Antropocén

Antropocén (věk člověka) je doba, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém a díky pokroku jsme tzv. přeřadil na vyšší rychlost po 2. světové válce (nebo podle některých vědců už po roce 1820).

Už i na dně Mariánského příkopu (nejhlubší místo v oceánech) máme svoji vizitku v podobě plastů, „krásná inspirace pro naše potomky“, kam až jsme je dokázali díky moderní technice dopravit – další rekord moderní vyspělé civilizace!!

Všude, kam vyrazíte do přírody vidíte plasty.
Posledních 12 000 bylo na zemi období stability,kterému říkáme holocén. Když sledume klíčové parametry (průměrná teplota, rychlost vymírání druhů atd.) je zřejmé, že se už nacházíme v novém období, které nazýváme antropocén.
Zemědělství se objevilo před cca 10 000 lety (přechod od lovců sběračů k zemědělcům začal pravděpodobně na Středním východě). Na planetě žilo cca 5 milionů obyvatel. Byla to jedna z největších revolucí v lidské historii. Díky obdělávání půdy bylo možné místo 5ti lidí uživit 35 lidí (např. Egypt, údolí Nilu). Zemědělství se tak stalo základem pro budování státu. Jen při nadbytku produkce je potravin je společnost schopna přesunout část obyvatelstva pro plnění jiných úkolů (věda, náboženství, stavebnictví, řemesla atd.). Tím dále zrychloval proces ovlivňování světa člověkem zrychloval.
Na počátku našeho letopočtu (14 n.l.), žilo na světě cca 300 milionů lidí.Z toho cca 50 - 60 milionů na území říše Římské (Řím měl cca 1 milion obyvatel), která se stala milníkem na cestě k antropocénu. Žílo se jim dobře díky provinciím (ŘŘ držela dobře pohromadě díky vojenské síle, dobře organizovanému centrálnímu řízení, a vybudování infrastruktury - dlážděných silnic, cca 200 tisíc km), obyvatele měli vysokou životní úroveň.
Po všem co děláme na planetě zůstávají stopy (engramy).
V 1250 n.l. žilo na planetě cca 400 milionů (vrcholný středověk) lidí, většina žila v Evropě, Indii a Číně. Od cca 1 000 n.l. probíhal populační růst, zakládaly se nová města a vesnice, docházelo ke kácení lesů.Na počástku středověku zmizelo asi 30% lesů a kolem roku 1 300 n.l. se úbytek zvýšil na 85 % původního stavu, téměř všude vznikala nová pole, používaly se železné radlice. Docházelo k erozi půdy. V roce 1342 došlo ke katastrofálním lijákům (povodeň svaté Máří Magdalény), suchá půda nebyla schopna absorbovat vodu na polích. Odhaduje se, že během několika dnů z povrchu zmizelo cca 13 miliard tun nejúrodnější ornice (to odpovídá postupným ztrátám za 2 tisíce roků). Následky byli patrné několik století. Objevení Ameriky 1492 otevřel nové horizonty. Dobývání nového světa je dalším krokem k Antropocénu. Do světa se rozšíla kukuřice (Turecká pšenice, turkyně), nyní je nejdůležitější obilninou na světě. Kolem roku 1700 byl vynalezen secí stroj s něobvyklou efektivitou.
Růst civilizace za posledních 60 roků.

Projevy Antropocénu:

Nález plastového pytlíku v hlubinách Mariánského příkopu. Neexistuje místo na planetě, které bylo nebylo zamořeno plasty a mikroplasty (které se stávají součástí potravních řetězců). Každý rok skončí v řekách a mořích cca 40 milionů tun. Od roku 1950 bylo ve světě vyrobeno více jak 9 miliard tun plastů (Evropa se podílí cca 18%, Severní Amerika 18 %, Čína 29%). V roce 2050 bude v oceánech více plastů, než ryb. Roční celosvětová produkce plastů se od roku 1950 zvýšila ze 2 na 380 milionů tun (2019) a předpokládá se, že se do roku 2035 zdvojnásobí a do roku 2050 se téměř zečtyřnásobí (podle některých zdrojů výroba plastů se v celosvětovém měřítku zvýšila od šedesátých let 20. století do dneška z 1,5 milionu na zhruba 400 milionů tun ročně).
Vodu, půdu a vzduch máme kontaminovaný mikroplasty, chemií a dalšími látky (neumíme tuto vodu, vzduch a půdu 100% vyčistit), které mají negativní účinek na lidstvo i Přírodu
Žijeme na ekologický dluh planety, vše, co planeta vyprodukuje a obnoví, spotřebujeme průměrně v prvních dvou třetinách roku s negativním trendem, jak dlouho to ještě Příroda dovolí jako živý organismus?
Máme znečištěnou vodu i podzemní zdroje (i oceány), stav se zhoršuje přesto, že se kvalita vody v říčních tocích podstatně zlepšila a navrací se tam život.
Industriální a intenzivní zemědělství (technika a umělá výživa rostlin), ještě větší tlak na produkci potravin, díky rostoucí populaci ubývající se ploše půdy (sklizně jsou dnes 4 x vyšší než před 100 roky). To vede k rychlému vyčerpání půdy. Díky objevu "chlebu z nebes" (amoniak, reaktivní dusík) na začátku 20. století, se mohlo přejít na umělá hnojiva (fosfáty, sloučeniny draslíku, reaktivní dusík). To způsobilo přebytek reaktivního dusíku k koloběhu prvků na zemi a to zatěžuje životní prostředí. K umělým hnojívům se nyní připojuje nejmodernejší technika s umělou inteligencí. Protože to snižuje potřebu lidí v zemělství, tak ti se mohou stěhovat do měst, kde poskytují pracovní sílu pro procesy, které se stále větší chlostí vedou k antropocénu. V roce 2008 poprvé převýšil počet lidí žijících ve městě venkov.
Velkoměsta (nyní je více jak 30 měgapolí, kde žije více 10 milionů obyvatel) se rozšiřují závratnou rychlostí a cca v roce 2040 bude žít ve městech více jak 70% populace.Populace stále roste, nikoliv však planeta. Lidstvo využívá 2/3 zemského povrchu planety pro svá sídla, dopravu a zemědělství.Stai jsme se na planetě dominantním faktorem. Explozivní růst měst po 2. světové válce je jedním z nejnápadnějších rysů antropocénu.
Díky globalizaci (průmyslové pěstování rostlin v monokultůrách a jejich šlechtění pro výnos) máme kdyspozici stále méně odrůd, díky napadení škůdci, tak může zmiizet z povrchu. Planě rostoucí rostliny (semenné banky) jsou pojistkou biodiverzity.Podle vědců probíhá vymírání druhů způsobené člověkem 500 x rychleji, než za přirozených podmínek. Množství polétavého hmyzu se za posledních 30 roků snížilo o 75 % (v Číně opylovávají stromy ručně, pracuje se na umělé náhradě opylovačů - včelí roboti). Žijeme v době 6. hromadného vymírání druhů a první, která je způsobena lidskými aktivitami (20% nám známých druhů je ohroženo vyhynutím).
Technosféra má větší hmotnost, než všechny rostliny a zvířata dohromady.
Člověk urychlil migraci zvířat a rostlin. V roce 1829 byl vynalezen miniskleník (Woordova skříňka) a to způsobilo revoluci v transportu (změny v dopravě s využitím páry) rostlin a člověk začal přetvářet ekosystémy po celém světě.
V roce 2050 bude žít v Africe cca 2,6 miliardy a stále větší část vidí v černé Africe budoucí potravinovou základnu pro celosvětovou populaci a stále větší území se mění v obdělávané plochy a k tomu se připojují dopady globálního oteplování. Do konce 2100 zde může vyhynout 30% rostlin a zvířat (pokud nějaký druh vyhyne, tak je ztracený na vždy). Řešením je budování vertikálních farem ve městech (sklizeň 20 x ročně se spotřebou vody o 95 % nižší), výroba umělého masa, jídlo v prášku (Solein, Mana), proteinu z cvrčků atd. Podle odborníků je schopna uživit až 12 miliard lidí.
Krajině jsme vnutili geometrické formy (pohledem z vesmíru, abychom ji mohli lépe využívat.
Vodu máme kontaminovanou mikroplasty, chemií a dalšími látky (neumíme to vodu 100% vyčistit), které mají negativní účinek na lidstvo i Přírodu
Máme znečištěný vzduch (extrémní růst koncentrací CO2, který ještě historicky na planetě nebyl v novodobé historii, a připsali jsme si tak další rekord moderní civilizace).
Trápí nás podvýživa (přestože civilizace udělala v posledních 200 letech obrovský technologický pokrok), zhruba 800 milionů se nemůže dostatečně najíst. Současně žije na zemi přes 2 miliardy lidí, kteří mají nadváhu, nebo jsou obézní. Milička habešká (TEFF) se považuje za potravinu budoucnosti, lze ji sklízet v Etiopii až 4 x ročně.
V průměru se nachází na 1 m2 úžemí zhruba 50kg našich produktů.
Půda, ve které není život, je mrtvá (bez půdních živočiců, bakteríí a dalších spložek).
Neumíme nahradit současný model intenzivního zemědělství (chemizace, atd.) a lesnictví, průmyslu založené na zisku.
Vymírá nám hmyz, ptactvo, rostliny a další živočichové, nedokážeme, nebo nechceme tento stav změnit.
Bez opylovačů bychom neměli plodiny pro zhruba 30 % lidské stravy".
Narušili jsme malý vodní cyklus a přirozené vsakování vody do půdy, je narušená mykorhiza a důsledkem je i kůrovcová kalamita.
1 kráva vytvoří za rok přibližně stejné množství uhlíkových plynů jako auto, které ujede 18 000km. Celosvětová spotřeba masa se od roku 1950 do roku 2019 zvýšila 6x a tím i produkce metanu. V USA zkonzumuje člověk průměrně 120kg za rok, v Africe je to průměrně 14kg masa na osobu za rok. Velkochov hospodářských zvířat patří k největším zdrojů skleníkových plynů na světě. Dnes na celém světě chováme asi 1,5 miliardy kusů dobytka, který devastuje půdu a ovzduší.
Každý rok se vytěží cca 4 miliardy tun ropy (od roku 1860 začala ropná horečka)- která je největším zdrojem znečištění skleníkovými plyny (ropa je hlavním palivem antropocénu), v roce 2009 jezdilo po světě více než miliarda automobilů a do roku 2025-2040 se může počet zvýšit až na 2 miliardy (většinu tvoří osobní auta).
Člověk do koloběhu přírody přinesl odpadky, které zamořují celou zemi toxíny včetně vzduchu, oceánů, pevniny, ekosystémů flóry a fauny atd..
Plastové moře v jižním Španělsku (největší seskupení foliovníků na světě, které pokrývají plochu 360km2) je zásobováno podzemní (fosilní) vodou, bez ní by zemědělská produkce nebyla možná a zásoby se tenčí (voda se sem již přivádí ze severního Španělska).Vypěstuje se zde okolo 3 milionů tun ovoce a zeleniny za rok, která putuje zjména do EU v průběhu celého roku. Používají se zde při zemědělské produkci pesticidy a fungicidy, které se vsakují do podzemních vod. Pracuje zde okolo 90 000 sezóních pracovníků zejména z Afriky.
Parní stroje a turbíny se staly hlavní hybnou silou průmyslové revoluce (století páry). Pára vzniká spalování uhlí, ropy nebo plynu, jsou to doslova pohonné látky antropocénu.
Dochází ke ztrátě písku z pobřeží oceánů, písek z pouště se nadá použít ve stavebnictví. Za posledních 20 roků se poptávka po písku a štěrku ztrojnásobila. K výrobě betonu se spotřebuje ročně kolem 40 miliard tun písku a štěrku.Narušili jsme přirozený cyklus písku, štěrku a.dalších sedimentů postavením přehrad a těžbou písků.

28.10.2021Oficiálně žije lidstvo stále ve čtvrtohorách v epoše holocénu. Od nového tisíciletí se ale stále častěji mezi vědci používá název antropocén, epocha lidí, pro nové období, které na holocén navazuje. Jedná se o poměrně čerstvý termín z oblasti geochronologie. Vznik nového názvu byl motivován snahou nějak označit období, kdy lidstvo svou činností evidentně a globálně ovlivňuje zemský ekosystém. A aby to bylo ještě přesnější, někteří odborníci o počátku antropocénu hovoří jako o plastozoiku, tedy věků plastů.

Podle expertů z Pracovní skupiny pro antropocén založené při Mezinárodní stratigrafické komisi ke změně geologických epoch došlo dokonce již v polovině 20. století. Počátek holocénu je naopak datován do období konce poslední doby ledové, tedy před necelými 12 tisíci lety.
Zlomovým bodem nové éry má být právě znečištění geologických sedimentů po celé planetě. Hlavní roli zde hrají především radioaktivní spad z prvních atomových výbuchů a v poslední době míře rovněž nemalé i usazované plastové odpadky. Přitom plast začal být populární až v 50. letech minulého století. Jenže od té doby jsme ho dokázali vyrobit tolik, že bychom s ním dokázali doslova zabalit celou Zemi.
Podle některých odhadů vyslovených před pár lety bychom do poloviny 21. století měli vyrobit tolik plastu, že bychom s ním mohli zabalit Zemi do fólie dokonce třikrát.
Zdroj: https://www.denik.cz/veda-a-technika/antropocen-ctvrtohory-lidstvo-vyvoj-20211026.html?

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika