Superpotraviny

Superfoods – superpotraviny, jsou výjimečné potraviny známé po tisíce roků, které jsou vyjímečné vysokým obsahem vitaminů, minerálů, enzymů. A proto jsou tak důležité pro náš každodenní jídelníček. Mezi nejznámější patří chia semínka, goji – kustovnice čínská, kešu ořechy, quinoa, kokosový olej a další. Superpotraviny díky svému složení podporují imunitní systém, podporují proces hubnutí, jsou zdrojem energie, zdravých tuků, snižují hladinu cholesterolu, přispívajé k dlouhověkosti, čistí organismus od toxických látek. Zařazením superpotravin do svého jídelníčku prospějete svému tělu a přispějete aktivně v prevenci proti vzniku řady cilivizačních chorob.

Dnem 14.12.2012 nabylo účinnosti nařízení Komise (EU) č. 1924/2006, (dále jen "nařízení"), kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin. Toto nařízení zásadně mění možnosti použít všeobecně známé informace u minerálů a vitamínů.

Je povoleno použít pouze zdravotní tvrzení posouzená Evropským vědeckým poradním orgánem (EFSA), který hodnotil účinky potravin a živin na naše zdraví. Evropská komise pak vydala seznam 222 zdravotních tvrzení, která smějí být použita na určité potraviny a jejich složky. Je to však pouze 10% ze všech předložených zdravotních tvrzení. Většina ze 4000 podaných zdravotních tvrzení získala negativní stanovisko. V současné době existuje ještě přibližně 1300 tvrzení (týkajících se převážně léčivých bylin), která nebyla posouzena.

Co je to zdravotní tvrzení? Zdravotní tvrzení je informace týkající se zdraví, která je uvedena v reklamě či na obalu potraviny, a dává do souvislosti potravinu a zdravotní stav člověka, nebo také preventivní působení potraviny na zdraví. Příkladem zdravotního tvrzení je "vápník je dobrý na kosti" na krabici mléka či "dobré pro srdce a cévy" na doplňku stravy obsahujícím omega 3 mastné kyseliny z ryb.

Superpotraviny – seznam rozdělený do skupin:

Superpotraviny, které mohou působít i při civilizačních onemocněních (obezita, rakovina atd.):

Upozornění: níže uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek a potravin ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky (v textu je výslovně uvedeno, že se jedná o neschválené účinky, na které odkazují jiné zdroje knihy atd.), jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože jsou převzaty z "odborné literatury" (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačních, zdrojových a vyhledávacích portálu či médií např.seznam.cz. google.com atd. a jejich zdrojových přispěvatelů. Totéž platí o informacích uvedených v parametrech a specifikacích ve spodní části stránky. Zde uváděné informace nelze považovat za připisované vlastnosti ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji, nebo ji vyléčit a také není odkazem na tyto vlastnosti. Uživatel, či spotřebitel nemůže tyto informace chápat jako popsané účinky tak, že lze nemoc léčit potravinou, protože potravina není postavena na úroveň léku. Provozovatel upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

RAW food
bobulové ovoce (acai, maliny, třešně, arónie, rakytnik řešetlákový, borůvky,...)
obiloviny (amarant, quinoa, slzovka obecná,...)
semínka
ořechy
koření
byliny
více

Pečujte o své zdraví a pohodu, vyzkoušejte superpotraviny!

Pojem superpotraviny (superfoods) se pomalu začíná zabydlovat v našem slovníku. Ale víme skutečně, o co se vlastně jedná? Pojďme se na superpotraviny podívat trochu blíže!

Superpotraviny jsou takové potraviny či potravinové doplňky, které mají pro nás mimořádně prospěšný účinek. Ať se již jedná o tzv. zelené potraviny (např. mladý ječmen), ovoce (plody, bobule) v čerstvém a sušeném stavu, šťávy, semínka, ořechy, luštěniny apod. Obsahují velké množství důležitých živin, antioxidantů, příznivě ovlivňují imunitní systém, působí preventivě proti různým nemocem, jsou bohaté na vitamíny a minerály. Přestože vědecká část populace termín superpotravina nepřijala, o jejich existenci a účincích není pochyb.

