Divoká příroda

Divoká příroda je termín, který vyjadřuje stav přírody, která není zasažena činností člověka, jak z pohledu výsadby, těžby či jinné činnosti člověka. Jak příklad můžeme označit dětné pralesy v Amazonii a u nás například Boubín a na Slovensku soukromou rezervaci Vlčí.Lesoochranárské zoskupenie VLK spravuje cca 300 ha lesů, v roce 2004 se tato oblast stala první soukromou rezervaci na Slovensku - Vlčí v pohoří Čergov.

  • divoká příroda je pro nás pokladnicí znalostí a poznání, je to nejdokonalejší organizmus na planetě, které se dokáže sám zregenerovat a také se přizpůsobuje všem změnám a účinků (i z Univerza). Divoká příroda zůstává (z mého pohledu má přirozenou resilienci), ale civilizace zanikají!

Lesoochranárské zoskupenie VLK  a filosofie Juraje Lukáče:

  • se svými příznivci skupuje slovenské lesy, v nichž pak nejsou povoleny žádné zásahy člověka, ale pouze vlků, medvědů a další divoké zvěře či "rozmarů" přírody
  • Snažíme se zachránit lesy tím, že se v nich nic nedělá, ani když je napadne kůrovec. Spadlé stromy stíní a nové přirozeně rostou. Náš nejstarší les má 30 let. 
  • Na hektaru lesa máte deset na dvacátou prvkou bakterií, žijí tam miliony drobných živočichů stovky ptáků a sem tam nějaký savec či jiný tvor, je tam nejméně deset na dvacátou třetí vazeb (žádný takový model v počítači neuděláte jde Bionickou síť přírody, které je člověkem nenapodobitelná, protože žijeme pouze ve 3 rozměrné realitě - fyzickém těle, toto je názor Juraje Lukáče jenž býval kybernetikem, nyní je "pravicový ekolog")
  • wolf.sk

PANENSKÁ PŘÍRODA PĚSTUJE LES JINAK NEŽ LESNÍCI, POTŘEBUJE K TOMU JEN NAŠE NEZASAHOVÁNÍ, A STAČÍ JI POUZE, POKUD JI POZORUJEME. PŘÍRODĚ DOSTAČUJE 5 – 10% „DIVOKÉ PŘÍRODY“NA VLASTNÍ REGENERACI. (takový názor jsem si přečetl od Prešovského pravicového ekologa)

POKUD JSME VNÍMAVÍ K PŘÍRODĚ, TAK MŮŽETE „KŮROVCOVOU KALAMITU“ VNÍMAT JAKO SIGNÁL, ŽE NAPADENÝ LES JE UMĚLÝ (MYŠLENO UMĚLE VYSÁZENÝ), OSLABENÝ A MOŽNÁ I NEVHODNÝ SVOU SKLADBOU STROMŮ. NEBO MŮŽETE S KŮROVCOVOU KALAMITOU BOJOVAT INVESTOVAT VYSOKÉ ČÁSTKY DO JEHO ELIMINACE A SANOVAT NAPÁCHANÉ ŠKODY. MŮŽETE SE NAD TÍM, CO PÍŠI ZAMYSLET, NEBO MÁVNOUT RUKOU, ŽE VÁS TO NEZAJÍMÁ! JEDINOU MOŽNOU CESTOU, DLE MÉHO NÁZORU JE, NECHAT REGENERACI POSTIŽENÉHO LESA NA PŘÍRODĚ, NEKONAT, JEN POZOROVAT, POCHOPIT A PŘÍPADNĚ NAPODOBOVAT. PŘÍRODA JAKO JEDINÁ SE UMÍ REGENEROVAT, VZNIKNE NOVÝ ZDRAVÝ "DIVOKÝ LES" (DIVOKÁ PŘÍRODA). PŘÍRODA JAKO JEDINÁ ZŮSTÁVÁ (REGENERUJE SE, PŘIZPŮSOBUJE SE), CIVILIZACE ZANIKAJÍ!

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

14.1.2021 EU chce divočinu rozlohou větší než Česko. Místa už má vytipovaná: Šumava, Delta Odry, Karpaty na pomezí Slovenska, Polska a Ukrajiny, ale i Apeniny ve střední Itálii nebo území na hranicích Portugalska a Španělska, to jsou překvapivá území "evropské divočiny". Míst, jejíž ochrana už je nyní i cílem EU. Dnes existuje vlivná nevládní iniciativa Wild Europe, společenství organizací usilujících o ochranu a návrat divoké přírody.

Dvě procenta divočiny

Nejdříve bylo třeba zmapovat, kde původní divočina v Unii stále ještě je. Ukázalo se, že dvě procenta území EU (84 000 km2, více než je rozloha ČR) jsou stále civilizací nedotčenou divočinou a 5 % území by se do stavu divočiny mohlo při důsledné ochraně vrátit. Důležitá je ale určitá velikost, za spodní hranici se považuje pět tisíc hektarů území.

  • V unijní Zelené dohodě se státy EU zavázaly "k přísné ochraně" desetiny evropských lesů, což je přibližně rozloha stávající a obnovitelné divočiny. "Lesní ekosystémy jsou v důsledku změny klimatu vystaveny rostoucímu tlaku," uvádí v Zelené dohodě Evropská komise. "Je třeba zlepšit jak kvalitu, tak kvantitu plochy lesa v EU."
  • Nejvýznamnějším územím v Česku s potenciálem divočiny je Šumava, ale i tundrové partie Krkonoš, lesy v Podyjí, prales u Žďáru nad Sázavou, či rašeliniště v Krušných horách. 

Ve filozofii divočiny jde o to, nedělat za přírodu něco, co může udělá sama. To neplatí jen pro pralesy, ale klidně i na panelákovém sídlišti," uvádí. "My v mnoha případech v krajině a přírodě děláme věci, které dělat vůbec nemusíme". 

Někdy se ale musí odstranit nevhodné lidské zásahy, například ty vzniklé odvodněním mokřadů, která pak neumožňují přirozeně fungovat rašeliništi. "Stačí zrušit odvodnění a nechat to být," uvádí Miko jeden příklad "návratu divočiny". Tímto obnovením původních podmínek se dává šance k návratu mnoha organismů.

Někdy se ale začne ze špatného konce. To je příklad návratu zubrů, koní a praturů do krajiny v okolí Milovic. "Tato zvířata pomáhají vytvářet a udržovat přirozenou bezlesní krajinu, která bývala v Česku rozšířenější, než si myslíme." "Aby ale byl obnoven celkový přirozený stav, museli by se tam žít i velcí predátoři," vysvětluje Miko o asi nejznámějším projektu "návratu divočiny" v Česku. Právě návrat velkých predátorů do krajiny, například vlků naráží podle něj na největší odpor.

https://www.denik.cz/cesko-a-eu/eu-divoka-priroda-2021.html

0 produktů
VÝPRODEJ !
se SLEVOU až 49%
Osobní odběr v Brně
zdarma! 2x výdejní místo