Abatyše Hildegarda z Bingenu, přezdívaná Sybila Rýnská (16. září 1098 – 17. září 1179) se dožila na tu dobu požehnaného věku 81 roků, katolickou církví je považovaná za svatou (od konce 16. století), věnovala se mnoha oborům např. bylinkářství (fytoterapie), léčitelství, lékařství i poezii.

Hildegarda z Bringenu, stručně ze života:

  • byla vizionářkou, řeholnicí, mystičkou, spisovatelkou, básnířkou, hudebnicí, znalkyní přírody a patřila k nejvýznamnějším ženám středověku
  • z dnešního pohledu je povařována za zakladatelku fytoterapie společně s Paracelsem a Avicenou
  • je považována za matku německé středověké mystiky, vrcholící Mistrem Eckhartem
  • s jejím dílem jsou spojené počátky svébytného proudu německé středověké mystiky, tzv. Frauenmystik
  • byla osobností usilující o duchovní prosazování žen
  • byla svatořečena o Velikonocích v roce 2012
  • pracovala tak, že kombinovala přirozené metody s duchovní moudrostí, sestavovala nemocným bylinné směsi a upravovala jídelníček tak, jak to spatřila ve svých božských vidinách, již v této době propagovala prevenci a nabízela celkovou léčbu těla i mysli
  • měla mimosmyslové snímání, které se u ní projevilo již ve třech letech, byla schopna vidět to, co většině bylo skryto, včetně budoucnosti
  • její skutečné duchovní probuzení přišlo až po jejím čtyřicátém roce života (kdy se stala abatyší), kdy se dostavily silné vizuální a zvukové zážitky jako poselství shůry. Mívala vize o hříchu, o vykoupení a povaze kosmu, o podstatě Boha, o lidské duši…
  • její léčitelská a bylinářská doporučení jsou i v dnešní době brány za základ alternativního lidového léčení
  • zajímala se nejen o léčivé vlastnosti rostlin, ale i živočichů, kamenů, minerálů (Physica neboli Liber subtiliatum diversarum naturarum creaturarum), podobně jako Paracelsus, které také z jejího díla vycházel a další následovatele (Rudolf Steiner, Wolf Dieter Storl atd.)
  • Hildegarda slučuje různé léčebné postupy na svou dobu nevídané - např. fytoterapie, léčba kameny, balneoterapie, očistná léčba, psychoterapie, diety a díly tomu léčila i mnoho panovníků a významných osob
  • nejznámější mimořádnou knihu "Scivias" (dopsána v roce 1151 - psala ji téměř 10 roků) , kde zaznamenala dvacet šest viz, znichž některé se týkají proroctví, jiné jsou kritikou hříchu, další popisují vesmír jako vejce nebo kouli
  • v jejich dílech lze vnímat určité propojení - paralely mezi věděním Východu a starým věděním "Západu"
  • byla také Matkou představenou kláštera, který sama zbudovala, kolem roku 1147 založila na nich dva kláštery: klášter Rupertsberg u Bingenu a roku 1165 klášter Eibingen u Rüdesheimu
  • během svého života cestovala po Evropě, kázala duchovním, šlechticům, učencům i na veřejnosti, dopisovala si se dvěma papeži, s císařem Fridrichem I. Barbarossou a anglickým králem Jindřichem II
  • Hildagarda získala proslulost mimo jiné tzv. "bingenskou mastí", která byla určena k ošetřování bolestivých kloubů podobným stavům, kterým se říkalo "paralysa"

Knihy o Hildegardě z Bringenu:

  • Gottfried Hertzka: Lékárna svaté Hildegardy 
  • Gottfried Hertzka: Tak léčí Bůh 
  • Reinhard Schiller: Svatá Hildegarda a její léčebné metody 
  • Peter Plukownik: Bolesti hlavy a migrény podle systému Hildegardy z Bingenu
  • Dr. Wighard Strehlow: Medicina Hildegardy von Bingen 
  • Fiona Bowie: Moudrost Hildegardy z Bingenu 
  • Wiesbaden Codex - tzv. kodex Hildegardy z Bringenu

Regenerace organismu 

Lékaři s překvapením zjišťují, že Hildegarda doporučovala revmatikům nejen půst a léčebné kúry, ale i správný a častý pohyb, ochranu před stresem a saunu. Není pro úplný klid, jenž podle ní způsobuje atrofii kloubů a vaziva. Upozorňuje na "zlé šťávy", vznikající v těle z hněvu a rozmnožující "melancholé čili černou žluč". K očištění těla doporučuje i saunu, prakticky v dnešní podobě. Revmatici by v ní měli lít ovesný odvar na rozpálené kameny a inhalovat výpary. Saunovat by se mělo 2 x týdně po dobu až dvou měsíců.

Jarní bylinná kúra

"Vezmete litr přírodního bílého vína, nejlépe odrůdy ryzlink, 150 g pravého včelího medu. Když na jaře zazelená pelyněk, rozdrtíme jeho listy a vytlačíme šťávu přes plátno. Potom svaříme med ve víně a přidáme šťávu z pelyňku. Chuť pelyňku nemá překrývat chuť vína a medu. Z toho potom pijeme ráno na lačno dva doušky každý druhý den. To léčí ledviny a zahání melancholii. Oči se projasní, srdce bude posíleno a zabrání onemocnění plic. Lék ohřívá žaludek, vyčistí vnitřnosti a navodí dobré trávení." Velkolepé účinky této jarní kúry předcházejí onemocnění v době, kdy ještě není pozdě.

Významní představitele bylinkářstí (fytoterapie)

Zobrazit více Zabalit

Hildegarga z Bringenu

Řadit dle:0 produktů
Nebyly nalezeny žádné produkty. Zkuste změnit kritéria hledání.