Antropocén

Antropocén je doba, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém a díky pokroku tzv. přeřadil na vyšší rychlost po 2. světové válace (nebo po roce 1820).

Už i na dně Mariánského příkopu (nejhlubší místo v oceánech) máme svoji vizitku v podobě plastů, „krásná inspirace pro naše potomky“, kam až jsme je dokázali díky moderní technice dopravit – další rekord moderní vyspělé civilizace!!

Všude, kam vyrazíte do přírody vidíte plasty

Projevy Antropocénu:

nálezu plastového pytlíku v hlubinách Mariánského příkopu
Žijeme na ekologický dluh planety, vše, co planeta vyprodukuje a obnoví, spotřebujeme průměrně v prvních dvou třetinách roku s negativním trendem, jak dlouho to ještě Příroda dovolí jako živý organismus?
Máme znečištěnou vodu i podzemní zdroje (i oceány), stav se zhoršuje, prosto že se kvalita vody v říčních tocích podstatně zlepšila a navrací se tam život
Vodu máme kontaminovanou mikroplasty, chemií a dalšími látky (neumíme to vodu 100% vyčistit), které mají negativní účinek na lidstvo i Přírodu
Máme znečištěný vzduch (extrémní růst koncentrací CO2, který ještě historicky na planetě nebyl v novodobé historii, a připsali jsme si tak další rekord moderní civilizace)
Půda, ve které není život, je mrtvá (mez půdních živočiců, bakteríí a dalšíc
Neumíme nahradit současný model intenzivního zemědělství (chemizace, atd.) a lesnictví, průmyslu založené na zisku
Vymírá nám hmyz, ptactvo, rostliny a další živočichové, nedokážeme, nebo nechceme tento stav změnit
Bez opylovačů bychom neměli plodiny pro zhruba 30 % lidské stravy"
Narušili jsme malý vodní cyklus a přirozené vsakování vody do půdy, je narušená mykorhiza a důsledkem je i kůrovcová kalamita

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika