Kompost je přírodní hnojivo (vzniká v kompostéru rozkladem roslin a rostliných zbytků z domácnosti), které vzniká tlením (ne hnitím) a má příznivý vliv na úrodnost a kvalitu půdy, vyživuje rostliny výrazně efektivněji než umělá hnojiva. Kompost se v půdě dále rozkládá až z něj vznikne humus. Kompostování urychluje proceHlavním úkolem kompostu je zlepšení zdraví půdy a rostlin. Kompost je nejlevnější alternativou likvidace zbytků z s biologického rozkladu. (po procesu kompostování získáme tmavý, hrubozrný, zemitý materiál, který je velmi úrodný). Optimální hodnota pH u čerstvého kompostu se pohybuje v rozmezí 6–8, protože většina mikroorganismů vykazuje nejpříznivější rozvoj a aktivitu právě v tomto rozmezí.
- kompost se zakládá na jaře
- dodává minerální látky a stopové prvky
- mikroorganismy, hmyz a živočichy (např. svinky a stínky urychlují rozpad surovin v kompostu, pojídají všechny možné tlející rostliny a mrtvé živočichy, čímž napomáhají ke koloběhu živin v přírodě)
- žížalám například chutná obyčejný logr, stejně tak zbytky zeleniny, posečená tráva nebo spadané listí
- chrání rostliny před řadou chorob
- pro ideální rozkladné procesy v kompostu je nutné min. množství 1m3 organické hmoty
Co patří na kompost?
do spodní vrstvy kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pokud máte hodně
listí, kompostujte ho zvlášť v jednoduchém kompostéru, protože listí tjele hodně dlouho. Kompost by neměl být ani příliš mokrý, ani příliš suchý. Přemokřením by mohlo docházet k hnití, které se projevuje silným zápachem. Takový kompost je potřeba zastřešit a nepřidávat vodnaté ovoce ani zeleninu. Spíše je vhodné doplnit ho o listí a slámu. Přílišné sucho zase utlumí kompostovací procesy. Pokud je kompost moc suchý, poznáte to podle jeho do šeda zbarveného povrchu. Suchý kompost je vhodné pokropit
vodou a přidat čerstvý vlhký materiál. Množství kompostu je v době zralosti až o polovinu menší, než bylo původně.
- téměř vše co v přírodě vyrostlo, nebo co se volně v přírodě rozloží, důležitá je druhová pestrost
- listy kopřivy dvoudomé - jíchu z listů nebo také čerstvě nasekané kopřivy uplatníme jako aktivátor kompostu, jelikož dávají potřebnou energii bakteriím urychlujícím proces tlení
- staré vlněné svetry, bavlněné ponožky
- slupky ze zeleniny, rostlinné zbytky jídla
- dřevný popel, zbytky dřevěného uhlí
- tráva, vytrhaný plevel (kopřivy, pampelišky i s kořenem...) pýr a svlačec pouze bez kořenů, nedávejte plevel v plném květu, nebo s uzrálými semeny!!! - tyto plevele dáme na 3-4 dny do vody a necháme je shnít pod vodou v plastové nádobě - potom můžeme přidat zpět do kompostu
- spadané listí, sláma, zbytky zeleniny
- kopřivová spařená nať přitáhne žížaly
- hnůj (kravský, koňský, drůbeží...), rostlinná jícha
- větvičky stromů (rozdrtit na štěpku nebo nastříhat)
- bramborové slupky, jsou zdrojem škrobu, stejně jako jsou i dobrým zdrojem draslíku, působí proti škůdcům (mandelinka bramborová, slimáci, ale i hlemýždi), primárně je doporučováno použití u jahod, rybízu, ale i malin nebo angreštu, ovocných stromů, zelí a okurek) - slupky z brambor dejte uschnout, poté je skladujte v uzavřené nádobě, následně je vložte do vroucí vody, ve které je necháte 3 dny louhovat. Vzniklou vodou zalijete své rostliny a dané slupky z vody můžete nasekat a buď zahrabat do zeminy, nebo s nimi záhony jednoduše posypete.
- splavené bahno po silných deštích (obsahuje geobakter)
- papír, lepenka bez potisku (navlhčené se lépe v kompostu rozkládají)
- kávová sedlina, banánové slupky
- zeolit, šungitový prach, minerální prach z kamenolomu
- jako aktivátor kompostu můžeme použít i vnitřnosti zvířat, či uhynulá zvířata
- alginit (na 1m3 přidat min.30 kg ALGINITU)
- Coca cola podporuje kompostování. Cukry v ní obsažené podporují tvorbu mikroorganismů pomáhající rozkladu kompostu. Obsahuje také fosfor a jiné látky, které jsou užitečné pro rostliny.
- Skořápky z vlašských ořechu, pokud je totiž rozemelete na jemný prášek a přisypete do zahrady k plodinám i květům, nebo do kompostu, stanou se přírodním hubičem plísní, bakterií a odpuzovačem nežádoucího hmyzu.
- Skořápky obsahují ale vápník, který pomáhá se snížením kyselého kompostového prostředí.
Kompost zakládáme v polostínu na jaře, na zrytou půdu naskládejte hrubší větve, díky kterým bude mít i spodní vrstva kompostu přísun vzduchu. Ten je pro rozklad přírodního materiálu velmi důležitý. Ze spod se do něj dostanou bakterie a žížaly, které zrání kompostu urychlí. V kompostu by se měli střídat vrstvy hnědého materiálu pohatého na uhlík (listy, sláma, dřevní štěpka atd.) a zeleného materiálu bohatého na dusík (tráva, kopřivy, hnůj, trus). Nejprve se jednotlivé druhy odpadu shromaždují odděleně a potom při založení kompostu se ukládají v jednotlivých vrstvách. Při kompostování platí dvě zásady, čím více materiálu, tím lépe (min. 1 m3). Smíchá se suché s vlhkým. Důležitá je velká druhová rozmanitost a startér (aktivátor) procesu!!
