Možnou variantou pro řešení klimatických změn jsou nové návrhy vědců v podobě zalesňování, (lesy dokáží snížit teplotu okolního vzduchu, snižují vysychání půdy, produkují kyslík a snižují CO2), jde o řešení anebo zmírnění klimatických změn? Nebo se jedná o pouze počítačový model, který řeší pouze omezená kritéria (les je živý dynamicky provázaný ekosystém s biliony vzájemných vazeb fauny a flory) místo celého ekosystému? Je zalesňování zásadním krokem, jak snížit produkci skleníkových plynů? Kolik máme na realizaci této varianty času, abychom efektivně omezili a zmírnily dopady klimatických změn? Jsou vyřešeny základní parametry zalesňování (existují studie proveditelnosti a souhlasu jednotlivých dotčených zemí) např. legislativa, politická vůle dotčených států (chtějí to také místní obyvatelé), vlastnictví půdy, následná péče a údržba, financování, časový faktor, kvalita půdy, dostatek vody, (máme dostatek vhodných stromů a keřů pro jednotlivá klimatická pásma) atd. z pohledu Česka a celé planety?

Německo, podobně jako Česko přitom bojuje především se zkázou lesů, uměle vysázených v 19. století. Už v době napoleonských válek (1803 -1815) bylo totiž podle odborníků území dnešního Německa prakticky odlesněné, protože dřevo se ve velkém používalo jako topivo a stavební materiál.

 

 

Zalesňování, stručné informace:

  • Obnova lesů je dlouhodobý a nákladný proces, který vlivem prohlubujícího se sucha a narušeného lesního ekosystému (les je tvořený z přirozené obnovy lesa, nikoli z výsadeb a odumřelé stromy jsou zdrojem živin, které strom vytahuje z půdy jedno či více století, a jakmile odumře, vrací je zpět) nemusí být moc úspěšný (příroda je nejlepším hospodářem a má své přirozené postupy)!
  • Masové zalesňování (nové lesní monokultury, sázené ve stejném čase do mrtvé půdy bez žvin, protože byl narušen přirozený koloběh živin a dalších faktorů), byť v dobrém úmyslu může napáchat více škody než užitku, kdy se „kozel může stát zahradníkem“. Pochopili jsme plně příčiny současného stavu lesů, jsou příčinou pouze sucho a kůrovec?
  • Klíčovou složkou při zalesňování je i půdní mikrobiom (houby, bakterie, mykorhiza, živá biosložka v půdě) bez kterého by tento záměr nebyl dlouhodobě životaschopný (nelze tedy pouze vysázet velký počet stromů, ale klíčové je, aby půda a v ní vysázené stromy byli ve vzájemné homeostáze s Přírodou, jejími cykly a celým ekosystémem, půda musí obsahovat život (mikroorganismy), který je v symbióze s vysazovanými stromy, mrtvá půda znamená postupné odumírání a smrt pro mladé stromky. Jak vrátíme do lesa lesní stařešiny a ducha lesa?
  • Skladba nově vysazovaných dřevin by měla brát ohled na lokalitu, klimatické, hydrologické, a další podmínky, ale také díky suchu, preferovat druhy s hloubkovými kořeny (např. kulový kořen), nebo také často opomíjené třešně, hrušky, jeřáby ptačí i břeky na zvýšení biodiverzity v souladu komplexním ekosystémem.
  • Nově vysazované stromky jsou vystaveny extrémním teplotám v létě (až 60 °C), suchu a v zimě holomrazům, tyto teplotní extrémy dále zhoršují či znemožňují jejich přirozený růst (přirozený růst je také omezován travinami, které rychle během několika roků obsazují uvolněné místo na vykácených plochách a malé stromky doslova zadusí). Potom na vykácených plochách vznikají tzv. „tepelné ostrovy“, které ještě více vysušují okolní prostředí, narušují přirozený malý koloběh vody a vytváří území podobné savaně
  • Pokud se naplní černý scénář můžeme přijít o polovinu z tří milionů hektarů lesů (pro obnovu budeme potřebovat cca 15-20 miliard sazenic stromků zejména listnatých stromů, obnova 1 ha lesa vyjde na cca 130 000kč)
  • Pro nově vysázené, zejména listnaté stromky (bříza, dub, buk, osika, jeřáb, olše, topol atd.), je největším nebezpečím, kromě sucha přemnožená zvěř, pro kterou je to vítaná pochoutka
  • Vzhledem k rozsahu (Česko a okolní státy) kalamity a její další eskalace v dalších letech hrozí nedostatek pestré skladby sazenic listnatých stromků (dub, buk, olše, bříza, javor, třešeň, topol, jeřáb) a také chybí dostatečná těžební kapacita. Důsledkem tohoto stavu bude za cca 5 roků extrémní nedostatek dřeva pro průmysl
  • Lesy žily desítky roků na dluh, protože jen podnik Lesy ČR za posledních 6 let odvedl do pokladny státu cca 36 miliard korun, les se stal pouze hospodářským prostorem s cílem maximálního zisku
  • V roce 2018 si kůrovcová kalamita vyžádala daň v podobě 50 000 hektarů lesa, letošní odhady se pohybují 10krát větší, to je cca 500 000 hektarů a jak to bude v roce 2020 a 2021, budeme mít (zůstanou nám po kalamitě) ještě lesy v nadmořské výšce pod 700 m
  • Podle odhadů Lesnické výzvy, jak jsem si v únoru přečetl v novinách, mohou v budoucnu přesáhnout škody na smrkových porostech kvůli kůrovci jenom v ceně dříví 500 miliard korun a letošní škody se odhadují na 30 miliard korun (dotacemi a dalšími kompenzacemi pokryje stát pouze necelou desetinu napáchaných škod)
  • Kůrovec a další škůdci napadají oslabené stromy (tzv. „lesní policie, přirozená regulace v ekosystému), je pro nás pouze signálem, v jaké stavu jsou naše hospodářské lesy, kde člověk vychýlil přírodní rovnováhu (husté jehličnaté monokultury a produkce emisí) a tím les oslabil, přidalo se se sucho a rozmnožili se škůdci
  • Těžební kapacity (a další navazující oblasti v koloběhu zpracování a výroby) jsou nastaveny v Evropě na smrk, současná změna výsadby stromů si vyžádá zásadní změny ve zpracovatelském, těžebním a výrobním průmyslu v minimálně celé Evropě.

Divoký les a jeho požůstatky na Šumavě

Výzkumníci (odborníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, VÚKOZ) potvrdili existenci rozptýlených starých pralesovitých porostů (patřily do pásu smíšených smrko-jedlo-bukových lesů, ne k horským smrčinám) na desítkách zkoumaných ploch hospodářských lesů na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.

  • V celé třetině zkoumaných porostů rostou potomci původních pralesů staří 200 až 450 let
  • Ve zkoumaných lesích je více generačních skupin. Bylo zjištěno, že 84 % z nich pochází z přirozené obnovy lesa, nikoli z výsadeb (jsou pokračovateli původních divokých lesů)
  • Některé procesy, které hospodář v lese často považuje za nežádoucí (např. vyvracení stromů) nebo dokonce škodlivé (např. napadení stromů kůrovcem) patří k „metabolismu“ horského pralesa
  • Půda v pralesích je až překvapivě v pohybu, je neustále hnětena působením stromů, a to ji omlazuje. Odumřelé stromy, ať stojící nebo ležící, jsou zdrojem živin, které strom vytahuje z půdy jedno či více století, a jakmile odumře, vrací je zpět
  • Pokud těžíme stromy dříve, než je vyvrátil vítr nebo se samy zlomí, zjednodušujeme a svým způsobem i znehybňujeme půdu v lese
  • Odvážíme-li z lesa celé generace stromů, půdu dlouhodobě ochuzujeme a měníme její schopnost zadržovat a vsakovat vodu
  • Odborníci přitom zjistili, že na zkoumaných plochách je podobná hustota vývratů a podobná pestrost půd, jako v Boubínském pralese
  • Čím silnější je pralesní kontinuita, tím více cenných druhů hub, mechů, měkkýšů i brouků v něm lze nalézt. Odvážením veškerého dřeva z lesa a zjednodušením jeho struktury jsme nevyhnutelně ochudili pestrost stanovišť pro nejrůznější organismy a tím jsme přímo snížili jejich výskyt
  • Nejde přitom jen o druhovou pestrost ale zejména o zastoupení vzácnějších druhů, ukazujících na dlouhodobou zachovalost lesního prostředí
  • Skutečně pralesní druhy mechorostů přežily jen tam, kde prales nebyl nikdy zcela vytěžen. Tam, kde došlo k delšímu přerušení pralesní kontinuity některé druhy hub nebo kupříkladu mechorostů zcela zmizely
  • více divoká příroda

Kůrovcová kalamita

kůrovcová kalamita nám zrcadlí stav lidstva na planetě a jasně nám ukazuje stav ve kterém se nacházíme

Některé příčiny kůrovcové kalamity

  • Lesní monokultury (ztráta přirozené diverzity lesa a krajiny), hospodářské lesy s orientací na zisk, před dlouhodobými procesy v celém ekosystému
  • Snížení schopnosti zadržování vody v krajině
  • Odvodnění lesů a rostoucí počet obslužných komunikací (zpevněných i nezpevněných) v lese
  • Nedostatek vody a živin v půdě (i díky nefunkční mykorhize) oslabuje obranyschopnost stromů
  • Vyčerpání půdy, žití na dluh, je narušem přirozený koloběh dřeva -  3 vývojové stádia (dorůstaní, optimum a rozpad), pád jednoho stromu v přírodním lese znamená začátek nebo je podmínkou života nového stromu
  • Narušená diverzity fauny a flóry
  • Eroze půdy
  • Narušení malého a velkého vodního cyklu (koloběh vody)
  • Klimatické změny (sucho) a změna v distribuci srážek
  • Posun klimatického pásma o cca 1000km směrem k severu
  • Zvýšený elektrosmog vysílačů, které od roku 2015 znásobil (cca 3 x)
  • Narušená mykorhiza - symbiotický rovnovážný vztah mezi půdními houbami (houby hledají pro rostlinu výživné soli, minerální soli a vodu) a kořeny rostlin (produkují potřebný cukr pro houby), v poslední době se ukazuje, že 70 - 95 % všech rostlin je mykorhizních, proto má mykorhiza zásadní vliv na život a výživu rostlin. V divokém lese mají stromy větší odolnost proti suchu, mrazu, toxickým látkám, podporuje jejich růst a plodnost, zejména proto, že rostlina díky houbám využívá větší plochu půdy až 1000 x
  • Narušen duch lesa, princip a funkce lesních stařešinů

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

 

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

 

 

 

 

Zalesňování

Nebyly nalezeny žádné produkty. Zkuste změnit kritéria hledání.