Houby

Houby. Většina z nás sbírá hříbky a lišky schované ve smrčinách, čistí křemenáče a kozáky, které stály čestnou stráž v březovém háji; raduje se z klouzků v trávě, ze sameťáčků, které tak krásně voní v polévce i ve smaženici, nebo z deštníků bedel, základu skvělých řízků. Ale mnohé jiné houbové lahůdky přitom přehlížíme...

• půdní houby
• houby rostoucí na stromech (dřevokazné houby)

Půdní houby a jejich druhy:

• Pýchavka obecná, jedlá houba
• Housenice čínská - cordyceps, hybrid mezi larvou a houbou
• Kačenka česká, jarní chutná jedlá česká houba
• Ryzec
• Klouzek
• Hřib pravý,
• Houževnatec jedlý - Shiitake
• Pečárka
  
• Smrž

Houby rostoucí na stromech (dřevokazné houby):

• Rezavec šikmý, čaga
• Choroš
• Troudnatec pásovaný
• Hlíva ústřičná
• Jídašovo ucho
• Lesklokorka lesklá - Reishi
• Penízovka sametonohá, jedlá zimní houba
• Březovník obecný roste na břízách, houba připomíná ledvinu, starší březovníky už jsou hodně tuhé a připomínají právě již zmiňovaný korek, dokáže eliminovat parazity ve střevech. Je možné ho využít také na rány a otoky. Stačí plátek houby, případně prášek. Jinak by měl březovník také posílit imunitu. jen pro zajímavost, v minulosti se používal jako leštidlo na hodinky a bruska pro břitvy v holičství
• Lesklokorka ploská, nejedlá houba
• Sírovec žlutooranžový, jedlé plodnice
• Outkovka pestrá (Coriolus versicolor)

Houby saprotrofní (bedly, václavky nebo žampiony), které získávají živiny čistě jen rozkladem mrtvé organické hmoty (stromů, listů atd.) a k tvorbě plodnic v zásadě potřebují pouze dostatečnou vlhkost a nejsou vázány na zdravou hostitelskou rostlinu. Díky vyšším teplotám jsou schopné fungovat i v zimě. Jsou aktivní i přes zimní období a v dnešní době tvoří plodnice třeba už v květnu, červnu, to se dřív vůbec nedělo.

Mykorhizní houby (hřiby, muchomůrky, holubinky, ryzce, lišky atd.) tvoří symbiózu s kořeny rostlin, stromů a jsou schopny růst v relativně úzkém rozmezí teplot (cca 5°C a jsou náchylné na změnu prostředí) a nejsou schopny existovat bez ní existovat. Houba stromu dodává vodu a živiny, které jsou v půdě – dusík, fosfor a minerály. A naopak strom produkuje uhlíkaté látky, tedy cukry, kterými zásobuje tyto houby. Ty tedy bez svého hostitele vůbec nejsou schopny růst.

• Houby rozšiřují pomocí spor, které se velice dobře šíří a současně šíření spórů působí na malý vodní cyklus

Vlivem odlesňování totiž dochází k odumírání těchto mykorhizních sítí (funguje jako kanál pro sdílení živin a informací mezi stromy a dalšími rostlinami), navíc kvůli rostoucí globální teplotě začínají tropické houby nahrazovat své v ukládání uhlíku schopnější severské kolegyně (ektomykorhiza)..

• Zatímco diverzita rostlin a živočichů dosahuje nejvyšších hodnot v tropech, naopak nejvyšší hodnoty houbové diverzity byly zaznamenány v temperátních oblastech severní polokoule. Potenciální změny klimatu mohou negativně ovlivnit výskyt mykorhizní hub (soucitlivější na změnu klimatu), které usnadňují život rostlinám, zatímco patogenní druhy, které stejné rostliny napadají, budou ovlivněny méně. (Mgr. Petr Kohout)

Houby používané pro léčebné účinky:

•  pokud se jedlé houby suší na slunci, jsou zdrojem potřebného vitamínu D (mykolog z USA, Paul Stamets, propagátor léčivých hub)

Jaké houby můžete najít v lese v zimním období?

• Jidášovo ucho má hnědou barvu a tvarem připomíná lidské ucho. Najdete jej hlavně na kmenech bezu černého a akátu. Běžně se přidává do asijských jídel, ale můžete jej použít i do polévky, rizota či salátu. Jidášovo ucho sice nevypadá moc vábně, ale je velmi zdravé. Pomáhá v boji s hemoroidy, snižuje vysoký krevní tlak, účinkuje na bolesti žaludku a působí jako prevence proti trombóze.

• Hlíva ústřičná, klobouk hlívy ústřičné vypadá trochu jako ústřice, takže odtud plyne její název. Houba roste od léta až do jara. Najdete ji zejména na kmenech listnatých stromů ve větších trsech. Můžete ji dát do omáčky, polévky či nálevu. Jde o velmi zdravou houbu. Snižuje krevní tlak a cholesterol. Má antibakteriální účinky a zvyšuje tvorbu červených krvinek.

• Penízovka sametonohá  má výrazně žlutooranžovou barvu. Snadno ji rozpoznáte, roste většinou v trsech na kmenech listnatých stromů. Jde o velmi odolnou houbu, nezmrzne ani v deseti stupních pod nulou. Velmi dobře chutná, uplatníte ji zejména v polévkách. Zdárně bojuje proti bakteriálním infekcím a napomáhá s obnovou střevní mikroflory

• Pařezník pozdní, trochu se podobá hlívě ústřičné, ale nevyskytuje se v lesích v takové hojnosti a chutná jinak. Pařezník je sice jedlý, ale nepatří u nás mezi běžné sbírané houby. Můžete si jej však dát do polévky či bramboráků. Roste zejména na javorech, vrbách a olších. Pařezník má podobné léčivé účinky jako hlíva. Působí antibakteriálně a snižuje cholesterol.

Jedovaté houby:

 

Co je mykorhíza?

jde o symbiotické oboustranně prospěšné soužití (mutualistický vztah - oboustranně prospěšný) kořenů vyšších rostlin a půdních hub, více

Použití: na přípravu pokrmů, na výrobu tinktur a prášku

Způsoby konzervace: sušení, zavařování, mrazení (např. hřibovité houby, babky, lišky, žampiony)

• než je dáme do mrazničky je nutné je předvařit (tepelná úprava se solí a trochou octu cca 5 min, následně zchladíme)

Sušení:

Množení: výtrusy z plodnic

20.5.2020 V květnu se prý dá najít zhruba sedmdesát druhů jedlých hub (destice chřapáčová, čirůvka májovka, Jidášovo ucho, kališník obecný, špička obecná, hřib dubový nebo hřib kovář. „Samozřejmě záleží na biotopu a rozmanitosti druhů v dané lokalitě“. Roční období ovlivňuje nejen druhy, ale i vlastnosti těchto darů lesa. „Houby sbírám celoročně. Na jaře jsou chuťově výborné, v zimě naopak s léčivými účinky. Ty jarní jsou všeobecné vhodné spíše do polévek nebo omáček a léčivé naopak suším podotýká nadšený houbař Jaroslav Kadlec z Příseky u Světlé nad Sázavou