Nejznámější a nejprodávanější superpotraviny:

Zřejmě nejoblíbenější jsou šťávy, sušené ovoce a ořechy. Tradiční české šťávy z jablek, bezinek, vinných hroznů nebo hrušek můžeme doplnit o další varianty. Ty zeleninové navíc obsahují vlákninu, která pomáhá v boji s hladem a mají méně cukru než ovocné. Některé šťávy vyrobíme sami pomocí odšťavňovače a dostupného čerstvého ovoce a zeleniny (arónie, brusinky, borůvky, brambory, celer, dýně, okurky), u jiných se musíme smířit se šťávami kvalitními, ale již hotovými (aloe vera, goji, granátové jablko). Domácí šťávy lze i zamrazovat.

Sušené plody patří mezi nejžádanější superpotraviny vůbec. Obzvlášť v zimním období, kdy je nižší nabídka čerstvého ovoce. Sušené rozinky, meruňky, brusinky, fíky, banány či jablka patří již ke klasice. Z těch exotičtějších je častá poptávka po goji, amakali (indické ovoce vzhledově připomínající angrešt, s vysokým obsahem vitaminu C), moruších nebo mochyni peruánské.

Chcete vědět víc, znát podrobně účinky jednotlivých superpotravin? Máte zájem obohatit svůj i rodinný jídelníček? Veškeré informace naleznete na stránkách www.superpotraviny.webnode.cz.

Článek: Podala Eva Adamovi jablko

5.1.2025 Ovoce a zelenina ztrácejí svou výživovou hodnotu, za sedmdesát let poklesla až o 30%. Z mnoha vědeckých studií vyplývá, že mnohé dnes pěstované ovoce, zelenina a obiloviny obsahují méně bílkovin, vápníku, fosforu, železa, riboflavinu a vitaminu C než ty, které se pěstovaly před desítkami let. Přehled vědecké literatury zveřejněný v roce 2024 v časopise Foods označil tento pokles za „alarmující“ a „největší výzvu pro zdraví budoucích generací“. Tento problém je obzvláště aktuální, pokud více lidí přejde na převážně rostlinnou stravu, jak odborníci stále častěji doporučují v zájmu veřejného zdraví a ochrany planety.

Úbytek živin „způsobí, že naše těla budou mít méně složek, které potřebují k obraně proti chronickým nemocem - sníží to hodnotu potravin jako preventivní medicíny,“ vysvětluje David R. Montgomery, profesor geomorfologie na Washingtonské univerzitě v Seattlu a spoluautor knihy What Your Food Ate (Co snědlo vaše jídlo) spolu s Anne Biklé .
I pro lidi, kteří se vyhýbají zpracovaným potravinám a upřednostňují čerstvé produkty, tento trend znamená, že „to, co jedli naši prarodiče, bylo zdravější než to, co jíme dnes.
Vědci tvrdí, že příčina problému spočívá v moderních zemědělských postupech, které zvyšují výnosy plodin, ale narušují zdraví půdy. Patří mezi ně zavlažování, hnojení a metody sklizně, které rovněž narušují základní interakce mezi rostlinami a půdními houbami, což snižuje absorpci živin z půdy. K těmto problémům dochází na pozadí klimatických změn a zvyšující se hladiny oxidu uhličitého, které rovněž snižují obsah živin v ovoci, zelenině a obilovinách.
Neobdělávání půdy zachovává její zdraví a vyplatí se. Kalifornská regenerační farma, která pole neobdělává, měla téměř čtyřikrát více organické hmoty v půdě a třikrát vyšší skóre zdraví půdy než obě pole na ekologické farmě obdělávané. Bohatší půda přináší ovoce a zeleninu, které mají více živin.
Vědci zkoumali zelí, mrkev, špenát a půdu z farmy Singing Frogs Farm a zjistili, že zelí vypěstované na regenerační farmě má o 46 % více vitaminu K, o 31 % více vitaminu E, o 33 % více vitaminu B1, o 60 % více vitaminu B3 a o 23 % více vitaminu B5 než zelí z pravidelně obdělávaného ekologického pole. Zelí mělo také více vápníku, draslíku, karotenoidů a fytosterolů.
Jedna z největších vědeckých studií, která na tento problém upozornila, byla publikována v prosincovém čísle časopisu Journal of the American College of Nutrition z roku 2004. Na základě údajů USDA o živinách publikovaných v letech 1950 a 1999 zaznamenali vědci z Texaské univerzity v Austinu změny ve 13 živinách u 43 různých zahradních plodin – od chřestu a fazolí až po jahody a meloun.
Výzkum odhalil, že dnešní syrové ovoce a zelenina obsahují podstatně méně bílkovin, vápníku a fosforu než v minulosti. Právě tyto látky přitom hrají klíčovou roli při budování a obnově kostní tkáně a zubů. Značně se snížila také hladina železa, bez něhož tělo nemůže efektivně přenášet kyslík. Podobně dramaticky pokleslo i množství riboflavinu, minerálu nepostradatelného pro správný metabolismus tuků a účinné zpracování léčiv v organismu. Snížila se také hladina vitaminu C, který je důležitý pro růst a obnovu různých tkání v těle a pro funkci imunitního systému.
Míra poklesu se lišila v závislosti na konkrétních živinách a druhu ovoce nebo zeleniny, ale obecně se pohybovala od 6 % u bílkovin do 38 % u riboflavinu. Zvlášť znepokojivý je stav u některých běžně konzumovaných druhů zeleniny. Například brokolice, kapusta a hořčice ztratily významnou část vápníku. Listová řepa, okurky a tuřín zase přišly o podstatné množství železa. Vitamin C, známý svým významem pro imunitu, výrazně ubylo zejména v chřestu, hlávkovém salátu a také v hořčici a tuřínu.
Alarmující pokles má dopady i na konzumenty masa. Krávy, prasata, kozy a jehňata se v současnosti krmí méně výživnými pícninami a krmivy, uvádí Montgomery. To se následně promítá do nižší výživové hodnoty masa i dalších živočišných produktů ve srovnání s minulostí.

Co způsobuje úbytek živin v potravinách

Moderní zemědělské postupy, jejichž cílem je zvýšit výnosy plodin. Tím, že se rostliny učí pěstovat větší a rychlejší, nejsou schopny držet krok s absorpcí živin z půdy nebo nejsou schopny syntetizovat živiny vnitřně.
Vyšší výnosy znamenají, že živiny z půdy musí být rozděleny mezi větší objem plodin, takže ve skutečnosti dochází k ředění živin, které toto ovoce a zelenina produkují. „Bohužel zemědělci dostávají zaplaceno za hmotnost plodin, takže je to motivuje k tomu, aby dělali věci, které nejsou pro obsah živin dobré.
Dalším viníkem je poškození půdy, které je důsledkem pěstování plodin s vysokými výnosy. „Hlavní zemědělské plodiny jako pšenice, kukuřice, rýže, sója, brambory, banány, batáty a len prosperují díky symbióze s mykorhizními houbami, které významně podporují jejich schopnost přijímat vodu a živiny z půdy. Houby fungují jako prodloužené kořeny rostlin,“ upřesňuje Montgomery. Zemědělství s vysokými výnosy však půdu vyčerpává, což do jisté míry snižuje schopnost rostlin navazovat partnerství s mykorhizními houbami.
Rostoucí hladina oxidu uhličitého v atmosféře také snižuje výživovou hodnotu našich potravin.
Když jsou však plodiny včetně pšenice, rýže, ječmene a brambor vystaveny vyššímu množství oxidu uhličitého, vytvářejí více sloučenin na bázi uhlíku, což vede k vyššímu obsahu sacharidů. Kromě toho, když je koncentrace oxidu uhličitého vyšší, tyto plodiny nasávají méně vody, „což znamená, že z půdy přivádějí méně mikroživin. Koncentrace bílkovin, železa, zinku a několika vitaminů skupiny B se u 18 druhů rýže po vystavení vyšší hladině oxidu uhličitého snížila.

Aby bylo jasno: Ovoce, zelenina a celozrnné výrobky stále patří k nejzdravějším potravinám na planetě – ale spotřebitelé možná nedostávají z rostlinných potravin živiny, na které spoléhají. A pokud bude tento úbytek živin pokračovat, mohou být někteří lidé vystaveni zvýšenému riziku nedostatku některých živin nebo budou mít menší schopnost chránit se před chronickými nemocemi prostřednictvím správné výživy,

„Pšenice a rýže tvoří více než 30 % kalorií zkonzumovaných na celém světě,“ upozorňuje Ebi. „Každý, jehož strava je na těchto obilovinách ve velké míře závislá, zejména populace s nízkými příjmy, by mohl být postižen poklesem spotřeby bílkovin, vitaminů skupiny B a mikroživin [obsažených v těchto obilovinách]. Tyto změny ve stravování by mohly vést k nedostatku železa, například k anémii z nedostatku železa u žen a dívek.“
Až tři miliardy lidí na celé planetě, většinou v zemích s nízkými a středními příjmy, si nemohou pravidelně dovolit zdravou stravu a nejméně dvě miliardy trpí tzv. skrytým hladem, kdy jim ve stravě chybí klíčové mikroživiny.
Bez ohledu na to, kdo je jí, mohou potraviny s menším množstvím živin postrádat také další důležitou vlastnost: chuť. Mnoho zdraví prospěšných sloučenin dodává potravinám také chuť, takže některé změny v zemědělských postupech, které jsou zodpovědné za nižší obsah živin, jsou tytéž, které přispívají k jejich meh chuti (mluvíme o vás, rajčata bez chuti a nevýrazná mrkev).
Na základě modelů s předpokládanou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře do roku 2050 vědci odhadují, že obsah bílkovin v bramborách, rýži, pšenici a ječmeni se pravděpodobně sníží o dalších 6 až 14 %, uvádí studie zveřejněná v roce 2017 ve vydání časopisu Environmental Health Perspectives. V důsledku toho může 18 zemí, včetně Indie, přijít o více než 5 procent bílkovin ve stravě.
Studie ukazuje, že regenerativní zemědělské postupy produkují plodiny s vyšší hladinou organické hmoty v půdě, s vyšším skóre půdního zdraví a s vyšším obsahem některých vitaminů, minerálů a fytochemikálií.
Prvním krokem je ponechat půdu co nejvíce v klidu a omezit její obdělávání, což je postup, který vede k vyčerpání minerálních látek. Pomoci může výsadba krycích plodin (které se pěstují k zakrytí půdy za účelem její ochrany), jako je jetel, žitovec nebo vikev, které zabraňují erozi a potlačují růst plevelů. Střídání rostlin pěstovaných na jednotlivých polích může zlepšit obsah živin v následných plodinách.
https://www.nationalgeographic.cz/veda/pokles-zivin-v-potravinach-modern-zemedelstvi/?

