Fenomén FOMO

Fenomén FOMO (sociální úzkost), strach ze zmeškání něčeho zajímavého na sociálních sítích a digitálním prostoru (např. počítačové hry,akciový a kryptoměnový trh, různé mobilní aplikace, platformy). Mobilní telefon nás drží v šachu, máme nutkání neustále kontrolovat, jestli nám nepřišly nové podněty ze sociálních médií nebo mailu (únik z reálného světa, kde se nudíme, a proto utíkáme do virtuálního světa, kde najdeme nové zajímavé podněty), lidé jsou stále více rozptýlení, je pro ně těžší udržet pozornost, tráví stále více času ve světě virtuálním na úkor toho skutečného, a to jim znemožňuje koncentraci na běžné věci.

• nejohroženější skupinou jsou lidé do 30 roků, rizikovou skupinou jsou i matky na mateřské dovolené
• závislost na internetu funguje, popisují odborníci stejnými termíny jako například závislost na heroinu

Stručně se dá říci , že FOMO je strach ze špatného rozhodnutí, jak ztrávit čas, protože si jedinec dokáže představit, že by něco uniklo.

Proč vzniká fenomém FOMO?

• nadužíváním chytrého mobilního telefonu a sociálních sítí vzniká "digitální dopaminová závislost"
• nadužívání digitálních technologií způsobuje nárůst digitální demence
• přechod mladé populace z přírodního ekosystému do digitálního ekosystému (virtuální realita na sociálních sítích)
• nedostatečná láska a pozornost rodičů (změny ve společnosti), vzniká tak dopaminová digitální závislost (mají abstinenční příznyky a trpí izolací, úzkostmi, depresí), muži zpravidla hledají únik v online hrách nebo v internetovém pornu, ženy více propadají sociálním sítím a stávají se závislé na virtuální komunikaci
• závislosti na mobilním telefonu a internetu propadají lidé, kteří mají nízké sebevědomí, jsou úzkostní, trpí depresemi či syndromem ADHD, pocházejí ze sociálně slabého prostředí či žijí v neharmonické domácnosti (dlouhodobě narušený rodinný systém, který nefunguje v rovnováze)
• nejvější potíže se závislostí mají asijské země jako Čína, Jižní Korea nebo Tchaj-wan, kde se odhady pohybují mezi 6 až 15 % závislých na internetu

Jak se projevuje fenomén FOMO?

• ztráta pudu sebezáchovy (jeden z digitálních virů) v reálném světě, nevnímám nebezpečí ani změny, které se dějí ve společnosti a přírodě (ani mě to nezájímá, není to dost akční)
• digitální dopaminovou závislostí
• útěk z reálného světa do digitálního ekosystému (virtuální reality)
• neschopnost urdžet pozor (např. číst knihu, vést dialog atd.), roztypují nás stále nové a nové podněty
• děti, které používají telefony přes noc, chodí do školy unavené a neschopné se soustředit, tento stav má vážné důsledky na lidské zdraví (mozek, pozornost, duševní poruchy, imunitní systém, kardiovaskulární zdraví, emoční nestabilita, zhoršení mezilidských vztahů)

Digitální detoxikace: efektivní je být po dobu šesti až osmi týdnů zcela offline a v běžném denním rytmu vypínat přes noc mobilní telefon

Digitální hygiena (klid od technologií), vypnutí telefonu na hodinu, den, týden, měsíc a jít do přírody, nebo na dovolenou (kde není signál), je klid, ticho, mizí většina strachů, úzkostí, stresu, mohou přicházet nové nápady a mizí nesoustředěnost a závislost tzv. „rozplétá se začarovaný kruh“

8.1.2021 Kryptoměny ovládl obávaný fenomén FOMO. Žene ceny nesmyslně vysoko, kolaps se blíží. Závěr roku 2020 se bitcoinu vydařil. V prosinci cena poprvé v historii překročila hranici 20 000 amerických dolarů (přes 420 000 Kč) za jednu minci. Se silnou pozicí na trhu vstoupila kryptoměna i do letošního roku, kdy dosáhla hodnoty 30 000 dolarů (necelých 640 000 Kč). Ve středu překonala další rekord - 35 000 dolarů (zhruba 741 500 Kč) a nyní se dostala dokonce za hranici 40 000 dolarů (840 000 Kč), což představuje zdvojnásobení ceny během pouhých tří týdnů. Trhu se totiž podle analytiků zmocnil takzvaný "FOMO" efekt (z anglického Fear of Missing Out). Ten vyvolává strach, že investoři propásnou jedinečnou příležitost na trhu. "Mnozí spekulanti začali zběsile nakupovat kryptoměny, čímž výrazně zvýšili jejich cenu. To psychologicky zdeptalo zdrženlivější jedince, kteří to již nevydrželi a na trh rovněž vstoupili.

• Digitální měna přitom v poslední době těží hlavně z poptávky ze strany větších investorů. "Dnes 28 velkým firmám a fondům patří už každý dvacátý bitcoin.
• Bitcoin si zažil podobný prudký růst již v roce 2017, kdy se jeho cena vyšplhala až na téměř 20 000 dolarů (přes 420 000 Kč). V následujícím roce se však propadla až do blízkosti 3000 dolarů (kolem 63 000 Kč). Někteří kritici proto tvrdí, že se podobná situace nyní opakuje. 
• Přelom let 2020 a 2021 má podobné rysy, které jsme na kryptoměnovém trhu mohli pozorovat na přelomu let 2017 a 2018. Tehdy po prudkém růstu následoval strmý pád.

V souvislosti s rekordním nárůstem bitcoinu stoupl i celkový objem obchodování s kryptoměnami. Ten v pondělí zaznamenal vlastní rekord, když se digitálních měn podle dat britské analytické společnosti CryptoCompare přes den zobchodovalo více než pětkrát tolik, než činil denní průměr v roce 2020.  Zájem je také o takzvané "altcoiny" neboli jakékoliv digitální měny, které nejsou bitcoin - jako je litecoin, monero a podobně. Například hodnota druhé největší kryptoměny ethereum se za poslední týden vyhoupla přes 1200 dolarů (25 000 Kč). Přesto se ethereu zatím nepodařilo překonat maximum z roku 2018, které činilo 1448 dolarů (kolem 30 000 Kč).

https://zpravy.aktualne.cz/finance/cena-bitcoinu-poroste-ale-ne-na-dlouho-tvrdi-analytici-brzy/r~a9b36d8e4ffb11ebb115ac1f6b220ee8

 

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika