Resilience (latinsky resilire, odrazit se, odskočit, nebo odolnost, víra v sebe, osobní integita) je biologický pojem (autorem je Erich Pinchas Fromm), který se také používá v psychologii, ale také v různých podobách ve společnosti. Tento termín často používá doc. Václav Cílek na svých přednáškách, ale i v nové knize Věk nerovnováhy: Klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci (2019), kterou napsal společně s prof. Milanem Zeleným a dalšími spoluautory.
Digitální společnosti a moderní technologie prostřednictvím sociálních sítí ničí základy fungování společnosti a lidé jsou tak snáze manipulovatelní a "dostávají rybu", která je předem upravená o digitální závislostní dopaminovou složku (digitální závislost na dění v této realitě) a negativně působí na resilienci zejména mladé populace.
Co to je resilience (odolnost)?
- v psychologii resilience znamená osobnostní rys, odolnost, schopnost vzdorovat opakovaně nepříznivým silám, zvládat nepříznivé situace a překonávat krize, přesto někteří psychologové kritizují použití názvu "resilience" a považují tento termín v psychologii za redundantní, statický a sterilní
- resilience v přírodních vědách znamená míru schopnosti tělesa pružně se deformovat nebo přizpůsobovat (pružnost, odolnost)
- v sociologii označuje schopnost sociálního systému vstřebat rušivé podněty nebo jim čelit, popřípadě odolávat stresům tak, aby systém zůstal ve stejném stavu, zachoval si svojí strukturu a funkce (rozlišuje 3 rysy - množství změn, míru, schopnost učení a adaptace)
- je to schopnost vyrovnat se se změnou a dále pokračovat v rozvoji (sebereorganizace, učení, přizpůsobení)
- v přírodě resilienci můžeme označit jako adaptace na měnící se podmínky, u člověka je resilience považována za pozitivní adaptaci" po stresující nebo nepříznivé situaci - tzn.člověk ktery je schopen překonat krizi a pokračovat dále v běžném životě říká Doc. Václav Cílek
- V běžném životě znamená resilience (psychická odolnost, osobní integrita, adaptibilita) mít současně vice strategií, nezabývat se pouze jednou strategií a přizpůsobovat se aktuálně měnícím se podmínkám
- resilience společnosti, podle doc. Václava Cílka síla společnosti a národa začíná doma v rodině a ve své knize Věk nerovnováhy přináší návod, jak resilienci národa a společnosti posílit v době kolabujících systémů a manipulujících médií je zapotřebí pěstovat osobní houževnatost a kritické myšlení.
- smysl života, víra a sebevědomí (klíčové faktory vnitřní resilience, integrity) jsou jednou z klíčových věcí pro přežití v jakékoliv situaci
- resilience souvisí v mikrobiomem a obranyschopností organismu, resilienci můžeme také nazvat resilienčním mikrobiomem
- Odolnost jednotlivce zvyšují oboustraně propojené a funkční osy: mozek - trávící trakt - mikrobiom (MTM), dále mozek-srdce- cevní soustava, mozek - plíce - dýchací soustava, mozek- centrální nervový systém
- pro odolnost je také důležité zvládat svoje emoce a přírodní zákony (diverzita-různorodost, dynamická rovnováha, polarita, cyklický vývoj , bod zlomu, časový faktor atd.)
Příklady resilience v praxi
- v Izraeli způsob obrany, který nesmí narušit dlouhodobou kvalitu života, která se vrátí do původního stavu před ohrožením (neslevuješ s důstojnosti života) říká doc. Václav Cílek
- resilientní systém je schopen využít otřesy a zvraty (jako je například klimatická změna) k podnícení inovativního myšlení, které mu umožní obnovu a další rozvoj. Systémem můžeme rozumět jednotlivce, obec, komunitu nebo třeba ekosystém či celou ekonomiku. zdroj Veronica.cz
- dobrovolní hasiči, cvičí, trénují žijí bězný život v případě požáru "hasí, zachraňují životy a majetek" a vrací se zpět do běžného života
- resilience - psychologická odolnost existuje u lidí, kteří rozvíjejí psychologické a behaviorální schopnosti, které jim umožňují zůstat v klidu během krizí nebo chaosu (ztráta partnera, majetku, dítěte) a přejít od incidentu do běžného života bez dlouhodobých negativních důsledků
- resilience ekonomiky vůči krizím
- resilience ja také emoční matrice
Vliv prostředí na vývoj dítěte a narušení jeho resilience:
- Pokud dítě vyrůstá v nebezpečném prostředí, projeví se to v jeho osobnostním chování, stahuje se nebo útočí (pohybuje se nejčastěji v extrémních pólech a je citlivé na působení v polárních situacích a také je záměrně vyvolává) – závislost na extrémních pólech
- Pokud dítě vyrůstá v bezpečném prostředí, obvykle se z hlediska chování přirozeně pohybuje v celém spektru mezi těmito póly
Narušení přirozené resilience potom provází jedince po celý život a ovlivňuje rodinné, pracovní, partnerské a společenské vztahy po celý život.
7 projevů resilience v "resilientních" městech, které umožňují snadněji překonat stresy a šoky, reagovat na ně a přizpůsobit se jim:
- sebereflexe – využití zkušeností z minulosti k lepšímu vyhodnocení budoucích rozhodnutí,
- vynalézavost – využívání alternativních způsobů k práci se zdroji,
- odolnost – dobře koncipované, konstruované a spravované systémy,
- připravenost – rezervní kapacita cíleně vytvořená k přizpůsobení se vnějším vlivům,
- flexibilita – vůle a schopnost přijímat alternativní strategie v případě měnících se podmínek,
- inkluze (zahrnutí) – dávání přednosti široké diskuzi pro zvýšení pocitu zapojení při rozhodování,
- integrace – shromáždění velké škály odlišných systémů a institucí.
Zdroj, Wikipedia.org
více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika
více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika