Digitální hygiena

Digitální hygiena (klid od technologií), vypnutí telefonu na hodinu, den, týden, měsíc a jít do přírody, nebo na dovolenou (kde není signál), je klid, ticho, mizí většina strachů, úzkostí, stresu, mohou přicházet nové nápady, mizí nesoustředěnost a závislost tzv. „rozplétá se začarovaný kruh“.Nacházíte hranici mezi užíváním technologií a závislostí na nich, tzv. dynamickou rovnováhu a osobní integritu jedince a následně i společnosti.

Digitální hygiena

Závislost na mobilech je průvodním jevem masového rozšíření a dostupnosti jakýchkoliv moderních technologií, řešením může být "digitální hygiena" (rovnováha či „zdravý přístup“ při používání technologií, protože „ZLEM“ nejsou technologie).
Moderní technologie jsou obrovským sociální a zdravotním experimentem na dětech (digitální dopaminová závislost), vzniká závislost, digitální demence, rozklad osobnosti atd.
Podle neurovědců nás chytré telefony dělají hloupějšími, méně sociálními, zapomnětlivějšími a náchylnějšími k závislosti, nespavosti a depresi. Navíc nám „kradou navigační schopnosti“ (orientaci). Vědci však tvrdí, že chytré telefony působí obráceně, než si myslí rodiče (kteří chtějí, aby se jejich dítě rozvíjelo své tvůrčí dovednosti a učení). Namísto toho, aby nás chytré telefony činily chytřejšími, snižují naše kognitivní schopnosti, což lze dokázat výsledky měření a studií. „Věda předkládá mnoho důkazů o tom, že informace, které se naučíte na digitálním zařízení, se nezachovávají dobře a nepřenášejí se do skutečného světa,“
Chytré telefony a smartphony (vliv obrazovek) ovlivňují naši paměť a koncentraci, jsou také návykové, a to až do té míry, že by mohly být v tomto ohledu na úrovni drog (dopaminová závislost, stejná jako u hazardních her, alkoholu, drog i chytrého telefonu). Také jsou spojovány se sníženou sociální interakcí, nedostatečným spánkem, špatnou navigační schopností v reálném světě a depresemi.

Digitální detoxikace: efektivní je být po dobu šesti až osmi týdnů zcela offline a v běžném denním rytmu vypínat přes noc mobilní telefon.

Návodů na dopaminovou restrikci je celá řada. Začíná odinstalací Facebooku a dalších sítí z mobilního telefonu, vypnutím notifikací a končí rozprodejem nepotřebných věcí, které vedou jen k rozptýlení. Při odpojení se ale kromě pocitu abstinence dostaví také ticho. Zmizí rozptylující podněty a člověk zůstane sám se svými myšlenkami. A to je podle psychologů jednou z nejnáročnějších výzev, protože člověk najednou začne přemýšlet nad základními otázkami po smyslu života, už je nelze odbývat prací nebo závislostmi...

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

1.10.2021 Lidstvu hrozí utonutí v dopaminu. Elity pro sebe hledají záchranný kruh před algoritmy. Skládá se z 11 atomů vodíku, osmi atomů uhlíku, dvou atomů kyslíku, jednoho atomu dusíku a lidé pro něj udělají cokoliv. Triviálně se v chemii zmíněné molekule říká taktéž dopamin a stojí na něm světová ekonomika, zejména ta digitální. Není to přehnané tvrzení, neboť dopamin je tím, co lidi motivuje, zodpovídá za rauš spojený s lajky na sociálních sítích, požitím drogy, nákupem akcií nebo třeba se sledováním porna. Dopamin umožňuje vznik závislostí a závislých přibývá. Na popularitě nabírá také dopaminový detox.

Dokumentaristé ve spolupráci s odborníky a bývalými zaměstnanci velkých korporací ukazují hrozby sociálních sítí a spojují je například s narůstajícími počty lidí s depresemi nebo sebevražedností. Zejména ve Spojených státech se obě statistiky v posledních letech prudce zhoršují. Nejzhoubněji se závislosti promítají do života dětí a obecně nejmladší generace lidí, která v digitálním světě vyrůstá.
Instagram má totiž v plánu spustit tuto síť ve verzi pro děti do 13 let. Psychologové přitom varují, že právě Instagram je tou úplně nejhorší sociální sítí, co se dopadů na lidskou psychiku týče. Podle nedávno zveřejněných dat má nejhorší účinky zejména na mladé dívky.
Mechanismus sociálních sítí jako Instagram, ale i třeba různých fintech aplikací typu Robinhood cílí na základní princip fungování odměňování v lidském mozku. Když mozek očekává možnost odměny, dojde k uvolnění dopaminu, který podpoří mozek v následování tohoto cíle. Člověk to pocítí jako touhu. Po dosažení odměny se uvolní další dopamin a dostavuje se pocit štěstí. Mozek je ale evolučně nastavený k udržování rovnováhy a praktikuje homeostazi. Když je venku horko, tělo se začne potit a rozšíří krevní cévy. Vyrovnává teplotu. Když dojde k náhlému návalu dopaminu, mozek začne redukovat receptory, které jsou na dopamin citlivé, aby dosáhl rovnováhy. To je spojené s následným pocitem vystřízlivění. Tomu se ale tělo brání a žádá doplnění dopaminu. K dosažení stejného rauše je však už nutné uvolnit pro stejný efekt více dopaminu, neboť je méně receptorů. A tak může postupně vzniknout závislost, kdy je potřeba ke stejnému pocitu štěstí dodávat čím dál silnější podněty. Jsou potřeba už jen k tomu, aby se člověk cítil normálně, neboť stav normality se posunul. Na sociálních sítích jsou odměnami lajky, počet zhlédnutí videí, reakcí. Mozek si na tyto odměny rychle zvykne a postupně jich pro pocit blaženosti začne žádat ještě více, ostatně platí to také o dalších úspěších v životě. Úspěšní a bohatí lidé si proto často nemohou pomoci a potřebují dosáhnout ještě vyšších cílů.
Tvůrci algoritmů, jež mají za úkol uživatele v dopaminu topit. Proti uživateli stojí složité matematické modely a algoritmy, které sledují každý jeho krok, v čase se neustále učí, zlepšují a zvyšují svou schopnost udržet uživatelovu pozornost. Snaží se z něj vytlouci každou kapku dopaminu. Vše se pak zabalí a prodá inzerentům. Tisíce let neměnný mozek nemá proti těmto algoritmům moc šancí. Umělá inteligence zcela cíleně ovlivňuje prostředí, ve kterém se člověk pohybuje, a tím do značné míry určuje i jeho životní cestu.
Návodů na dopaminovou restrikci je celá řada. Začíná odinstalací Facebooku a dalších sítí z mobilního telefonu, vypnutím notifikací a končí rozprodejem nepotřebných věcí, které vedou jen k rozptýlení. Při odpojení se ale kromě pocitu abstinence dostaví také ticho. Zmizí rozptylující podněty a člověk zůstane sám se svými myšlenkami. A to je podle psychologů jednou z nejnáročnějších výzev, protože člověk najednou začne přemýšlet nad základními otázkami po smyslu života, už je nelze odbývat prací nebo závislostmi...
https://www.youtube.com/watch?v=cMvMt48mdA0
https://nazory.hn.cz/c1-66979060-lidstvu-hrozi-utonuti-v-dopaminu-elity-pro-sebe-hledaji-zachranny-kruh-pred-algoritmy