyhýbat. Při užívání léků na ředění krve (např. Warfarinu) není doporučeno jíst velké množství zelených potravin kvůli vysokému obsahu vitamínu K1.

Kdy mohou zelené potraviny pomoci?

• při prevenci a léčbě metabolických poruch
• při prevenci a léčbě civilizačních onemocnění
• při prevenci a léčbě nádorů
• při prevenci a léčbě zánětlivých procesů
• při prevenci a léčbě onemocnění dýchací soustavy (kašel, rýma, zánět průdušek, zápal plic, astma )
• při prevenci a léčbě různýc alergiíh
• při prevenci a léčbě nemocí trávicí soustavy
• při prevenci a léčbě podvýživy
• při prevenci a léčbě poruch ledvin, močových cest a lymfatického systému
• při prevenci a léčbě kožních onemocnění
• při prevenci a léčbě neurologických a duševních poruch, podpoře činnosti mozku
• při prevenci a léčbě onemocnění žláz s vnitřní sekrecí
• při prevenci a léčbě gynekologických pĎ
  Ď
  ߁ďő
  ő
  ő
  ő
  ő
  ö
  ř
  ů
  232Zelené potraviny GreenfoodsksCZKCZKČlánkyroblémů, onemocnění mužských pohlavních orgánů
• k podpoře imunitního systému
• při úpravě střevní mikroflóry
• při detoxikaci
• při léčbě infekčních chorob

Detoxikace pomocí zelených potravin

Zelené potraviny, zejména chlorella nebo spirulina, mohou při detoxikaci způsobit očistné reakce. Očistné reakce probíhají jako zhoršení stavu, výsledků rozboru krve, zesílení příznaků nebo objevení se nových příznaků choroby, jsou způsobeny uvolňováním nakumulovaných toxinů z tkání a orgánů a jejich přeměnou v játrech a následným vylučováním z organismu ven přes ledviny a trávicí soustavu, případně pokožku.

     Očistný proces při detoxikaci zelenými potravinami obvykle trvá 2 až 3 týdny, při silných reakcích bývá potřebné snížit dávkování zelených potravin nebo jejich užívání na čas přerušit a poté se k užívání znovu vrátit. Je třeba ale odlišovat očistné reakce od příznaků možné alergie na konkrétní zelenou potravinu.

Co patří mezi zelené potraviny

Mezi zelené potraviny patří  zejména zelená sladkovodní řada chlorella, zelenomodrá sladkovodní sinice spirulina, mladý ječmen,mladá pšenice, alfalfa, listová zelenina z čeledí laskavcovité a hvězdnicovité a zelená košťálová zelenina z čeledi brukvovité.

Chlorella

Tmavě zelená jednobuněčná sladkovodní řasa Chlorella pyrenoidosa má kulovitý tvar buněk o průměru 2 až 10 mikrometrů. Je poměrně nenáročná zelená potravina, potřebuje vodu, oxid uhličitý, sluneční svit a poměrně malé množství minerálů, rychle se množí. Po sklizni se je třeba chlorellu usušit a narušit její, celulózu obsahující, buněčné stěny, aby byla pro lidi stravitelná a neprošla trávicím traktem bez užitku, poté se obvykle lisuje do tablet. Chlorella je zdrojem dobře stravitelnýchbílkovin, tuků bohatých na omega 3, vitamínů (karotenoidů, B1, B2, B3, B5, B6, kyseliny listové,  B12, C, E a K1) a minerálů (železa, vápníku, hořčíku, jódu, draslíku, selenu, chromu a zinku). Obsahuje také vysoké množství chlorofylu, xantofyly, růstový faktor CGF, chlorellin (přírodní antibiotikum) a sporopollenin (detoxikant).

Chlorella může podporat krvetvorbu (je vhodná pro doplnění železa u těhotných a kojících žen i dětí), působit protirakovinotvorně, protizánětlivě, působit jako prevence civilizačních chorob, podporovat fungování imunitního systému (pomáhat při alergiích), posilovat organismus, urychlovat hojení ran, podporovat zdravou střevní mikroflóru, detoxikovat a pomáhat léčit infekční onemocnění (bakteriální i virová).

Košťálová zelenina

Mezi zelené potraviny patří i zelenina z čeledi brukvovité. Koštálová zelenina je relativně nenáročná na pěstování. Ideální je jíst ji krátce povařenou v páře, měkčí druhy i syrové. Jedná se o blízce příbuzné druhy, v řadě případů dokonce o stejné druhy a jen odlišné kultivary. Patří sem brokolice, romanesko, kapusta, růžičková kapusta, kadeřávek, hlávkové zelí a mladé kedlubnové listy. Dále čínské zelí, pekingské zelí (rozšířené především v severní Číně), mizunu, komatsunu, mibunu a mladé vodnicové listy. Mezi zelené potraviny dále řadíme rukolu, řeřichu potoční a mladé ředkvičkové listy. Brukvovitá zelenina obsahuje vysoké množství vlákniny, vitamínu C, K1, kyseliny listové, karotenoidů (betakarotenu, luteinu, xantinů), chlorofylu, železa, vápníku, hořčíku, antioxidantů a glukosinolátů. Glukosinoláty (thioglykosidy) jsou látky obsahující síru, chrání rostlinu proti škůdcům, způsobují štiplavou vůni nebo nahořklou a ostrou chuť brukvovin. Košťálová zelenina je také zdrojem omega 3. Řeřicha potoční je navíc bohatá na jód a látky podporující trávení. Konzumace brukvovité zeleniny může mít protizánětlivé, antibakteriální, antivirové a protirakovinotvorné účinky, je prevencí inzulínové rezistence a cukrovky 2. typu, chrání játra a napomáhá detoxikaci.

