Fytoncidy (rostlinná antibiotika vyšších rostlin) jsou chemicky nejednotné látky (např. silice, alkaloidy, třísloviny a enzymy), kterými se stromy brání proti škůdcům (mikroorganismům) a jež pomáhají i lidem. Mezi fytoncidy například patří tomatin, lupulin, allicin (česnek). Fytoncidy představuji nejednotnou skupinu ještě málo prozkoumaných látek. Již v nepatrném množství působí baktericidně. Při sušení se fytoncidy rozkládají. Zatím byly prokázány například v česneku, cibuli, rozmarýnu, měsíčku, tymiánu, kopřivy, černém rybízu, jitroceli, křenu, lichořeřišnici, vrbině penízkové, třezalce tečkované a v pelyňku.
Dělení fytoncidů:
- Antidiabetika (drogy s podpůrným účinkem při léčbě cukrovky): list borůvky černé, list vachaty trojlisté, nať jestřabiny lékařské,
- Antiflogistika (protizánětlivé drogy pro zevní použití): květ heřmánku pravého, měsíčku lékařského, nať řebříčku obecného a třezalky tečkované,…
- Antihidrotika (drogy snižující pocení): list šalvěje lékařské, nať yzopu lékařského a kůra dubu letního,…
- Antireumatika (protirevmatická): nať rozrazilu lékařského, kůra vrby bílé,…
- Antisklerotika (protisklerotické drogy): česnek kuchyňský, nať jmelí,…
- Diaforetika (drogy na podporu pocení): květ lípy malolisté i velkolisté, bezu černého, kořen omanu pravého,…
- Diuretika (močopudné drogy): list břízy bělokoré, nať přesličky rolní, kořen jehlice trnité a petržele,…
- Expektorancia (drogy usnadňující odkašlávání): květ sedmikrásky obecné, pivoňky lékařské, podbělu lékařského, divizny velkokvěté a máku vlčího, nať violky trojbarevné, mateřídoušky obecné, list jitrocele kopinatého, plicníku lékařského, proskurníku lékařského, podbělu lékařského, kořen lékořice lysé, omanu pravého,…
- Haemostatika (drogy svíravé a zastavující krvácení): nať kokošky pastuší tobolky, mateřídoušky obecné, kůra dubu letního a zimního, vrbiny penízkové,…
- Hypotensiva (snižující krevní tlak): nať komonice lékařské a jmelí, kořen kozlíku lékařského, květ hlohu obecného,…
- Karminativa (proti nadýmání): květ heřmánku pravého, nať meduňky lékařské, máty peprné, saturejky zahradní, plod fenyklu obecného, kmínu a koriandru,…
- Laxativa (projímavé drogy): semeno lnu setého, oddenek reveně dlanité, plod řešetláku,…
- Neurotonika (sedativa – drogy ovlivňující nervový systém): květ levandule lékařské, prhy horské, nať řebříčku obecného, třezalky tečkované, kořen kozlíku lékařského,…
- Obstipancia (antidiarrhoika – protiprůjmové): nať šalvěje lékařské, jablečníku obecného, list jahodníku a ostružníku, kořen mochny nátržníku,…
- Spasmolytika (tlumící křeče): květ heřmánku pravého, nať meduňky lékařské, kořen anděliky lékařské a kozlíku lékařského,…
- Stomachika (drogy podporující chuť k jídlu, trávení a funkci žaludku): nať řebříčku obecného, pelyňku pravého, zeměžluče hořké, mařinky vonné, čekanky obecné, čubetu benedyktu, konopice bledožluté, třezalky tečkované, heřmánku pravého, máty peprné, dobromysli obecné kořen puškvorce obecného,… a list vachty trojlisté
Fytoncidy a jejich účinky:
- působí baktericidně
- při sušení se fytoncidy rozkládají
Zdroj: http://www.ped.muni.cz, Léčivé rostiny II
9.11.2023 Ep. 131 - Václav Cílek - K největším změnám dochází v krizi 1/2
- Deprese, její nasávaní a přenos ve městě. Město bychom si měli dávkovat opatrně, nebo město bychom měli kompenzovat pobytem alespoň v přírodě. V Japonsku proběhl výzkum toho, jak stromy a pobyt v lese pomáhají člověku aby nedostal covid. Ukázalo se, že když procházíte borem (borovicový les), zejména v létě, kdy je siličněj (vůně silic). Ty rostliny vylučují fytoncidy, to je jejich obrana proti patogenům a houbám. Takže, když se člověk procházek pár hodin v lese v sobotu a neděli, tak má o 20 -30% nižší pravděpodobnost, že dostane covid, nebo těžší covid. Tedy je to něco, co pomáhá a ta doba, kdy to pomáhá trvá zhruba 5-6 dní. Vychází z toho, že doopravdy, když ten víkend věnujete pobytu v přírodě, nebo někde mimo nákupní střediska, protože když se lidé prochází v lese, tak asi 30% lidí má pocit, že jim ta depresivní složka zlepšila a u lidí, kteří pobývají v obchodních centrech, tak 20% má pocit, že se jim deprese zhoršila. My jsme rovněž pravděpodobni schopní číst informaci z pachu, nebo vůní. Stromy to mají podobné, zejména listnaté za horka vylučují takové izoprenoidy, které jsou i základem voňavek. A podle množství izoprenů, které jsou poměrně velké, ten strom ví (je prokázáno že na to má analytické schopnosti), jak se cítí okolní les. A pokud my jsme analogie lesa, nebo les je obec stromů, tak si myslí, že to je evoluční mechanismus, který tady funguje dlouhou dobu. Chce to dávkovat si pobyt mezi lidmi, pak mít kompenzaci pobytu v přírodě a pak je tu zpravodajství (my jsme evolučně nastavení na špatné zprávy). Proti špatným zprávám se nemůžete bránit jinak, než si je dávkovat.
- https://www.youtube.com/watch?v=bLubs24Y1zQ