Nacházíte se:

Vitaminy

Existuje cca 20 základních vitaminů a cca 200 jejich odvozenin. Vitamíny jsou nízkomolekulární organické sloučeniny různých vlastností, které i v nepatrném množství jsou nenahraditelné pro mnoho fyziologických a biochemických funkcí liského těla. Tělo si řadu znich nedokáže vyrobit, proto je musíme přijímat z potravy. Mezi nejvyznamější vitamíny s antioxidačními schopnostmi patří: vitamin C, E, vitamíny skupiny B a betakaroten (karotenoidy, vitamin A)

zde uvedené informace na webu s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)
neustálá únava, špatný zrak a přírůstek hmotnosti může způsobovat nedostatek jednoho vitamínu
každý je zcela originální, to co jednomu dělá dobře, druhému škodí., poslouchejte hlas vlastního těla a zkoumejte příčiny a důsledky svých problémů (důležité je také vědět, že obsah mnohých látek v bylinkách je kolísavý v závislosti na ročním období)

Vitaminy lidé v historii získávali výhradně z přírodních zdrojů – bylinek a plodů, případně naklíčených semínek. Pak se začaly vitaminy z těchto přírodních zdrojů uměle izolovat a na počátku minulého století synektetizovat chemickými procesy, v současnosti je často produkují geneticky modifikované mikroorganismy (tzv. GMO). Takto se vyrábějí izolované látky, které se před dalším užitím oddělí od použitých chemikálií či GMO a dále se přečišťují. Stále častěji ovšem zaznívají hlasy, že uměle vyráběné vitaminy nefungují tak, jak by správně měly. Přestože z hlediska chemické struktury jsou identické s přírodními, bývá jejich působení mnohdy odlišné. V přirozených zdrojích se totiž vitaminy vždy vyskytují společně s dalšími látkami, které zlepšují vstřebatelnost, využitelnost a umocňují jejich účinnost.

Rozdělení vitaminů:

hydrofilní - rozpustné ve vodě (B1, B2, B3, B5, B6, B9, B12, C, H)
lipofilní - rozpustné v tucích (vitaminy A, D, E, K)
více

Symptomy (projevy) nedostatku vitamínu B12

Upozornění: níže uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek a potravin ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky (v textu je výslovně uvedeno, že se jedná o neschválené účinky, na které odkazují jiné zdroje knihy atd.), jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože jsou převzaty z "odborné literatury" (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačních, zdrojových a vyhledávacích portálu či médií např.seznam.cz. google.com atd. a jejich zdrojových přispěvatelů. Totéž platí o informacích uvedených v parametrech a specifikacích ve spodní části stránky. Zde uváděné informace nelze považovat za připisované vlastnosti ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji, nebo ji vyléčit a také není odkazem na tyto vlastnosti. Uživatel, či spotřebitel nemůže tyto informace chápat jako popsané účinky tak, že lze nemoc léčit potravinou, protože potravina není postavena na úroveň léku. Provozovatel upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

Vitamin B12 například prospívá metabolismu a optimálnímu fungování buněk, podporuje syntézu aminokyselin

špatná nálada, depresivní stavy, únava
svalová slabost, lenost, letargie
brnění a necitlivost končetin (snížená hladina kyslíku diky nedostatečné produkci červených krvinek)
zhoršování paměti, zapomětlivost
blednutí kůže (rozpadající se červené krvinky zvyšují hladinu bilirubinu v krvi)
zhoršení zraku
emocionální poruchy způsobené nedostatkem serotoninu
více

5.1.2025 Ovoce a zelenina ztrácejí svou výživovou hodnotu, za sedmdesát let poklesla až o 30%. Z mnoha vědeckých studií vyplývá, že mnohé dnes pěstované ovoce, zelenina a obiloviny obsahují méně bílkovin, vápníku, fosforu, železa, riboflavinu a vitaminu C než ty, které se pěstovaly před desítkami let. Přehled vědecké literatury zveřejněný v roce 2024 v časopise Foods označil tento pokles za „alarmující“ a „největší výzvu pro zdraví budoucích generací“. Tento problém je obzvláště aktuální, pokud více lidí přejde na převážně rostlinnou stravu, jak odborníci stále častěji doporučují v zájmu veřejného zdraví a ochrany planety.

