Stromy

Stromy (lesy, pralesy, společenství stromů) jsou složité ekosystémy, které existují více jak 300 milionů roků a poskytují nám odjakživa útočiště před chladem a vedrem. Stromy jsou mocnými spojenci nejen pro lidstvo a poskytují nám surovinu na výrobu nástrojů, obydlí, lodí a slouží také jako palivo a zdroj léčebných látek na podporu zdraví. Stromy se tak staly součástí pohonu civilizace. Se stromy na začátku 19 - 20. století bylo spjato více jak 20 různých řemesel (koláři, tesaři, bednáří, košikáři, truhláři, plavení dříví, atd...)

  • zelená střecha Evropy - Šumava a Bavorský les (smrčiny, buky a jedle)
  • třetina lesní fauny je závislá na odumírajících nebo tlejících stromech, která je však hospodářských lesech potlačena
  • hospodářské lesy existují pouze cca 300 roků  x  přirozené horské lesy bez zásahu člověka (existují stovky milionů roků) - mohou být ochranou před povodněmi i suchem
  • Nejstarší les na světě se přitom nachází v americkém státě New York a je o "pouhých" dvacet milionů let starší než město
  • za výrazným poklesem populace hmyzu a ptáků stojí pravděpodobně změna osvětlení (přechod od žárovek k led diodám)
  • vědci z ETH (švýcarský institutu Zürich) tvrdí, že na planetě roste více než tři biliony stromů, vysázení 1,2 bilionu nových stromů by pomohlo v boji s emisemi oxidu uhličitého na nejméně deset let dopředu. Celosvětová akce hromadného vysazování stromů (zalesňování)měla na ochranu životního prostředí mnohem větší vliv než stavba větrných turbín či vegetariánské diety.
  • za dobu existence lidstva, tedy za posledních 10 000 let, se množství zelené hmoty na zeměkouli snížilo na polovinu. Z toho ale z větší části právě v posledních sto až sto padesáti letech. Trend odlesňování, záborů půdy a jejího zornění je nezpochybnitelný, jen nejsme dostatečně informováni, o jak obrovské plochy se celkově jedná.Více na: https://www.euro.cz/udalosti/jak-zachranit-planetu-vedci-navrhuji-vysazet-1-2-bilionu-stromu-1440192#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylinkZa dobu existence lidstva, tedy za posledních 10 000 let, se množství zelené hmoty na zeměkouli snížilo na polovinu. Z toho ale z větší části právě v posledních sto až sto padesáti letech. Trend odlesňování, dnešní způsob zemědělského hospodaření, záborů půdy a jejího zornění je nezpochybnitelný, jen nejsme dostatečně informováni, o jak obrovské plochy se celkově jedná, říká studie z roku 2017 (The biomass distribution on Earth, Yinon M. Bar-On, Rob Phillips, and Ron Milo)
  • Vlk je efektivní predátor na přemnoženou zvěř, jeho jídelníček tvoří převážně spárkatá zvěř, tedy jeleni, daňci, mufloni či divoká prasata.

Německo, podobně jako Česko přitom bojuje především se zkázou lesů, uměle vysázených v 19. století. Už v době napoleonských válek (1803 -1815) bylo totiž podle odborníků území dnešního Německa prakticky odlesněné, protože dřevo se ve velkém používalo jako topivo a stavební materiál.

PANENSKÁ PŘÍRODA PĚSTUJE LES JINAK NEŽ LESNÍCI, POTŘEBUJE K TOMU JEN NAŠE NEZASAHOVÁNÍ, A STAČÍ JI POUZE, POKUD JI POZORUJEME. PŘÍRODĚ DOSTAČUJE 5 – 10% „DIVOKÉ PŘÍRODY“NA VLASTNÍ REGENERACI. (takový názor jsem si přečetl od Prešovského pravicového ekologa)

Několik základních faktů a informací o lese a stromech:

  • Každý rok se vytěží až třináct miliard stromů, přičemž nových přibude méně než polovina
  • v Česku lesy pokrývají cca 33% území (nejčastěji je obsazen smrk - cca 50%, borovice, dub, buk, modřín, bříza..), před 200 roky to bylo pouze 20% uzemí tvořené převážně listnatými lesy (na rozdíl od současného stavu), celosvětově lesy pokrývají cca 30 % zemského povrchu, za posledních cca 25 roků zmizelo území velikosti Jihoafrické republiky
  • takzvané smrkové monokultury se začaly v Čechách a na Moravě vysazovat za císařovny Marie Terezie v 18. století
  • lužní les je symbiotické propojení dvou světu, vodního (vody) a pozemního (lesa) společně se živočichy a rostlinami
  • lužní lesy mají nezastupitelnou roli při povodních (akumulují vodu)
  • lesy nám dávají kyslík, zadržují prach, hluk, zadržují a filtrují vodu a další přínosy, které neumíme ještě úplně popsat
  • lesy přitahují vodu z oceánů (biotická pumpa) a současně zadržují vodu v půdě (akumulují a zpomalují její odtok - půda funguje jako houba) a také ji současně čistí a navrací zpět do koloběhu vody
  • v lese je důležitá druhová a věková rozmanitost rostlin, stromů a živočichů
  • v lese neustále probíhají 3 vývojové stádia (dorůstaní, optimum a rozpad), pád jednoho stromu v přírodním lese znamená začátek nebo je podmínkou života nového stromu
  • v pralese (nebo přírodním lese) se v jednom vývojovém cyklu (cca 300 roků) nahromadí na jednom hektaru 3 - 4 tuny rozložené organické hmoty (důležitou roli hrají dřevokazné houby, hmyz, půdní organismy a baktérie - rozkládají dřevní masu a přeměňují organickou hmotu v minerální soli, které jsou nepostradatelné pro růst rostlin)
  • stromy mají povrchové kořeny a hloubkové kořeny (hledají vodu a mají jinou vnitřní výbavu pro tento účel)
  • rostliny a stromy získávají v symbioze s houbami (mykorhiza) v divokém lese větší odolnost proti suchu, mrazu, toxickým látkám, podporuje jejich růst a plodnost, zejména proto, že rostlina díky houbám využívá větší plochu půdy až 1000 x
  • mykorhiza - symbiotický rovnovážný vztah mezi půdními houbami (houby hledají pro rostlinu výživné soli, minerální soli a vodu) a kořeny rostlin (produkují potřebný cukr pro houby), v poslední době se ukazuje, že 70 - 95 % všech rostlin je mykorhizních, proto má mykorhiza zásadní vliv na život a výživu rostlin
  • avšak cca 30% těžených smrků je napadeno houbovými chorobami, které snižují kvalitu dřeva, což společně s kůrovcem a suchem svědčí o postupující degradaci hospodářského lesa (půda je vyčerpaná a proto nedodává dostatek živin stromům)
  • klenba stromů chrání les před znečištěním a erozí půdy, která je spojnice mezi živou a neživou přírodou, zásobuje živinami rostliny, které jsem jsou zrojem potravy živočichů
  • zásoby vody se vytváří ve vyšších horských polohách, zdravý les nejen reguluje množství vody v potocích a říčkách (zadržuje vodu jako houba), ale mění i chemické složení vody
  • mechorosty (nejstarší suchozemské rostliny) pokrývají až 90% plochy horského smrkového lesa, vodu přijímají celým povrchem těla a mají rozhodující význam pro vodní režim lesa
  • jehličnany postupně vytlačují původní listnaté stromy
  • posvátné stromy (kult stromu) známe od antiky, podle pohádek v nich žily lesní víly
  • les není možné zastavit (ve svém rozšiřování), pokud má dostatek vláhy, to platí také pro region Střední Evropy
  • v lese se také nachází milířové plošiny (o smyslu, který měly v minulosti se zatím neví), kde se palilo dřevěné uhlí v milířích
  • zdravé lesy ovlivňují klima, snižují vysychání půdy, zpomalují odtok povrchové vody, zabraňují erozi i díky půdním houbám, snižují rychlost větru a produkují kyslík
  • lišejníky jsou zdravotní knížkou smrkového lesa
  • stromy a rostliny mají podobnou pumpu - "srdeční tep nebo lymfatický systém" jako lidé - rostliny pumpují vodu podobně jako srdce lidskou krev. Kmeny a větve stromů se ve skutečnosti zužují a rozšiřují, aby „čerpaly“ vodu z kořenů přes větve až do listů, je však na rozdíl od lidského pomalý (např. několika hodinové intervaly) - mění se tlak vody uvnitř rostliny v závislosti na pohybu větví, listů rostlin směrem na horu a dolů. více
  • existuje také podobnost hemoglobinu a chlorofylu (základní molekula chlorofylu je téměř shodná s molekulou hemoglobinu - krevní barvivo, díky kterému červené krvinky mohou transportovat kyslík z plic do buněk celého těla)
  • lesy fungují jako tzv. biotické pumpy a pohltí takové množství vody, že vytvoří podtlak a ten udržuje vlhkost nízko nad územím - tím zadržují dešťovou vodu
  • Les uživí jednu až dvě osoby na kilometr čtvereční. A les mizí, jak populace roste. Nás je na kilometru čtverečním 100 až 200, jinde i více, to může být jednou z příčin kolapsu civilizací říka Jan Pokorný
  • Nejstarší bukové lesy v Česku a na Slovensku najdeme v tzv. trojmezí (Ukrajina, Polsko Slovensko) v národním parku Poloniny ("vlčí hory" na ploše skoro tří set kilometrů čtverečních), kde buky dosahují stáří dvě stě padesáti až tří set let. Najdeme tu volně v přírodě i Zubra, medvěda, rysa, vlka.
  • Výkon v čištění vzduchu jednoho stromu o průměru kmene 1 m totiž nahradí tisíc stromů o průměru 3 cm. Přitom v případě, kdy se pokácí statný strom, obvykle se nahradí jen jednou vzrostlejší sazenicí. V centrech měst je přitom sázení stromů poměrně nákladné. Odhaduje se, že cena zasazení a údržby stromu v centru měst s ohledem na podzemní infrastrukturu stojí až půl milionu korun. Pokud bychom měli tedy nahradit výkon pokáceného vzrostlého stromu a nahradit ho tisícovkou stromů, vyšlo by nás to ve městech na půl miliardy korun. „To je důvod, proč je třeba dbát na každý jednotlivý strom ve městech

Lesní mikrobiom

  • Lesní mikrobiom je vzájemně provázaná soustava mikroorganismů, plísní, živočichů, hub a také tzv. LESNÍCH STAŘEŠINŮ (staré stromy předávají mladým stromům své zkušenosti, podobně, jako je to u lidí – lidské kořeny) a vzájemně provázaných vztahů (systému) jako je např. mykorhiza, fotosyntéza. Tyto energetické a živočišné procesy a systémy zajišťují lesu přirozený koloběh (obnovu a homeostázi) v Přírodě a Univerzu
  • Rostliny a stromy propojují nadzemní zdroj energie ze Slunce (fotosyntéza) s podzemním energetickým systémem (mykorhiza) a zajišťují jejich vzájemnou dynamickou vzájemně provázanou rovnováhu (homeostázi)
  • Narušení funkce stařešinů (předávání informací mezi mladou a starší generací lesa) v lesním ekosystému se projevuje při hromadné výsadbě nových stromků a na větších plochách tím, že je snížena přirozená odolnost lesa a je narušen podzemní energeticko-informační kanál (můžeme to nazvat lesním mikrobiomem) v rostlinné a živočišné říši a tím i přirozený koloběh lesního ekosystému

Houby

  • Houby saprotrofní (bedly, václavky nebo žampiony), které získávají živiny čistě jen rozkladem mrtvé organické hmoty (stromů, listů atd.) a k tvorbě plodnic v zásadě potřebují pouze dostatečnou vlhkost a nejsou vázány na zdravou hostitelskou rostlinu. Díky vyšším teplotám jsou schopné fungovat i v zimě. Jsou aktivní i přes zimní období a v dnešní době tvoří plodnice třeba už v květnu, červnu, to se dřív vůbec nedělo.
  • Mykorhizní houby (hřiby, muchomůrky, holubinky, ryzce, lišky atd.) tvoří symbiózu s kořeny rostlin, stromů a jsou schopny růst v relativně úzkém rozmezí teplot (cca 5°C a jsou náchylné na změnu prostředí) a nejsou schopny existovat bez ní existovat. Houba stromu dodává vodu a živiny, které jsou v půdě – dusík, fosfor a minerály. A naopak strom produkuje uhlíkaté látky, tedy cukry, kterými zásobuje tyto houby. Ty tedy bez svého hostitele vůbec nejsou schopny růst.
  • více

Stromy a jejich role v přírodě a ve spojení s člověkem:

  • stromy mezi sebou komunikují podle spisovatele Petera Wohllebena, autora knih o životě stromů.
  • stromy zaujímají vertikální, vzpřímenou pozici a díky kořenům ulpívají v zemi a stávají se středem bytí (stejně tak jako se vesmír otáčí kolem své osy)
  • strom je ve starým kultůrách vždy spojován s poznáním, učením, moudrostí
  • v neolitu starověké národy uměly hospodařit se dřevem a používaly tzv. zmlazovací a prořezávající řezy
  • některé stromy se také používaly jako listové krmivo pro dobytek (např. jasan)
  • naši předci sázeli stromy pro budoucí generace (byl to majetek, který si předávali z generace na generaci)
  • stromy používají pro dopravu živin z půdy do listů pumpu (funguje pomocí pohybu větví a listů), které je podobná lymfatickému systému u člověka

Jak škodí lesníci stromům v lese?

Mezi stromy tak funguje díky podzemní mykorhizní síti ohromný redistribuční systém, který zajišťuje přežití i malým, slabým stromům. tento systém může být efektivnější než tvrdý konkurenční boj, neboť celkové množství narostlé biomasy je ve spolupracující komunitě větší. Když lesníci vysekávají slabší stromy, dosáhnou sice toho, že přeživší stromy porostou o něco rychleji, budou však zároveň zranitelnější. Ochrana lesa před prudkým sluncem a větrem zeslábne a les pak začne ztrácet svou přirozenou vlhkost. To vede k narušení podhoubí a rozbití redistribučního systému. Stromy mezi sebou ztratí kontakt, nemohou efektivně sdílet živiny či si předávat informace o hrozícím nebezpečí. Takový les se v důsledku stane zranitelnějším vůči parazitům. Znalost komunitního života stromů tak může přinést kromě větší úcty k lesům i změnu v pohledu na to, jak hospodařit. 

  • Pokud se les zcela vykácí, zemře i jeho podzemní síť. Šance nově vysazených semenáčků na přežití se tím pak snižuje a obnova lesa trvá mnohem déle. vědec Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (v podobném duchu mluví o významu mateřských stromů i Peter Wohlleben

Stromy a nedostek minerálů v půdě:

Nedostatek fosforu a draslíku snižuje rezistenci proti rzím. Nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor. Bor má vliv na dobré přezimování a vývoj kořene. Jeho nedostatek způsobuje u dřevin odumírání vrcholových pupenů. Nedostatek minerálů v půdě (důsledek kyslých dešťů od 60. roků minulého století) je mimo jiné jednou z příčin současného usychání stromů v Česku (nedostatek vody, monokultůry, škůdci, překyselení půdy, eroze půdy, atd.)

  • Dusík je v otázce hnojení základem astrality (podle Biodynamického zemědělství založeného Rudolfem Steinerem) - zajišťuje spojení mezi uhlíkem a kyslíkem, uhlík je nosičem ducha a kyslík nosičem života
  • Draslík, nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor.
  • Bór, má vliv na dobré přezimování a vývoj kořene. Jeho nedostatek způsobuje u dřevin odumírání vrcholových pupenů
  • Fosfor
  • Křemík
  • více jícha a hnojení

Nedostatek základních minerálů v půdě je způsoben tzv. kyselými dešti v osmdesátých a devadesátých letech minulého století a také díky současné  lodní dopravě (výletní a kontejnerové lodě), která používá palivo s vysokým obsahem síry

Zajímavost: Dospělý strom dokáže za den odpařit na 400 litrů vody. To je spotřeba sluneční energie cca 280 kWh, které se díky stromu nepřemění na teplo. Jeden strom tak odpovídá svým výkonem deseti klimatizacím. A opačně.... když dospělý strom pokácím, tak místo něho mám cca 280 kWh slunečního tepla, které místo ohřeje. 

Pionýrské dřeviny, světlomilné:

3 roky po polomu se na jednom 1ha lesa nachází tisíce semenáčů (naváte větrem i z původních stromů), pionýrské dřeviny potom připraví podmínky pro další stromy (buk, smrk, jedle, javory a další), které po 50 letech plně obsadí plochu a přerostou pionýrské dřeviny

  • břízy
  • jeřabiny, přizpůsobivý strom, zvyšují zásaditost půdu (regenerují půdu smrkových monokultůr)
  • Jeřabina ptačí se vyskytuje v jehličnatých lesech, snižuje tam kyselost půdy, jde o pionýrskou dřevinu, neumí však konkurovat ostatním stromům, které ho vytlačují
  • osiky
  • vrby
  • olše
  • pajasan žláznatý

Rychle rostoucí dřeviny (vhodné jako biomasa na topení):

  • Japonský topol
  • Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) 
  • vrba Smidtova, kříženec vrby jívy a vrby košíkářské, pěstována i jako dřevo na topení
  • olše
  • líska
  • lípa

https://primanapady.cz/clanek-2970-rychle-rostouci-stromy-vam-skvele-doplni-zahradu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

https://www.ireceptar.cz/zahrada/jak-pestovat-rychle-rostouci-dreviny-topoly-vrby-paulovnie.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Invazivní druhy stromů:

vytlačují původní druhy, vytváří monokultury a poskytují méně potraviny plactvu a dalším živočichům

  • pajasan žláznatý, pro agresivní rozmnožování zařadilo pajasan do čtyřicítky nejproblematičtějších dřevin světa, Dospělý strom za rok vyprodukuje až milion semen, která se snadno šíří větrem na velké vzdálenosti
  • platany
  • duby červené
  • akáty
  • túje a sakury
  • trnovník akát 
  • javorovec jasanolistý

mezi další nepříjemné invazivky patří křídlatky, škumpy, pavlovnie plstnatá, albízie, javor dlanitolistý, morušovník a hrušeň calleryova

Protierozní dřeviny

  • trnka
  • líska
  • rakytnik řešetlákový

Kořeny stromů mají symbiotický vztah:

koření ukotvují rostlinu v půdě a podzemní síť, kterou vytvářejí stabilizuje zem

  • s houbami (mykorhiza)
  • baktériemi (působí i v nerúrodných půdách a nahrazují tak jiné způsoby obohacování půdy o živiny)

Existuje podobnost: propojení kapilár v půdě (půda a kořeny jsou protipólem mozku a hlavy) a neuronových spojení v mozku

  • pokud se kapiláry v půdě naruší, voda potom stéká po povrchu, lze to napravit narušením půdy a voda se navrátí do velkého okruhu (malý a velký okruh jako koloběh vody v přírodě)

Dělení stromů:

  • jehličnaté stromy (tis, borovice, smrk, jedle, modřín, jalovec...)
  • listnaté stromy (lípa, dub, javor, jasan, platan, jírovec, ořešák, jeřáb, bříza, jilm, olše, osika, jinan dvoulaločný...)
  • ovocné stromy (jabloň, hrušeň, meruňka, švestka, broskev, oskeruše...)
  • opadavé a stálezelené stromy

Hospodaření v lesích:

  • Spolek Pro Silva Bohemica (Europa) kácí se podle zralosti stromů jednotlivé stromy, nebo skupiny stromů, které splnily požadovanou tloušťku a sociální úlohu v porostu
  • divoká příroda, na Slovensku je soukromá rezervace Vlčí.Lesoochranárské zoskupenie VLK, které spravuje cca 300 ha lesů, v roce 2004 se tato oblast stala první soukromou rezervaci na Slovensku - Vlčí v pohoří Čergov

 POKUD JSME VNÍMAVÍ K PŘÍRODĚ, TAK MŮŽETE „KŮROVCOVOU KALAMITU“ VNÍMAT JAKO SIGNÁL, ŽE NAPADENÝ LES JE UMĚLÝ (MYŠLENO UMĚLE VYSÁZENÝ), OSLABENÝ A MOŽNÁ I NEVHODNÝ SVOU SKLADBOU STROMŮ. NEBO MŮŽETE S KŮROVCOVOU KALAMITOU BOJOVAT INVESTOVAT VYSOKÉ ČÁSTKY DO JEHO ELIMINACE A SANOVAT NAPÁCHANÉ ŠKODY. MŮŽETE SE NAD TÍM, CO PÍŠI ZAMYSLET, NEBO MÁVNOUT RUKOU, ŽE VÁS TO NEZAJÍMÁ! JEDINOU MOŽNOU CESTOU, DLE MÉHO NÁZORU JE, NECHAT REGENERACI POSTIŽENÉHO LESA NA PŘÍRODĚ, NEKONAT, JEN POZOROVAT, POCHOPIT A PŘÍPADNĚ NAPODOBOVAT. PŘÍRODA JAKO JEDINÁ SE UMÍ REGENEROVAT, VZNIKNE NOVÝ ZDRAVÝ "DIVOKÝ LES" (DIVOKÁ PŘÍRODA). PŘÍRODA JAKO JEDINÁ ZŮSTÁVÁ (REGENERUJE SE, PŘIZPŮSOBUJE SE), CIVILIZACE ZANIKAJÍ!

Rozmnožování jehličnanů: druhá polovina léta je přímo ideálním obdobím pro rozmnožení okrasných jehličnatých stromů na našich zahradách. Velmi levnou, a přitom úspěšnou metodou je množení pomocí řízků

 

třeba, aby tyto výhonky byly mladé a zdravé, aby se i řízky z nich dobře ujaly. Druhou možností je odebrat nový výhonek ze starého dřeva. Výhon odebíráme vždy pod uzlinou, je-li na větvi, nebo u starého dřeva celý výhon i s patkou. Smrky, jedle, borovice ponecháváme celé, u ostatních jehličnanů, jako jsou túje, tedy zeravy, nebo cypřiše, odstraňujeme na spodní třetině postranní výhonky.

 

Řez pod uzlinou nebo na patce ošetříme speciálním prostředkem, který urychluje zakořenění nového výhonku. Někteří zahradníci dávají přednost prášku z dřevěného uhlí, který rovněž funguje jako stimulátor zakořenění. Výhonek zasadíme do speciálního substrátu pro jehličnany, který je lehký a propustný.

Zpočátku je třeba velmi dodržovat stálou mírnou vlhkost substrátu, ale také celého okolního prostředí, a proto se doporučuje překrýt nádobu s řízky fólií nebo ji vsadit do skleníku či pařeniště, kde panuje stálá vzdušná vlhkost.

  • u jehličnanů, jako jsou borovice, smrky či jedle, bychom měli odebírat řízky ze stromů starých od čtyř do sedmi let
  • ízky by měly být tvrdé, nicméně ne úplně dřevnaté
  • výhonky tisu, odebíráme z výhonů starých zhruba rok, tedy aby byly dřevité, ale přesto stále pružné
  • polovyzrálé řízky odebíráme z modřínů, cypřišů, zeravů a pazeravů, z jalovců nebo cypřišků. Výhonky lze odebírat od léta až do začátku podzimu. Spodní část, která by měla být dřevnatější, tedy vyzrálá, můžeme zbavit kůry, abychom tím podpořili rychlejší zakořenění
  • https://www.dumazahrada.cz/zahrada/27179-jak-rozmnozovat-jehlicnany-rizkovanim/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=8FVdijtVzj3-202008052147&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

 

 

 

 Holocén, odbobí po poslední době ledové (glaciál)

Pryskyřice je vlastně lék stromu, kterým si sám léčí své rány. Smolná mast má antibakteriální a antimykotické účinky, které jsou dokonce vědecky potvrzeny. Podle vědců aktivní složky pryskyřice také napomáhají regeneraci poškozených buněk a tkání, čímž podporují i samotnou léčbu.

  • Napomáhá a urychluje léčbu zánětů.                                                              
  • Pomáhá při léčbě špatně se hojicích a otevřených ran.
  • Ničí mykózu nehtů a pomáhá při zarůstání nehtů.
  • Zmírňuje nepříjemné projevy ekzémů a lupenky.
  • Pečuje o suchou pleť.
  • Pomáhá při akné.
  • Zmírňuje opruzeniny a spáleniny.
  • Při problémech zubů
  • Funguje i na záděry, odřeniny a omrzliny

Jak vyrobit mast z pryskyřice?

Olivový olej zahřejte ve vodní lázni. Pozor, nesmí nikdy vařit, jinak by vám z pryskyřice ve chvíli, kdy ji přidáte do oleje, mohly vyšlehnout plameny. Je totiž poměrně hodně hořlavá. Jakmile je olej rozehřátý, přidejte tedy ostatní suroviny, včetně pryskyřice, prohřívejte zhruba půl hodiny a pak odstavte z plamene. Tuto směs nechejte do druhého dne louhovat. Druhý den opět 30 minut zahřívejte a tento proces opakujte ještě 2x. Nakonec sceďte přes plátýnko do nádoby nebo jednotlivých kelímků. Hotovou mast skladujte při pokojové teplotě.

  • 500 ml olivového oleje
  • půl hrnku smrkové pryskyřice
  • půl hrnečku smrkového jehličí (lze vynechat)
  • 75 g včelího vosku

Zdroj: https://akela.mendelu.cz/~xcepl/inobio/inovace/Ekologie_lesa/P6_Historicky%20vyvoj%20lesu.pdf

2.9.2020 Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

  • S přítomností velkých savců souvisela diverzita rostlinstva a drobnějších živočichů. Krajina tehdejší mamutí stepi se v dnešním mírném pásu podobala krajině dnešního Altaje. Byla mozaikou stepí, sušších i vlhčích trávníků, rašelinišť a řídkých lesíků. Obývala ji směs druhů chladnomilných a kontinentálních až teplomilných, což lze dokázat nejen na fosilní megafauně, ale i na drobných savcích nebo broucích, jejichž těla se občas dochovala 
  • Vliv velkých kopytníků na původní podobu krajiny podle ní nepřímo dokazuje například rozšíření denních motýlů v Evropě a Asii. Denní motýli jsou totiž, s výjimkou tropů, ve většině případů vázaní na otevřená stanoviště a jen málo z nich obývá husté, zapojené lesy. "Právem se lze domnívat, že v době rozmachu mamutí stepi prosperovali. Vyhovovaly jim podmínky utvářené aktivitou velkých býložravců. Například pastva koní potlačuje trávy a uvolňuje prostor bylinám, jako jsou hořce, krtičníkovité, bobovité či rdesnovité. To vše jsou časté živné rostliny housenek. I motýlů spojených s všudypřítomnými travami je dost - všichni okáči a také někteří soumračníci
  • Příchod moderního člověka a nadměrný lov podle vědců přírodu v Evropě zásadně proměnily. "Na severní polokouli to znamenalo postupné rozdrobení mamutí stepi. Kde to srážkové poměry umožnily, tam ji nahradily souvislé lesy. Středoevropská krajina byla ale i poté nějaký čas otevřená. Mamuti byli pryč, ale přežívali zde například sobi, velcí tuři a koně. Expanze lesa před 9000 až 4000 lety se kryje s dobou, kdy byla i tato velká zvířata téměř zdecimována," 
  • Evropě fragmenty původních stepí přetrvaly do současnosti. "Mnohé ze středoevropských 'stepních' lokalit, jejichž vznik byl donedávna přisuzován člověku, ve skutečnosti představují nejstarší zde kontinuálně existující formy vegetace. 
  • teorie nizozemského ekologa Franse Very, podle níž by i lesy evropského mírného pásu byly v přírodním stavu pod silným pastevním tlakem 
  • Přežití stepní fauny a flóry v Evropě umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Ti s pomocí stád domácího skotu a koní, kteří byli po staletí velmi podobní svým divokým předkům, zachovali v řadě oblastí krajinu otevřenou. Tam, kde se páslo méně, začaly krajinu sužovat požáry. "S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost - nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry. Jejich nástup lze poznat z přítomnosti ohořelých uhlíků v půdních profilech
  • Právě vyhubení velkých kopytníků podle vědců v současnosti stojí za úbytkem a ohrožením celé řady druhů vázaných na otevřenou krajinu nebo světlé lesy. V současnosti člověk tato prostředí v rámci ochrany přírody udržuje jen velmi pracně a nákladně. Přesto se mu nedaří obnovovat v krajině pestrou mozaiku, kterou dříve vytvářeli velcí kopytníci. "Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce 
  • V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky. Cestou je podle odborníků spíše méně intenzivní pastva. 
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích 
  • Kromě oblasti střední Evropy pomáhají velcí kopytníci také s ochranou prostředí, které je pro vývoj klimatu naprosto klíčové: permafrostu v severské tundře. "Celkové množství uhlíku je zde odhadováno na 1300 giga tun, což je zhruba dvojnásobek uhlíku nacházejícího se v atmosféře. S uhlíkem je v permafrostu deponován i dusík. Při oteplování permafrost taje a v mokřadech nastává mikrobiální rozklad, uvolňující do atmosféry oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Návrat velkých kopytníků do polárních krajů by mohl pomoci. V zimě býložravci rozhrabávají sněhovou pokrývku, jež potom hůře izoluje půdu a ta promrzá více do hloubky. Konzumací rostlin umožní rychlejší recyklaci živin a zpomalí akumulaci stařiny. To vše může uvolňování skleníkových plynů z půd zbrzdit," 
  • Vědci zároveň upozorňují, že velkých kopytníků, i po zahrnutí domácích zvířat, není v krajině příliš, ale naopak i v porovnání s dobami ledovými, velmi málo. 
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-jako-puvodni-ceska-krajina-omyl-upozornuji-vedci?

8.6.2020 V Kanadě sázejí stromy pomocí originální metody. Do roku 2028 jich chtějí prostřednictvím kanadského startupu Flash Forestvy a dronů sadit miliardu do roku 2028. Výsadba je až desetkrát rychlejší a za dvacet procent ceny, než kdyby se stromy sázely běžným způsobem bez použití dronů. plánování a automatizaci, díky čemuž mohou vysázet při plném nasazení až sto tisíc stromů denně, s hustotou zalesnění dva tisíce stromů na hektar. „Každý dron může sázet tak rychle jako deset lidí. Zároveň, na ovládání deseti dronů je potřeba pouze jeden člověk.

Semena do země sází ve speciálních obalech, ve kterých je také speciální kyselina urychlující růst stromů a dostatek živin pro přežití semene až na devět měsíců. Nejvíc sází firma břízy a javory, mezi další druhy pak patří borovice, smrky nebo jedle.

https://pozitivni-zpravy.cz/v-kanade-sazeji-stromy-pomoci-originalni-metody-do-roku-2028-jich-chteji-vysadit-bilion/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=jaPpSUYow3x-202006081949&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

15.5.2020 Lesní rostliny chrání před globálním oteplováním stabilní prostředí pod korunami stromů, citlivě proto reagují na to, jak se hustota stromového patra mění. Vyplynulo to ze závěrů mezinárodní studie, na které se podílelo i šest vědců z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Pokud by rostliny ztratily ochranný kryt stromů, zažijí skokový nárůst teplot.

  • podle jejich zjištění pozorované globální oteplování ale neodpovídá změnám teplot v lesním podrostu. Pokud někde porost výrazně zhoustl, mohl podle vědců kompenzovat růst teploty způsobený změnou klimatu.
  • lesní rostliny reagují citlivě na lokální změny hustoty stromového patra, a nikoli na oteplování klimatu pozorované mimo les
  • v lesnictví by se proto měly více brát v úvahu dopady hospodaření na mikroklima a biodiverzitu podrostu

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/lesni-rostliny-chrani-pred-teplotnimi-extremy-koruny-stromu-tvrdi-vedci.A200515_100050_ln_veda_ape

 

18.4.2020 V OPADAVÝCH LESÍCH MIZÍ PODLE VĚDCŮ VZÁCNÉ DRUHY ROSTLIN, MŮŽE ZA TO NÁRŮST DUSÍKU (databáze forestREplot)

rostlinné druhy evropských lesů s malým areálem (čili územím, kde se přirozeně vyskytují) mají tendenci ubývat. A právě tyto druhy jsou často ty, které jsou přizpůsobeny relativně malému množství živin v půdě. Výsledky výzkumu poukázaly na souvislost mezi emisemi dusíku, produkovanými hlavně spalováním fosilních paliv, a zvýšeným rizikem vyhynutí těchto druhů. Naopak rostlinné druhy, které dávají přednost půdě bohaté na živiny a zároveň mají velké areály, dlouhodobě přibyly. Zatímco tedy konkurenčně slabé a vzácné druhy z lesů mizí, ještě více přibývá druhů obecných, které najdeme po celé Evropě.

To je znepokojující i v tom smyslu, že řada zkoumaných lokalit se nachází v chráněných územích, takže celkový pohled spíše vylepšují. Situace v hospodářských lesích může být ještě horší. "Narůstajícímu znečištění můžeme úspěšně bránit i změnou hospodaření a pěstovat strukturně bohaté lesy, které budou lépe odolávat i následkům spojených s klimatickou změnou," dodává Petr Petřík, koordinátor Platformy pro krajinu při BÚ AV ČR

HERBÁŘ, ROSTLIN A BYLINEK

 

 

 

 

0 produktů