Závislost

Závislost (strach, lež, peníze, moderní technologie atd.) je otroctví a vnitřní otroctví vede k vnějšímu otroctví, láska a rozvoj je nejlepší ochrana před otroctvím (nejhorší je zoufalství, sklíčenost a odsuzování) Sergej Lazarev.

Druhy závislostí a psychické poruchy

dopaminová závislost
Fomo (sociální úzkost), strach ze zmeškání něčeho zajímavého na sociálních sítích, mobilním telefonu
bigorexie, závislost na posilování, kult síly a vyjímečnosti
ortorexie, obsesivní zájem o zdravé stravování
anorexie a bulimie
Histrion (herec na jevišti života), tedy člověk s histrionskou poruchou osobnosti, je sobec (chce aby se o něho druzí zajímali, nejlépe starali) s povrchními city a emocemi. Jedná se o druh závislosti (model otrok otrokář)
závislosti na zvířatech, lidech, potravinách, informacích, penězích atd.
Závislosti, model očekávání a podmíněnost.
Závislosti, pravda a lež (závislost na dualitě).

Závislosti

Závislost na něčem je stav, kdy je pro postiženou osobu těžké, až nemožné obejít se bez určité věci po nějakou podstatnou dobu.Můžeme získávat závislost na cokoli, ale jakmile se vytvoří, postižený ji nedokáže kontrolovat.Závislost se může týkat nějaké látky, činnosti nebo osoby. Návykové látky a činnosti pravděpodobně ovlivňují mozek tak, že na ně, stejně jako na příjemné pocity, reaguje zvýšeným výdejem neurotransmiteru dopaminu. Neví se, proč někteří lidé mají větší sklon k vytvoření závislosti než jiní, ale roli hrají asi genetické faktory i faktory prostředí. Např. děti z rodin, kde je někdo závislý na alkoholu či drogách mají k vzniku závislosti větší sklon.

Příznaky závisí na konkrétním druhu látky nebo činnosti, ale některé se vyskytují u všech druhů závislosti. Jde zejména o bažení po předmětu závislosti a zanedbávání jiných potřeb a oblastí života. Charakteristické je zvyšování tolerance čili potřeba stále větší dávky, aby bylo dosaženo stejného účinku,dále rozvoj nepříjemných tělesných i duševních abstinenčních příznaků, pokud se droga přestane užívat nebo činnost provozovat, a pokračující užívání drogy nebo provozování činnosti, i když je provázeno ničivým vlivem na tělesné i duševní zdraví a na mezilidské vztahy.

Geny a závislosti na nikotinu

Výzkumy prokazují, že příčinou některých závislostí je významný genetický faktor. U lidí s první variantou (Alelou jedna ) určitého genu tato alela kóduje bílkovinu se slabou vazbou na nikotin. U lidí s jinými alelami tohoto genu mají bílkoviny tímto genem kódované středně silnou nebo silnou vazbu s nikotinem. Síla této vazby ovlivňuje účinky nikotinu na organismus a také sklon ke vzniku závislosti.

Drogová závislost

Drogová závislost (též látková závislost, narkomanie či toxikomanie) je abnormální až patologický stav vyvolaný častým užíváním drog. Závislost na drogách začíná zpravidla častým užíváním drog, které vyvolá potřebu drogy cíleně vyhledávat, ať už psychologicky či fyzicky podmíněnou. Drogová závislost vede ke snížení schopnosti přirozeně reagovat na běžné stimuly, ve vážnějších stádiích vede k narušení i základních společenských a životních činností a nakonec k selhání funkcí tělesných orgánů po jejich trvalém poškození.

Závislost na alkoholu

Alkoholismus nebo též závislost na alkoholu, opilství je chronické recidivující onemocnění postihující nejen celou osobnost postiženého jedince po stránce psychické a fyzické, ale i jeho blízké, zvláště pak rodinné příslušníky. Patří mezi nejzávažnější a nejrozšířenější formy závislosti. Obecně lze o alkoholismu hovořit tehdy, dosáhne-li závislost na alkoholu takového stupně, že škodí buď jedinci, společnosti nebo oběma. Tuto nemoc je možno jako všechny ostatní duševní i tělesné poruchy léčit. Průběh závislosti na alkoholu je různý. Odlišuje se mimo jiné podle toho, jaký alkohol je zneužíván.

Působení alkoholu na mozek

Alkohol působí na lidský mozek nejrůznějším způsobem. Může působit podobně jako amfetamin tj. povzbudivě, ale zároveň zklidňuje a otupuje úzkost. Má i lehce anestetický účinek. Po požití tedy dojde k pocitům uvolnění a klidu. Ovlivňuje tělesnou teplotu a působí též na motoriku. Tyto účinky alkoholu způsobuje skutečnost, že alkohol působí na různé systémy přenosu impulsů mezi nervovými buňkami (neurotransmiterové systémy): dopaminový, serotoninový, endorfinový.

