Průmysl 4.0

Průmysl 4.0, čtvrtá průmyslová revoluce (pojem vznik v Německu), kdy jsou data (jejich tok bez zásahu člověka) a technologie propojené do jednoho celku. Průmysl 4.0 se neaplikuje pouze v vlastní výroby, ale i v procesech, práci s metadaty a vytváření prediktivních modelů (např. virtuální podniky) apod."

prof. Wolfgang Wahlster je autorem konceptu Průmyslu 4.0 a napomohl jeho prosazení v Česku
prof. Staněk: pokud se současná společnost nezmění je pro ni PRŮMYSL 4.0 "hřebíčkem do rakve" (18.7.2019 Svobodné Univerzum), ale pokud se společnost změní, je to nesmírná příležitost pro rozvoj lidstva (budoucnost není v technickém řešení, ale v řešení problémů v nás samých, našich postojů, cílů, odpovědnosti a jednání)
"chytré" továrny mohly do roku 2023 začít přispívat ročně až 1,5 - 2,2 biliónu USD pro podporu globální ekonomiky, chytré továrny využívající pokročilé decentralizované digitální platformy a technologie, které povedou k výraznému zvýšení produktivity, kvality, celkové flexibility a rozsahu služeb. U chytrých továren je více než produktivita práce sledována systémová efektivita

Jaké přínosy a výhody můžeme čekat od Průmyslu 4.0?

Zcela nové pojetí výroby, založené na umělé inteligenci, položilo základy k synergické spolupráci lidí a robotů v chytrých továrnách budoucnosti. Tyto vize mění způsob uvažování nejen v průmyslu, ale i v dopravě, chytrých městech, distribučních sítích atd., a mohou být považovány za zásadní krok ke změně myšlení, která je zcela nezbytná pro společnost budoucnosti (Společnost 4.0), prof. Wolfgang Wahlster
pohled na firmu jako celek a tím se posouvá k vyšší konkurenceschopnosti a efektivitě (propojení obchodu, výroby, logistiky, servisu a podpůrných procesů)
umožňuje propojit jednotlivé fáze výrobního procesu od prvotních návrhů a analýz přes výrobu až po skladování a logistiku
efektivní plánování výroby s ohledem na vyšší produktivitu a také udržitelnost
snižování nákladů, a to především na zaměstnance, ale i ve zvyšování spolehlivosti výrobních zařízení, jejich dostupnosti, ve zrychlování inovačních cyklů i vlastní výroby
zhruba o 400 tisíc pracovních míst (ti kteří obsluhují stroje, zařízení nebo pracují jako montéři, postupně nahradí roboti a moderní technologie) přijde do roku 2030 Česko kvůli digitalizaci, robotizaci a sdílené ekonomice, zároveň vzniknou nová pracovní místa, avšak jejich struktura už bude značně odlišná (11.2019 náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek)
bude zavedeno zdanění robotů, které v továrnách postupně nahradí lidskou pracovní sílu, a dalších vstupů do výroby?
zavádění digitálních technologií v českém průmyslu a službách podle Dlouhého značně zvýší produktivitu (nutné investice do moderních technologií) a umožní tak výraznější růst mezd pracovníků, než je tomu nyní
podle studie společnosti McKinsey z roku 2018 může digitalizace zdvojnásobit růst produktivity a zvýšit HDP České republiky do roku 2025 až o 26 miliard eur ročně, což představuje urychlení růstu o jeden procentní bod

SMART City - města budoucnosti propojené internetem věcí s využitím sítí 5G

Smart city je využívání moderních technologií pro zvýšení životní úrovně obyvatel. Hlavní zásady: - péče řádného hospodáře - udržitelný rozvoj

Česká vláda připravuje projekt nazvaný "Region budoucnosti 2030" s projekty "Chytrý venkov" nebo "Venkov pro život 4.0"

umělá inteligence (AI, artificial intelligence)
strojové učení (ML, machine learning)
cloudové služby,rozšířená (augmented) analýza a správa dat
Big data, digitální asistence, autonomní systémy
Big data, Big analitika, Big models

Stavebnictví 4.0

Stavebnictví se inspirovalo průmyslem 4.0 a díky umělé inteligenci a digitalizaci staveb nahradí papírové výkresy. Díky metodě BIM (Building Information Modelling) se převádí kompletní stavba (budovy, kominikace, inženýrské sítě a další stavby) do digitální podoby a všichni zůčastnění tak mohou pracovat na jednom centrálním 3D modelu stavby. Součástí digitalizace BIM je i digitální informační model budovy, který spojuje jak projekt, tak i další informace nutné pro výstavbu, provoz a následnou likvidaci budovy po skončení její životnosti.

Významní předtavitellé a průkopnici společnosti 4.0 v Česku

Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., (25.6.1952) , vědec, vědecký ředitel CIIRC (Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky) Praha
Prof. Milan Zelený (22.1.1942), ekonom, vědec, konzultant zahraničních podniků a vlád, globální profesor systémů řízení a propagátor Soustavy řízení Baťa
Prof. Ing. Peter Staněk CSc., vědec, prognostik evropského formátu

Kobot, kolaborativní robot, který pracuje s člověkem ruku v ruce

V roce 2014 se prodalo 2 500 kobotů, v roce 2017 se prodalo už 10 tisíc, pro rok 2020 je odhad prodeje 150 000 kobotů.

Průmyslové revoluce:

První průmyslová revoluce, která v Evropě a ve Spojených státech trvala zhruba 80 let, v mnoha odvětvích nahradila práci lidských rukou výkony strojů (zdroj energie a toku byla voda a pára)
Druhá průmyslová revoluce (technologická, 1870 až 1914) rozvoj železniční dopravy, komunikací v podobě telegrafu a telefonu anebo rozmach elektrifikace.(zdroj energie byla elektřina)
Třetí průmyslová revoluce (digitální, od druhé světové války), rozvoj informační a komunikační technologie, využití počítačů a automatizaci dílčích činností ve výrobě (zdroj energie informace a komunikace)
Čtvrtá průmyslová revoluce (digitální transformace nebo digitální ekonomika), rozvoj komplexní automatizace a výměna informací mezi výrobními částmi i celky (umělá inteligence, strojové učení), budou vznikat automatizovaně a samostatně běžící provozy a podniky, které si budou bez účasti lidí elektronicky objednávat materiál, nástroje, opravy a údržbu, predikovat potřeby zákazníků a trhu, zajišťovat distribuci dílů a výrobků atd.

Trendy působící na průmysl 4.0 v oblasti dopravy

Do roku 2040 se předpokládá, podle odhadů, že na planetě bude 2 miliardy vozidel a z toho pouze 300 až 400 milionů elektromobilů (pouze 15 až 20 %)
Bude s příchodem krize a přechodem na elektrmobilitu automobilový průmysl opět růst a budou automobilky ziskové?
Co způsobí změna v organizaci dopravy a preference železniční dopravy na krátké a střední vzdálenosti?
Přechod na elektromobilitu (pokles o 30 % v pracnosti při výrobě, ale současně bateriové články tvoří 30 až 50 % hodnoty vozu, vozy jsou podstatně dražší), sdílená vozidla, autonomní vozidla, robotizace, změna individuální dopravy na krátké a střední vzdálenosti, vztah k vlastnictví vozidel. Bude tento trend prospěšný automobilový průmysl nebo naopak?
Změny v organizaci individuální dopravy, ve vlastní vozidel, elektromobilita atd. způsobí změny ve všech souvisejících a navazujících dodavatelských řetězcích (může dojít k pokledu výroby a prodeje vozidel v příštích 10 letech až o 50 % ve srovnání se současným stavem