Transformační bod zlomu

Při řetězení dílčích provázaných bodu zlomu (dochází současně k poklesu diverzity a kolapsu) dochází k tzv. "transformačnímu bodu zlomu", který nastává v pravou chvíli, kdy se spustí vývojový transformační proces (metamorfóza), která způsobí kopals stavajícího (nefunkčního, kde neproudí energie a současně to musí být provázané s dalšími procesy v univerzu, spustí se samodestrukční proces systému) a současně vznik a rozvoj nového (nastává růstový tvořivý vývojový proces). SAMODESTRUKČNÍ PROCES (signalizuje přicházející bod zlomu) v sobě vždy obsahuje zárodky nového života, protože max.0,1 % POPULACE (která prošla osobní vývojovou transformací) ovlivňuje a tvoří po průchodu „BODEM ZLOMU“ jádro NOVÉ SPOLEČNOSTI (realizuje se proces samo léčení), rozvíjí se „růstový tvořivý vývojový proces“! Více.

Varianty transformace:

• Transformace - pták FENIX, který vzejde z popela (revoluce), v astrologii je symbolem ptáka Fénixe konjunkce Jupiteru a Pluta, Saturn je také symbolem strachu (Taťjana Micič)
• Transformace - vejce - nový potomek (evoluce).
• Metamorfóza je transformační bod zlomu, který je provázen řetězením dílčích bodů zlomu.

Jednou za cca 26 000 (kosmický, precesní rok, EON) při přechodu z věku Ryb do Vodnáře dostává lidstvo šanci, pokud se naakumuluje dostatek energie na kvantovou transformaci (která probíhá po dobu několika generací, započala v druhé polovině minulého století a příchodem indigových a dalších dětí), dochází k vývojovému vzestupu (kvantový skok), kdy z Homo Sapiens může dojít k vývojové kvantové transformaci například v HOMO Aquarius v souladu s ovulačním cyklem planety. Je to možné, pokud je dostatek energie (jak z vejce, tak z popela - pták FENIX), které se akumuluje z veškerých nerovnováh či kolapsů jedince, rodu, společnosti, civilizace, přírody (působí očistné přírodní živly). Nebo vznikne Homo technologicus jako slepý vývojový druh. Pokud se to nepodaří, tak další příležitost bude až za 26 000 roků (Tomáš Pfeiffer). Jsme ve fázi (uprostřed cyklu), kdy starý strom na konci svého životního cyklu vyprodukuje velké množství semen, aby zajistil pokračování svého druhu (zde je jedno z vysvětlení přemnožené populace a jeho významu) po svém pádu v materiální rovině a současně poskytl dostatek živin pro své potomky (současné lidstvo však žije na dluh a pro své potomky zanechá dluhy, vyprahlou zemi bez půdy a lesů). Vývoj stromu pokračuje v duchovní oblasti (předávání moudrosti -lesní stařešina svým potomkům prostřednictvím kořenů, kteří ho vyživují). Tím je zajištěn koloběh života.

Transformační bod zlomu (TBZ), kvantová transformace

Pro jedince, rodinu, společnost a civilizaci je "transformační bod zlomu" důležitý ve vývojových procesech, kdy dochází k zásadní změně, která může být způsobena vnitřní i vnějšími podmínkami. SAMODESTRUKČNÍ VÝVOJOVÝ PROCES se mění v TBZ na RŮSTOVÝ VÝVOJOVÝ PROCES

• Pro TBZ platí přírodní zákony i ty co ještě neznáme.
• Příkladem transformačního bodu zlomu může být rok 1918 (vznik Československa provázaný i výskytem španělské chřipky), 1929 (Velká hospodářská krize), 1948, 1989 ("sametová revoluce"). V roce 1968 nebyla dostatečná síla o potřebné podmínky pro hlubší změnu. Kdy nás čeká další transformační bod zlomu? Bude to po roce 2020, kdy propukla pandemie koronaviru?
• Prof. Báta mluví na základě výzkumů o 7 zákonech , které vedou v posledních 10 000 letech k zániku civilizací, následuje transformace a další vývoj.
• důležitým faktorem v TBZ  je i planetární systém, konjunkce nebo opozice Saturna a Pluta v různých znameních (např. 12.1.2020, konjunkce Saturnu a Pluta v Kozoroku) - globální pandemie koronaviru..
• TBZ je provázaný se vším v UNIVERZU (včetně informačního pole), tzv. kvantové provázání
• Příkladem transformačního bodu zlomu je také například objev parního stroje, jaderné energie, telefonu, internetu atd.
• Řetězení dilčích provázaných bodů zlomu (v tomto procesu se vytváří velká energie) spouští transformační bod zlomu.
• Emoční matrice: jedince, rodu, národnosti, společnosti, civilizace se vzájemné prolínají a jsou provázané v dynamické rovnováze, naakumulovaná energie (která se projevuje extrémy v oblasti emocí) podporuje proces řetězení dilčích bodů zlomu.

Transformační bod zlomu (výchovný bod zlomu z pohledu jedince a civilizace)

• Rozvod nebo smrt partnera.
• Přechod žen, případně i u mužů.
• Těžká autohavárie.Zzměna skupenství vody (pevné-led, kapalné-voda, plynné -vodní pára), ke změně skupenství vody je potřeba velká energie (k transformačnímu bodu zlomu je také potřeba hodně energie).
• Teplota lidského organismu: tělo díky termoregulaci udržuje teplotu těla na úrovni cca 36,7 °C, případě nemoci či jiných vlivu může být překročen úzký teplotní interval 36,7 °C +/- 5°C, po překročení krajních bodu intervalu (bezpečnostní protokoly, mezní body, body zlomu) nastává smrt, jsou ale i vyjimky, např. TUMMO.
• Změna společenského řád (z kapitalismu na technokracii s kontrolovanou společností - Imperialismus, jeho kolaps a vznik nového společenského řádů).
• Válečný konflikt.

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

"Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika