Efekt motýlích křídel

Efekt motýlích křídel (teorie chaosu, Edward Norton Lorenz), i velmi malé změny v některé oblasti mohou vést k dramatickému vývoji na jiném, vzdáleném místě. Tato teorie chaosu (můžeme použít i pro lidské jednání) může vysvětlit, proč někdy i obrovské úsilí a enormní tlak, nemá žádný nebo příliš nepřiměřený výsledný efekt a naopak titěrný, až malicherný počáteční impulz, může mít obrovský konečný přínos.

• Mávnutí motýlího křídla na jednom konci světa způsobí tajfun na druhém konci.
• Efekt motýlích křídel říká, že změníte-li jednu byť i nepatrnou věc (nastane bod zlomu, který způsobí změnu), můžete ve výsledku pohnout celým světem.

1206 Ambice Čingischána a vášeň pro dobývání a expanzi však nebyly omezeny pouze na Mongolsko. Během své vlády rozšířil svou říši až na území dnešní Číny, Koreje, Persie, Střední Asie, Ruska a dalších oblastí. V průběhu tohoto dobývání zabilo mongolské vojsko zhruba 40 milionů lidí, což odpovídá přibližně 10 % tehdejší světové populace. Úspěch mongolských dobyvatelů však nebyl jen dílem samotného Čingischána, ale i jeho následovníků, kteří se ho pokoušeli napodobit a rozšířit jeho dosavadní říši ještě více. Díky tomuto efektu "motýlích křídel", tedy malým a zdánlivě nedůležitým událostem, které měly obrovský dopad na historii, se po čase z mongolského kmene stala největší říše, jakou kdy svět viděl.

První „máchnutí křídel“ se odehrálo v době, kdy se Osmanští Turci stěhovali z rodné oblasti v dnešním Mongolsku do Anatolie, kterou v roce 1453 dobyli. S využitím příznivého klimatu a úrodné půdy se nové království ovládané rodem Osmanů brzy stalo silným hráčem v regionu. Osmanští Turci se stali úhlavními nepřáteli křesťanství a po staletí válčili s křesťanskými zeměmi na Balkáně a v Evropě. Jedním z důsledků tohoto konfliktu byl trvalý neklid na Balkáně, kterému se přisuzuje i jistý dopad na vznik první světové války a bolševické revoluce v Rusku.

Druhé „mávnutí křídel“ se týkalo obchodní mořeplavby. Vzhledem k tomu, že Osmané blokovali přístupy Evropy do přístavů v Rudém moři, byly evropské země nuceny hledat nové obchodní cesty. Portugalské království tak začalo investovat do obchodu se vzdálenými zeměmi a Portugalci se tak stali prvním národem, který se plavil kolem Afriky do Indického oceánu. Tento objev umožnil Portugalcům ovládnout obchod s cenným kořením a snížit jeho ceny až o 90 %. Nově sjednocené Španělsko se zas rozhodlo plavit do Indie přes Atlantik, avšak místo toho objevilo dva nové kontinenty. Španělé, kteří nedávno vyhnali muslimy z Pyrenejského poloostrova, se tak vydali na dobyvatelskou výpravu, během které rozvrátili silné a vyspělé jihoamerické říše, které přeměnili je na součást svého impéria. Objev Ameriky měl později za následek vznik USA, nejmocnější země světa, která se stala globálním hegemonem a jedním z největších ekonomických a vojenských hráčů na světové scéně.

Třetí „mávnutí křídel“ nastalo, když byla mongolská dynastie Ťin nahrazena čínskou dynastií Ming, čímž se Čína stala opět svobodnou. Nicméně strach z Mongolů zůstával. Číňané se rozhodli prosazovat izolacionistickou politiku a uzavřeli se za Velkou čínskou zdí, na kterou investovali mnoho svých zdrojů. Tato politika izolace však vedla k technickému a duchovnímu úpadku Číny, což se v budoucnosti obrátilo proti ní. Navíc evropské mocnosti, které se v té době staly silnými hráči na světové scéně, získaly nad Čínou převahu, což vedlo ke ztrátě původní čínské pozice jako globálního lídra. Nicméně, touha Číňanů po obnově svého postavení ve světě stále přetrvává a mnozí z nich vidí v historii své země inspiraci pro jejich současnou politiku.

Čtvrté „máchnutí křídel“ je spojováno se vznikem vévodství jménem Moskevská Rus, jehož prosperita stála na obchodu se Zlatou hordou, a které postupně sjednotilo celý region. V roce 1380 na Kulikově poli porazilo spojené vojsko ruských knížat armádu Zlaté hordy, čímž se začala psát historie Ruska, budoucí světové mocnosti. Rusko se tak po čase stalo „noční můrou“ druhé poloviny světa a jeho sousedů. Moskevská Rus se v průběhu 16. století stala centrem rusko-ortodoxní víry a nezávislým státem. Rusko se stalo významným hráčem v evropské politice a ekonomice až poté, co  Ivan IV. (tzv. Hrozný) sjednotil celou Rus a stal se prvním carem.

https://www.armyweb.cz/clanek/efekt-motylich-kridel-ktery-stal-za-smrti-asi-10-svetove-populace?

 

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

 

Efekt vařené žáby

Calhounův experiment

Transformační bod zlomu