Herakleitův zákon

Herakleitův zákon: to, co společnost nebo jedince přivede na vrchol, to se obvykle stává také tím, co společnost nebo jedince přivede do krize (očistný kolaps, po kterém následuje regenerace, transformace a opětovní růst, cyklus se opakuje), prof. Miroslav Bárta. Herakleitův princip představuje odstradivý pohyb (růst) a dostředivý pohyb (pokles), jde tedy koloběh (cykly), které se pravidelně opakují a jich průběh uvnitř cyklu je nepředvídatelný. Cyklování patří mezi přírodní zákony

Aby byl Herakleitův zákon úplný je potřeba doplnit druhou část: to co přivede jedince, nebo společnost do krize, je také obvykle tím, co ji po očistném kolapsu přivede na vrchol v modifikované formě a tím se uzavírá vývojový"koloběh".
Herakleitův zákon, je dynamický model, který má dva body obratu a dva body zlomu (sinusoida, spirála), které se přirozeně řetězí. Vrcholem menšího cyklování bodu obratu a zlomu (pokud se naruší dynamická rovnováha, nějakými extrémy - naruší se bezpečnostní protokoly a dochází k řetězení událostí, které nelze zvrátit) je transformační bod zlomu, kdy dochází ke skové (kvantové) změně.

Příklady Herakleitova zákona (Herakleitův princip):

Herakleitův princip nám říká, že pro lidskou civilizaci je důležitější kontinuita a postupný vývoj v harmonii s okolním prostředím. Tento výklad však popírá dualitu a princip koloběhu. Vše probíhá v cyklech bez ohledu a rychlý nebo pomalý růst, rozdíl je jen v amplitudě (výšce amplitudy) a extrémech. Rychlý překotný vývoj způsobuje exponenciální růst a vrchol (bod obratu) a následně rychlý kolaps systému a pád (bod zlomu). Čína má dva základní principy pro svůj civilizační model: HARMONIE A KONTINUITA.

Herakleitův princip můžeme ukázat na Slunci a jeho cyklech, kdy po zimní slunovratu (bod obratu) se prodlužuje den a nastane jarní rovnodennost (bod zlomu - začíná léto), až dosáhne svého vrcholu při letním slunovratu a potom následuje skracování dne přes podzimní rovnodennost (bod zlomu - začátek zimy) až do zimního slunovratu (bod obratu), to současně tvoří koloběh (přírodní opakující se cyklus), který je ve svém průběhu nepředvídatelný, přestože se opakuje v pravidelných cyklech (střídání ročních období a průběh každého je každý rok jiný).

Jako příklad mohu uvést fosilní paliva, jimž vděčíme za dynamický rozvoj současné populace říká Dana Drábová (růst počtu obyvatel, zisků, spotřeby, moci atd.) a to podporuje oteplování, dynamicky roste spotřeba všeho. Fosilní paliva (vrchol těžby ropy a následný bod zlomu) se tak mohou se v příštích letech a desetiletích stát jednou z příčin dynamického kaskádovitého pádu současné civilizace.
Nic neroste věčně (ani do nebe) ani strom, který na konci svého cyklu je zdrojem živin pro novou populaci (opakující se cyklus, který je základní zákon přírody) a uzavírá tak přirozený pulzující cyklus vzniku, růstu a zániku.
Krysí experiment je příkladem, kdy se opakovaně potvrdilo, že když populace dosáhne určité míry blahobytu, přestává chuť dál žít a přestává se množit, po dosažení určitého populačního bodu končí sama od sebe (nastává bod zlomu). Zhroutí se. Podobné symptomy spatřujeme i u lidské populace.
Herakleitův princip je součástíí cyklů, které se pravidelně opakují a jejich průběh je nepředvídatelný, mají různou periodu, formu, rychlost a jsou vzájemně oboustranně provázané s　Univerzem, to znamená, že se nedějí bez širších vzájemně provázaných souvislostí a vývojových procesů.
Atomizace společnosti (mizí tvořivá energie čchi muže a ženy) a pokles pulzující diverzity do extrému jsou procesy, které působí na zánik civilizací a podporují Herakleitův princip.
Herakleitův zákon a jeho porušení je jedním ze 7 faktorů (které jsou příčinou bodu zlomu, který způsobí řetězení příčin a následků a následnou implozi civilizací), které označuje prof. Miroslav Bárta, jako faktory, které jsou společné pro zánik civilizací od poslední Doby ledové (za posledních cca 12 000 roků).
Ekonomika digitálních platforem, robotizace, umělá inteligence, moderní technologie.
Sociální sítě, internet, 5G sítě.
Lesní a polní monokultury.
Bubliny na realitní a akciovém trhu.

Exponenciální růst je doprovodným znakem, který signalizuje příchod bodu zlomu, současné době mluvíme o Transformačním bodu zlomu, který kompletně změní podmínky pro život na planetě (probíhá proces depopulace). Tento proces též popisuje Herakleitův zákon, který je jedním ze 7 pilířů - podmínek, které při jejich naplnění, vedou k zániku civilizace. Podle Prof. Miroslava Bárty se již naplnilo všech 7 zákonů -podmínek zániku civilizací. Jakmile dosáhne exponenciální růst vrcholu a nastává bod zlomu, nebo Transformační bod zlomu, dochází k řetězení událostí (lavina, domino), které již nelze odvrátit, nastává chaos (očistný kolaps). Jde o jeden se samoregulačních principů (bezpečnostních protokolů), které fungují na planetě a jsou provázané s přírodními cykly, živly a vývojovým procesem planety.

Cyklování

Kalhounův experiment

Diverzita

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika