Smil Václav

Prof. Václav Smil (9.12.1943, Plzeň), kanadský vědec původem z České republiky, narodil se a vyrostl v Plzni, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po vojně nastoupil do plánovacího výboru Severočeského hnědouhelného revíru. Už téměř půlstoletí totiž žije ve Spojených státech a Kanadě, kam emigroval v roce 1969, emeritní profesor Univerzity of Manitoba ve Winnipegu (Kanada), znalec v mnoha oborech (ekologie, energetika, demografie, automobilový průmysl, zemědělství nebo historie, patří mezi mezi stovku nejvlivnějších myslitelů světa), kterému naslouchají mu nejbohatší a nejvlivnější lidé světa (např. Bill Gates, Mark Zuckerberg z Facebooku).

navzdory neustálé práci na vlastních textech nachází čas k přečtení zhruba 80 knih ročně
V roce 2010 byl podle zahraniční politiky jmenován jedním ze 100 nejlepších globálních myslitelů a v roce 2013 byl jmenován členem Kanadského řádu.
Nepoužívá mobilní telefon.
Základní věc je číst, číst a číst. Protože když čtete, přemýšlíte. A když přemýšlíte, dostáváte nové nápady. Čtení aktivuje části mozku, které žádná jiná činnost aktivovat neumí. Také probouzí představivost. Když se podíváte na fotku Benátek, moc o ní nepřemýšlíte. Ale když o tom čtete, musíte zapojit i představivost. Čtení je něco, co z nás dělá lidi.
Zkoumá zákonitosti růstu, od zdravého vývoje lesů a mozku po nezdravý nárůst obezity a oxidu uhličitého v atmosféře.
Myslím, že je to otázka času, než si lidé uvědomí, kam nás vede materiální růst (je to podobné jako kouření a rakovina).
Vyvrací předpovědi technooptimistů ((mezi které např. patří Ing. Aleš Michl, současnou situaci spojenou s globálním oteplováním (změny životního prostředí s cílem zpomalit oteplování) vyřešíme "prachama" a ekonomickým růstem)), podle nichž dokážeme všechny své problémy vyřešit pomocí chytřejších počítačů, i ekonomů slibujících nekonečný kapitalistický růst.
V mnoha zemích dnes materiální růst podle všeho přináší víc negativ než pozitiv, což vede k takzvaným "antropogenním poškozením ekosystémů", bez biosféry v dobrém stavu nebude na této planetě život. Je to velmi prosté. Víc vědět nepotřebujete.
Jsme "fosilní civilizace" a nejde to rychle změnit (do roku 2050 bude podíl elektromobilů podle odhadů pouze 15 až 20%), rychlé zastavení, nebo radikální změna, tohoto současného koloběhu jsou nemožné, vše je provázané.
Václav Smil napsal v knize Globální katastrofy a trendy, s podtitulem Příštích patnáct let, píše o pěti největších katastrofách, které by dokázaly vyhladit lidstvo. Nebo minimálně výrazně snížit velikost populace. Viry a mikroby jsou tam na prvním místě (pandemie se opakují a provází lidstvo v jeho vývoji, přichází nečekaně a jsou černou labutí). Ano, atomová válka může přijít, ale může se týkat jen části planety. Výbuch sopky je také lokální událost, byť s globálním dopadem.
http://vaclavsmil.com/

“Jestliže se ročně vyprodukuje 40 miliard tun uhlíku, jestliže po světě jezdí více než miliarda aut se spalovacími motory, jestliže po mořích plují tisíce obřích lodí a ve vzduchu létají desetitisíce letadel, jestliže jsou po zemi rozvedené čtyři miliony kilometrů potrubí na rozvod ropy a plynu, to vše v ceně trilionů dolarů, dá nám to obrázek fosilní civilizace. A to jsme my.”

