Abatyše Hildegarda z Bingenu, přezdívaná Sybila Rýnská (16. září 1098 – 17. září 1179) se dožila na tu dobu požehnaného věku 81 roků, katolickou církví je považovaná za svatou (od konce 16. století), věnovala se mnoha oborům např. bylinkářství (fytoterapie), léčitelství, lékařství i poezii.
Hildegarda z Bringenu, stručně ze života:
- byla vizionářkou, řeholnicí, mystičkou, spisovatelkou, básnířkou, hudebnicí, znalkyní přírody a patřila k nejvýznamnějším ženám středověku
- z dnešního pohledu je povařována za zakladatelku fytoterapie společně s Paracelsem a Avicenou
- je považována za matku německé středověké mystiky, vrcholící Mistrem Eckhartem
- s jejím dílem jsou spojené počátky svébytného proudu německé středověké mystiky, tzv. Frauenmystik
- byla osobností usilující o duchovní prosazování žen
- byla svatořečena o Velikonocích v roce 2012
- pracovala tak, že kombinovala přirozené metody s duchovní moudrostí, sestavovala nemocným bylinné směsi a upravovala jídelníček tak, jak to spatřila ve svých božských vidinách, již v této době propagovala prevenci a nabízela celkovou léčbu těla i mysli
- měla mimosmyslové snímání, které se u ní projevilo již ve třech letech, byla schopna vidět to, co většině bylo skryto, včetně budoucnosti
- její skutečné duchovní probuzení přišlo až po jejím čtyřicátém roce života (kdy se stala abatyší), kdy se dostavily silné vizuální a zvukové zážitky jako poselství shůry. Mívala vize o hříchu, o vykoupení a povaze kosmu, o podstatě Boha, o lidské duši…
- její léčitelská a bylinářská doporučení jsou i v dnešní době brány za základ alternativního lidového léčení
- zajímala se nejen o léčivé vlastnosti rostlin, ale i živočichů, kamenů, minerálů (Physica neboli Liber subtiliatum diversarum naturarum creaturarum), podobně jako Paracelsus, které také z jejího díla vycházel a další následovatele (Rudolf Steiner, Wolf Dieter Storl atd.)
- Hildegarda slučuje různé léčebné postupy na svou dobu nevídané - např. fytoterapie, léčba kameny, balneoterapie, očistná léčba, psychoterapie, diety a díly tomu léčila i mnoho panovníků a významných osob
- nejznámější mimořádnou knihu "Scivias" (dopsána v roce 1151 - psala ji téměř 10 roků) , kde zaznamenala dvacet šest viz, znichž některé se týkají proroctví, jiné jsou kritikou hříchu, další popisují vesmír jako vejce nebo kouli
- v jejich dílech lze vnímat určité propojení - paralely mezi věděním Východu a starým věděním "Západu"
- byla také Matkou představenou kláštera, který sama zbudovala, kolem roku 1147 založila na nich dva kláštery: klášter Rupertsberg u Bingenu a roku 1165 klášter Eibingen u Rüdesheimu
- během svého života cestovala po Evropě, kázala duchovním, šlechticům, učencům i na veřejnosti, dopisovala si se dvěma papeži, s císařem Fridrichem I. Barbarossou a anglickým králem Jindřichem II
- Hildagarda získala proslulost mimo jiné tzv. "bingenskou mastí", která byla určena k ošetřování bolestivých kloubů podobným stavům, kterým se říkalo "paralysa"
Bylinky používané nebo popisované Hildegardou z Bringenu
- příznivých účincích gagánu lékařského se zmiňuje i proslulá lékařka Hildegarda z Bingenu
-
Hildegarda z Bringenu, bršlice kozi noha: podporuje trávení, rozpouští kyselinu močovou (důležité při dně), projímavá, antirevmatická, odvodňuje a působí protizánětlivě
Krystalová voda:
Už Hildegarda von Bingen věděla, že „Kdo vinou špatných šťáv trpí bolestí srdce, žaludečními potížemi nebo bolestmi břicha, nechť zahřeje na slunci křišťál a polije ho vodou. Potom nechť vloží tento kámen na hodinku do vody, pak ho z ní vyjme a pije tuto vodu pravidelně. Pomůže tak svému srdci, žaludku i břichu.“ Zvyk klást kameny do pitné vody dosvědčují už antické prameny a spisům slavné středověké léčitelky vděčíme za její znovuobjevení. Moderní užívání krystalové vody začalo nejprve s křišťálovou vodou a od začátku třetího tisíciletí se neustále rozšiřuje. V mnoha domácnostech dnes najdeme džbány s pitnou vodou, do níž je ponořen pestrý vápenec nebo oblíbená základní směs z ametystu, křišťálu a růženínu. Jaký vliv mají krystaly na vodu, bylo prokázáno řadou nezávislých testů.
- Zlepšují kvalitu pitné vody a činí ji stravitelnější.
- Pitnou vodu uchovávají dlouhodobě čerstvou a zlepšují její chuť.
- Napravují negativní energetické důsledky úpravy pitné vody ve vodárně.
- Oživují pitnou vodu a posilují její životodárné schopnosti.
Knihy o Hildegardě z Bringenu:
- Gottfried Hertzka: Lékárna svaté Hildegardy
- Gottfried Hertzka: Tak léčí Bůh
- Reinhard Schiller: Svatá Hildegarda a její léčebné metody
- Peter Plukownik: Bolesti hlavy a migrény podle systému Hildegardy z Bingenu
- Dr. Wighard Strehlow: Medicina Hildegardy von Bingen
- Fiona Bowie: Moudrost Hildegardy z Bingenu
- Wiesbaden Codex - tzv. kodex Hildegardy z Bringenu
Regenerace organismu
Lékaři s překvapením zjišťují, že Hildegarda doporučovala revmatikům nejen půst a léčebné kúry, ale i správný a častý pohyb, ochranu před stresem a saunu. Není pro úplný klid, jenž podle ní způsobuje atrofii kloubů a vaziva. Upozorňuje na "zlé šťávy", vznikající v těle z hněvu a rozmnožující "melancholé čili černou žluč". K očištění těla doporučuje i saunu, prakticky v dnešní podobě. Revmatici by v ní měli lít ovesný odvar na rozpálené kameny a inhalovat výpary. Saunovat by se mělo 2 x týdně po dobu až dvou měsíců.
Jarní bylinná kúra
"Vezmete litr přírodního bílého vína, nejlépe odrůdy ryzlink, 150 g pravého včelího medu. Když na jaře zazelená pelyněk, rozdrtíme jeho listy a vytlačíme šťávu přes plátno. Potom svaříme med ve víně a přidáme šťávu z pelyňku. Chuť pelyňku nemá překrývat chuť vína a medu. Z toho potom pijeme ráno na lačno dva doušky každý druhý den. To léčí ledviny a zahání melancholii. Oči se projasní, srdce bude posíleno a zabrání onemocnění plic. Lék ohřívá žaludek, vyčistí vnitřnosti a navodí dobré trávení." Velkolepé účinky této jarní kúry předcházejí onemocnění v době, kdy ještě není pozdě.
Významní představitele bylinkářstí (fytoterapie)