Zablokuje-li alkohol glutamátové receptory, může dojít k utlumení několika různých procesů v neuronu, který přijímá podněty, včetně výdeje dalších neuropřenašečů. Zároveň tlumí aktivaci enzymů a hormonů, které hrají zásadní roli takřka ve všech tělesných procesech. Dochází ke zhoršení schopnosti neuronu zapínat a vypínat geny. Zapínání a vypínání genů je jedna ze základních tělesných funkcí. Je to jediný způsob, jak neurony mohou vytvářet receptory, vylučovat neuropřenašeče a udržovat se při životě. Narušení těchto procesů vede k narušení správného fungování mozku.

Zdroj: Wikipedia, Mozek Carterová

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

1.10.2021 Lidstvu hrozí utonutí v dopaminu. Elity pro sebe hledají záchranný kruh před algoritmy. Skládá se z 11 atomů vodíku, osmi atomů uhlíku, dvou atomů kyslíku, jednoho atomu dusíku a lidé pro něj udělají cokoliv. Triviálně se v chemii zmíněné molekule říká taktéž dopamin a stojí na něm světová ekonomika, zejména ta digitální. Není to přehnané tvrzení, neboť dopamin je tím, co lidi motivuje, zodpovídá za rauš spojený s lajky na sociálních sítích, požitím drogy, nákupem akcií nebo třeba se sledováním porna. Dopamin umožňuje vznik závislostí a závislých přibývá. Na popularitě nabírá také dopaminový detox.

Dokumentaristé ve spolupráci s odborníky a bývalými zaměstnanci velkých korporací ukazují hrozby sociálních sítí a spojují je například s narůstajícími počty lidí s depresemi nebo sebevražedností. Zejména ve Spojených státech se obě statistiky v posledních letech prudce zhoršují. Nejzhoubněji se závislosti promítají do života dětí a obecně nejmladší generace lidí, která v digitálním světě vyrůstá.
Instagram má totiž v plánu spustit tuto síť ve verzi pro děti do 13 let. Psychologové přitom varují, že právě Instagram je tou úplně nejhorší sociální sítí, co se dopadů na lidskou psychiku týče. Podle nedávno zveřejněných dat má nejhorší účinky zejména na mladé dívky.
Mechanismus sociálních sítí jako Instagram, ale i třeba různých fintech aplikací typu Robinhood cílí na základní princip fungování odměňování v lidském mozku. Když mozek očekává možnost odměny, dojde k uvolnění dopaminu, který podpoří mozek v následování tohoto cíle. Člověk to pocítí jako touhu. Po dosažení odměny se uvolní další dopamin a dostavuje se pocit štěstí. Mozek je ale evolučně nastavený k udržování rovnováhy a praktikuje homeostazi. Když je venku horko, tělo se začne potit a rozšíří krevní cévy. Vyrovnává teplotu. Když dojde k náhlému návalu dopaminu, mozek začne redukovat receptory, které jsou na dopamin citlivé, aby dosáhl rovnováhy. To je spojené s následným pocitem vystřízlivění. Tomu se ale tělo brání a žádá doplnění dopaminu. K dosažení stejného rauše je však už nutné uvolnit pro stejný efekt více dopaminu, neboť je méně receptorů. A tak může postupně vzniknout závislost, kdy je potřeba ke stejnému pocitu štěstí dodávat čím dál silnější podněty. Jsou potřeba už jen k tomu, aby se člověk cítil normálně, neboť stav normality se posunul. Na sociálních sítích jsou odměnami lajky, počet zhlédnutí videí, reakcí. Mozek si na tyto odměny rychle zvykne a postupně jich pro pocit blaženosti začne žádat ještě více, ostatně platí to také o dalších úspěších v životě. Úspěšní a bohatí lidé si proto často nemohou pomoci a potřebují dosáhnout ještě vyšších cílů.
Tvůrci algoritmů, jež mají za úkol uživatele v dopaminu topit. Proti uživateli stojí složité matematické modely a algoritmy, které sledují každý jeho krok, v čase se neustále učí, zlepšují a zvyšují svou schopnost udržet uživatelovu pozornost. Snaží se z něj vytlouci každou kapku dopaminu. Vše se pak zabalí a prodá inzerentům. Tisíce let neměnný mozek nemá proti těmto algoritmům moc šancí. Umělá inteligence zcela cíleně ovlivňuje prostředí, ve kterém se člověk pohybuje, a tím do značné míry určuje i jeho životní cestu.
Návodů na dopaminovou restrikci je celá řada. Začíná odinstalací Facebooku a dalších sítí z mobilního telefonu, vypnutím notifikací a končí rozprodejem nepotřebných věcí, které vedou jen k rozptýlení. Při odpojení se ale kromě pocitu abstinence dostaví také ticho. Zmizí rozptylující podněty a člověk zůstane sám se svými myšlenkami. A to je podle psychologů jednou z nejnáročnějších výzev, protože člověk najednou začne přemýšlet nad základními otázkami po smyslu života, už je nelze odbývat prací nebo závislostmi...
https://www.youtube.com/watch?v=cMvMt48mdA0
https://nazory.hn.cz/c1-66979060-lidstvu-hrozi-utonuti-v-dopaminu-elity-pro-sebe-hledaji-zachranny-kruh-pred-algoritmy