Záporné úrokové sazby

Jsou záporné sazby aplikované Japonskem a ECB (od roku 2014) řešením současných problémů v ekonomice, nebo je to pouze "kopání plechovky před sebou"? Jsou záporné úrokové sazby a "tisk " nových peněz (cca 1 bilion EUR, nová vlna "kvantitativního uvolňování" po říjnu 2019) signálem "BODU ZLOMU"?

Co to je MMT? Je to recept, když se dluhy stávají nesplatitelné?
MMT, stát, který vydává vlastní měnu a také si v ní půjčuje, nemůže zbankrotovat při jakkoliv velké měnové expanzi. Inflaci by pak krotila vláda tím, že by nadbytečnou část peněz stahovala z oběhu prostřednictvím daní
Neomezený "tisk" peněz by měl financovat například ekologický program Green New Deal, který počítá s obrovskými investicemi státu do zelených technologií

Recept na řešení krize v EU: tisk" peněz (tzv. shazování peněz z vrtulníku) a záporné sazby (MMT)

ECB poprvé srazila pod nulu takzvanou depozitní sazbu, tedy sazbu, jíž úročí komerčním bankám krátkodobé vklady, už v roce 2014. (nyní 10.2019 je -0,5 %)
Evropští centrální bankéři, stejně jako jejich kolegové ve Švýcarsku, Švédsku nebo Dánsku, tím chtějí finanční domy motivovat k tomu, aby "neseděly" na penězích nebo je krátkodobě neukládaly právě u centrálních bank, ale dále je půjčovaly firmám nebo domácnostem. A tím roztáčely zadrhnutá kola ekonomiky
Západ kontinentu je kromě Velké Británie, Islandu a Norska "pod nulou", nad nulou je Polsko, Česko (1,75 %) atd.
Dánská Jyske Bank má sazbu minus 0,75 % úročit jen úložky nad 750 tisíc dánských korun (zhruba 2,5 milionu českých korun)
Credit Suisse se stejnou negativní sazbou budou úročit zůstatky nad dva miliony švýcarských franků (přibližně 25 milionů korun)
UBS ročním "poplatkem" ve výši 0,6 procenta zatíží úspory nad 500 tisíc eur (12,8 milionu korun)
UniCredit Bank je dělicí čára na milionu eur (25,6 milionu korun)

V současné doba řada globálních firem zejména z USA používá financování se záporným úrokem v eurech a tím získávají konkurenční výhodu, přestože neplatí v EU téměř žádné daně díky globální obtimalizaci zisku.

Jaké jsou důsledky záporných úrokových sazeb?

další stagnace ekonomického růstu (příčinou stagnace není výše úrokových sazeb, ale nasycený trh, či stagnující poptávka
růst majetkové polarizace, zrychluje se koncentrace majetku
růst zadlužení domácností (záporné úrokové sazby nestimulují spoření, naopak působí proti tomu), státu a firem
nulové či záporné sazby pro střadatele (spoření nedává smysl)
zadlužené země se financují levněji (záporné výnosy dluhopisů)
banky mají propad zisků díky nulovým a záporným sazbám
existence zombie firem, přežívají díky levným penězům
celou ekonomiku provází nestandardní a vyjímečné projevy, např. zvětšuje se množství peněz v oběhu (díky QE - kvantitativní uvolňování), přesto je inflace velmi nízká, víceleté dluhopisy mají záporný výnos (věřitelé platí za půjčení peněz), přemýší se o tzv. vrtulníkových penězích (shazování peněz z vrtulníku)
dochází k přehřívání ekonomiky
vznikají bubliny (růst cen nemovitostí, nájmů akciových trhů) a nerovnováhy v různých oblastech (způsobené přebytkem peněz, které hledají výnos)
narušují se přirozené ekonomické cykly provázané s očistnými krizemi
výhody záporných sazeb požívají zejména nejbohatší část populace (velkých globálních firem)
centrální banky ztrácí jeden z nástrojů, které jsou nutné na podporu ekonomiky
záporné úrokové sazby a rostoucí dluhy nejvyspělejších zemí signalizuje konec současného ekonomického a monetárního systému (zhroucení západní civilizace, která je za vrcholem)
díky bublinám dochází k růstu zahraničních agenturních zaměstnanců
záporné úrokové sazby postupně přispívají k znárodňování (centrální banky nakupují i firemní dluhopisy)
zvýšil se počet firem na burze, které reralizují zpětný odkup akcií, tím si vylepšují hospodaření a zvyšují uměle cenu akcií (je výhodnější záporný úrok od bank, než peníze od investorů)
atd.