Citát: „základní věc je číst, číst a číst. Protože když čtete, přemýšlíte. A když přemýšlíte, dostáváte nové nápady. Čtení aktivuje části mozku, které žádná jiná činnost aktivovat neumí. Také probouzí představivost. Když se podíváte na fotku Benátek, moc o ní nepřemýšlíte. Ale když o tom čtete, musíte zapojit i představivost. Čtení je něco, co z nás dělá lidi.“

Václav Smíl, názory a myšlenky:

Prof. Václav Smíl zásadně nepoužívá Facebook, Twitter ani Skype, nemá mobil, dohnat jej můžete postaru buď osobně, či klasickým telefonem, případně na e-mailu, na moderní technologie má vůbec kritický pohled (nepopírá jejich přínos, ale drží si od nich velký odstup), jde pouze o rudimentární, velmi primitivní inteligenci
Spoluzakladatel Microsoftu ho označil za svého nejoblíbenějšího autora a stejnou pozornost Smilovi v posledních měsících věnoval třeba i šéf Facebooku Mark Zuckerberg
Jsme fosilní civilizace a ještě dlouho jí zůstaneme (rychlé zastavení nebo radikální změna tohoto současného koloběhu jsou nemožné, vše je provázané), jestliže se ročně vyprodukuje 40 miliard tun uhlíku, jestliže po světě jezdí více než miliarda aut se spalovacími motory, jestliže po mořích plují tisíce obřích lodí a ve vzduchu létají desetitisíce letadel, jestliže jsou po zemi rozvedené čtyři miliony kilometrů potrubí na rozvod ropy a plynu, to všechno v ceně trilionů dolarů, dá nám to obrázek fosilní civilizace.
Trápí ho, co s lidmi dělá internet a jak se chováme k planetě
Nelze mít vyvážený pohled na změny klimatu někde mezi, který bere v potaz komplikovanost věci (popirači a hysterie), je to běh na hodně dlouhou trať (stejně tak fosilní paliva neskočí za 5 nebo 10 roků, protože energie budeme potřebovat stále více), energetická spotřeba EU je 150 GJ na osobu a rok, v Africe to je méně než 15 GJ, někde méně než 5 GJ
Klimatické změny má v rukou Asie a Afrika (růst populace), nikoliv Evropa a USA
Lidé dnes nic nečtou, jsme oběti éry o 140 znacích a všudypřítomných selfie, kdy všechno musí být rychlé a krátké
Důležitá je demografie, bude záležet na Africe, kde se do konce století narodí miliarda lidí a ti budou chtít všechnu možnou a dostupnou energii
40 % veškerého jídla, které se vyprodukuje, se vyhodí, to je přece ohromná uhlíková stopa, ohromné množství zbytečně vyprodukované energie a degraduje to naši krajinu
Je komické, když mají lidé obavu o změnu klimatu, ale do práce jezdí v SUV, na dovolenou létají na druhou polokouli a moc nepřemýšlí o plýtvání jídlem (část lidí si již uvědomuje, že je nutné udělat změnu)
Odhaduje, že spotřeba masa vzroste do roku 2050 o polovinu, zvířata potřebují krmiva, na krmiva potřebujete traktory, traktory potřebují naftu, na hnojiva zase potřebujete zemní plyn atd. totéž platí pro automobilový a letecký průmysl
Mýtus kolem zemědělství je, že chování krav ničí přírodu, jenže to platí pouze ve chvíli, kdy je chováte v kotcích a krmíte je kukuřicí a sójovými boby, což je špatně, pokud ale máte krávy na pastvinách, spásají trávu, která není nikým jiným stravitelná (je to efektivní využití určitého zdroje, bez nich bychom to museli odvážet, pálit, zakopávat nebo fermentovat) , co bychom bez zvířat dělai se zbytky, které vyprodukují miliardy obyvatel?
Uměle vyrobenými potravinami nelze nasytit svět, je smysluplnější si dát čočkovou polévku místo umělého hamburgeru, v čočce není jen bílkovina, ale má i slupku, která je dobrá na zažívání, jsou tam karbohydráty, uhlovodík, vitaminy, minerály… když z ní jen vymačkáte protein a obarvíte ho řepou, aby to vypadalo jako krvavé hovězí, nikdy se to svou hodnotou nepřiblíží celkovému jídlu
Malá část lidí si řekne, že svůj život změní, protože nechtějí škodit planetě. Aby své chování změnila i ta druhá, podstatně větší část společnosti, existuje jedno velmi staré a velmi účinné řešení − cena, cena, cena, musíme zvýšit základní hodnotu všeho, platíme neúměrně nízkou cenu, podceňujeme vodu, energii, jídlo, spotřebiče, protože vůbec nezohledňujeme, jaký to má dopad na životní prostředí
Nyní se nacházíme se kdesi na půl cesty mezi svobodným trhem a hlubokou státní intervencí
V Československu i v Británii bylo do roku 1954 jídlo na lístky a průměrná rodina tehdy spotřebovala 60 procent svých příjmů na pořízení potravin. Dnes je v EU průměr 18 %, v USA a Kanadě dokonce jen osm procent (plýtvání lze omezit pouze zvýšenou cenou všeho, když jsou věci levné, nemůžeme čekat, že si jich lidé budou vážit)
Společnost bohužel nedokáže plánovat racionálně a dlouhodobě, potřebuje otřes, aby si uvědomila, že je potřeba věci dělat jinak. To je historická pravda.
V Evropě, v USA, v Japonsku, v Kanadě, všude je úmrtnost vyšší než porodnost, proto v celém západním světě populace vymírají
V budoucnu bude navíc mnohem víc lidí trpět demencí a alzheimerem, než jen těch několik procent jako dnes. Bude potřeba pracovníkům v sociálních službách zásadně zvýšit platy, což zároveň silně zatíží rozpočty, hlavně států, které mají nízké daňové sazby. A tohle přijde najednou. V Japonsku už to zažívají. Tohle je jeden z největších problémů západního světa pro příštích 50 let
Internet je ne mírně, ale silně negativní. Internetem myslím celou tu velkou skupinu mobilů, sociálních sítí, moderní komunikace. Lidé nečtou, ztrácí se kritické myšlení, pořád koukají do svítících mašinek ve svých rukách, aniž by věděli, jaké je nebe nad nimi.
Fakt, že lze manipulovat celé národy a že i inteligentní lidé musí pochybovat, co je pravda a co není, i když to čtete na oficiálních stránkách, je děsuplný
Máme tu společnost, v níž i informovaný člověk nebude moct říct, co je pravda a co není, protože tok dezinformací bude tak vysoký, že tomu bude těžké odolat.
Elektromobilita, když se podíváte do míst, kde funguje svobodný trh, tak tam elektromobily v podstatě neexistují − ať v Kanadě, nebo v Česku. Všechny předpovědi, jak do roku 2025 bude třetina aut na elektrický pohon, jsou přehnané, řádově přehnané.
Na celém světě máme 1,3 miliardy aut se spalovacími motory, za poslední dekádu se prodalo pár milionů elektrických aut. Kdo tvrdí, že do roku 2030 převládne elektřina, mluví nesmysly.
Chceme všechno hned,.Říkám tomu Mooreova kletba. Myslíme si, že když lze zdvojnásobit výpočetní výkon každé dva roky, lze to aplikovat na všechno. A proto je to kletba, protože Mooreův zákon platí jen a pouze pro svět počítačů. Není to model na pěstování pšenice, vyrábění aut ani na produkci hliníku.
V Brazílii se od roku 1950 spotřeba masa zvýšila čtyřikrát, v Číně vzrostla na téměř dvojnásobek a ve Spojených státech, které žebříčku spotřeby masa dominují, se vyšplhala už na 117 kilogramů masa na osobu za rok. Pastviny a pole, kde se pěstuje krmivo pro dobytek, už teď zabírají 25 % zemského povrchu, který není pokrytý ledem.
Po čtvrtstoletí od první klimatické konference v roce 1992 připadá na alternativní energie méně než pět procent. Zatím se ani fúze, ani voda, ani vítr, ani fotovoltaika nejeví jako masové řešení. Musíme aplikovat všechny tyto postupy dohromady a pomalu je vylepšovat.
Václav Smíl říká: „Víte, my vším plýtváme - vodou, energií, jídlem… Stačilo by, kdybychom posledních pár desítek let byli šetrnější. Lidé nemusí mít auta se silnými motory, nemusí jezdit na dovolenou do jiného světadílu, nemusí si kupovat investiční byty v cizině. Ale musí jíst. A teď si vezměte, že 40 % veškerého jídla, které se vyprodukuje, se vyhodí. 40 %! To je přece ohromná uhlíková stopa, když se vyhodí čtyřicet procent jídla pro 7,5 miliardy lidí.“
Dynamit, telefon, fotografický film a první žárovky. Čtyři věci, které podle Smila odstartovaly největší zlomové období ve vývoji lidstva od zemědělské revoluce.
V období mezi lety 1867 a 1914, kdy se zrodila současná společnost závislá na palivech, vědě a technologických inovacích (rozšíření spalovacího motoru, využití elektřiny, neuvěřitelný rozvoj chemických syntéz a zrod nového informačního věku)

Václav Cílek: 2 - 5 % procent populace směřuje k dobrovolné skromnosti a zbytek směřuje k nedobrovolné skromnosti, nebude mít na výběr, shoduje se s názorem prof. Václava Smila o zastropování spotřeby (vody, energie, dopravy - létání letadlem atd.) a vyšší daně za nadspotřebu nebo přídělové hospodaření

Václav Smíl, knihy:

vydal 40 knih, jsou plné zajímavých čísel, která vás většinou překvapí.

2017 : Globální katastrofy a trendy KNIHA ZLÍN ISBN 9788074735288
2017 : Jak se vyrábí dnešní svět: materiály a dematerializace Bizbooks ISBN 9788026506737
2018 : Energie: průvodce pro začátečníky KNIHA ZLÍN ISBN 978-80-7473-634-6
2018 : Ropa: průvodce pro začátečníky KNIHA ZLÍN ISBN 978-80-7473-703-9
2019 Growth, (Růst, od mikroorganismů k megaměstům) 664 stran ISBN 0262042835, kniha má téměř 200 000 slov a je syntézou řady jiných studií. Týká se celého světa a jde daleko do minulosti i do budoucnosti.
2021 Čísla nelžou

Zdroj: https://specialy.ihned.cz/c1-66658150-vaclav-smil-na-konci-civilizace

30.11.2021 Popisuje svět, jaký skutečně je. Profesora Smila hltá Zuckerberg i Bill Gates (z roku 2016).

Věděli jste, že Čína za tři roky spotřebovala stejné množství cementu jako Spojené státy za celé století? Nebo jiný údaj: lidstvo za jeden rok spotřebuje jen sedmnáct procent toho, co zemská biosféra vyprodukovala.
Sám neinvestuji do ničeho, všechny akcie jsem prodal už v devadesátých letech. Jsem jen poradce, který popisuje svět takový, jaký ve skutečnosti je," říká Smil.
Pro jeho názor chodí i Bill Gates. Naposledy před prosincovou konferencí o klimatu v Paříži, kde se Gates postavil do čela velkých investorů, kteří se zavázali poskytnout více peněz na inovace v energetice.
Já mu to vždycky zhodnotím z vědeckého hlediska, řeknu mu svůj názor co možná nejvíc objektivně a většinou máme podobný pohled na věc. Někdy se ale lišíme a to byl i případ pařížské konference. Bill oznámil, že investuje dvě miliardy dolarů na energetický výzkum, a experty, mezi nimi i mě, požádal, aby řekli, co by bylo dobré udělat. Dávám přednost spíš pomalejšímu a přirozenějšímu vývoji, tak jsem se nakonec k té akci nepřipojil a žádný návrh jsem mu nedal.
Jednu věc máme s Billem společnou. Chceme rozumět světu kolem sebe. Proto má rád moje knihy: jsou plné čísel, která mu to umožňují.
V tom jsme zase odlišní. Já jsem vědec a inženýr, který jen popisuje věci tak, jak jsou. A to, jestli je to optimistické, nebo pesimistické vidění, je na vás. Je to subjektivní. Navíc, já jsem spíš skeptický Evropan, zatímco Američané včetně Billa mají daleko víc optimismu.
Upozorňuji ho, že přechod na takzvanou zelenou energii nejde udělat přes noc a jestli tenhle proces chceme urychlit, musíme začít masivně investovat do energetických inovací. Ale postupně, systematicky, a ne jednorázově. Celosvětově se dnes z fosilních paliv vyrobí 86 % veškeré primární energie. Před pětadvaceti lety to bylo 90 % takže z toho je evidentní, že jsme společnost, která byla fosilními palivy stvořena a je na nich také totálně závislá.
Když jsme za pětadvacet let snížili svoji závislost na fosilních palivech jenom o 4 %, v dalších pětadvaceti letech se bez nich určitě neobejdeme.
Fandím solární elektřině, ale třeba v Německu si kvůli ní už teď 350 tisíc rodin nemůže dovolit platit účet za elektřinu, protože ji už teď má Německo nejdražší v západním světě.
Ano, všechno by mělo mít postupný a organický vývoj, dotovat zelenou elektřinu má smysl, jen když se to dělá s mírou a v určitých mezích. A víte, co je zajímavé? Že vlastně nic jako úplně zelená elektřina ani neexistuje. Podívejte se na větrnou turbínu. Ta, která má výkon pět megawattů, je vyrobena ze sto osmdesáti tun oceli a čtyřiceti pěti tun plastů. A jak tyhle materiály vyrobíte? Potřebujete k tomu uhlí, ropu nebo zemní plyn. Co je vodní přehrada? Ocel a beton. Takže na začátku jsou pořád fosilní paliva.
Vyrůstal jsem v době, kdy se říkalo, že touhle dobou už dojde ropa. A vidíte - nedošla. Dokonce se dnes už z obavy o změny klimatu říká, že všechna fosilní paliva nikdy nebudou spálena. Ropy máme jen ve Venezuele nebo Kanadě na další stovky let dopředu, třeba v kanadských dehtových píscích je ropy stejně jako v Saúdské Arábii. Je pravda, že ta ropa je špinavější a její těžba je také náročnější a dražší, ale i to se už zlepšilo. Fyzicky ale nemůže dojít nikdy. Jednoduše proto, že kvůli těm nejmenším ložiskům by se nevyplatilo vrtat do země.
No, uhlí je tolik, že nebude asi spáleno nikdy. A zemního plynu je mnohem víc, než se předpokládalo, protože se nacházejí pořád nová ložiska. Třeba Izrael ho má tolik, že by mohl být jeho největší vývozce na světě. Krásný příklad, jak obrovské jsou zásoby fosilních paliv, je rozmach Číny. Čína vyrostla z ničeho na světového obra a přitom žádné materiály nedošly. Pořád je v zemi dost hliníku a ceny ropy ještě klesly. Teď zřejmě čeká stejný rozmach i Indii, a když planeta ustála růst Číny, myslím, že ustojí i Indii.
Já mám třeba ve Winnipegu super zateplený dům, okna s trojitým sklem, topím v kotli na zemní plyn, který má účinnost devadesát sedm procent, a jezdím v malé Hondě. Kdyby to samé udělala jedna miliarda lidí žijících ve vyspělém světě, ze dne na den bychom spotřebovávali o třetinu energie méně.
Elektrické auto přece není elektrické - třeba v Praze je to uhelné a jaderné auto, protože většina elektřiny v Česku pochází z uhlí a jádra. V Číně je to uhelné auto, ve Francii jaderné, protože osmašedesát procent tamní elektřiny pochází z jádra, a v Kalifornii je to zase auto hlavně na zemní plyn. Celé je to o tom, jestli emise vypustíme do vzduchu tam, kde auta jezdí, nebo v místě, kde stojí elektrárna, která tu elektřinu vyrábí. Jen říkám pravdu, kterou spousta lidí nechce slyšet.
Až do října 1969 nechali komunisté hranice relativně volné, takže to nebylo zase tak těžké. Šest týdnů jsme s ženou Evou čekali ve Stuttgartu na vízum do Ameriky a pak jsme odjeli do Pensylvánie, kde jsem si na Penn State University dodělal doktorát. Mohl jsem tam začít přednášet, ale já nemám rád moc velká města, a tak jsme nakonec odešli do Winnipegu. Ten je relativně malý a takový víc evropský.
Česko mě nechybí. Než v roce 2006 zemřela moje maminka, jezdil jsem za ní do Prahy každý rok aspoň na jeden nebo dva týdny. Prahu miluju, ale od té doby jsem tam byl jen jednou, když mě před dvěma lety pozvali na nějakou konferenci. Má žena tam jezdí každé tři roky, ale pro mě je to už cizí země.
Jak nyní vědecké disciplíny vědomosti rozškatulkovávají, není přirozené a hlavně to nepomáhá. Já takovým vědcům říkám vrtači šachet. Sedí si spokojeně na jejím dně, a když vzhlédnou nahoru, vidí jen úzkou výseč nebe a nic víc. Já zkoumám celý horizont.
Když zjistíte kolik oceli je potřeba na výrobu větrné turbíny. A z toho se dá snadno vypočítat, že pokud by mělo být do roku 2030 vyráběno třicet procent světové elektřiny z větru, budeme na to potřebovat 600 milionů tun oceli. Tedy i fosilní paliva. Takže když se nad tím zamyslíte, hesla o nutnosti skončit s fosilními palivy už znějí úplně jinak.
Čtyřicet procent. Tolik lidské populace žije díky Haber-Boshově umělé syntéze amoniaku, tedy průmyslové výrobě čpavku, který se používá buď přímo jako hnojivo, nebo ze kterého se další dusíkatá hnojiva vyrábějí. Tohle dnes skoro nikdo neví. Orné půdy nepřibývá, a pokud z ní má být větší výnos, který by uživil víc lidí, je potřeba víc hnojiva. A kdybychom se ho díky těmto dvěma vědcům v roce 1909 nenaučili vyrábět průmyslově, jednoduše by tahle planeta sedm miliard lidí neuživila.
Druhá zásadní inovace pak přišla zhruba v šedesátých letech. Vyšlechtění vysoce výnosných druhů pšenice a rýže, které nejlépe reagují na vysoké dávky umělého hnojiva. Původně měla pšenice výnosnost jednu až dvě tuny na hektar, zatímco teď je to i víc než devět tun. Díky téhle inovaci dnes žijí miliardy lidí, přitom většina z nich považuje za největší inovaci Uber nebo Airbnb.
Přiznejte, že většina lidí mobil nepoužívá k usnadňování života. Nedávno jsem byl v Japonsku, a když jsem pozoroval lidi v metru, devadesát procent z nich hrálo zrovna na mobilu nějakou hru. A nejčastější věc, co lidé přes mobil sdílejí na Facebooku, jsou fotky jídel nebo latte artu. To přece není způsob, jak si usnadnit život. Mobil je v první řadě věc, která vám zvyšuje váš sociální status.
Jaký má smysl pálit uhlí na výrobu elektřiny, která pohání ty miliony serverů zahlcených fotkami obědů a kávové pěny? Představte si, kolik dat by se přeneslo, kdyby všech 1,5 miliardy uživatelů Facebooku vyfotilo a nasdílelo svůj oběd. Lidé si neuvědomují, kolik elektřiny tyhle servery spotřebují.
V historii lidstva nebyla žádná technologie, na které bychom byli stejně závislí jako na mobilech. Je tady totiž ještě jedna věc, díky které je mobil tak úspěšný. A to je ta jeho okamžitost. Svoje potřeby si díky němu můžete vyplnit okamžitě. Teď a hned. Na nic nemusíte čekat. Vy jste boss. Máte pocit, že máte všechno pod kontrolou. Je to v mnoha ohledech primitivní pud, ale to je právě ten důvod, proč má mobil takový úspěch. Cítíte se s ním dobře.
Jestli mě něco straší víc než mobil, pak to ohromné množství nerostného bohatství, které se na výrobu mobilů spotřebuje.
Kdybychom vzali jen pár mobilů a udělali z nich malou hromádku, bylo by v ní víc zlata, stříbra a mnoha dalších vzácných prvků než kdekoliv jinde v přírodě. Abyste v přírodě vytěžil jeden gram zlata, potřebujete vytěžit zhruba dvě tuny minerálu. A na to se zase spotřebuje obrovské množství energie. Na světě je dnes asi sedm miliard mobilů a to se jich každý rok jedna miliarda bez recyklace vyhodí.
Všechno musí být pořád větší a lepší, pořád se musíme posouvat, i když to nemá žádnou výhodu. Kolikrát jsem už slyšel argument, že větší auto je bezpečnější. Když ale budou mít nakonec všichni ta velká auta, budou jen o to větší nehody. Tohle se dnes projevuje ve všem. Lidé si neumí představit, že by neměli víc, a nedokážou se zastavit ani u toho, co už mají.
Dneska je všechno inovace. První počítačový čip se objevil v roce 1971, ale nemyslím si, že do té doby žili lidé o moc horší život. Zatímco bez počítačového čipu by lidstvo mohlo žít dál, bez syntézy čpavku nebo masové produkce oceli ne. Bez oceli by totiž nešlo vyrobit ani sklo, které totálně změnilo celou naši civilizaci. To jsou základy našeho světa. Silicon Valley je jen třešnička na dortu, ale ten dort, to je čpavek, ocel, sklo nebo plasty.
Podívejte se třeba na letadlo Boeing 787. Většina z toho letadla je už vyrobena z uhlíkových vláken, kovu tam moc není, takže je lehké. Když se na něj ale podíváte od základu, je to pořád ten samý stroj jako první boeing z roku 1957. A kdybyste k němu vzal tehdejšího inženýra, řekne vám, že v 787 je víc elektroniky a šedesát procent z něj jsou uhlíková vlákna, všechno ostatní by ale znal. Nejlepší na tom ale je, že ten starý boeing letěl stejnou rychlostí jako současná 787. O šedesát let dřív! A to je letectví jedno z nejinovativnějších prostředí. Chci tím říct, že inovace, které mění věci od základů, zase tak časté nejsou.
Jestli mám v něčem o lidstvo strach, neřešil bych funkce nového iPhonu, ale spíš rezistenci bakterií. Už teď je na světě hodně bakterií, které jsou kompletně rezistentní na všechny možné druhy antibiotik, protože antibiotika používáme příliš. Ve čtyřicátých letech jsme tenhle boj vyhráli, ale teď se blížíme do bodu, kdy by tuhle výhodu mohlo lidstvo zase ztratit. Jestli s tím něco neuděláme, budeme mít velký problém. Místo toho teď nejvíc řešíme mobily a internet.
Základní věc je číst, číst a číst. Protože když čtete, přemýšlíte. A když přemýšlíte, dostáváte nové nápady. Čtení aktivuje části mozku, které žádná jiná činnost aktivovat neumí. Také probouzí představivost. Když se podíváte na fotku Benátek, moc o ní nepřemýšlíte. Ale když o tom čtete, musíte zapojit i představivost. Čtení je něco, co z nás dělá lidi.
https://forbes.cz/popisuje-svet-jaky-skutecne-je-profesora-smila-hlta-zuckerberg-i-bill-gates/