2.10.2024 Zapomeňte na goji a acai, i v Česku máme superpotraviny.

Borůvka: obsahují mnoho minerálů, jako je železo, vápník, draslík nebo mangan. Mají také významné množství antioxidantů, zejména antokyaninů, které stojí za jejich tmavě modrou barvou. Tyto sloučeniny mají protizánětlivé účinky a mohou pomoci snížit riziko chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární nemoci a cukrovka druhého typu. U borůvek ale jsou prokázané i antikarcinogenní účinky. Dalším přínosem jsou pro naše střeva a trávení. A to hned v dvojí formě. „U borůvek je zajímavé, že ty čerstvé zrychlují střevní pasáž. A naopak v sušené formě ji zklidňují. Sušené mají tedy opačný účinek a dávají se například do směsí proti průjmům.
Červená řepa je zdrojem vitamínů skupiny B, zejména kyseliny listové, která je důležitá pro zdraví srdce a pro těhotné ženy. Obsahuje také železo, hořčík, draslík a antioxidanty, včetně betalainů, které jí dávají červenou barvu. Betalainy mají silné protizánětlivé a detoxikační vlastnosti, což může pomoci snižovat oxidační stres v těle. Díky vysokému obsahu dusičnanů může červená řepa zlepšit průtok krve a snížit krevní tlak. Aktivuje tvorbu červených krvinek a zpevňuje cévní stěny.
Česnek je nepostradatelnou ingrediencí v kuchyni, ale i rostlinou se širokým spektrem využití. Česnek je známý pro své silné antibakteriální, antivirové a protizánětlivé účinky, zejména díky látce zvané allicin. Tato sloučenina pomáhá bojovat proti infekcím, posiluje imunitní systém a může přispět k prevenci chřipky a nachlazení. Pravidelná konzumace česneku může také pomoci snižovat hladinu cholesterolu a krevního tlaku, čímž podporuje zdraví srdce. „Allicin ale vzniká až při mechanickém poškození. Česnek je tedy účinnější při rozmačkání nebo rozkousání. Tyto účinky si poté zachovává sedm hodin. Je tedy dobré si ho dávat čerstvý, nebo ho při přípravě jídla přidávat až na konci.
Kysané zelí,fermentační proces při výrobě kysaného zelí přeměňuje cukry na kyselinu mléčnou, což vytváří prostředí podporující růst prospěšných bakterií. Tyto bakterie pomáhají při trávení a vstřebávání živin, posilují imunitní systém a mohou přispět k prevenci zánětlivých onemocnění. Kromě probiotik obsahuje kysané zelí velké množství vitamínu C, který působí jako antioxidant a podporuje imunitní funkce. Je také bohaté na vitamín K, který je důležitý pro zdraví kostí a srážení krve. Dalšími významnými látkami jsou vláknina, která podporuje trávení, a draslík, jenž pomáhá regulovat krevní tlak.
Lněná semínka jsou bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin, konkrétně kyseliny alfa-linolenové, která má protizánětlivé účinky. Jsou také dobrým zdrojem hořčíku, fosforu a vitamínu B1, což podporuje zdraví kostí, srdce a nervového systému. Navíc jsou plné vlákniny - obsahují jak tu rozpustnou, tak i tu nerozpustnou. Rozpustná vláknina napomáhá regulovat hladinu cholesterolu v krvi a zpomaluje trávení, což zajišťuje delší pocit sytosti. Nerozpustná vláknina zase podporuje zdravé trávení, pomáhá předcházet zácpě a hemoroidům a je důležitou potravou pro střevní mikrobiom. Podle Hanzlíkové jsou vhodnou potravinou i při menopauze, kdy pomáhají zmírnit například návaly horka.
Med je přírodní sladidlo, které obsahuje jen malé množství vitamínů a minerálů, jako je vitamín C, železo a hořčík. Jeho hlavní přínos ale spočívá v jeho léčivých účincích. Tradičně je užitečný při zmírňování kašle a bolesti v krku. Má antioxidační a antibakteriální vlastnosti. V minulosti pomáhal i při hojení infikovaných ran. Nezpůsobuje sice rychlé zvýšení hladiny cukru v krvi jako rafinovaný cukr, stále ale obsahuje vysoké množství přírodního cukru. S jeho konzumací by se to proto nemělo přehánět, upozorňují obě výživové poradkyně. Přímo nevhodný je pak pro kojence mladší než jeden rok, protože může obsahovat spory bakterií způsobujících botulismus.
Rakytnik, jediná bobulka rakytníku tělu dodá denní dávku vitaminu C. Kromě něj obsahuje také vitamíny E, K a A, přičemž poslední jmenovaný je důležitý pro zdraví očí a dobrý zrak. Jeho silné antioxidační vlastnosti mohou pomoci zlepšit imunitní systém a také podpořit zdraví pokožky. Plody rakytníku se zpracovávají na džusy, sirupy nebo marmelády a jejich pravidelná konzumace podporuje celkovou regeneraci organismu. Rakytník se také používá v kosmetice, zejména v péči o pleť díky svým regeneračním schopnostem. Rakytníkový olej se často využívá při léčbě kožních problémů, jako jsou ekzémy a popáleniny.
Pohanka je bohatá na vitamíny skupiny B, hořčík, měď a mangan. Navzdory tomu, že nepatří mezi obilniny, je bohatá na vlákninu a bílkoviny. Ty má společně s tuky a sacharidy v ideálním poměru. Je také dobrým zdrojem rutinu - antioxidantu, který podporuje zdraví drobných cév a zlepšuje cirkulaci. Pomoci tedy může například při křečových žilách nebo hemoroidech. Obsahuje také cholin, který regeneruje jaterní buňky a aminokyselinu lysin, kterou oceníte, pokud trpíte na opary. Pohanka je bezlepková a má nízký glykemický index, což z ní činí ideální potravinu pro lidi s celiakií nebo cukrovkou.
Šípky,vedle rakytníku jsou šípky jedním z nejbohatších zdrojů vitamínu C, obsahují ho mnohonásobně více než citrusové plody. „Céčko“ je zásadní pro řadu procesů v lidském těle, podílí se na metabolických reakcích, tvorbě hormonů, pozitivně ovlivňuje imunitu i hojení ran. Kromě něj šípky obsahují také vitamíny skupin A, B, K a antioxidanty. Například flavonoidy a karotenoidy, které mohou pomoci snižovat záněty a bojovat proti oxidačnímu stresu. Obecně mají šípky pozitivní vliv na činnost močového měchýře a ledvin, podporují trávení a již zmíněnou imunitu.
Vlašské ořechy jsou bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin, které podporují zdraví mozku a srdce. Obsahují také vitamíny skupiny B, vitamín E a hořčík. Díky obsahu antioxidantů mohou tyto ořechy přispět ke snížení zánětů a podporovat zdravou činnost mozku. Pravidelná konzumace vlašských ořechů může také přispět k regulaci hladiny cholesterolu a podpořit zdraví cév. Tyto ořechy jsou také zdrojem hormonu melatonin, který je spojený se spánkem. Že by však nějak výrazně mohl zlepšit spánek, si Veronika Hanzlíková nemyslí. Nejvhodnější je jíst je syrové a neloupané. Ve slupce se nachází většina zdraví prospěšných antioxidantů a například při pražení se snižuje nutriční hodnota ořechů.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-jidlo-ceske-superpotraviny-seznam-260656

13.4.2024 Dopřát tělu vitamíny z přírodních zdrojů, je ideální způsob, jak podpořit imunitu. Snad každý zná citrony nebo pomeranče, ale už jste ochutnali yuzu? Je to méně známý citrus, který chutná podobně jako grep s mandarinkou dohromady a vypadá tak trochu jako pomeranč zkřížený s citronem. Díky svým výjimečným vlastnostem se mu říká také super citrus!

Yuzu, vitamínový zázrak známý také pod názvem yuja, je citrusový plod s výjimečnými vlastnostmi. Pochází z japonské a korejské kultury, kde si ho lidé oblíbili pro vysoký obsah vitamínu C. Obsahuje ho totiž třikrát více než obyčejný citron. Yuzu je také plné antioxidantů, které pomáhají chránit tělo před volnými radikály a působí protizánětlivě.
Vyrábí se z něj i různé vinné octy, marmelády, šťávy, dresinky na saláty nebo sirupy. Zajímavé je i jeho zpracování. Aby asijští farmáři využili celé plody, citrusy nejprve vypeckují a nakrájí. Následně se využije dužina, šťáva i kůra, které se smíchají s medem a cukrem. Touto metodou vznikne tradiční čaj yuja-cha, který je nejen lahodný, ale také slouží jako skvělá podpora imunity.
Citrusy Yuzu se v čínské medicíně používají také v aromaterapii díky svému pozitivnímu vlivu na stres, úzkosti a celkové zklidnění organismu, a to především díky obsahu terpenoidů limonenu a linaloolu. Antioxidant limonen dokáže zabránit poškození buněk. Významné flavonoidy, hesperidin a naringinen, které se nacházejí ve slupce a v dužině, pomáhají snižovat srážlivost krve, čímž mohou zlepšit průtok krve a snížit tak riziko srdečních onemocnění. Extrakt z yuzu by podle vědců mohl i snižovat i záněty v těle, mozkové dysfunkce a zlepšovat paměť.
https://www.svetzeny.cz/zdravi/prirodni-medicina/ochutnejte-mene-znamy-citrus-ktery-obsahuje-mnohem-vice-vitaminu-c-nez

2024 Jako superpotraviny jsou označovány ty potraviny, které obsahují daleko větší množství biologicky aktivních látek než běžné potraviny. Jsou nabité vitamíny, minerálními látkami, antioxidanty, vlákninou a mastnými kyselinami.

Bobulovité ovoce

Takové borůvky mají nejen vynikající chuť, ale jsou skvělým pomocníkem pro zdraví našeho těla. Obsahují mnoho prospěšných látek, jako je vitamín C, karotenoidy, resveratrol, omega 3 a spoustu minerálů a antioxidantů, konkrétně flavonoidy a anthokyaniny. Antioxidanty chrání naše buňky před škodlivými účinky volných radikálů. Tím podporují zdraví celého našeho organismu a zpomalují proces stárnutí. Borůvky vám pomohou i při střevních potížích, zklidní nervy a snižují hladinu cholesterolu v krvi.

Chia semínka

Tato malá semínka obsahují hořčík, vápník, bílkovinu, vlákninu a také spoustu omega 3 mastných kyselin. Oblíbeným pokrmem z těchto semínek je známý chia pudink. Zdravý dezert nebo svačinka uspokojí vaše chuťové pohárky, zasytí a dodá spoustu síly! To dokazuje i název „chia“, který právě v překladu znamená síla.

Zelené potraviny - chlorella, spirulina, zelený ječmen

Tato trojice je dnes již velmi známá. Pokud konzumujete zelený nápoj nazývaný supergreens, je to právě z těchto tří potravin. Pravidelná konzumace tohoto zázračného nápoje slibuje očistu těla, podporu správného zažívání, podporu imunity atd.

Granátové jablko

Možná trošku překvapivě patří i granátové jablko mezi superpotraviny. To čistí krev, zabraňuje tvorbě cévních usazenin a pomáhá k správnému zažívání. Dále posiluje imunitní systém a tím nás chrání proti nachlazení. Zkuste tuto potravinu zkombinovat například podle amerického receptu s toastem s arašídovým máslem.

Ashwagandha

Tradiční čínská bylina, jejíž kořeny pochází z ajurvédy a je používána už tisíce let. Kromě posílení imunity, snížení stresu a úzkosti pomáhá i s neplodností a se zvýšením libida.

Acai

Tmavě fialové bobule tohoto tropického ovoce se pyšní nejvyšším obsahem antioxidačních látek na světě. Díky antioxidantům zpomaluje stárnutí naší pleti a eliminuje vrásky. Antioxidanty obsažené v Acai se nazývají antokyany. Pokrm acai bowl z tohoto ovoce je oblíbený nejen díky chuti, ale i pozitivním účinkům, které acai má. Plody jsou z velké části tvořeny vlákninou a jsou tedy skvělým pomocníkem při hubnutí.

https://www.elle.cz/krasa/fitness-zdravi/superpotraviny-ktere-si-zamilujete-ted-hned

17.1.2024 Odborníci řadí krůtu mezi superpotraviny. Má jen málo tuku a extra velký obsah bílkovin. Maso je lehce stravitelné. Obsahuje hořčík, draslík a vitamíny B. Krůta je zajímavá tím, že obsahuje ze 70 procent bílé maso a ze 30 procent maso tmavé. Rozdělit se dá také na devět částí, které se liší chutí, zabarvením i strukturou. Největší částí jsou krůtí prsa, která mají křehké maso. Stehenní maso připomíná zvěřinové, maso z křídel je něco mezi telecím a kuřecím. Svalnatější jsou letky. Na krůtě je delikátní částí biskup. Nejtučnější část masa se s oblibou peče.

https://hradec.rozhlas.cz/odbornici-radi-krutu-mezi-superpotraviny-tak-si-zkuste-udelat-kruti-nudlicky-na-9148927

11.10.2023 Podzimní superpotraviny: Nevynechejte dýni, houby ani zelí

Bílé zelí
Vlašské ořechy
Dýně
Houby
Hroznovévíno
Růžičková kapusta
https://www.prozeny.cz/clanek/podzimni-potraviny-jak-prospiva-zdravi-zeli-dyne-ci-houby-75285#

14.1.2021 Superpotraviny z nás akorát tahají peníze. Nafukovat, zveličovat a překrucovat. To jsou techniky dnešního marketingu, který se snaží lidem vnutit své výrobky. Nejinak tomu je v oblasti výživy, především té zdravé. V obchodě se speciálními potravinami tak člověku jdou kolem oči nejen z cen, ale také ze sloganů slibujících zázraky. Jenže zázraky se nedějí. Goji, kokosová voda, chia semínka, quinoa, listová kapusta a další jsou jen vyhozené peníze. Nejsou o nic zdravější než jiné potraviny. A slibují něco, co ve skutečnosti v lidském těle neplní.

Podle článku v týdeníku New Scientist prodejci mnoha „superpotravin“ tvrdí lži. Lépe řečeno, vymýšlejí si něco, co nikdy nikdo neprokázal v dlouhodobém měřítku přímo u lidí. „Superpotraviny jsou jen reklamní triky,“ uvádí v článku doktor Duane Mellor.

Goji bobule (kustovnice čínská) mají mít unikátní vliv na imunitu, jsou prý prevencí chorob srdce a rakoviny. Ne, že by byly vyloženě nezdravé, pokud pocházejí z ekologického zemědělství, ale jsou to bobule jako každé jiné. Nemají lepší účinky než rybíz, borůvky nebo třeba šípky. Ale pozor! Goji se dováží většinou z Číny, kde nedbají na kontrolu používání pesticidů a umělých hnojiv. Testy dokazují, že většina těchto sušených plodů obsahuje vysoké koncentrace těžkých kovů a látek, které zdraví spíš poškozují.

Dalším trhákem posledních let je čerstvá kokosová voda z mladého kokosového ořechu. Má to být přírodní iontový nápoj pro sportovce. Nefunguje ale – jako rehydratační prostředek po sportu – vůbec líp než voda z kohoutku. Za pořizovací cenu, která je vysoká, je účinek téměř nulový. Navíc lidé, kteří kokosy kupují, přispívají k ekologické zátěži. Dovážejí se totiž z dalekých tropů.

Chia semínka jsou podobný problém. Semena šalvěje hispánské se dovážejí z Ameriky, protože jsou prý zázračným zdrojem omega-3 mastných kyselin. Jsou. Ale ne větším než rybí tuk či kousek lososa. A semena či ořechy rostoucí v Evropě dodají omega-3 mastné kyseliny stejně jako chia. Bez ekologické zátěže na dopravu.

https://www.bety.cz/zdravi-a-zivotni-styl/clanky/19490/Superpotraviny-z-nas-akorat-tahaji-penize