Současná materiální společnost je orientovaná na růst, zisk, moc, modermí technologie, umělou inteligenci a další faktory, které vytváří nerovnováhu na planetě Zemi. Proto, aby tyto nerovnovážné stavy, které jsou dlouhodobě neudžitelné, nezpůsobily katastrofu a chaos, je nutná změna myšlení u populace na základě pravdivých informací a následné uvedení změn do života. Pokud se tak nestane, čeká nás podle významných mezinárodních i českých odborníků a vědců tzv. "tvrdý náraz do zdi".
Osobnosti a jejich názory na stupňující se polarizaci ve společnosti a na planetě Zemi:
- celosvětová radikální změna (tzv. věk nerovnováhy) je naspadnutí a tuší to stále více lidí, naní se projevuje nerovnováha v těchto oblastech: informační, klimatické, demografické, ekonomické, politické, společenské, sociální, mezilidské, hodnotové atd. říká doc. Václav Cílek
- Prof. David Storch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se připojil k výzvě, kterou podepsalo 15 tisíc vědců ze 184 zemí světa výzvu, ve které se hovoří o tom, že si lidstvo zahrává se svou budoucností a riskuje cestu do záhuby.
- Rezignovali jsme jako současná společnost (civilizace) na ambice něco po sobě zanechat. A to je další lekce z historie. Když společnost rezignuje, když se jí náboženstvím stanou římské amfiteátry, fotbalové stadiony, nebo konzum, je to začátek konce. Ale my to víme! říká prof. Miroslav Bárta
- Kolaps má v různých oborech a v různých kontextech různé významy, ve společenských systémech znamená kolaps až na výjimky - transformaci (populace je víceméně stejná, jenom přijala jiný civilizační charakter - model či jiné formy)
- Prof. Peter Staněk předpovídá hospodářskou či jinou krizi 2019-2020, která může mít horší dúsledky než v ta, která byla v roce 2018 zejména proto, že se nevyřešila podstata problému krize minulé (podobně smýšlejí další ekonomové např. prof. Oldřich Rejnuš, ing. Markéta Šichtařová, ing. Pavel Kysilka, Lenka Zlámalová a také známý spisovatel Robert Kiyosaki)
Jaké druhy nerovnováhy (polarizace) na planetě můžeme vidět
Polarizace je přirozený jev, který znám z filosofie a popisuje vznik světa. Můžeme také říci, že polarizace je základní princip univerza - "dynamická pulzující rovnováha" v prostoru, kterou si můžeme představit v podobě neustálého koloběhu jin / jang v prostoru (v podobě koule, ne plochy), vývoj se mění v kvalitativních skocích (ne plynule), důležitá je také homostáza (zjednodušeně se dá říci: rovnováha dovnitř a ven) říká prof. Peter Staněk.
Současná společnost ce cyklí v opakujících se procesech, které způsobují nerovnováhu a působí proti vývoji společnosti jako celku, přirozený proces přírodních sil však nastolí pulzijící rovnováhu bez ohledu na důsledky. Nyní nastává kumulace těchto nerovnováh s kaskádovitým důsledkem, který bude vyostřovat (katalizovat) různé formy polarizace ve společnosti a na planetě.
- obrovské množství informací, které neumíme zpracovat a kterým úplně nerozumíme a ještě se snažíme tento tok informací zrychlit pomocí 5G sítí říká prof. Peter Staněk
- informační - blokování a mazání informací, polopravdy a učelové zkreslování informací, jsme zahceni informace a jejich tok se stále zrychluje a současně spousta lidí však informace vůbec nemá
- populační - demografická, (např v Africe se za jeden rok narodí 80 milionu lidí), Afrika, Pakistán, Afgánistán jsou oblasti, kde populace dynamicky roste, nemá dostatek potravin, vody i práce a to způsobuje její radikalizaci, migraci tad.
- generační polarizace, např. stárnoucí populace roste (zvětšuje se věk dožití), má pozice, majetek, moc, umí šetřit a pečovat o svůj majetek......mladá generace nemá dostatek pracovních míst, nechce vlastnit, nechce spotřebovávat, používá moderní technologie, nechce se rozmožovat, chce si užívat atd.
- roste a naopak Evropa vymírá, demografická nerovnováha následně i díky nedostatku vody, politické nestabilitě a vysychání způsobuje migrační krizi, důsledkem je společenská, migrační, kulturní, náboženská a sociální krizi v Evrope
- klimatická (způsobuje stěhování národů a migraci za lepšími podmínkami a vodou)
- finanční a ekonomická (cca 5% populace ovládá 95% světového majetku a tento trend dále roste)
- příjmová polarizace, malá skupina stále bohatne, střední třída vymizela a většině společnosti příjem neroste nebo chudne
- potravinová (produkujeme potraviny, kterých až 30% vyhazujeme a současně na světe cca miliarda lidí trpí hladem)
- žijeme tzv. na dluh planety - spotřebováváme více než dáváme (drancuje a znečišťujeme planetu bez ohledu na to, co zůstane pro budoucí generace). podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žije Evropa od pátku 10.5.2019 na tzv. ekologický dluh (spotřebovala se biokapacita země). Došly jí přírodní zdroje (např. zásoby pitné vody, jídla a čistého vzduchu, které planeta dokáže obnovit za rok), které má pomyslně planeta na celý rok! Kdyby lidstvo konzumovalo stejně jako Evropané, potřebovalo by 2,8 modrých planet (přestože v Evropě žije pouze 7% světové populace, spotřebovává 20 procent zemské biokapacity).
- v novodobé historii lidstva (civilizace) jsme na samém vrcholu, slyšíme od politiků, že tak jsme se ještě nikdy neměli...(ano, pro většinu lidí je to tak), ale jaké to má důsledky?? Mrtvá půda, vymírání zvířat a hmyzu, otrávená voda, znečištěné oceány a ovzduší, narůstající riziko konfliktů, hlad, dluhy, chudoba, přelidnění atd. Můžeme tedy mluvit o úspěchu, nebo zkáze a následném chaosu a kolapsu civilizace? Nebo je to jinak?
- hydrologická nerovnováha - planeta se díky zvyšující se teplotě a dalším klimatickým změnám " teritoriálně vysychá" (Afrika, Středomoří, Jižní a Střední Evropa, Přední Asie atd.)
- filosofický - extremní rozvoj materiálního světa a spotřeby a zanedbání duchovního rozvoje člověka a rozvoj jeho schopností i v nemateriální rovině
- humánní (lidský), současná cilizace přestává chápat člověka jako jedinečnou svobodnou bytost, ale nejčastěji ho chápe jako věc, spotřebitele, kterého mohu ovládat ve všech úrovních
- politická, politika se odtrhla od reálného života, většinu politiků problémy běžného občana nezajímají a nechce je řešit, přesto, že to spibuje
- velké nadnárodní společnosti ovládají státy a celou společnost (vše je podřízeno zisku a penězům) se všemi důsledky pro obyčejného človeka
- mezilidské a hodnotové, celková degradace morální a hodnotová napříč společností
- společenská - rozpad rodin a tradičních modelů muže a ženy v rodině, rozpad společnosti
- zdravotnictví - extrémní růst tzv. civilizačních nemocí, které postihují nejvyspělejší svět
- dluhová - nejrozvinutější státy mají největší dluhy, které prodávají zaostalým zemím (většinové společnosti, tedy občanů rostou dluhy, státům i městům rostou také dluhy), bohatnou transnacionální společnosti
- obchodní (nakupování a utrácení)-lidé jsou doslova pronásledovani reklamou na každém kroku a jsou nuceni do spotřeby a půjčování peněz
- reální život je stále těžší a spousta zejména mladá populace utíká do virtuálního světa, kde nemusí nic řešit a může obdivovat své celebrity
- etrémní rozvoj znalostí a na druhé straně rostoucí počet tzv. digitalní demence
- stravovací, současné průmyslově zpracované potraviny jsou stále nebezpečnější pro zdraví člověka, přestože jsme se posunuli v poznání člověka jako celku, potraviny se pro nás stávají toxickými (způsobují vážné nemoci)
- specializace v různých oborech sice vede k novým objevům a pochopením dějů a procesů, ale na druhou stranu nám chybí komplexnost v architektůře pulzujících souvislostí (už jsme tak specializovaní, že přestává jedinec specialista rozumět oboru jako celku a dalším souvislostem z jiných oborů)
- časová, současná orientace na výkon, kariéru nám sebrala čas který máme pro sebe, pro rodiu pro své přátelé (nemáme už téměř čas na nic jen na práci, abychom měli peníze, které utratíme atd. atd.)
