Prof. RNDr.Bohumír Jánský, CSc. (30.7.1951) je český geograf a hydrolog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy,  který se věnuje především hydrologii a ochraně vod před znečištěním. Od začátku 90. let 20. století se zabýval výzkumem řeky Amazonky v jižní části Peru. Vedl vědecké expedice, které přinesly nové informace o pramenné oblasti veletoku. Od té doby je označován jako objevitel pramenů Amazonky. Výpravy zpracovaly hydrologické, geologické a geomorfologické mapy oblasti. Prof. Jánský je člen národní koalice pro řešení sucha.

  • suchu musíme čelit vracením toků do původní podoby, budováním menších nádrží a péčí o prameny a lesy, naše krajina neumí vodu zadržet, že máme málo vodních ploch a voda v řekách a potocích odtéká velmi rychle
  • naše území ke třem úmořím. Asi 66 procent její plochy je odvodňováno přes povodí Labe do Severního moře, 24 procent prostřednictvím řeky Moravy do Dunaje, a tedy Černého moře, a necelých 10 procent patří povodí Odry, a tedy Baltskému moř

Bohumír Jánský a jeho názory:

  • poukazuje na negativní vliv českého zemědělství a mizení zeleně kvůli developerským projektům
  • doporučuje postupně napravovat chyby, kterých jsme se dopustili v minulosti
  • prameniště řek by měl v ideálním případě obklopovat zdravý les
  • obnovovat zaniklá vodohospodářská díla, která tu vybudovali naši předkové (například takzvané klauzy)
  • největší problémy máme dnes v zemědělské krajině (velké půdní bloky, zmizely remízky a meze, sítě meliorací, zhutněná půdy těžkou technikou a tíky tomu omezené vsakování vody, nedostatek statkových hnojiv, téměř výlučné používání hnojiv)
  • velcí nájemci půdy, kteří nepečují o zemědělskou půdu jako řádní hospodáři
  • ve městech máme rozsáhlé zpevněné plochy, vyasfaltované či betonové, které zamezují vsaku dešťové vody a máme málo zeleně
  • opatření na zadržování vody v krajině musí být uplatňována komplexně, v závislosti na konkrétních podmínkách v jednotlivých povodích řek jsou zásadní, pomohou k obnově mnoha důležitých funkcí české krajiny včetně zvyšování její retenční schopnosti
  • stavbu přehrad ovšem považuji za nevyhnutelnou, zejména nových vodárenských nádrží, ale i nádrží multifunkčních, měli by to být  ovšem nádrže malé, spíše na přítocích hlavních řek, již dnes vidíme řadu pozitivních příkladů úspěšných opatření na ploše celého povodí
  • dnes máme ideální možnost spojit opatření na zadržování vody v krajině například s procesem pozemkových úprav, který aktuálně probíhá, důležitá je spoluprace s přírodovědci, ekology, krajinnými inženýry, zemědělci i odborníky na pěstování lesa
  • plán boje proti suchu z roku 2017 je pozitivní proces, kdy se spojili politici s odborníky z oblastí vodního hospodářství, zemědělství, lesnictví i přírodních věd. Například jsme nově založili asi tři sta rybníků, značné finance plynuly do revitalizací vodních ekosystémů, vláda podpořila zabezpečení nových zdrojů pitné vody v obcích, připravuje se výstavba nových nádrží, města připravují konkrétní investiční akce týkající se zadržování vody, respektive využití srážkových vod
  • díky technologickému pokroku a především daleko efektivnějšímu systému zavlažování polí se lidstvo s nedostatkem vody nakonec dokáže vypořádat zejména v Africe a na Blízkém východě
  • nacházímse v globální vodní krizi, 2 miliardy lidí trpí nedostatkem pitné vody, zejména paradoxně  v oblastech, kde je zvýšená porodnost, v těchto zemích se až 80% vody spotřebuje v zemědělství (cca 18% připadá na průmysl a cca 2-5% představuje pitná voda), proto je nutné aby se závlahové zemědělství všude dostalo na vyšší technologickou úroveň
  • vody je na Zemi a v její hydrosféře stále stejné množství a cirkuluje ve velkém hydrologickém cyklu, dešťové srážky však jak v čase, tak i z pohledu teritoria nepadají stejnoměrně (zvětšuje se plocha Sahary a dalších pouštních oblastí)
  • Indie bude mít do dvaceti či třiceti let s vodou ohromné potíže (změdělství a náročné plodiny na vodu např. bavlník a rýže)
  • máme-li zabránit masivní migraci z Afriky, tak tam vyspělý svět musí pomáhat daleko více než dnes
  • Amazonský prales jen tak zmizet nemůže, vykácí se sice, ale po několika desetiletích je tam zas,ale mám o Amazonii obavy, protože parlament v Brazílii už schválil výstavbu asi 50 nových přehrad, protože v Amazonii jsou nerostné suroviny a elektřina z vodních elektráren bude nutná k jejich těžbě a zpracování
  • asi 50 čínských měst s populací nad 100 tisíc lidí už na svém území nemá k dispozici podzemní pitnou vodu
  • podobně jako v Izraeli v padesátých letech 20. století, i u nás by mohl být přijat ústavní zákon chránící vodu
  • Izrael a jeho "vodní diplomacie" realizuje dodávky pitné vody do Jordánska (Saudské Arábie) značně zlepšily sousedské vztahy s židovským státem.
  • Izrael plánuje propojení Mrtvého moře s Rudým mořem. Hladina Mrtvého moře leží o 440 metrů níže, a na přetoku se počítá s odsolovacími stanicemi i hydroelektrárnami. 
  • řada zemí v Africe (Etiopie) a Asii (Turecko, Kyrgyzstán a Tádžikistán) bude používat vodu jako politický nástroj
  • ekologicky podmíněné přesuny obyvatel se mohou stát jedním z největších problémů budoucího světa. Ať v subsaharské Africe nebo v jižní Indii (půjde o desítky milionů)
  • díky moderním technologiím dojde k převodům vody na velké vzdálenosti, zvýší se výroba vody v odsolovacích stanicích, dojde na využití ledovcových ker (Austrálie)
  • Belgie a Nizozemsko má problém s vodou a plánují projekt na převod vody z Norska (podobně jako plyn plynovodem), mohl by díky zdražování vody vzniknout 2000 kilometrů dlouhý přivaděč ze Skandinávie do Západní Evropy
  • v Čechách (Prof. Jánský je členem národního panelu pro sucho) jsou připraveny dotační tituly na zadržování dešťové vody v sídlech i v podnicích, hovoří se o zazeleňování střech ve městech, probíhají revitalizace řek, které dříve byly regulovány a napřímeny
  • v Praze máme pitnou vodu za 49 korun za kubík, moc se ale nepřipomíná, za kolik se vyrobí. Na Želivce se vyrábí za devět korun za kubík. 