Úbytek živin „způsobí, že naše těla budou mít méně složek, které potřebují k obraně proti chronickým nemocem - sníží to hodnotu potravin jako preventivní medicíny,“ vysvětluje David R. Montgomery, profesor geomorfologie na Washingtonské univerzitě v Seattlu a spoluautor knihy What Your Food Ate (Co snědlo vaše jídlo) spolu s Anne Biklé .
I pro lidi, kteří se vyhýbají zpracovaným potravinám a upřednostňují čerstvé produkty, tento trend znamená, že „to, co jedli naši prarodiče, bylo zdravější než to, co jíme dnes.
Vědci tvrdí, že příčina problému spočívá v moderních zemědělských postupech, které zvyšují výnosy plodin, ale narušují zdraví půdy. Patří mezi ně zavlažování, hnojení a metody sklizně, které rovněž narušují základní interakce mezi rostlinami a půdními houbami, což snižuje absorpci živin z půdy. K těmto problémům dochází na pozadí klimatických změn a zvyšující se hladiny oxidu uhličitého, které rovněž snižují obsah živin v ovoci, zelenině a obilovinách.
Neobdělávání půdy zachovává její zdraví a vyplatí se. Kalifornská regenerační farma, která pole neobdělává, měla téměř čtyřikrát více organické hmoty v půdě a třikrát vyšší skóre zdraví půdy než obě pole na ekologické farmě obdělávané. Bohatší půda přináší ovoce a zeleninu, které mají více živin.
Vědci zkoumali zelí, mrkev, špenát a půdu z farmy Singing Frogs Farm a zjistili, že zelí vypěstované na regenerační farmě má o 46 % více vitaminu K, o 31 % více vitaminu E, o 33 % více vitaminu B1, o 60 % více vitaminu B3 a o 23 % více vitaminu B5 než zelí z pravidelně obdělávaného ekologického pole. Zelí mělo také více vápníku, draslíku, karotenoidů a fytosterolů.
Jedna z největších vědeckých studií, která na tento problém upozornila, byla publikována v prosincovém čísle časopisu Journal of the American College of Nutrition z roku 2004. Na základě údajů USDA o živinách publikovaných v letech 1950 a 1999 zaznamenali vědci z Texaské univerzity v Austinu změny ve 13 živinách u 43 různých zahradních plodin – od chřestu a fazolí až po jahody a meloun.
Výzkum odhalil, že dnešní syrové ovoce a zelenina obsahují podstatně méně bílkovin, vápníku a fosforu než v minulosti. Právě tyto látky přitom hrají klíčovou roli při budování a obnově kostní tkáně a zubů. Značně se snížila také hladina železa, bez něhož tělo nemůže efektivně přenášet kyslík. Podobně dramaticky pokleslo i množství riboflavinu, minerálu nepostradatelného pro správný metabolismus tuků a účinné zpracování léčiv v organismu. Snížila se také hladina vitaminu C, který je důležitý pro růst a obnovu různých tkání v těle a pro funkci imunitního systému.
Míra poklesu se lišila v závislosti na konkrétních živinách a druhu ovoce nebo zeleniny, ale obecně se pohybovala od 6 % u bílkovin do 38 % u riboflavinu. Zvlášť znepokojivý je stav u některých běžně konzumovaných druhů zeleniny. Například brokolice, kapusta a hořčice ztratily významnou část vápníku. Listová řepa, okurky a tuřín zase přišly o podstatné množství železa. Vitamin C, známý svým významem pro imunitu, výrazně ubylo zejména v chřestu, hlávkovém salátu a také v hořčici a tuřínu.
Alarmující pokles má dopady i na konzumenty masa. Krávy, prasata, kozy a jehňata se v současnosti krmí méně výživnými pícninami a krmivy, uvádí Montgomery. To se následně promítá do nižší výživové hodnoty masa i dalších živočišných produktů ve srovnání s minulostí.

Co způsobuje úbytek živin v potravinách

Moderní zemědělské postupy, jejichž cílem je zvýšit výnosy plodin. Tím, že se rostliny učí pěstovat větší a rychlejší, nejsou schopny držet krok s absorpcí živin z půdy nebo nejsou schopny syntetizovat živiny vnitřně.
Vyšší výnosy znamenají, že živiny z půdy musí být rozděleny mezi větší objem plodin, takže ve skutečnosti dochází k ředění živin, které toto ovoce a zelenina produkují. „Bohužel zemědělci dostávají zaplaceno za hmotnost plodin, takže je to motivuje k tomu, aby dělali věci, které nejsou pro obsah živin dobré.
Dalším viníkem je poškození půdy, které je důsledkem pěstování plodin s vysokými výnosy. „Hlavní zemědělské plodiny jako pšenice, kukuřice, rýže, sója, brambory, banány, batáty a len prosperují díky symbióze s mykorhizními houbami, které významně podporují jejich schopnost přijímat vodu a živiny z půdy. Houby fungují jako prodloužené kořeny rostlin,“ upřesňuje Montgomery. Zemědělství s vysokými výnosy však půdu vyčerpává, což do jisté míry snižuje schopnost rostlin navazovat partnerství s mykorhizními houbami.
Rostoucí hladina oxidu uhličitého v atmosféře také snižuje výživovou hodnotu našich potravin.
Když jsou však plodiny včetně pšenice, rýže, ječmene a brambor vystaveny vyššímu množství oxidu uhličitého, vytvářejí více sloučenin na bázi uhlíku, což vede k vyššímu obsahu sacharidů. Kromě toho, když je koncentrace oxidu uhličitého vyšší, tyto plodiny nasávají méně vody, „což znamená, že z půdy přivádějí méně mikroživin. Koncentrace bílkovin, železa, zinku a několika vitaminů skupiny B se u 18 druhů rýže po vystavení vyšší hladině oxidu uhličitého snížila.

Aby bylo jasno: Ovoce, zelenina a celozrnné výrobky stále patří k nejzdravějším potravinám na planetě – ale spotřebitelé možná nedostávají z rostlinných potravin živiny, na které spoléhají. A pokud bude tento úbytek živin pokračovat, mohou být někteří lidé vystaveni zvýšenému riziku nedostatku některých živin nebo budou mít menší schopnost chránit se před chronickými nemocemi prostřednictvím správné výživy,

„Pšenice a rýže tvoří více než 30 % kalorií zkonzumovaných na celém světě,“ upozorňuje Ebi. „Každý, jehož strava je na těchto obilovinách ve velké míře závislá, zejména populace s nízkými příjmy, by mohl být postižen poklesem spotřeby bílkovin, vitaminů skupiny B a mikroživin [obsažených v těchto obilovinách]. Tyto změny ve stravování by mohly vést k nedostatku železa, například k anémii z nedostatku železa u žen a dívek.“
Až tři miliardy lidí na celé planetě, většinou v zemích s nízkými a středními příjmy, si nemohou pravidelně dovolit zdravou stravu a nejméně dvě miliardy trpí tzv. skrytým hladem, kdy jim ve stravě chybí klíčové mikroživiny.
Bez ohledu na to, kdo je jí, mohou potraviny s menším množstvím živin postrádat také další důležitou vlastnost: chuť. Mnoho zdraví prospěšných sloučenin dodává potravinám také chuť, takže některé změny v zemědělských postupech, které jsou zodpovědné za nižší obsah živin, jsou tytéž, které přispívají k jejich meh chuti (mluvíme o vás, rajčata bez chuti a nevýrazná mrkev).
Na základě modelů s předpokládanou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře do roku 2050 vědci odhadují, že obsah bílkovin v bramborách, rýži, pšenici a ječmeni se pravděpodobně sníží o dalších 6 až 14 %, uvádí studie zveřejněná v roce 2017 ve vydání časopisu Environmental Health Perspectives. V důsledku toho může 18 zemí, včetně Indie, přijít o více než 5 procent bílkovin ve stravě.
Studie ukazuje, že regenerativní zemědělské postupy produkují plodiny s vyšší hladinou organické hmoty v půdě, s vyšším skóre půdního zdraví a s vyšším obsahem některých vitaminů, minerálů a fytochemikálií.
Prvním krokem je ponechat půdu co nejvíce v klidu a omezit její obdělávání, což je postup, který vede k vyčerpání minerálních látek. Pomoci může výsadba krycích plodin (které se pěstují k zakrytí půdy za účelem její ochrany), jako je jetel, žitovec nebo vikev, které zabraňují erozi a potlačují růst plevelů. Střídání rostlin pěstovaných na jednotlivých polích může zlepšit obsah živin v následných plodinách.
https://www.nationalgeographic.cz/veda/pokles-zivin-v-potravinach-modern-zemedelstvi/?