Bod zlomu a obratu

Bod zlomu“(přelomový okamžik, přestupní práh, "černá díra", trhlina mezi světy, naplní se „efekt vařené žáby“, pulzová změna na kterou je potřeba velké množství energie, kumulace transformačních podmínek s následujícím přelomovou změnou, kdy probíhá i dostředivý a  odstředivý pohyb současně, „malá změna v podobě tzv. „efektu motýlích křídel“, bod, ze kterého již není návratu na původní stav, tzv. jednosměrka) je stav, kdy přestávají platit původní podmínky a platí nové, současně se mění i kvalita (zrod života, odchod ze života, bod varu atd.), kterým se musíme přizpůsobit, abychom přežily my nebo cokoliv v UNIVERZU. Projevem blížícího se „bodu zlomu“ je nárůst extrémů a polarizace ve společnosti (dvě protichůdné síly stojí proti sobě, akumuluje se transformační energie, která čeká na bod zlomu), nebo svět, který kolem sebe vidíme v Přírodě je plný extrémů, je tzv. „NARUBY“. Bod zlomu je obousměrně provázán v toku se všemi procesy a cykly v dynamické rovnováze v UNIVERZU. Současně platí, že pokud nastává bod zlomu (dochází i k poklesu diverzity, teploty a změně dalších provázaných procesů včetně přírody). Již jsme schopni tuto transformační změnu zvládnout (máme zvládnutou osobní transformaci nebo jí procházíme a máme víru v sebe, opouštíme strach ze změny) a přizpůsobit se novým podmínkám. Klíčová z pohledu jedince (civilizace) je v tomto vývojovém procesu „VÍRA V SEBE“ (vnitřní odolnost a schopnost se přizpůsobit vnitřním i vnějším podmínkám v UNIVERZU).

„BODY ZLOMU“ PROPOJUJÍ VŠE V UNIVERZU, PLATÍ PRO NĚ PŘÍRODNÍ ZÁKONY (DIVERZITY, DYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, CYKLOVÁNÍ, POLARITA, HOMEOSTÁZE, pulzová změna ATD.)?

„BOD ZLOMU“ JE TAKÉ „PAMĚŤOVÝ ENGRAM PŘÍRODY (krajina, člověk, rod, budovy, vegetace, živočichové, vesmír atd.) V UNIVERZU, KDE SE KUMULUJE VELKÉ MNOŽSTVÍ DOSTŘEDIVÉ I ODSTŘEDIVÉ ENERGIE, KLESÁ DIVERZITA (pulzuje, mění svoje vlastnosti, parametry), MĚNÍ SE TEPLOTA, SVĚTLO, DOCHÁZÍ I KE ZMĚNÁM VE VÝVOJOVÝCH CYKLECH (v novou kvalitu) PROSTŘEDNICTVÍM METAMORFÓZY S PULZOVOU ZMĚNOU, KTERÁ SE NEUSTÁLE CYKLICKY VÝVOJOVĚ OPAKUJE (tvoří fraktálovou strukturu a propojuje vzájemně v dynamické rovnováze a toku minulost, přítomnost a budoucnost v UNIVERZU).

„JIN“ - „BOD OBRATU“ - „BOD ZLOMU“ - „BOD OBRATU“ - „JANG“

Jaké má bod zlomu základní charakteristiky?

  • Probíhá pulzovou změnou (tok energie, který je odstředivý i dostředivý, mění polaritu) s metamorfózou (čolek, motýl, změna společenského řádu, z dívky se stává žena, ze semene vyroste rostlina, změna vědomí při meditaci, AHA efekt, efekt vařené žáby atd.), která může mít více fází a různé podoby či formy
  • Je hybatelem vývojových dějů (které může člověk dočasně ovlivnit či zastavit), může být doprovázen výbojem energie (např. blesk, výbuch sopky, zemětřesení atd.) či jiným např. zvukovým, chemickým, vizuálním projevem
  • Má schopnost se řetězit do propojených procesu a pulzovat (pulzovat v rámci tohoto procesu nebo systému) to té doby, až dojde k transformačnímu bodu zlomu
  • Bod zlomu je součástí vývojového koloběhu (cyklů) a má fraktální strukturu, která se opakuje (vzniká také paměťová stopa, která může mít materiální i nemateriální podobu)
  • Dochází ke změně kvality, podmínek, parametrů, vlastností (např. teplota, světlo, tlak, mění se kvalita diverzity atd), zaniká staré ve starých podmínkách a současně vzniká nové v nových podmínkách
  • Má v sobě skrytou polaritu a též se součástí prostoru (bodu) mezi polaritami (např Jin a Jang, muž a žena, materiální svět duchovní svět)
  • Při průchodu bodem zlomu staré a přežité zaniká, nějaká část zůstává to, co je zdravé (mizí diverzita a současně vzniká nová kvalita diverzity) a vzniká nové (existuje tam nějaká kontinuita mezi starým a novým, menší či větší podobě)
  • Bod zlomu se řídí přírodní zákony, ale nemusí to být ve všech případech atd.
  • Vytváří propojenou síť, která je propojená s dalšími systémy a sítěmi v různých podobách nebo formách, jsou propojené tokem (např. energie, informace, signály materiální a nemateriální podoby), který je v dynamické vzájemně obousměrně provázané rovnováze v UNIVERZU
  • Propojuje minulost, přítomnost a budoucnost (umožňuje vstup mezi prostoru, jiné dimenze) v UNIVERZU
  • Prostřednictvím bodů zlomů probíhá také vývojový proces jedince, společnosti, civilizace na materiální a duchovní úrovni
  • Bod zlomu je provázán se děním v prostředí v dynamické rovnováze

Bod obratu (mezní bod, rezistence, bod podpory, kdy se může věc nebo proces ještě vrátit do původního stavu) můžeme rozdělit na přirozené (objevují se v Přírodě a ty nemůžeme změnit, (např. populační růst bez exploze s bodem zlomu a  následné imploze) a vlastní, záměrné rozhodnutí (kdy můžeme udělat vlastní změnu ve svém životě, rozhodnutí před tím, než dojde k bodu zlomu) a ušetříme se tak utrpení, žal, destrukci (pokud zmeškáme příležitost na vlastní změnu či dohodu), např. hrozící rozvod s navrácením do původního stavu.

  • „Bod obratu“ je signálním bodem (např. Zánět v těle), kdy můžeme ještě oddálit nebo přiblížit přicházející „bod zlomu“ (trvalý zánět, výsledkem je smrt, konec života), potom následuje nemoc
  • Bod obratu je úroveň, kde působí vzájemně oboustranně provázané (v dynamické rovnováze) zpětnovazebné síly, které zajišťují celistvost, plasticitu, diverzitu atd.
  • Při vnímání „bodu obratu“ nám Příroda dává příležitost a čas pro změnu ještě dříve, než dojde ke změně (mezní stav, nebo bezpečnostní protokol, než nastane „bod zlomu“, změna kvality, podmínek atd), ale my často tuto přirozenou změnu v životě nechceme připustit (po uplynutí tohoto okamžiku nastává nová kvalita „bod zlomu“, tzv. se zlomí den v noc), proto dochází ke vzniku různých bloků, emocionálnch prožitků, nemocí atd.
  • Příroda má v každé situaci důmyslnou pojistku (aby ke změně došlo ve vhodnou chvíli v souladu s okolním prostředím), například proti předčasnému klíčení u některých semen v nevhodnou dobu

Příklady "bodu zlomu", které mají dva protipóly (v pravidelných cyklech jsou vždy 2 body zlomu):

  • cyklycké zániky a vzniky civilizací prostřednictvím bodu zlomu (Egypt, Řím, Atény, Indie atd.) při naplnění 7 zákonů podle prof. Bárty
  • nádech a výdech
  • ropný vrchol (bod zlomu v produkci těžby ropy) nebo vrchol těžby jiné suroviny
  • změna skupenství vody (led, voda, pára, plazma)
  • zrození dítěte (z lúna matky) a na konci života smrt
  • pulzování okysličení a odkysličené krve (cirkulace krve v cévním systému s pulzujícím srdcem)
  • střídání dne a noci se dvěma body zlomu (západ a východ slunce) a se dvěma body obratu
  • střídání čtyř ročních období se dvěma body zlomu (jarní a podzimní rovnodennost) a dvěma body obratu (letní a zimní slunovrat)
  • déšť při mírné změně teploty přejde ve sněžení a naopak

Pokud pochopíme smysl a význam bodu zlomů můžeme odhadovat další vývoj v provázaných souvislostech a naopak provázané souvislosti nám signalizují příchod bodu zlomu a jejich řetězení

Co je signálem příchodu bodu zlomu

  • svět je naruby (např. dlužník dostává zaplaceno za to, že si půjčí peníze atd.), nastává chaos ve společnosti (jsou bořeny dosavadní pravidla)
  • řetězení pozitivních nebo negativních důsledků, událostí a jejich vzájemná provázanost v různých oborech, důsledkem řetězení (pozitivních i negativních) v různých oblastech společnosti potom často vede např. k naplnění 7 zákonů zániku civilizací (prof. Miroslav Bárta)
  • prolomení bodů obratu (bezpečnostní protokoly), které jsou hranice přirozeného intervalu ve vývoji Přírody, populace, spotřeby, dluhů, technického vývoje atd. Prolomení bezpečnostních protokolů dochází ke skokové (pulzové transformační změně) změně prostřednictvím bodu zlomu (změna myšlení, obchodní válka přeroste v ozbrojený konflikt, nový vynález atd.)
  • zrychlování (klimatických změn, technologického vývoje, růstu populace, nemocí, byrokracie, složitosti všeho, růstu dluhů a majetkové polarizace atd.)
  • vrchol (extrém) např. ekonomického cyklu, rekord, úspěch atd.
  • narůstá počet oborů, oblastí ve společnosti, kde se mění růst z lineálního na exponenciální (Moorův zákon, Herakleitův princip atd.), toto řetězení ve všech oblastech lidské společnosti signalizuje příchod kaskádovitých bodů zlomu
  • řetězení, které si můžeme představit jako vánoční stůl plný jídla a najednou stáhneme ubrus ze stolu (jde o řetězení materiálních procesu v podobě zničeného vánočního večera, nádobí, jídla atd., které současně vyvolávají i nemateriální emotivní stavy)
  • nárůst extrémů v různých oblastech společnosti a Přírody (vymírání rostlinných a živočišných druhů, záporné úrokové sazby, migrace, sucho a růst teploty atd.)
  • nárůst polarizace (majetková, politická, sociální, příjmová, vzdělaností, možností atd.)
  • mizí pud sebezáchovy a současně roste počet lidí, který mají vnitřní pocity nejistoty a následné změny
  • stupňují se ekonomické, informační, kybernetické a jiné války (chronický stav), které mohou přerůst v zástupné konflikty nebo otevřené války
  • klimatické změny, které mění podmínky pro život na planetě (sucho, růst teplot, povodně, hurikány, sopečné výbuchy, zemětřesení atd.)
  • dominance materiálního pohledu na svět (úspěch, honba za ziskem, spotřební způsob života, hromadění dluhů) a potlačování duchovní složky (nerovnováha ve vývoji člověka)
  • postupný přechod populace z reálného života do virtuální reality (útěk a neochota žít v reálném světě
  • útěk od odpovědnosti (např. žití ve virtuální realitě), přesouvání důsledků vlastních činů na další generace (žití na úkor jiných a budoucích generací)
  • rostoucí byrokracie (na evropské, ale i lokální úrovni), nárůstá počet zákonů, vyhlášek, které způsobují větší složitost a nepřehlednost systémů (ve všem) - tzv. zkostnatění, kdy dochází k paralýze
  • popírání přírodních zákonů (bojování proti nim), dochází ke vzdalování se přírodě a člověku (zaniká lidskost)
  • 7 zákonů zániku civilizací, které identifikoval prof. Bárta při svém výzkumu dávných civilizací které se cyklicky opakují

Transformační bod zlomu (výchovný a vývojový bod zlomu z pohledu jedince)

přiřetězení dílčích provázaných bodu zlomu (dochází současně k poklesu diverzity a kolapsu) dochází k tzv. "transformačnímu bodu zlomu", který nastává v pravou chvíli, kdy se spustí vývojový transformační proces (metamorfóza), která způsobí kopals stavajícího (nefunkčního, kde neproudí energie a současně to musí být provázané s dalšími procesy v univerzu, spustí se samodestrukční proces systému) a současně vznik a rozvoj nového (nastává růstový tvořivý vývojový proces). "SAMODESTRUKČNÍ PROCES" (signalizuje přicházející bod zlomu) v sobě vždy obsahuje zárodky nového života, protože max.0,1 % POPULACE (která prošla osobní vývojovou transformací) ovlivňuje a tvoří po průchodu „BODEM ZLOMU“ jádro NOVÉ SPOLEČNOSTI (realizuje se proces samo léčení), rozvíjí se „růstový tvořivý vývojový proces“!

  • Příkladem transformačního bodu zlomu může být rok 1929 (Velká hospodářská krize), 1918 (vznik samostatného Československa) 1948, 1989 ("sametová revoluce"). V roce 1968 nebyla dostatečná síla o potřebné podmínky pro hlubší transformační změnu
  • Kdy nás čeká další transformační bod zlomu? Bude to po roce 2020 (2021-2025)?
  • Důležitým faktorem v tomto procesu transformace je i planetární systém, konjunkce nebo opozice Saturna a Pluta v různých znameních (např. 12.1.2020, konjunkce Saturna a Pluta v Kozoroku).
  • Opakovaně jednou za cca 26 000 na lidstvo šanci na vývojovou transformaci (metamorfózu) právě v období přechodu z věku Ryb do Vodnáře (z vody na pevninu, stejně jako probíhal život na zemi) prostřednictvím tzv. transformačního bodu zlomu na globální úrovni.
  • více

Sluneční cykly (střídání pulsů Slunce a Země)

  • Zemské magnetické pole, které je schopné ovlivňovat Schumannovu frekvenci, posledních 2000 let slábne (nejvíce právě v posledních letech), to může naopak ovlivňovat růst vibrací planety Země (Schumannovy frekvence se zvyšují) v závislosti na pulsech Slunce. Tím se mění rozumové chápání světa (materiální) na duchovní chápání světa (aktivitu ztrácí Země - matka, propojuje a přebírá Slunce - otec), právě v roce 2020 nastal bod zlomu, sluneční maximum bude kulminovat v období 2023-2025. A podle vědců může v období 2030 -2040 nastat Modern minimum, počátek malé doby ledové.
  • Tento cyklus může působit na zvyšování a snižování materiálního a duchovního vnímání člověka.

Příklad změny stravy, která byla propojena se změnou ročních období

Paradoxem dnešní doby je teze, že spotřebitel má mít ovoce a zeleninu k dispozici v čerstvé podobě celoročně. 2 x ročně dochází k zásadním změnám v organismu (v souladu s přírodními cykly) prostřednictvím "bodu zlomu". V zimě trávíme lépe bílkoviny, živočišné tuky a hůře sacharidy, na jaře a v létě je to přesně naopak. Lidský organismus se adaptoval na přirozenou stravu, kterou v průběhu roku nabízí Příroda. Předci používali před zimou a jarem očistný půst a následně potom docházelo ke změně typu stravy (potraviny bychom měli jíst v době, kdy přirozeně dozrávají, jinak tyto potraviny tělo špatně tráví a vznikají toxíny, následně záněty a nemoci - podobně jako když se špatně spaluje dřevo v kamnech a kouří). S přicházející změnou (jaro, podzim) se během 6 týdnů (přechodné období) popíjeli speciální bylinné čaje a měli i odlehčovací dny v délce 1-7 dnů se speciální dietou, která  umožňila přechodovou změnu ve složení stravy - přizpůsobení střevního mikrobiomu na nové sezónní potraviny (bylinkář Roman Kindl). Současně docházelo i ke změně metabolismu a další procesům, které jsou spojenou se změnami ročního cyklu (v zimě akumulujeme více tuku, který nás zahřívá a chrání před zimou a postupně uvoňuje energie, v létě ja to naopak), protože vše je vzájemně provázané v dynamické rovnováze.

11.11.2015 Podle výzkumu britských vědců z Newcastlu můžeme očekávat mezi lety 2030-2040 nástup malé doby ledové (vypadnou obě sluneční elektromagnetické vlny zcela ze synchronizace, což způsobí značné omezení sluneční aktivity) v té době totiž klesne sluneční aktivita až o 60 %, vzniknou podmínky, které byly naposledy v "Maunderově minimu" v 17. a 18. století.

  • Doprovodné přírodní jevy, jako byly dlouhé zimy, někdy velmi kruté, sucho a záplavy, devastovaly v letech tzv. Maunderova minima úrodu, což vedlo k hladomoru, epidemiím moru a neštovic, k bouřím i častějším válkám zejména v 17. století. 
  • Západní Evropa zažila nejhorší neúrodu v roce 1648. Zdražování chleba vyvolalo povstání na Sicílii i ve Stockholmu a jinde," píše ekonomický server Armstrog Economics. Prusko v důsledku hladomoru ztratilo 40% obyvatelstva, Skotsko asi patnáct %. Podobné jevy zaznamenaly civilizace i na východě - přes Indii po Japonsko.

Nový předpovědní model se opírá o objev druhé vrstvy elektromagnetických vln uvnitř Slunce, a to blíž jeho povrchu. Když jsou obě vlny sladěné, je aktivita Slunce velká, když se naopak rozejdou, Slunce ochabne. "Obě vlny mají frekvenci asi 11 let, ale poněkud odlišnou a časově se vyrovnávají".

"Během cyklu vlny kolísají mezi severní a jižní hemisférou Slunce. Spojením obou vln a porovnáním s reálnými údaji o probíhajícím slunečním cyklu jsme zjistili, že naše předpovědi jsou z 97 % přesné".

Když se vlnové fáze vyruší, svit ochabne

Nový způsob předpovědi solární aktivity čerpal z pozorování magnetického pole Slunce na Wilcoxově observatoři v Kalifornii, ze tří cyklů v období 1976 až 2008. Na základě těchto dat dospěli vědci k závěru, že právě ve 30. letech tohoto století vypadnou obě sluneční elektromagnetické vlny zcela ze synchronizace, což způsobí značné omezení sluneční aktivity.

"Jejich vzájemné působení bude rušivé nebo se zcela vynulují. Když se fáze úplně rozejdou, vzniknou podmínky, které byly naposledy v Maunderově minimu," dodala s odkazem na název zmíněné periody v 17. a 18. století. Z tohoto období nejsou větší zmínky o skvrnách na Slunci, tedy o projevu jeho aktivity. Za druhé nejchladnější období jsou pak označovány roky 1400 až 1510 (tzv. Spörerovo minimum) a třetí, tzv. Daltonovo minimum (1790 až 1830).

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

"Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

  • Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
  • Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
  • Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
  • https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

 

 

 

 

 

 

 

 

0 produktů
VÝPRODEJ !
se SLEVOU až 49%
Osobní odběr v Brně
zdarma! 2x výdejní místo