UPOZORNĚNÍ: Z důvodu šíření COVID-19 došlo k nárůstu objednávek, proto v expedici může docházet až k týdennímu zpoždění!

Časová osa světové hospodářské historie

V roce cca 3 000 před naším letopočtem jsme spoléhali na výměnný systém, civilizace se vyvinula a začala ke směně zboží použití papírových peněz, kreditních karet a nakonec i virtuálních měn řízení hospodářského růstu. Světová ekonomika se díky depresím, válkám a dalším událostem vyvíjí exponenciálně. Světový HDP, který v roce "NULA" dosáhl cca184 miliard USD,nyní je to neuvěřitelných 120 bilionů dolarů. Americká ekonomika od Velké recese v roce 1929 neustále roste.

  • Průmysl hraje ve světové ekonomice mnohem podstatnější roli než zemědělství, průmysl představuje 25% světového HDP
  • Odvětví služeb se podílí na 65 % světového HDP
  • USA a Čína vynakládají na výzkum a vývoj mnohem více než kterákoli jiná země na svět
  • USA mají 18,6 milionu dolarových milionářů, více než kterákoli jiná země na světě (v Číne je to pouze cca 4, 4 milionů)
  • Firmy z USA  představují více než 44 % celkové světové tržní hodnoty akciového trhu
  • Dluh USD dynamicky roste v roce 1975 to bylo pouze 0,5 bilionu USD, nyní v roce 2019 je to 23 bilionů USD (největšími vlastníky amerického dluhu je Čína, Japonsko, Brazílie, Velká Británie, irsko, Island, Švýcarsko, Luxembursko, atd.)
  • Nejvíce peněz obíhá v Čínské ekonomice, následuje USA, Japonsko a EU
  • Čínská ekonomika vzrostla od roku 1989, 14,12krát
  • Eurozóna a další země s vysokými příjmy, včetně USA, rostly mnohem pomaleji než Čína. Americká ekonomika vzrostla pouze 2,09krát než v roce 1989.
  • Globalizace ovládla a zmenšila svět, udělala z planety jedno velké tržiště, jemuž nevládnou národní, nýbrž nadnárodní společnosti, tím mimo jiné vytvořila hlubokou závislost mezi firmami a národy, kvůli níž jsou zranitelnější vůči neočekávaným šokům, ale současně díky soustředěné a velké úsilí různých společností vytvořilo dosud nebývalé bohatství, bohužel ale na dluh!

Časová osa světové ekonomické historie

  • cca 3 000 př.n.l. vznik bártrového obchodu
  • cca 650-600 př.n.l. první kovové peníze (Turecko)
  • Hedvábná steska z Číny do Evropy (osm tisíc kilometrů dlouhá obchodní tepna na euroasijském kontinentu) vedla k rozvoji světového obchodu
  • cca 618-907 n.l. první papírové peníze (Čína)
  • 1492 kolonizace Ameriky, rozvoj světového obchodu
  • 1602 Východo-indická společnost, první obchodní firma
  • 1683 první banka v Amsterodamu
  • 1723 Adam Smith je považován za otce ekonomie
  • 1765 James Watta, Parní stroj, symbol průmyslové revoluce
  • 1792 vznik USD
  • cca 1800 Počátek globalizace, která začala v 19. století souběžně s průmyslovou revolucí,  díky parníkům a vlakům umožnila přepravu zboží na dosud nepředstavitelné vzdálenosti a industrializace současně dovolila ve velkém množství vyrábět žádané produkty jako železo, textil či spotřební zboží. Kolébkou globální ekonomiky byla Británie a Evropa, temnou stránkou propojeného byznysu je kolonizace Afriky či Indie
  • 1871 vznik zlatého standardu 1871 - 1914 (1USD = 1/20 unce zlata)
  • 1913 založen FED
  • V letech 1859 až 1914 zvýšila Amerika z hlediska hodnoty celkovou produkci průmyslového zboží osmnáctkrát a do roku 1919 – podnícená první světovou válkou, jež Evropu naopak zbrzdila – třiatřicetkrát. V této epoše už USA průmyslové zboží nedovážely, naopak ho exportovaly do všech koutů planety.
  • 1919-1920 díky španělské chřipce zemřelo cca 50 -100 milionů lidí, v 1. světové válce to bylo pouze 10 milionu
  • 1929 velká hospodářská krize
  • 1933 zrušen zlatý standard
  • 1941-1945 během Velké vlastenecké války proběhla nová průmyslova revoluce, průmysl se přesunul ze západu na východ prostřednictví  železniční sítě, na Urale a Sibiři postavili 2 tisíce nových továren, během války to bylo více než jednu denně. Současně v prvním půlroce (1941) války se přestěhovalo 10 milionů lidí ze západu na východ, asi největší migrace v dějinách lidstva
  • 1945 - 1971  Brettonwoodský měnový systém (1USD = 1/35 unce zlata)
  • 1948 Marshallův plán (pomoc Evropě po 2. světové válce)
  • 1950 vznik první platební karty Diners Club
  • 1971 ztráta směnitelnosti USD ve zlato, prezident Nixon zrušil zlatý standard (1 USD = 1/38 unce zlata), od té doby rostl dluh USA v průměru o 9 % ročně. Od roku 1960 se dluh USA nesplácí, rozpočet je deficitní. Od roku 1971 proběhlo již třetí kvantitativní uvolňování
  • 1973 OPEC, ropné embarg, OPEC záměrně snížil těžbu ropy o asi 5% (růst ceny ropy z 3 na 5 USD a pak až na 12 USD), Smithsoniánský systém zhroutil
  • 1987 Black Monday říjen, trhy se propadly během dne o 20%, tehdy byly trhy na maximu v srpnu 1987
  • 1991 vznik internetu
  • 2000 DOT.com bublina, extrémně narostl podíl ztrátových firem až na 81 %, které vstoupily na burzu (IPO)
  • 2007 světová recese
  • 2008 hypoteční krize, pád burzy, trhy se propadly během dne o 10 %
  • 2009 vznik BITCOINU
  • 2018 obchodní válka s Čínou, vyrovnal se podíl ztrátových firem až na 81 %, které vstoupily na burzu (IPO) s vrchol bubliny Dot-Com v roce 2000
  • od roku 1913 do roku 2018 ztratil USD 95 % své kupní síly, přesto je USD světovou rezervní měnou
  • 2020 - krize spuštěna koronavirem, postupně bude docházet k řetězení dalších důsledků (klimatické změny, nedostatek potravin, nezaměstnanost, krachy firem a různých oborů, růst agresivity, přechod do virtuální reality a digitálního prostředí atd.)

Nejčastějším typem úvěru ve středověku na našem území byl tzv. hantpfant, půjčka proti zástavě. Půjčovat peníze za movitou záruku mohl každý měšťan, ale na rozdíl od Židů, jimž předmět při nesplácení propadl automaticky, museli ostatní zapsat zástavu u rychtářského soudu a tam se případně domáhat jejího vydání. Vedle zástavy se legálně praktikovala i neskrývaná lichva. Nejobvyklejší způsob půjčky byl ovšem formálně bezúročný: Dlužník se věřiteli upsal k vyšší částce, než jakou obdržel. pokud dlužník přestal splácet, dřívější splátky propadly a dluh se vymáhal v plné výši. 

  • Čtvrtina až polovina obyvatelstva měst nevlastnila žádný majetek. K nim je třeba připočíst desetinu až pětinu natolik chudých, že je městské seznamy poplatníků ani neznají – jako třeba žebráky, tovaryše nebo nevěstky. 
  • Zhruba dvě třetiny městské populace si nemohly dovolit dům, a často ani vlastní domácnost. Ve středověké Praze známe domy, kde žilo i patnáct rodin. Jiní nalézali útočiště u církevních institucí nebo přespávali před městskými branami ve stodolách. Největší část chudiny přežívala v brlozích na okraji města. 

Dobytím Mexika před 500 roky začala globalizace a odstartoval kapitalismus (Evropu zaplavilo zlato a stříbro z Mexika). Konquista byla také zásadním příspěvkem k první globalizaci, vzniku jednotného trhu, vzestupu námořního obchodu a k nečekanému hospodářskému a mocenskému vzestupu západní Evropy. Na začátku 16. století totiž neměli Evropané za přepychové orientální zboží, koření, hedvábí nebo porcelán co jiného nabídnout. O jejich výrobky nebyl na východních trzích zájem.

Století páry, Anglie (Velká Británie) v období páry (James Watt zdokonalil parní stroj) na konci 18. století byla schopna produkovat 80% energie tehdejšího světa, získala tak technologický náskok a to ji umožnilo stát se světovou koloniální velmocí a její vliv skončil až po druhé. světové válace

  • 19. století je nazýváno stoletím páry a stalo se základnou průmyslové revoluce

Druhá světová válka je zdaleka nejdražší válka v americké historii, válka v Afghánistánu je pouze třetí nejdražší, je však nejdelší, trvá již 18 letech.

Hodnota majetku 2019

Hodnota globálního majetku ovládaného Američany dosahuje 106 bilionů USD (30%) a tvoří pouze 4,5% světové populace, asijské země dohromady ovládají majetek v hodnotě 141 bilionů dolarů (39 %). Samotná Čína vlastní cca 64 bilionů USD (18%) světového majetku. Africké země kontrolují asi 1,14 % bohatství a země Latinské Ameriky kolem 2,75 % globálního bohatství, které je definovaného jako hodnota všech finančních aktiv po odečtení dluhů. Češi ovládají jen 0,15 % světového bohatství a tvoří cca 1 promile světové populace.

  • 500 nejbohatších lidí světa disponuje majetkem v hodnotě 5,9 bilionu dolarů 

V roce 2015 byla stanovena hladina "extrémní chudoby" pro příjem na osobu menší než 1,9 USD (cca 44kč,) na den, za posledních 30 roků klesl počet lidí v extrémní chudobě z 1,9 miliardy na cca 650 milionů (nyní 30 % z tohoto počtu žije v Indii) a současně za posledních 35 roků (od roku 1980 do 2015) vzrostl počet osob s příjmem do 10 USD ( cca 230 kč) na osobu na den z 2,6 miliardy na cca 6,6 miliardy lidí (populace má cca 7,7 miliardy)

0 produktů