Vitaminy

Existuje cca 20 základních vitaminů a cca 200 jejich odvozenin. Vitamíny jsou nízkomolekulární organické sloučeniny různých vlastností, které i v nepatrném množství jsou nenahraditelné pro mnoho fyziologických a biochemických funkcí liského těla. Tělo si řadu znich nedokáže vyrobit, proto je musíme přijímat z potravy. Mezi nejvyznamější vitamíny  s antioxidačními schopnostmi patří: vitamin C, E,  vitamíny skupiny B a betakaroten (karotenoidy, vitamin A)

• zde uvedené informace na webu s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)
• neustálá únava, špatný zrak a přírůstek hmotnosti může způsobovat nedostatek jednoho vitamínu
• každý je zcela originální, to co jednomu dělá dobře, druhému škodí., poslouchejte hlas vlastního těla a zkoumejte příčiny a důsledky svých problémů (důležité je také vědět, že obsah mnohých látek v bylinkách je kolísavý v závislosti na ročním období)

Vitaminy lidé v historii získávali výhradně z přírodních zdrojů – bylinek a plodů, případně naklíčených semínek. Pak se začaly vitaminy z těchto přírodních zdrojů uměle izolovat a na počátku minulého století synektetizovat chemickými procesy, v současnosti je často produkují geneticky modifikované mikroorganismy (tzv. GMO). Takto se vyrábějí izolované látky, které se před dalším užitím oddělí od použitých chemikálií či GMO a dále se přečišťují. Stále častěji ovšem zaznívají hlasy, že uměle vyráběné vitaminy nefungují tak, jak by správně měly. Přestože z hlediska chemické struktury jsou identické s přírodními, bývá jejich působení mnohdy odlišné. V přirozených zdrojích se totiž vitaminy vždy vyskytují společně s dalšími látkami, které zlepšují vstřebatelnost, využitelnost a umocňují jejich účinnost.

Rozdělení vitaminů:

• hydrofilní - rozpustné ve vodě  (B1, B2, B3, B5, B6, B9, B12, C, H)
• lipofilní - rozpustné v tucích (vitaminy A, D, E, K)
• více

Symptomy (projevy) nedostatku vitamínu B12

Upozornění: níže uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek a potravin ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky (v textu je výslovně uvedeno, že se jedná o neschválené účinky, na které odkazují jiné zdroje knihy atd.), jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože jsou převzaty z "odborné literatury" (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačních, zdrojových a vyhledávacích portálu či médií např.seznam.cz. google.com atd. a jejich zdrojových přispěvatelů. Totéž platí o informacích uvedených v parametrech a specifikacích ve spodní části stránky. Zde uváděné informace nelze považovat za připisované vlastnosti ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji, nebo ji vyléčit a také není odkazem na tyto vlastnosti. Uživatel, či spotřebitel nemůže tyto informace chápat jako popsané účinky tak, že lze nemoc léčit potravinou, protože potravina není postavena na úroveň léku. Provozovatel upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

Vitamin B12 například prospívá metabolismu a optimálnímu fungování buněk, podporuje syntézu aminokyselin

• špatná nálada, depresivní stavy, únava
• svalová slabost, lenost, letargie
• brnění a necitlivost končetin (snížená hladina kyslíku diky nedostatečné produkci červených krvinek)
• zhoršování paměti, zapomětlivost
• blednutí kůže (rozpadající se červené krvinky zvyšují hladinu bilirubinu v krvi)
• zhoršení zraku
• emocionální poruchy způsobené nedostatkem serotoninu
• více

• Moderní zemědělské postupy, jejichž cílem je zvýšit výnosy plodin. Tím, že se rostliny učí pěstovat větší a rychlejší, nejsou schopny držet krok s absorpcí živin z půdy nebo nejsou schopny syntetizovat živiny vnitřně.
• Vyšší výnosy znamenají, že živiny z půdy musí být rozděleny mezi větší objem plodin, takže ve skutečnosti dochází k ředění živin, které toto ovoce a zelenina produkují. „Bohužel zemědělci dostávají zaplaceno za hmotnost plodin, takže je to motivuje k tomu, aby dělali věci, které nejsou pro obsah živin dobré.
• Dalším viníkem je poškození půdy, které je důsledkem pěstování plodin s vysokými výnosy. „Hlavní zemědělské plodiny jako pšenice, kukuřice, rýže, sója, brambory, banány, batáty a len prosperují díky symbióze s mykorhizními houbami, které významně podporují jejich schopnost přijímat vodu a živiny z půdy. Houby fungují jako prodloužené kořeny rostlin,“ upřesňuje Montgomery. Zemědělství s vysokými výnosy však půdu vyčerpává, což do jisté míry snižuje schopnost rostlin navazovat partnerství s mykorhizními houbami.
• Rostoucí hladina oxidu uhličitého v atmosféře také snižuje výživovou hodnotu našich potravin.
• Když jsou však plodiny včetně pšenice, rýže, ječmene a brambor vystaveny vyššímu množství oxidu uhličitého, vytvářejí více sloučenin na bázi uhlíku, což vede k vyššímu obsahu sacharidů. Kromě toho, když je koncentrace oxidu uhličitého vyšší, tyto plodiny nasávají méně vody, „což znamená, že z půdy přivádějí méně mikroživin. Koncentrace bílkovin, železa, zinku a několika vitaminů skupiny B se u 18 druhů rýže po vystavení vyšší hladině oxidu uhličitého snížila.

Aby bylo jasno: Ovoce, zelenina a celozrnné výrobky stále patří k nejzdravějším potravinám na planetě – ale spotřebitelé možná nedostávají z rostlinných potravin živiny, na které spoléhají. A pokud bude tento úbytek živin pokračovat, mohou být někteří lidé vystaveni zvýšenému riziku nedostatku některých živin nebo budou mít menší schopnost chránit se před chronickými nemocemi prostřednictvím správné výživy,

• „Pšenice a rýže tvoří více než 30 % kalorií zkonzumovaných na celém světě,“ upozorňuje Ebi. „Každý, jehož strava je na těchto obilovinách ve velké míře závislá, zejména populace s nízkými příjmy, by mohl být postižen poklesem spotřeby bílkovin, vitaminů skupiny B a mikroživin [obsažených v těchto obilovinách]. Tyto změny ve stravování by mohly vést k nedostatku železa, například k anémii z nedostatku železa u žen a dívek.“
• Až tři miliardy lidí na celé planetě, většinou v zemích s nízkými a středními příjmy, si nemohou pravidelně dovolit zdravou stravu a nejméně dvě miliardy trpí tzv. skrytým hladem, kdy jim ve stravě chybí klíčové mikroživiny.
• Bez ohledu na to, kdo je jí, mohou potraviny s menším množstvím živin postrádat také další důležitou vlastnost: chuť. Mnoho zdraví prospěšných sloučenin dodává potravinám také chuť, takže některé změny v zemědělských postupech, které jsou zodpovědné za nižší obsah živin, jsou tytéž, které přispívají k jejich meh chuti (mluvíme o vás, rajčata bez chuti a nevýrazná mrkev).
• Na základě modelů s předpokládanou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře do roku 2050 vědci odhadují, že obsah bílkovin v bramborách, rýži, pšenici a ječmeni se pravděpodobně sníží o dalších 6 až 14 %, uvádí studie zveřejněná v roce 2017 ve vydání časopisu Environmental Health Perspectives. V důsledku toho může 18 zemí, včetně Indie, přijít o více než 5 procent bílkovin ve stravě.
• Studie ukazuje, že regenerativní zemědělské postupy produkují plodiny s vyšší hladinou organické hmoty v půdě, s vyšším skóre půdního zdraví a s vyšším obsahem některých vitaminů, minerálů a fytochemikálií.
• Prvním krokem je ponechat půdu co nejvíce v klidu a omezit její obdělávání, což je postup, který vede k vyčerpání minerálních látek. Pomoci může výsadba krycích plodin (které se pěstují k zakrytí půdy za účelem její ochrany), jako je jetel, žitovec nebo vikev, které zabraňují erozi a potlačují růst plevelů. Střídání rostlin pěstovaných na jednotlivých polích může zlepšit obsah živin v následných plodinách.
• https://www.nationalgeographic.cz/veda/pokles-zivin-v-potravinach-modern-zemedelstvi/?