Herakleitův zákon: to, co společnost nebo jedince přivede na vrchol, to se obvykle stává také tím, co společnost nebo jedince přivede do krize (očistný kolaps, po kterém následuje regenerace, transformace a opětovní růst, cyklus se opakuje), prof. Miroslav Bárta. Herakleitův princip představuje odstradivý pohyb (růst) a dostředivý pohyb (pokles), jde tedy koloběh (cykly), které se pravidelně opakují a jich průběh uvnitř cyklu je nepředvídatelný. Cyklování patří mezi přírodní zákony
Herakleitův princip nám říká, že pro lidskou civilizaci je důležitější kontinuita a postupný vývoj v harmonii s okolním prostředím. Tento výklad však popírá dualitu a princip koloběhu. Vše probíhá v cyklech bez ohledu a rychlý nebo pomalý růst, rozdíl je jen v amplitudě (výšce amplitudy) a extrémech. Rychlý překotný vývoj způsobuje exponenciální růst a vrchol (bod obratu) a následně rychlý kolaps systému a pád (bod zlomu). Čína má dva základní principy pro svůj civilizační model: HARMONIE A KONTINUITA.
Herakleitův princip můžeme ukázat na Slunci a jeho cyklech, kdy po zimní slunovratu (bod obratu) se prodlužuje den a nastane jarní rovnodennost (bod zlomu - začíná léto), až dosáhne svého vrcholu při letním slunovratu a potom následuje skracování dne přes podzimní rovnodennost (bod zlomu - začátek zimy) až do zimního slunovratu (bod obratu), to současně tvoří koloběh (přírodní opakující se cyklus), který je ve svém průběhu nepředvídatelný, přestože se opakuje v pravidelných cyklech (střídání ročních období a průběh každého je každý rok jiný).
Exponenciální růst je doprovodným znakem, který signalizuje příchod bodu zlomu, současné době mluvíme o Transformačním bodu zlomu, který kompletně změní podmínky pro život na planetě (probíhá proces depopulace). Tento proces též popisuje Herakleitův zákon, který je jedním ze 7 pilířů - podmínek, které při jejich naplnění, vedou k zániku civilizace. Podle Prof. Miroslava Bárty se již naplnilo všech 7 zákonů -podmínek zániku civilizací. Jakmile dosáhne exponenciální růst vrcholu a nastává bod zlomu, nebo Transformační bod zlomu, dochází k řetězení událostí (lavina, domino), které již nelze odvrátit, nastává chaos (očistný kolaps). Jde o jeden se samoregulačních principů (bezpečnostních protokolů), které fungují na planetě a jsou provázané s přírodními cykly, živly a vývojovým procesem planety.
12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.
Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.
více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika