6. vymírání druhů

Během posledních 540 miliónů let byl život na Zemi pětkrát zasažen hromadným vymíráním živočichů, kdy zmizelo minimálně 75% v té době žijících druhů. Na planetě probíhají populační cykly po cca 60 - 90 miliónech let, těmto cyklům ale téměř nerozumíme. 6 globální vymírání druhů by mohlo přijít během 2 až tří desetiletí. Kdy nastane bod zlomu globálního vymírání druhů?

  • Vymírání , pravděpodobně gama záření a vulkanická činnost způsobily před 440 až 450 miliony let vymření 57 % všech tehdejších rodů.
  • Vymírání v pozdním devonu před 360 až 375 miliony lety. Jeho příčinami bylo globální ochlazování, vulkanismus nebo i o pádu komety. Důsledkem byl pokles hladiny moří a pokles obsahu kyslíku v oceánech, kvůli čemuž vyhynulo 70 % všech tehdejších druhů

  • Vymírání perm-trias před 251 miliony lety a jako příčina se jeví masivní vulkanická činnost. Důsledkem bylo silné oteplení zemského povrchu, rapidní pokles kyslíku jak v atmosféře tak v oceánech, dále pokles hladiny moří a vzrůst jejich salinity.

  • Vymírání trias-jura před 205 miliony let a vyhynulo na 23 % čeledí a 48 % všech tehdejších rodů. Jeho příčiny jsou gradující změny klimatu, fluktuace hladiny moří, vulkanismus nebo asteroid.

  • Vymírání křída- paleogén před 65,5 miliony lety.  Vyhynulo 17 % čeledí, 50 % rodů a 75 % všech tehdejších druhů a ukončilo vládu dinosaurů na zemi a všechny druhy ne ptačích dinosaurů vyhynuly. Také vyhynuli všichni pterosauři a amoniti. Jako příčina se nejčastěji uvádí pád asteroidu.

Profesor Pavel Kindlmann, který je spoluautor zprávy OSN o biodiverzitě říká 6. velké vymírání druhů začalo, hlavním aktérem je člověk a jeho šíření.

  • vymření teď hrozí milionu druhů, může se výrazně zvětšit, pokud jako lidstvo nezměníme chování
  • člověk se chová jako mšice nebo kůrovec, protože ti se množí, dokud můžou, sežerou vše okolo a pak přijde pokles (Pavel Kindlmann)
  • v Německu vymřelo podle studie z roku 2018 téměř 60% hmyzu (zdroj David Štorch) -způsobené zejména průmyslovým zemědělstvím
  • vztah stromů a jejich nepřátel, (tedy s hmyzem a patogenními houbami) zajišťuje rovnováhu a rozmanitost v divoké přírodě (když se nějaký druh stromů nebo rostlin rozrůstá, rozmnoží se hmyz a houby, které mají větší hostinu a tento druh je likvidován a tak se to mění do nekonečna, to je dynamika pralesa (kde panuje neustálý boj o přežití, o místo na slunci, o potravu),  rostliny kontrolují býložravci a ty kontrolují predátoři, u nás je to trochu jinak) U semen rostlin a stromů je také přírodou zajišťována biodiverzita když semeno spadne poblíž stromu stejného druhu, má problém, protože na kořenech žije spousta patogenních hub (my jako lidé také hostíme plno virů a bakterií na těle), které čekají na semenáček svého druhu a napadnou ho. Když dopadne k jinému stromu, je chráněn a není nakažen houbami, protože jim jiný druh semínka nechutná. Pokud tam nejsou houby, je tento proces narušen. Nebo např. když housenka žvýká list rostliny, začne rostlina emitovat chemické signály (rostlina volá o pomoc i tvarem okusů listů a nám ještě neznámými dalším signály, a proto podle druhu ohrožení mění tak chemické signály), na které reagují ptáci ti zpozorní a reagují, vytváří tak rovnováhu.

Proč mizí hmyz

  • hmyz vymírá (důvodem je zásadní změna krajiny v důsledku intenzivního zemědělství, ne oteplování), biodiverzita mizí, globální změny klimatu odvádí pozornost od akutnější a fatální hrozby říká etnolog prof. Vojtěch Novotný
  • pokles stavu hmyzu v našich ekosystémech (silně zasahuje civilizace, zástavba a především intenzivní zemědělství) je dlouhodobý trend, problém je v tom, že hmyz v minulosti nikdo fyzicky nepočítal a chybějí nám přesná data, z Německa máme data za desítky roků (prof. Vojtěch Novotný)
  • ekosystém si můžeme představit jako potravní pyramidu, nejníže jsou rostliny jako producenti biologické hmoty, biomasy. Živí se fotosynteticky, v pozemských ekosystémech je jich nejvíc. Potom je býložravý hmyz. Pak predátoři býložravého hmyzu. Nad nimi stupeň, který napadá tyto predátory. A na všech stupních fungují parazité. Tedy – rostlinu žere housenka. Housenku napadne ploštice. Hmyzožravý pták napadne ploštici. Hmyzožravce napadne dravec. A ten může mít v peří parazitické všenky, jako nejvyšší článek potravního řetězce.Na nakrmení jednoho jedince ve vyšším patře pyramidy je potřeba mnohem víc organismů v nižším stupni. Chybí druhová pestrost rostlinné biomasy protože každý druh potřebuje jinou rostlinu
  • hmyzu se daří v extenzivně obhospodařovaných ekosystémech, jako jsou i lomy, úhory, pastviny, rozvolněné lesy, rapidně ale ubylo úhorů a luk pasených nebo kosených jednou za rok. Produkční smrkový hospodářský les je chudý na hmyz, přstože je bohatý na biomasu

Globální změna klimatu

  • globální změny klimatu probíhají a jsou způsobeny člověkem, o tom není sporu, je to dáno fakty a daty, otázkou je, jak velký problém to ve skutečnosti je, když se změna klimatu srovná s jinými globálními ekologickými problémy např. fatální mizení biodiverzity říká Vojtěch Novotný

Jak řešit zemědělskou produkci?

nyní aplikujeme velmi intenzivní způsob na celou krajinu. Globální produkce je dostačují, problém politiky a distribuce potravin.

  • pěstovat na větších plochách s menší intenzitou, přívětivější cestou s využitím méně chemikálií
  • velmi intenzivně na menších plochách, s většími výnosy a  s využitím geneticky modifikovaných plodin
  • biozemědělství je pro stále ještě rostoucí populaci (cca 7,7 miliardy obyvatel) luxus, máme málo půdy, protože je velká spotřeba masa a jeho spotřeba dále roste (rostou nároky na zvětšování plochy pro dobytek)

Proč došlo k vyhynutí mamutů na sibiři před 4 000 lety?

Mamuti byli v historii právem považováni za obrovská zvířata, poslední ze zástupců megalomanských zvířat žijících na této planetě. Poslední z nich žili před zhruba 4 000 lety na Sibiři, což je období, kdy již v Egyptě stály pyramidy. Z důvodu malé populace došlo ke křížení mezi navzájem příbuznými jedinci, čímž došlo k deformaci DNA a oslabení plodnosti, nervových spojení, ale třeba i čichu. To mělo za následek mimo jiné i to, že nedokázali cítit flóru, která byla jejich potravou.

Podle vědců je to pro celé lidstvo varování, jak může skončit jakýkoliv žijících ohrožený druh, pokud jeho populace klesne pod kritickou hladinu. Tím by se totiž mohli u nich projevit genetické mutace, jako u mamutů. Na vyhynutí mamutů, stejně jako dalších živočišných druhů, se ovšem podílelo více faktorů, jako změna klimatu či všudypřítomný člověk.

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

0 produktů
VÝPRODEJ !
se SLEVOU až 49%
Osobní odběr v Brně
zdarma! 2x výdejní místo