Proteiny

Bílkoviny (proteiny) patří mezi nutnou základní výživu pro naše tělo, které se skládají z aminokyselin. Proteiny jsou důležité pro stavbu svalové hmoty, ale i pro regeneraci a správný chod metabolismu, měly by tvořit zhruba 15–30 % denního energetického příjmu.

proteiny (neukládají se však do zásoby) tvoří spolu se sacharidy a tuky základní složky stravy
z bílkovin jsou tvořeny i řídící entity např. hormony, růstové faktory či různé receptory na buňkách, říká RNDr. Michaela Bebová, odbornice na výživu a biochemička
ve stravě by měli rostlinné proteiny převažovat nad živočišnými proteiny

Rostlinné zdroje kompletních proteinů:

soja, amarant, quinoa, teff
směs -sušené ovoce, semínka, oříšky
konopný protein
kombinace obilnin a luštěnin (fazole a celozrnná rýže, celozrnná rýže a čočka, celozrnná rýže a sójová pasta, kroupy a hrách a česnek)
řasy (chlorella, spirulina)
švábí mléko (entomléko) ze švába druhu Diploptera punctata obsahuje bílkoviny, tuky i cukry, všechny esenciální aminokyseliny

Kompletní bílkovina musí obsahovat 9 esenciálních aminokyselin (histidin, isoleucin, leucin, lysin, methionin a cystein, fenylalanin a tyrosin, threonin, valin a tryptofan), které si tělo neumí samo vyrobit a proto je nutné je přijímat v potravě. Pokud strava neobsahuje během dne kompletní bílkoviny tělo postupně chřadne a ztrácí svalovinu.

Kompletní proteiny a jejich účinky:

podporuje růst svalové hmoty
podporují dělení buněk (syntéza bílkovin)

Protein p53:

protein P53 (tumorový protein, nádorový antigen, strážce genomu), reguluje expresi mnohých genů, které mohou kontrolovat růst buněk, apoptózu (programovanou buněčnou smrt), opravu DNA, stárnutí buněčných populací a angiogenezi (růst nových cév). p53 vyhledává na DNA poškozená místa a pokud takové najde, spustí transkripci genu p21, který zastaví dělení buňky, dokud není poškozené místo reparováno. Pokud to nelze, buňka spustí programovanou buněčnou smrt.

zastavuje zkracování telomer (může si jej dovolit 1 % populace, protože je hodně drahý) a tím pádem prodloužení délky života - podobně jako Věc Makropulos (K. Čapek)
zbraňuje vzniku rakoviny, brání genomové mutaci
aktivuje opravné procesy při poškozené DNA, hraje důležitou funkci při stárnutí
hraje důležitou roli při udržování kmenových buněk v průběhu vývoje a zbytku lidského života

Rodina proteinů p53 zahrnuje proteiny p53, p63 a p73, které se podílejí na vývoji buňky a na řízení buněčné odpovědi na stres.

Jak poznáte, že vám v těle chybí proteiny?

cítíme se unavení a malátní
máme často chuť na sladké
necítíme se sytí

Co způsobuje nadbytek proteinů?

vylučování proteinů nadměrně zatěžuje ledviny

Proteinurie - bílkovina v moči

Bílkovina v moči neboli proteinurie (patologický stav, nejčastěji jde o nemoc ledvin a močových cest, cukrovku a vysoký krevní tlak) má nejasné příznaky, přesto je příznakem mnoha chorob a může vést až k selhání ledvin.

Ledviny postupně filtrují krev až na moč a velké molekuly, jako bílkoviny, se do moči nedostanou

Příznaky bílkoviny v moči: kalná a zpěněná moč, otoky očních víček a dolních končetin, únava, větší náchylnost k infekcím

Nejčastější příčiny bílkoviny v moči

stravovací chyby, mnoho bílkovin ve stravě
zvýšená fyzická zátěž organismu
stresová zátěž
akutní infekční stavy
infekce močových cest
vysoký krevní tlak neboli hypertenze
cukrovka neboli diabetes 1. a 2. typu
glomerulonefritida – zánětlivá onemocnění ledvinných filtračních jednotek
chronické onemocnění ledvin
nádory v močových cestách – rakovina močovodu, močového měchýře i ledvin
bílkovina v moči v těhotenství
masivní zranění s rozdrcením svalů – crush syndrom

Jak můžete snížit bílkovinu v moči sami

snižte příjem sodíku – průmyslově zpracovaných potravin, instantních jídel a fast foodu
omezte živočišné proteiny – zařaďte rostlinné z luštěnin, syrovátky, ořechů, rýže a obilovin
snižte hladinu cukru – poškozuje ledviny, které vylučují do moči více bílkovin
jezte rybí tuk – zejména omega-3 mastné kyseliny
vsaďte na lněné semínko – mleté či máčené

Solar Foods, elektrické jídlo, které by mohlo zachránit planetu

Solein je proteinový prášek (podobný mouce) vyrobený z mikrobů (mikroorganismy v kapalině jsou napájeny bublinami oxidu uhličitého a vodíku, které jsou uvolněny z vody pomocí elektrické energie, vytváří proteiny, jež se pak suší na prášek), vody, oxidu uhličitého a vodíku, a to vše za pomoci obnovitelné energie, zejména solární.

Cena 1000g Soleinu bude stát cca 5 EUR
není potřeba zemědělské půdy a jen minimum vody ve srovnání s živočišnou výrobou
Výroba připomíná vaření piva nebo mléčné kvašení. Kvasinky se dají do vody, do které se přidává oxid uhličitý a vodík. Oba komponenty jsou vyráběny z ovzduší pomocí obnovitelných zdrojů energie
vzniklý protein až stokrát šetrnější k životnímu prostředí než jiné zdroje bílkovin, včetně těch, které se vyrábí z rostlin
komerční produkce startuje v roce 2021, kdy se má vyprodukovat 50 milionů porcí, o rok později už dvě miliardy
SOLEIN nevyžaduje ornou půdu ani zavlažování a není omezena klimatickými podmínkami.
Produkt může být vyroben kdekoliv na světě, včetně oblastí, kde tradiční produkce proteinů nebyla nikdy možná
Solein vypadá a chutná jako běžná pšeničná mouka, lze ho přidávat do jogurtů, smoothie, těstovin i chleba
Továrna Solar Food potřebuje na stejnou produkci až 20 000krát méně půdy, než je potřeba k produkci stejného množství potravin (např. pěstováním sóji). Pro produkci všech bílkovin, které potřebuje současný svět, potřebuje Solein menší plochu než stát Ohio

V současné době tři rostliny - rýže, kukuřice a pšenice jsou zdrojem téměř 60% kalorií a bílkovin, které jako lidstvo získáváme z roslin. Tři čtvrtiny světových kalorií pocházejí z 12 rostlinných a pěti živočišných druhů

Jedna čtvrtina světové uhlíkové stopy je způsobena produkcí potravin, ale dle OSN bude do poloviny století zvýšit produkci potraviny o 50-70%.

Zdroj: https://www.theguardian.com/environment/2019/jun/29/plan-to-sell-50m-meals-electricity-water-air-solar-foods

https://www.theguardian.com/commentisfree/2018/oct/31/electric-food-sci-fi-diet-planet-food-animals-environment

Zdroj:Wikipedie

5.2.2025 Vlašské ořechy, mandle nebo kešu. Čím mohou být různé ořechy zdraví prospěšné, ale také jak je správně skladovat nebo jaká představují rizika při konzumaci? Nejen na to se Seznam Zprávy zeptaly nutriční terapeutky Šárky Knížkové.

Vlašské ořechy jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které tedy podporují zdraví srdce, cév a mozku a mohou mít vliv i na snížení krevního tlaku. Vlašské ořechy dále obsahují antioxidanty prospěšné pro udržení kognitivních funkcí nebo vitamin C důležitý pro imunitní systém. Prospěšné jsou i pro zdraví střev a najdete v nich dokonce melatonin, tedy spánkový hormon.
Z mandlí se vyrábí například i marcipán či nugát. Jejich plody disponují vysokým podílem vlákniny, která má obecně dobrý vliv na trávení a střevní mikrobiom. Obsahují také vitamin E, který má zase antioxidační účinky, a kyselinu listovou, jež příznivě působí třeba na udržení mozkových funkcí. U neloupaných mandlí je ve slupce více vlákniny a kyseliny fytové. Ta sice snižuje využití některých stopových prvků v těle. Ale zároveň je antioxidantem, reguluje hladinu glukózy v krvi, snižuje hladinu cholesterolu a působí jako prevence tvorby ledvinových kamenů, vzniku infarktu či rakoviny prsu a střev.
Lískové ořechy mají ze všech ořechů nejvyšší obsah mononenasycených mastných kyselin, které pomáhají v těle snižovat hladinu nežádoucího LDL cholesterolu a naopak zvyšovat hladinu toho prospěšného –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ HDL. Tím lískové ořechy prospívají srdeční činnosti.
Kešu obsahují prospěšné nenasycené mastné kyseliny. Jsou také bohaté na bílkoviny a obsahují antioxidanty lutein, zeaxantin a beta-karoten, které pomáhají udržovat zdraví očí. Obsahují také hořčík a vápník, čímž mohou zase přispívat ke zdraví kostí.
Para (brazilské ořechy) vynikají zejména obsahem stopového prvku selenu, který má antioxidačními účinky. Podporuje také imunitní systém, zdraví štítné žlázy a chrání buňky před oxidativním stresem, čímž působí jako prevence chronických nemocí. Tento prvek se promítá i do zdraví nehtů a vlasů.
Piniové ořechy kromě nenasycených mastných kyselin disponují také kyselinou listovou, železem a hořčíkem. Nebo také zinkem, který přispívá třeba ke zdraví kostí, pokožky, nehtů a vlasů, ale také hraje roli při vývoji imunitních buněk, plodnosti a reprodukci.
Makadamové ořechy jsou ceněné pro obsah nenasycených mastných kyselin. Obsahují i měď, jež udržuje imunitu, a podobně působí také zastoupený mangan, který se navíc podílí i na tvorbě chrupavek a regeneraci kostí. Makadamové ořechy mohou také působit protizánětlivě a mají antioxidační vlastnosti.
Pekanové ořechy kromě omega–3 jsou bohaté na vlákninu, důležitou pro trávicí soustavu a střevní mikrobiom, i železo, zinek, selen a měď.
Pistácie přispívají také ke zdravé kardiovaskulární soustavě. Jednak zdravými tuky, ale i díky draslíku, elektrolytu prospěšnému pro správnou svalovou funkci, a tedy i pro srdce. Pistácie dokonce obsahují již zmíněný lutein důležitý pro zdraví očí. Lutein se konkrétně nachází v oční sítnici a chrání před modrým světlem.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-jidlo-orechy-zdravi-269402