Storch David

Prof. Dr. David Storch, Ph.D. (1970), biolog, evoluční ekolog, který se zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě a je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR. je jedním z 15 364 signatářů apelu mezinárodních odborníků Varování světových vědců lidstvu: druhá výzva (první byla v roce 1992).

  • Prof. David Storch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se připojil k výzvě, kterou podepsalo 15 tisíc vědců ze 184 zemí světa výzvu, ve které se hovoří o tom, že si lidstvo zahrává se svou budoucností a riskuje cestu do záhuby. Ukazují to kritické křivky týkající se růstu lidské populace, úbytku pitné vody či ryb, ničení biodiversity, ztrát lesních porostů nebo globálních klimatických změn. Přestože mnozí teoreticky uznávají, že je lepší vědět pravdu, tak toto jsou informace, které nezní příliš příjemně a optimisticky - a mnozí z nás je možná ani nechtějí slyšet.

Prof. David Storch a jeho názory:

  • za nejvážnější nebezpečí nebezpečí současnosti považuje prudkou přeměnu a ochuzování původních typů prostředí, což vede k poklesu biologické rozmanitosti Země; příčinou tohoto trendu je ovšem rostoucí lidská populace a zvyšující se tlak na využívání zdrojů
  • hrozí vymírání flóry, fauny a války o vodu, nemůže za to ale změna klimatu, hlavní nebezpečí je ve změně zemědělské půdy (ničení původního prostředí, krajiny), která může mít zásadní dopady i na vymírání druhů
  • moderní průmyslové intenzivní zemědělství a lesnictví ničí půdu a lesy, důsledkem je ubývání vody v přírodě (voda se odvádí mimo svůj přirozený tok)
  • z vody bude brzy možná vůbec nejcennější komodita a války o ni jsou nevyhnutelné
  • "hmyzí armagedon"- 75% hmyzu (motýli, brouci, čmeláci, krátka všechen hmyz je základní komponent ekosystému) u nás už vyhynuly za pětadvacet let , na vině je intenzivní zemědělství s velkými lány monokultur a bez remízků a přirozeného prostoru pro faunu a flóru (hmyz je zapojen do potravního řetězce zvířat)
  • myslím si , že katastrofa s ubývajícím hmyzem je následek 50. a 60. let minulého století, kdy probíhala v celé Evropě intenzifikace zemědělství (dynamické změny probíhaly skoro ve všech odvětvích včetně kultury) a teprve nyní vidíme reálné důsledky (tedy důsledky jsou vidět až 50-60, čo jedna generace zaseje druhá až třetí ji zklidí) - jde tedy o velkou setrvačnost
  • planeta Země se otepluje, můžeme říci: že existuje skleníkový efekt, že rostou koncentrace oxidu uhličitého a že ho produkuje průmysl a doprava, nicméně dokázat, že za oteplování skutečně může člověk, už v podstatě nejde – a tím pádem je toto tvrzení možné rozporovat
  • největší hrozbou pro globální biologickou rozmanitost je dnes kácení deštných pralesů kvůli vzniku plantáží, především palmy olejné (biopaliva)
  • největší problém je tlak na přírodu spojenou s přelidněním (země populaci neuživí) - optimální stav je na úrovni cca 2 miliard
  • 6 globální vymírání druhů - úbytek biologické rozmanitosti
  • narážíme na limity země (pokles množství ryb, nedostatek pitné vody, atd), respektivě žijeme na tzv.dluh země
  • moderní zemědělské technologie (vyrábíme potraviny téměř bez půdy - systém kytička-trubička) ničí přírodu za cenu, že nasytí lidi na planetě
  • „Před padesáti miliony let, v eocénu, bylo výrazně tepleji než teď a byl to ráj diverzity“, obecně platí, že vyšší teplota svědčí biologické rozmanitosti
  • pokud se půda nebo louky nechají ladem, zarůstají křovím a to je z hlediska biologické rozmanitosti mnohem horší než tradiční zemědělství, je málo organismů kterým vyhovuje jenom křoví a proto je zarůstání krajiny hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti u nás v současnosti

Prof. Dr. David Storch, vydané knihy:

  • Úvod do současné ekologie
  • Biologie krajiny: biotopy České republiky
  • Jak se dělá evoluce.

Zdroj Lidovky.cz

 

0 produktů
VÝPRODEJ !
se SLEVOU až 49%
Osobní odběr v Brně
zdarma! 2x výdejní místo