- v parném létě kompost čas od času pokropte, proto aby se rozkládal, potřebuje vlhkost
- když se hromada začne zahřívat, znamená to, že byly zahájený rozkladné procesy. Po několika týdnech mírně vychladne, takže ji pořádně promíchejte vidlemi a pokud je suchá, opět postříkejte vodou a navlhčete. Když budete kompost pravidelně obracet a když bude venku přijatelně teplo, měl by být hotový a připravený k užívání za nějaké 2-4 měsíce
Obvykle pracujeme se dvěmi až třemi kompostovými hromadami (sběr materiálů- zahřívací fáze a zrání - hotový kompost), které pravidelně přehazujeme, aby se provzdušnil.
Do kompostu nepatří:
- popel z uhlí
- kvetoucí plevel
- plastové odpadky
- chemicky ošetřené potraviny
- listy z ořešáku
- zbytky potravin, sklo, maso
- plasty
Urychlovače kompostu:
aby se mohl kompost rychleji rozkládat je nutné aby byl dostatečně vlhký jinak se proces zastaví. Urychlovače jsou v podstatě sušené bakterie s přidanými živinami, které rozkládají organickou hmotu
- močovina
- radivit
- BIO - P4
- Floran
Outkovka pestrá, její podhoubí se využívá k rozkládání dřevěného odpadu, slámy, ligninu, papírenských výluhů, kalů z ČOV, fenolu, fenantrenu, triterpenoidů, syntetických barviv, farmak, mykotoxinů atd
Pro zvýšení absorbční schopnosti vody v půdě můžeme použít hydrogel (ekologický prášek krystalky, drobný granulát do sebe v půdě dokáže absorbovat více než 250 násobek vody, 200g hydrogelu absorbuje minimálně 50 litrů vody) nebo zeolit
- 50g hydrogelu na 1m2 půdy
- po dobu 5 let budete zalévat o 50-70 % méně
- hydrogel půdu při neustálém rozpínání a smršťování také provzdušňuje
- není hodný na klíčení
Kompost a živočichové
- Nosorožík kapucínek (samci mají na hlavě typický roh, který jde směrem nahoru a u své špice se mírně ohýbá dozadu, dorůstají délky až 4,5 cm), dospělí jedinci kapucínka se živí mízou listnatých stromů. Na ně nalétají tradičně večer nebo v noci. Ve dne odpočívají v kompostu nebo hrabance. Larvy se živí hlavně ztrouchnivělým dřevem buků a dubů. Jinak se ale také stihli adaptovat právě na komposty a odpady ze dřeva. Nosorožík kapucínek je v České republice chráněn zákonem. Samice klade vajíčka do specifického substrátu se spoustou živin, tradičně jde právě o ztrouchnivělé dřeviny nebo pařezy, piliny, štěpku, jiný dřevařský odpad či kompost. Larvy se vylíhnou a následně živí zhruba 2 až 3 roky. Dokážou se dorůst délky až 12 cm.
Jak kompost pomáhá rostlinám a půdě?
- Zlepšení půdní struktury (diverzita arganické a anaorganické hmoty, jejich vzájemná synergie), 5 % nárůst organického materiálu zvyšujeschopnost půdy zadržovat vodu zvýší až trojnásobně
- Zdroj živin, kompost dodá půdě dusík, fosfor, draslík a mikroživiny jako je mangan, měď, železo a zinek
- Provzdušňování půdy, čím více složek v kompostu máte, tím větší množství živin se do půdy uvolní, harmonizuje se pH, kompost přitahuje také žížaly, stonožky a další živočichy, jejichž přítomnost dokazuje, že stále dochází k rozkladu organického materiálu a zároveň půdu provzdušňují
- Odolnost vůči škůdcům a chorobám
- Kompost snižuje množství odpadu a odpadá potřeba nákupu pesticidů, herbicidů, hnojiv
Bylinky jsou zdrojem těchto minerálů:
- vápník - rozmarýn, řebříček, bazalka, česnek, libeček, saturejka, černý rybíz
- hořčík - chmel otáčivý, jmelí bílé, pastýřská kapsička, jitrocel kopinatý, kozlík, levandule, meduňka, mateřídouška, ořech vlašský – list, pelyněk pravý, routa vonná, řebříček, šipky, zeměžluč, arnika, čekanka, sléz léčivý
- draslík - arnika, fazolové lusky, jmelí, pastýřská kapsička, máta peprná, ořešák královský – list, pelyněk pravý, svlačec brečtanovitý, přeslička rolní, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, vrba (kůra), zeměžluč
- křemík - andělika, arnika, zlatobýl, čekanka, fazolové lusky, pastýřská kapsička, lípa, ořech královský – list, routa vonná, rozmarýn, sléz léčivý, třezalka, šalvěj, zeměžluč
- železo - arnika, zlatobýl, bezinky, jmelí, levandule, libeček, měsíček, ořešák královský – list, svlačec, routa vonná, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, šipky, zeměžluč, kopřiva
- zdroj elektrolytů
- atd.
- Bylinky používané na očistu půdy (Fytoremediace) od pesticidů a dalších toxínů (např. konopí, len, křídlatka, červený jetel, huseníček atd.)
Dostatek a nedostatek minerálů v půdě