Listová zelenina

Mezi zelené potraviny patří i další neopominutelná skupina a to je listová zelenina. Řadíme sem špenát, mangold a mladé listy červené řepy, čekankové puky, listy smetanky lékařské, různé druhy hlávkových a listových salátů. Špenát obsahuje kyselinu šťavelovou, je tedy nevhodný pro osoby trpící ledvinovými a močovými kameny. Listy mangoldu jsou větší než špenátové listy, mají podobnou chuť i využití jako špenát, ale kyselinu šťavelovou neobsahují. K vaření je možné podobně jako chřest používat i silné mangoldové stonky, které mají dle kultivaru bílou, žlutou nebo červenou barvu. I když se obvykle používá jen bulva, je možné jíst i mladé listy červené řepy. V případě smetanky lékařské (lidově pampelišky) se konzumují jak syrové mladé listy a puky (jako součást salátů, obvykle s vařeným vejcem), tak i vařené starší listy (v polévkách), mladé i starší listy mají nahořklou chuť. Čekanku je možné jíst syrovou nebo i dušenou. Saláty dělíme na hlávkové, listové a chřestové. Mezi hlávkové saláty patří klasický hlávkový salát (obvykle zelený, ale lze sehnat i červené varianty), římský neboli cos salát (velké podlouhlé hlávky s pevnými křupavými listy, je zásadní surovinou pro Ceasar salát), little gem (malé pevné podlouhlé hlávky), ledový salát (kulaté hlávky s křehkými listy, obsahuje hodně vody, má nevýraznou chuť a nejméně živin) a batavia (salát na rozhraní klasického hlávkového a ledového salátu). Chřestový salát neboli salát celtuce se pěstuje především pro své stonky, ale mohou se konzumovat i jeho štíhlé listy. Listová zelenina je bohatá na vlákninu, vitamin C, K1, kyselinu listovou a jiné vitamíny skupiny B, karotenoidy (betakaroten, lutein, xantiny), chlorofyl, železo,  vápník, hořčík, draslík, mangan a antioxidanty. Dále je jedním ze zdrojů omega3. Jíst listovou zeleninu se doporučuje jako prevence civilizačních chorob a rakoviny. Vyšší konzumace listové zeleniny bývá součástí detoxikačních kůr.

Mladá pšenice

Konzumuje se čerstvá nebo usušená (nasypaná v kapslích, lisovaná do tablet či ve vodě rozpuštěná) šťáva z velmi mladých listů pšenice. Mladá pšenice je výborným zdrojem enzymů, chlorofylu (proto je to zelená potravina), karotenoidů, vitamínu C, B1, B2, B3, B6, E, K1, kyseliny pantothenové, draslíku, železa, hořčíku a také zinku, mědi, manganu, selenu a vlákniny. Mladou pšenici lze používat k mírnění nežádoucích účinků chemoterapie při nádorových onemocněních, při léčbě rakoviny nebo na podporu krvetvorby. Dodává tělu energii, posiluje organismus.

Mladý ječmen - sušená šťáva

Jedná se o vysoce výživnou usušenou šťávu vylisovanou z jen několik dnů starých zelených listů ječmene. Složením i působením jsou si zelené potraviny mladá pšenice a mladý ječmen velmi podobné. Mladý ječmen obsahuje vysoké množství bílkovin, sacharidů (včetně vlákniny) a chlorofylu, až 3000 enzymů (např. superoxid dismutázu se silnými antioxidačními účinky), vitamíny(betakaroten, B1, B2, B6, B12, kyselinu pantothenovou, kyselinu listovou, vitamin C a K1) a minerály (draslík, vápník, železo a hořčík).Konzumace mladého ječmene může dodávat energii, působit proti překyselení organismu, podporovat krvetvorbu, předcházet rakovině, kardiovaskulárním a zánětlivým onemocněním a posilovat imunitní systém.

Spirulina

Vysoce výživné modrozelené vícebuněčné spirálovitě stočené vláknité sinice (cyanobaktérie) Arthrospira platensis a Arthrospira maxima v přírodě roste především v tropech a subtropech v jezerech se zásaditější vodou s vyššími koncentracemi uhličitanů a hydrogenuhličitanů v Africe, Asii a Jižní a Střední Americe. Přirozeně usušená spirulina ve formě prášku nebo tablet je i bez dalších úprav normálně stravitelná. Spirulina podobně jako ostatní zelené potraviny obsahuje vysoké množství dobře stravitelných bílkovin. Ve spirulině se nalézají všechny esenciální aminokyseliny. Dále se skládá ze sacharidů (včetně vlákniny) a kvalitních tuků, včetně omega 3 . Spirulina je cenným zdrojem chlorofylu a jiných barviv (např. betakarotenu, kyaninů, lutein, xantiunů, xantofylů), enzymů, vitamínů (karotenu, B1, B2, B3, B6, kyseliny listové, C, E a K1) aminerálů (především železa, manganu, hořčíku, draslíku, zinku, chromu, vápníku, mědi a selenu). Spirulina neobsahuje pro lidské tělo využitelnou formu vitamínu B12. Užívání spiruliny může být prevencí a pomáhat při podvýživě, bakteriálních a virových infekcích, chudokrevnosti, rakovině, zánětlivých onemocněních, poruchách imunitního systému (včetně alergi)