Sluneční cyklus

Sluneční cyklus (solární cyklus) je periodická cca 11 letá fluktuace v magnetickém poli Slunce. To má značný vliv na počet a velikost slunečních skvrn tzv. Schwabeův cyklus (během slunečního maxima jich mohou být i stovky), úroveň solárního záření a erupce s výrony koronární hmoty, což ovlivňuje i atmosféru Země. Když na Slunci probíhají bouře, k Zemi míří velké množství kosmického záření. To může poškodit satelitní sítě, narušit elektrické rozvodné soustavy a mise na Měsíc ohrozit. Ve volném kosmu není ochranné magnetické pole jako na Zemi.

  • Činnost slunečních skvrn má historicky vliv zejména na počasí v Evropě (nejvíce na Islandu) a Severní Americe, může přinést nečekaná ochlazení a silné větry.
  • Na začátku slunečního cyklu se skvrny objevují ve středních šířkách Slunce, na severu i na jihu. Poté se pohybují k rovníku, dokud není dosaženo minima sluneční energie. Nakonec se skvrny rozpadnou a uvolní magnetický tok na sluneční povrch či do fotosféry.
  • Magnetické pole Slunce se pravidelně cyklicky přepóluje. Polarita magnetického pole Slunce se mění přibližně každých 11 let. Dochází k ní na vrcholu každého slunečního cyklu přeuspořádáním vnitřního slunečního dynama. Přepólování Slunce provází určité efekty, jako jsou magnetické bouře, ovlivnění toku kosmického záření nebo polární záře.
  • Cyklování sluneční aktivity (minima a maxima) a s tím spojená reakce Země a Měsíce (slapové cykly). Období minimální tvorby slunečních skvrn je vždy po 11, 22 a 80 letech, sluneční aktivita letos klesne na nejnižší úroveň za posledních 200 let (2020), což může vést k anomáliím v počasí či jeho projevů.
  • Sluneční skvrny jsou provázané s slunečním cyklem, periodického střídání maxim a minim jejich výskytu na Slunci.
  • Schumannova rezonance (SR) může souviset s pulzy Slunce (Sluneční maxima a minima) a Země, (elektromagnetické změny, které se odehrávají v zemském jádře následně ovlivňují zemský povrch, ionosféru a živé bytosti na planetě).
  • Sluneční cykly (sluneční minima) jsou také provázané s pandemiemi (Sars, Koronavirus, Španělská chřipka atd.) nejhlubší fáze slunečního minima.

Sluneční cyklus, maxima a minima:

Sluneční maxima jsou provázená erupcemi slunce (sluneční bouře), které způsobují kolísání magnetického pole, které způsobuje silnou polární záři a především má negativní vliv na elektrické sítě, zejména v oblastech, které se nachází těsně pod Severním pólem.

  • De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu.

Po roce 2020jsme vstoupili do dalšího velkého slunečního minima s dlouhodobým výrazným poklesem teplot, které se opakuje v cca 180 -210 letých cyklech.

  • Sluneční minimum, v letech 2006 až 2010.
  • Sluneční maximum (začátek cyklu v roce 2020, očekává se hluboké minimum, nejhlubší fáze minima by měla probíhat přibližně od července 2019 do září 2020) během let 2023 až 2026 opět dojde k navýšení sluneční aktivity.
  • Podle některých vědců vstupujeme do dalšího velkého slunečního minima s dlouhodobým výrazným poklesem teplot, které se opakuje v 206letých cyklech a jež na základě výskytu oněch skvrn na Slunci popsal britský astronom Edward Maunder (1851–1928).
  • V roce 2025 bude sluneční maximum ale slabší než dříve, skvrn bude jen něco přes stovku (toto maximum se nemusí realizovat, může následovat dopodná situace jako Daltonovu nebo Mauderovu minimu.

1638 - 1715 Mauderovo minimum, Malá doba ledová (1400-1850), De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu

1815 -1835 De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu, Daltonovo minimum (1790 - 1830), Malá doba ledová (1400-1850), od konce tohoto minima je dynamický růst populace a rozvoj lidské civilizace (zdokonalení parního stroje

1873: První celosvětová krize

1914 počátek 1. světové války (bod zlomu - přechod z 14. do 15. slunečního cyklu)

1918 - 1920 Španělská chřipka

1923: Hyperinflace v Německu (bod zlomu - přechod z 15. do 16. slunečního cyklu)

1929 Velká hospodářská krize - krach na newyorské burze 24. října (maximum 17. slunečního cyklu)

1938-9 počátek 2. světové války (maximum 18. slunečního cyklu)

1945 konec 2. světové války (bod zlomu - přechod z 17. do 18. slunečního cyklu)

1960 Rok Afriky  (maximum 19. slunečního cyklu)

1973 Ropná krize  (maximum 20. slunečního cyklu)

1997-8 Asijská a Ruská finanční krize (bod zlomu - přechod z 22. do 23. slunečního cyklu)

2000 -1 DOT com bublina a 11. září 2001 teroristické útoky (maximum 23. slunečního cyklu)

2008  (bod zlomu - přechod z 23. do 24. slunečního cyklu)

2030 - 2040 Malá doba ledová, v té době totiž klesne sluneční aktivita až o 60 % (A v následujícím 26. cyklu (v letech 2030 - 2040) by mělo dojít k desynchronizaci těchto vln, což povede k dočasnému útlumu sluneční činnosti, a to až o 60 % oproti normálu). 

Sluneční cyklus (10-12 roků): V roce 2020 (koronavirová krize) jsme v tzv. bod zlomu (počátek 25. slunečního cyklu - ekonomická krize) a stejný bod zlomu byl v roce 2008, kdy byl počátek 24. slunečního cyklu - ekonomická krize, podobně jako v roce 1997, kdy začínal 23. cyklus - Asijská a Ruská finanční krize . Situace se opakuje a je provázaná s aktivitou Slunce a frekvencí Země (Schumannova rezonance)

De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu, sluneční aktivita letos klesne na nejnižší úroveň za posledních 200 let (2020), což může vést k anomáliím v počasí či jiným projevům

Lunární cyklus slapových sil Měsíce je cca 18,6 roků - souvisí s jevem El Nino a La Nina (golfský proud),  jejíž důsledkem je i nutacie Země (kolísavý nebo kývavý pohyb osy) , která je krátkodobou změnou precese

Malá doba ledová mezi 14. a 19. stoletím (Bondův cyklus), Maunderova minima (1645 až 1715) a je jedním ze tří nejchladnějších období

Sluneční erupce mohou poškodit satelitní sítě, narušit elektrické rozvodné soustavy a dokonce i ohrozit mise na Měsíc.

 Magnetické pole země

Tzv. Van Allenovy pásy (Chrání před slunečním větrem), magnetosféra nás zatím chrání například před zvýšenou sluneční aktivitou. Sluneční erupce vytvoří mrak částic, jde o takzvaný sluneční vítr, jenž je tvořený protony, elektrony a alfa zářením, které u člověka může vyvolat rakovinu. Tento sluneční vítr setká s magnetickým polem Země, tak to ho většinu odrazí, část však zachytí a stáčí směrem k magnetickým pólům Země. Zde sluneční vítr v interakci s atmosférou vytváří polární záře, severní (aurora bodalis) a jižní (aurora australis). Jestliže bude magnetosféra oslabena a sluneční erupce dostatečně silná, vznikne tedy i pro Zemi velký problém.

Schumannova rezonance (SR, atmosférický tep, puls Země", vibrační frekvence 7,83 Hz) představuje magnetickou frekvenci, která vzniká v elektromagnetickém poli Země. Elektromagnetické změny, které se odehrávají v zemském jádře následně ovlivňují zemský povrch, ionosféru a živé bytosti na planetě. Rozdíly v rezonanci SR odpovídají změnám v počasí, slunečním záření, činnosti magnetického pole Země, vodních aerosolech v atmosféře a dalších přízemních jevech

Země reaguje na vnější vlivy zejména Slunce (otočí se za 24 hodin), je to odpověď na neuvěřitelnou sluneční energii

  • Ze Slunce každý den dopadá na povrch země 170 milionů gigawatů, je to 7000 x více energie, než vyprodukuje lidstvo 
  • Za úsvitu startuje fotosyntéza (rostliny a plankton), která produkuje cukry a škroby, které jsou zdrojem potravinového řetězce a zdrojem energie téměř všech živých organismů
  • slunečním zářením se řídí vítr a počasí na celé zeměkouli (když se vzduch ochladí, spustí se déšť na většině země)
  • Energie pocházející ze Slunce (elektromagnetické záření, výron koronální plazmy)
  • Země je chráněna magnetosférou a atmosférou tvořenou z kyslíku a dusíku
  • Ionosféra je tvořena plynným vodíkem a héliem (chová se jako elektrický vodič, přenáší náboj po celé zeměkouli
  • Globální elektrický okruh, bez kterého by neexistoval žádný život

Zdroj: https://www.newsweek.com/amazon-tipping-point-self-destruct-major-reforestation-1478481

Aktivitu Slunce lze hodnotit na základě proxy - procesů, o kterých víme, že jsou ovlivněny sluneční aktivitou. Jedním z nich je tvorba radioaktivního izotopu Carbon-14 v atmosféře, který rostliny poté absorbují. Měřením uhlíku-14 ve stromových prstencích a dalších materiálech, o kterých víme, že pocházejí z určitého období, můžeme odhadnout, jak aktivní bylo slunce v té době. Tento graf ukazuje aktivitu Slunce za poslední tisíciletí:

Větší problém než koronavirus jsou v severní Africe kobylky (Somálsko, Etiopie, kousky Tanzánie, Kongo, kus východní Afriky) - vzniká nebezpečí hladomoru pro cca 10 milionu obyvatel, kobylky se již dostávají přes Rudé moře do Íránu a v létě se namnoží v Pákistánu a severní Indii (Egyptské rány). Kobylky způsobí větší ztráty na životech než koronavirus (březen 2020, Václav Cílek)

Justiniánův mor se vracel po 20 letech, černá smrt se vracela každých 8 - 10 roků, ta pravidelnost je zajímavá a někdy se hledá souvislost se slunečními cykly, které ovlivňují počasí (11 a 20- letý cyklus).  (18.3.2020 Václav Cílek)

  • Asijská chřipka v letech 1957−1958 zabila celosvětově kolem dvou milionů lidí
  • Hongkongská chřipka v roce 1968 asi jeden milion. 
  • SARS byl nejhorší během listopadu 2002 až července 2003 a lidstvo ho poslalo k zemi do devíti měsíců.  

Zdroj: https://skepticalscience.com/print.php?n=360

Zdroj: https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/pocasi-muze-letos-blaznit-rika-nasa-slunecni-aktivita-bude-nejnizsi-za-200-let-40310495?

11.11.2015 Podle výzkumu britských vědců z Newcastlu můžeme očekávat mezi lety 2030-2040 nástup malé doby ledové (vypadnou obě sluneční elektromagnetické vlny zcela ze synchronizace, což způsobí značné omezení sluneční aktivity) v té době totiž klesne sluneční aktivita až o 60 %, vzniknou podmínky, které byly naposledy v "Maunderově minimu" v 17. a 18. století.

  • Doprovodné přírodní jevy, jako byly dlouhé zimy, někdy velmi kruté, sucho a záplavy, devastovaly v letech tzv. Maunderova minima úrodu, což vedlo k hladomoru, epidemiím moru a neštovic, k bouřím i častějším válkám zejména v 17. století. 
  • Západní Evropa zažila nejhorší neúrodu v roce 1648. Zdražování chleba vyvolalo povstání na Sicílii i ve Stockholmu a jinde," píše ekonomický server Armstrog Economics. Prusko v důsledku hladomoru ztratilo 40% obyvatelstva, Skotsko asi patnáct %. Podobné jevy zaznamenaly civilizace i na východě - přes Indii po Japonsko.

Nový předpovědní model se opírá o objev druhé vrstvy elektromagnetických vln uvnitř Slunce, a to blíž jeho povrchu. Když jsou obě vlny sladěné, je aktivita Slunce velká, když se naopak rozejdou, Slunce ochabne. "Obě vlny mají frekvenci asi 11 let, ale poněkud odlišnou a časově se vyrovnávají".

"Během cyklu vlny kolísají mezi severní a jižní hemisférou Slunce. Spojením obou vln a porovnáním s reálnými údaji o probíhajícím slunečním cyklu jsme zjistili, že naše předpovědi jsou z 97 % přesné".

Když se vlnové fáze vyruší, svit ochabne

Nový způsob předpovědi solární aktivity čerpal z pozorování magnetického pole Slunce na Wilcoxově observatoři v Kalifornii, ze tří cyklů v období 1976 až 2008. Na základě těchto dat dospěli vědci k závěru, že právě ve 30. letech tohoto století vypadnou obě sluneční elektromagnetické vlny zcela ze synchronizace, což způsobí značné omezení sluneční aktivity.

"Jejich vzájemné působení bude rušivé nebo se zcela vynulují. Když se fáze úplně rozejdou, vzniknou podmínky, které byly naposledy v Maunderově minimu," dodala s odkazem na název zmíněné periody v 17. a 18. století. Z tohoto období nejsou větší zmínky o skvrnách na Slunci, tedy o projevu jeho aktivity. Za druhé nejchladnější období jsou pak označovány roky 1400 až 1510 (tzv. Spörerovo minimum) a třetí, tzv. Daltonovo minimum (1790 až 1830).

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/lidstvo-zrejme-ceka-nova-mala-doba-ledova-331750

 

0 produktů
VÝPRODEJ !
se SLEVOU až 49%
Osobní odběr v Brně
zdarma!