Stromy (lesy, pralesy, společenství stromů) jsou složité ekosystémy, které existují více jak 300 milionů roků a poskytují nám odjakživa útočiště před chladem a vedrem. Stromy jsou mocnými spojenci nejen pro lidstvo a poskytují nám surovinu na výrobu nástrojů, obydlí, lodí a slouží také jako palivo a zdroj léčebných látek na podporu zdraví. Stromy se tak staly součástí pohonu civilizace. Se stromy na začátku 19 - 20. století bylo spjato více jak 20 různých řemesel (koláři, tesaři, bednáří, košikáři, truhláři, plavení dříví, atd...)

  • zelená střecha Evropy - Šumava a Bavorský les (smrčiny, buky a jedle)
  • třetina lesní fauny je závislá na odumírajících nebo tlejících stromech, která je však hospodářských lesech potlačena
  • hospodářské lesy existují cca 300 roků  x  přirozené horské lesy bez zásahu člověka (existují stovky milionů roků) - mohou být ochranou před povodněmi i suchem

Několik základních faktů a informací o lese a stromech:

  • v Česku lesy pokrývají cca 33% území (nejčastěji je obsazen smrk - cca 50%, borovice, dub, buk, modřín, bříza..), před 200 roky to bylo pouze 20% uzemí tvořené převážně listnatými lesy (na rozdíl od současného stavu)
  • takzvané smrkové monokultury se začaly v Čechách a na Moravě vysazovat za císařovny Marie Terezie v 18. století
  • lužní les je symbiotické propojení dvou světu, vodního (vody) a pozemního (lesa) společně se živočichy a rostlinami
  • lužní lesy mají nezastupitelnou roli při povodních (akumulují vodu)
  • lesy nám dávají kyslík, zadržují prach, hluk, zadržují a filtrují vodu a další přínosy, které neumíme ještě úplně popsat
  • lesy přitahují vodu z oceánů (biotická pumpa) a současně zadržují vodu v půdě (akumulují a zpomalují její odtok - půda funguje jako houba) a také ji současně čistí a navrací zpět do koloběhu vody
  • v lese je důležitá druhová a věková rozmanitost rostlin, stromů a živočichů
  • v lese neustále probíhají 3 vývojové stádia (dorůstaní, optimum a rozpad), pád jednoho stromu v přírodním lese znamená začátek nebo je podmínkou života nového stromu
  • v pralese (nebo přírodním lese) se v jednom vývojovém cyklu (cca 300 roků) nahromadí na jednom hektaru 3 - 4 tuny rozložené organické hmoty (důležitou roli hrají dřevokazné houby, hmyz, půdní organismy a baktérie - rozkládají dřevní masu a přeměňují organickou hmotu v minerální soli, které jsou nepostradatelné pro růst rostlin)
  • stromy mají povrchové kořeny a hloubkové kořeny (hledají vodu a mají jinou vnitřní výbavu pro tento účel)
  • rostliny a stromy získávají v symbioze s houbami (mykorhiza) v divokém lese větší odolnost proti suchu, mrazu, toxickým látkám, podporuje jejich růst a plodnost, zejména proto, že rostlina díky houbám využívá větší plochu půdy až 1000 x
  • mykorhiza - symbiotický rovnovážný vztah mezi půdními houbami (houby hledají pro rostlinu výživné soli, minerální soli a vodu) a kořeny rostlin (produkují potřebný cukr pro houby), v poslední době se ukazuje, že 70 - 95 % všech rostlin je mykorhizních, proto má mykorhiza zásadní vliv na život a výživu rostlin
  • avšak cca 30% těžených smrků je napadeno houbovými chorobami, které snižují kvalitu dřeva, což společně s kůrovcem a suchem svědčí o postupující degradaci hospodářského lesa (půda je vyčerpaná a proto nedodává dostatek živin stromům)
  • klenba stromů chrání les před znečištěním a erozí půdy, která je spojnice mezi živou a neživou přírodou, zásobuje živinami rostliny, které jsem jsou zrojem potravy živočichů
  • zásoby vody se vytváří ve vyšších horských polohách, zdravý les nejen reguluje množství vody v potocích a říčkách (zadržuje vodu jako houba), ale mění i chemické složení vody
  • mechorosty (nejstarší suchozemské rostliny) pokrývají až 90% plochy horského smrkového lesa, vodu přijímají celým povrchem těla a mají rozhodující význam pro vodní režim lesa
  • jehličnany postupně vytlačují původní listnaté stromy
  • posvátné stromy (kult stromu) známe od antiky, podle pohádek v nich žily lesní víly
  • les není možné zastavit (ve svém rozšiřování), pokud má dostatek vláhy, to platí také pro region Střední Evropy
  • v lese se také nachází milířové plošiny (o smyslu, který měly v minulosti se zatím neví), kde se palilo dřevěné uhlí v milířích
  • zdravé lesy ovlivňují klima, snižují vysychání půdy, zpomalují odtok povrchové vody, zabraňují erozi i díky půdním houbám, snižují rychlost větru a produkují kyslík
  • lišejníky jsou zdravotní knížkou smrkového lesa
  • stromy a rostliny mají podobnou pumpu - "srdeční tep nebo lymfatický systém" jako lidé - rostliny pumpují vodu podobně jako srdce lidskou krev. Kmeny a větve stromů se ve skutečnosti zužují a rozšiřují, aby „čerpaly“ vodu z kořenů přes větve až do listů, je však na rozdíl od lidského pomalý (např. několika hodinové intervaly) - mění se tlak vody uvnitř rostliny v závislosti na pohybu větví, listů rostlin směrem na horu a dolů. více
  • existuje také podobnost hemoglobinu a chlorofylu (základní molekula chlorofylu je téměř shodná s molekulou hemoglobinu - krevní barvivo, díky kterému červené krvinky mohou transportovat kyslík z plic do buněk celého těla)