- náboženská a kulturní polarizace (Afrika, Asie) spojená s migrací do Evropy
- polarizace způsobená moderními technologiemi (robotizace, umělá inteligence, autonomní vozy atd.), změna a vznik nových oborů, pracovních pozic a současně zánik starých nepotřebných
- příjmy a výdaje státu, roste podíl mandatorních výdajů, které jsou dané zákonem a v případě krize dojde k poklesu výběru přijmů a tím i nedostatku peněz pro zdravotnictví a důchodový systém (protože systém je průběžný a nemá rezervy na horší časy, ale má pouze naakumulované dluhy)
- fenomén tzv. stáhnutých rolet, je vylidňování venkova a koncentrace obyvatel do měst, do roku 2050 má žít ve městech cca 70-80% obyvatelstva a navíc nás čeká populační exploze v Arabském okruhu a Afriky (do roku 2050 může mít Nigérie více obyvatel něž dnes Čína (nyní cca 1, 4 miliardy obyvatel) říká prof. Peter Staněk
- řada dalších a jejich vzájemné propojování a polarizování
Civilizace podléhají zhruba 7 zákonům, říká prof. Miroslav Bárta:
ve společnosti nejde o dosažený stav IT a technologií, ale o mentální vývoj člověka, o jeho hlavu (klíčový je vývoj člověka nikoliv UI a IT)
- všechny civilizace nebo společnosti jsou konečné, nic netrvá věčně - když něco končí, následuje kolaps a potom následně transformace, co je velice zajímavé: na začátku i u vzestupu jakéhokoliv složitého systému je obvykle válka
- ke změnám ve vnitřním vývoji civilizací či společnosti dochází skokově, a ne lineárně
- každá civilizace podléhá Herakleitovu zákonu: to, co ji přivede na vrchol, je obvykle to, co ji přivede do krize
- každá civilizace potřebuje pro svou existenci funkční společenskou smlouvu založenou na vzájemné interakci a respektu jednotlivých komponentů (zda řídící elity fungují nebo ne)
- každá civilizace je založena na sdílených hodnotách a implicitním právu a zvycích, pokud není, tak se to celé rozpadá
- všechny civilizace nebo společnosti jsou determinovány schopností nebo neschopností adaptace na proměny vnějšího prostředí
- každá civilizace je limitována objektivně levnými zdroji energie
- prof. Miroslav Bárta
Osobnosti, ekonomové:
- Prof. Ing. Peter Staněk CSc. (1948), ekonom, evropský prognostik, autor metody Architektura souvislostí
- Prof. Ing. Milan Zelený,M.S., Ph.D. (22.1.1942), česko-americký ekonom
- Ing. Pavel Kysilka CSc. (5.9.1958), bývalý víceguvernér ČNB
- Ing. Markéta Šichtařová, (29.10.1976), česká ekonomka, manažerka a podnikatelka. Působí jako ředitelka poradenské společnosti Next Finance, kterou v roce 2004 založila.
- Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.(3.8.1977), český ekonom a nyní působí jako hlavní ekonom poradenské společnosti Next Finance, s.r.o
- Ing. Leopold Tanner, MSc., MBA, specialista zabývající se otázkami financializace globální ekonomiky, multipolarity měnových a finančních systémů a podnikovými strategiemi, bývalý poradce místopředsedy vlády
- Prof. Ing. Oldřich Rejnuš CSc. (24.5.1954), český ekonom a vysokoškolský pedagog, který je profesorem v Ústavu ekonomiky VUT Brno, fakulty podnikatelské
- Prof. Ilona Švihlíková (1.10.1977), v září 2013 se stala lídrem kandidátky Strany Práv Občanů ZEMANOVCI v předčasných parlamentních volbách 2013 v kraji Vysočina
- Lukáš Kovanda (27.9.1980), hlavní ekonom CZECH FUND, raný popularizátor[ bitcoinu a kryptoměn v České republice, duchovní otec první české knihy o bitcoinu, přednáší na CEVRO institutu, byl členem expertního týmu poradců prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše (2017-2018)
- Robert Kiyosaki, investor, spisovatel, Bohatý táta, chudý táta, kouč
- Ing. Helena Horská PhD, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
- Ing. Aleš Michl (18. října 1977), ekonom, člen bankovní rady ČNB
- Naill Ferguson
- Ray Dalio (8.8.1949)
- Prof. jan Švejnar
- John Perkins
- Prof. Václav Smil
- Graeme Maxton
- seznam bylinkářů, fototerapeutů a léčitelů
více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika