John Bumpass Calhoun (11. května 1917 - 7. září 1995) byl americký etolog a behaviorální vědec, známý pro studia hustoty obyvatelstva a jeho vlivů na jeho chování. Život zasvětil zkoumání zvířecího chování (myši a potkani) a závěry jeho experimentů se navždy zapsaly na přední stránky učebnic světové psychologie a sociologie a jeho výsledky se stali paralelou k vývoji lidské společnosti.

Průběh fází v myším (Calhounově) experimentu:

Myší ráj: vytvořil ráj pro myši, připravil omezený prostor (pro cca 3000 myší), kvalitní potravu, čistou vodu, veterinární péči a odstranil všechny stresové faktory.

  • První fáze: "usilování"(myši prozkoumávali nové prostředí, přizpůsobili si ho a rozdělili si teritoria. Potom si našli vhodný prostor pro hnízdění)
  • Druhá fáze: "populační exploze" (díky neustálému přísunu potravin a skvělým podmínkám, se zvířata začala exponenciálně množit. Každých 60 dní se počet zdvojnásobil. Myší společenstva však neobývala prostor rovnoměrně, některé sektory byly zjevně přeplněné, ale i tak se populace rychle rozrůstala)
  • Třetí fáze: "fáze rovnováhy" (přestože že kapacita buňky byla 3000, myší přírůstek se zastavil na čísle 2 200 jedinců. Rovnováha však nastala pouze v počtu obyvatelstva. Uvnitř společenství se dělo něco, co Calhoun nazval jako "behaviral sink" - chování zkázy. Mnoho samic nebylo schopných úspěšně dokončit graviditu, pokud se mláďata narodila, samice nebyly schopné se o mláďata postarat. Mezi těmito dezorientovanými skupinami byla  až 96% úmrtnost mláďat.
    Mezi samicemi se zase projevovaly početné poruchy chování - frenetická hyperaktivita, sexuální deviace vedoucí ke kanibalismu, agresivita, patologická plachost... Někteří jedinci se pohybovali po výběhu pouze tehdy, když ostatní spali. Jenom v tomto čase se šli napít a nakrmit.
    Nová generace myší se snažila včlenit do společnosti, ale byla drasticky vyhoštěná. Sociální role ve skupině již byly rozdělené. Dobře živené myši se totiž dožívaly vysokého věku a odmítaly tyto funkce uvolnit mladým. Mladí samci nenacházeli uplatnění a to je vedlo k agresivním útokům mezi sebou. Někteří jedinci se stali dokonce opakovaně oběťmi a terčem násilí.
    Starší samci ale také nedokázali ubránit svá území a ochránit samice. Samice se stávaly agresivnějšími a jejich schopnost rozmnožovat se byla vážně narušená. Další ze sledovaných aberací bylo podivné chování myší, které doktor nazval  the beautiful ones (krasavci). Tito jedinci žili absolutně odděleně od ostatních. Nezapojovali se do bojů a věnovali se výlučně krmení, pití a přehnané péči o svůj kožíšek. Na jejich těle nebyli dokonce ani žádné jizvy po soubojích, byli bezchybně krásné a zdravé ale na rozdíl od zbytku populace byli velmi hloupé. Nereagovali na vnější podněty, změny situace a nebyli schopny žádné interakce s okolím.
  • Čtvrtá fáze: "fáze smrti" (po dosažení počtu 2 200 jedinců začala populace prudce klesat. Agresivita eskalovala do takových rozměrů, že nebylo možné najít myši bez ohryzaného ocásku. Posledních tisíc jedinců bylo tak sociálně deformovaných, že se vůbec nerozmnožovali. Zvířata žila vedle sebe aniž by si uvědomovala přítomnost ostatních. Tato deformace v nich byla tak pevně zakořeněná, že ani po přemístění do jiného prostředí nebyla schopná normálního života. nakonec zůstalo jen pár krasavců. Užívali si prostoru a naplňovali své potřeby, ale o rozmnožování neměli zájem. Poslední myš zahynula 600 dní po zahájení experimentu.)