Stromy a jejich role v přírodě a ve spojení s člověkem:

  • stromy mezi sebou komunikují podle spisovatele Petera Wohllebena, autora knih o životě stromů.
  • stromy zaujímají vertikální, vzpřímenou pozici a díky kořenům ulpívají v zemi a stávají se středem bytí (stejně tak jako se vesmír otáčí kolem své osy)
  • strom je ve starým kultůrách vždy spojován s poznáním, učením, moudrostí
  • v neolitu starověké národy uměly hospodařit se dřevem a používaly tzv. zmlazovací a prořezávající řezy
  • některé stromy se také používaly jako listové krmivo pro dobytek (např. jasan)
  • naši předci sázeli stomy pro budoucí generace (byl to majetek, který si předávali z generace na generaci)
  • stromy používají pro dopravu živin z půdy do listů pumpu (funguje pomocí pohybu větví a listů), které je podobná lymfatickému systému u člověka

Stromy a nedostek minerálů v půdě:

Nedostatek fosforu a draslíku snižuje rezistenci proti rzím. Nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor. Bor má vliv na dobré přezimování a vývoj kořene. Jeho nedostatek způsobuje u dřevin odumírání vrcholových pupenů. Nedostatek minerálů v půdě je mimo jiné jednou z příčin současného usychání stromů v Česku (nedostatek vody, monokultůry, škůdci, překyselení půdy, eroze půdy, atd.)

  • Dusík je v otázce hnojení základem astrality (podle Biodynamického zemědělství založeného Rudolfem Steinerem) - zajišťuje spojení mezi uhlíkem a kyslíkem, uhlík je nosičem ducha a kyslík nosičem života
  • Draslík
  • Bór
  • Fosfor
  • Křemík

Zajímavost: Dospělý strom dokáže za den odpařit na 400 litrů vody. To je spotřeba sluneční energie cca 280 kWh, které se díky stromu nepřemění na teplo. Jeden strom tak odpovídá svým výkonem deseti klimatizacím. A opačně.... když dospělý strom pokácím, tak místo něho mám cca 280 kWh slunečního tepla, které místo ohřeje. 

Pionýrské dřeviny, světlomilné:

3 roky po polomu se na jednom 1ha lesa nachází tisíce semenáčů (naváte větrem i z původních stromů), pionýrské dřeviny potom připraví podmínky pro další stromy (buk, smrk, jedle, javory a další), které po 50 letech plně obsadí plochu a přerostou pionýrské dřeviny

  • břízy
  • jeřabiny, přizpůsobivý strom, zvyšují zásaditost půdu (regenerují půdu smrkových monokultůr)
  • osiky
  • vrby
  • olše

Kořeny stromů mají symbiotický vztah:

koření ukotvují rostlinu v půdě a podzemní síť, kterou vytvářejí stabilizuje zem

  • s houbami (mykorhiza)
  • baktériemi (působí i v nerúrodných půdách a nahrazují tak jiné způsoby obohacování půdy o živiny)

Existuje podobnost: propojení kapilár v půdě (půda a kořeny jsou protipólem mozku a hlavy) a neuronových spojení v mozku

  • pokud se kapiláry v půdě naruší, voda potom stéká po povrchu, lze to napravit narušením půdy a voda se navrátí do velkého okruhu (malý a velký okruh jako koloběh vody v přírodě)

Dělení stromů:

  • jehličnaté stromy (tis, borovice, smrk, jedle, modřín, jalovec...)
  • listnaté stromy (lípa, dub, javor, jasan, platan, jírovec, ořešák, jeřáb, bříza, jilm, olše, osika, jinan dvoulaločný...)
  • ovocné stromy (jabloň, hrušeň, meruňka, švestka, broskev, oskeruše...)
  • opadavé a stálezelené stromy

 

HERBÁŘ, ROSTLIN A BYLINEK

 

Stromy

Nebyly nalezeny žádné produkty. Zkuste změnit kritéria hledání.