Jaký je stav českých vod?

  • jsme stoprocentně závislí na množství spadlých dešťových a sněhových srážek. Žádná voda k nám tedy ze sousedních zemí nepřitéká
  • naše vody nám nikdo neznečišťuje a že jsme za jejich kvalitu sami odpovědní
  • většina hlavních toků v roce 1981 byla ve čtvrté a páté třídě čistoty znázorněna červenou a žlutou barvou, to znamená, že byla velmi silně a silně znečištěná. Dnes převládají modré a zelené barvy, tedy první a druhé třídy čistoty, popřípadě v některých úsecích třída tři
  • délka naší říční sítě, která dosahuje 76 tisíc kilometrů, z toho 60 000 km jsou drobné vodní toky
  • vodohospodářsky významných má jen asi 16 tisíc kilometrů toků, úpravy koryt probíhaly už od 17. století a dále na konci 19. století a v průběhu celého 20. století
  • negativně se projevily meliorace na zemědělské i lesní půdě a odtok vody z krajiny se postupně zrychloval
  • za pozitivní odkaz nedávné minulosti považuji výstavbu přehradních nádrží, které dnes zadržují přes tři krychlové kilometry vody, z toho téměř jeden kilometr krychlový v nádržích vodárenských
  • problém je u nízkých zásob podzemních vod. Předpokládá se, že maximální využitelné zásoby dosahují maximálně 1,5 kilometru krychlového, z toho asi jedna třetina se nachází v dobře propustných horninách na území České křídové tabule
  • přes 80 procent našeho území však představují kompaktní horniny s puklinovou propustností s malou vydatností pramenů

Bohumír Jánský, publikace:

  • Bajkal - vývoj riftové zóny
  • Přibajkalsko a Zabajkalsko
  • Jezera České republiky
  • K pramenům Amazonky

Jánský Bohumír

Nebyly nalezeny žádné produkty. Zkuste změnit kritéria hledání.