Léčivé, účinné látky a termíny

K nejdůležitějším látkám, které jsou obsaženy v rostlinách a plodech patří:  flavonolidy, protioxidanty, alkaloidy, glykosiny, třísloviny, saponiny, silice, hořčiny, organické kyseliny, minerální látky a vitamíny. Léčivé a účinné látky a jejich dělení – více zde.

Zde uvedené informace na webu s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li).

Vyhláška č. 385/2007 Sb. o stanovení seznamu léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě.

• Moderní zemědělské postupy, jejichž cílem je zvýšit výnosy plodin. Tím, že se rostliny učí pěstovat větší a rychlejší, nejsou schopny držet krok s absorpcí živin z půdy nebo nejsou schopny syntetizovat živiny vnitřně.
• Vyšší výnosy znamenají, že živiny z půdy musí být rozděleny mezi větší objem plodin, takže ve skutečnosti dochází k ředění živin, které toto ovoce a zelenina produkují. „Bohužel zemědělci dostávají zaplaceno za hmotnost plodin, takže je to motivuje k tomu, aby dělali věci, které nejsou pro obsah živin dobré.
• Dalším viníkem je poškození půdy, které je důsledkem pěstování plodin s vysokými výnosy. „Hlavní zemědělské plodiny jako pšenice, kukuřice, rýže, sója, brambory, banány, batáty a len prosperují díky symbióze s mykorhizními houbami, které významně podporují jejich schopnost přijímat vodu a živiny z půdy. Houby fungují jako prodloužené kořeny rostlin,“ upřesňuje Montgomery. Zemědělství s vysokými výnosy však půdu vyčerpává, což do jisté míry snižuje schopnost rostlin navazovat partnerství s mykorhizními houbami.
• Rostoucí hladina oxidu uhličitého v atmosféře také snižuje výživovou hodnotu našich potravin.
• Když jsou však plodiny včetně pšenice, rýže, ječmene a brambor vystaveny vyššímu množství oxidu uhličitého, vytvářejí více sloučenin na bázi uhlíku, což vede k vyššímu obsahu sacharidů. Kromě toho, když je koncentrace oxidu uhličitého vyšší, tyto plodiny nasávají méně vody, „což znamená, že z půdy přivádějí méně mikroživin. Koncentrace bílkovin, železa, zinku a několika vitaminů skupiny B se u 18 druhů rýže po vystavení vyšší hladině oxidu uhličitého snížila.

Aby bylo jasno: Ovoce, zelenina a celozrnné výrobky stále patří k nejzdravějším potravinám na planetě – ale spotřebitelé možná nedostávají z rostlinných potravin živiny, na které spoléhají. A pokud bude tento úbytek živin pokračovat, mohou být někteří lidé vystaveni zvýšenému riziku nedostatku některých živin nebo budou mít menší schopnost chránit se před chronickými nemocemi prostřednictvím správné výživy,

• „Pšenice a rýže tvoří více než 30 % kalorií zkonzumovaných na celém světě,“ upozorňuje Ebi. „Každý, jehož strava je na těchto obilovinách ve velké míře závislá, zejména populace s nízkými příjmy, by mohl být postižen poklesem spotřeby bílkovin, vitaminů skupiny B a mikroživin [obsažených v těchto obilovinách]. Tyto změny ve stravování by mohly vést k nedostatku železa, například k anémii z nedostatku železa u žen a dívek.“
• Až tři miliardy lidí na celé planetě, většinou v zemích s nízkými a středními příjmy, si nemohou pravidelně dovolit zdravou stravu a nejméně dvě miliardy trpí tzv. skrytým hladem, kdy jim ve stravě chybí klíčové mikroživiny.
• Bez ohledu na to, kdo je jí, mohou potraviny s menším množstvím živin postrádat také další důležitou vlastnost: chuť. Mnoho zdraví prospěšných sloučenin dodává potravinám také chuť, takže některé změny v zemědělských postupech, které jsou zodpovědné za nižší obsah živin, jsou tytéž, které přispívají k jejich meh chuti (mluvíme o vás, rajčata bez chuti a nevýrazná mrkev).
• Na základě modelů s předpokládanou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře do roku 2050 vědci odhadují, že obsah bílkovin v bramborách, rýži, pšenici a ječmeni se pravděpodobně sníží o dalších 6 až 14 %, uvádí studie zveřejněná v roce 2017 ve vydání časopisu Environmental Health Perspectives. V důsledku toho může 18 zemí, včetně Indie, přijít o více než 5 procent bílkovin ve stravě.
• Studie ukazuje, že regenerativní zemědělské postupy produkují plodiny s vyšší hladinou organické hmoty v půdě, s vyšším skóre půdního zdraví a s vyšším obsahem některých vitaminů, minerálů a fytochemikálií.
• Prvním krokem je ponechat půdu co nejvíce v klidu a omezit její obdělávání, což je postup, který vede k vyčerpání minerálních látek. Pomoci může výsadba krycích plodin (které se pěstují k zakrytí půdy za účelem její ochrany), jako je jetel, žitovec nebo vikev, které zabraňují erozi a potlačují růst plevelů. Střídání rostlin pěstovaných na jednotlivých polích může zlepšit obsah živin v následných plodinách.
• https://www.nationalgeographic.cz/veda/pokles-zivin-v-potravinach-modern-zemedelstvi/?