Calhounův experiment dokázal: když má společnost dostatek prostoru a zdrojů v případě obsazených všech společenských rolí je boj o ně natolik namáhavý, že to vede k celkovému zhroucení a zániku populace. Kondenzování populací na omezeném prostoru již nyní vede v naší společnosti k podobným analogiím. V oblastech hustého zalidnění a bohatství zdrojů, jsme se již posunuli do fáze rovnováhy.
Ještě v sedmdesátých letech byl index porodnosti 2,1 nyní je však 1,2. Růst populace se zastavuje (za posledních 200 roků se populace zvýšila 7,7 x). Největší pokles obyvatel zaznamenává Japonsko (japonská velkoměsta především). Míra porodnosti je tu 1,1 dítěte na ženu a stále klesá. Také se zde objevují analogie se sociálně-patologickými jevy jako u populace myší. Odhadem se zde vyskytuje až milion mužů neschopných společenské interakce (nemají zájem o ženy a izolují se). Vycházejí ven pouze v noci, kdy většina lidí spí. Jsou to "sociální autisté".
Celá generace mladých lidí se rodí do prostoru, kde jsou všechny sociální role již definované (obsazené). Vytvořit si svůj prostor je tedy velice namáhavé a stresující. Rovněž je zde přítomný problém nezájmu o opačné pohlaví. V partnerském vztahu jedinci nevidí žádný požitek a úmyslně se mu vyhýbají. Ale nejedná se pouze o problém japonských aglomerací, tyto problémy můžeme rovněž vypozorovat v jiných bohatých a hustě zalidněných krajinách světa.
Ukazuje se že komfort našeho bytí se stal naším vězením a je vstupní branou ke zkáze. Neustále se snažíme o růst, ale ztrácíme ponětí o skutečných hodnotách, spolupráci (narůstá individualismus, roste napětí mezi pohlavími) a rovnováze společnosti. Život většiny lidí a tím i celé společnosti začíná být povrchní a ztrácí veškerý vyšší smysl.

  • v případě, že myši byli nuceny ke spolupráci (nemohli utíkat od společnosti a všímali se si jedna druhé) tak v tomto případě pak počet jedinců v populaci byl udržován a armagedon se nekonal.

Závěr experimentu: jakmile se využije veškerý dostupný prostor a zaplní se všechny sociální role v hospodářské soutěži a permanentním stresu jednotlivců, následuje úplné zhroucení komplexu sociálního chování populace, což nakonec vede k zániku populace. Calhoun, však nabízí i příklad řešení.

Calhounův experiment nese podobné znaky a průběh jako Herakleitův princip.

Atomizace (drobení) japonské společnosti a její možné příčiny:

Atomizace jedinců je jedním z příznaků rozkladu současné civilizace (viz. Calhounův experiment a Herakleitův princip)

  • Prorůstání současné reality (tady a teď) a reality virtuální (virtuální digitální svět), lidé nemají potřebu řešit svůj skutečný život, protože ten virtuální jim vyhovuje.
  • Koncentrace lidí ve velkých aglomeracích, které atomizují jedince s vydatnou podporou a nadužíváním sociálních sítích (dopaminová závislost)
  • Ekonomická emancipace žen, v minulosti o děti pečovaly téměř výhradně ženy; protože se ženy začaly zapojovat do nejrůznějších profesí a budovat si kariéru (dítě se stává překážkou), muži se k péči o vlastní děti příliš nehlásí, takže se děti cítí opuštěné, nemá o ně kdo pečovat (nemají pozornost, zájem, unikají do virtuálního světa), což zpětně vede k tomu, že se ani nenarodí, případně se jejich potenciální rodiče ani nesejdou.
  • Příčiny mohou být v rozkladu rodinných vztahů (spolupráce muže a ženy, odchod do velkých měst), důsledkem je útěk do jiné reality
  • Mizí přirozená diverzita (různost), jeden z faktorů, který přispívá k zániku populací
  • Individualizace zájmů muže a ženy, tím je vyloučena vzájemná spolupráce v rodině (tvoření rodičů, tzv. čchi rodiny), tento fakt přiživuje i systém orientovaný na výkon a zisk (tempo se stále zrychluje), nastává tzv. "začarovaný kruh"

 

Zdroj: http://bohatstvizivota.blogspot.com/2015/01/mysi-raj-upadek-spolecnosti.htm

Calhounův experiment

Nebyly nalezeny žádné produkty. Zkuste změnit kritéria hledání.