GARANCE PŘEDÁNÍ DOPRAVCI platí pro objednávky uskutečněné do 14.12.2019 do 12:00 hodin a zboží které je skladem. Více ZDE

Cyklování (koloběh) s vývojovými pulzovými změnami

Cyklování a pulzování v různých podobách jsou přirozené jevy v přírodě, které nás ovlivňují v našem každodenním životě. Můžeme s nimi bojovat (sucho nebo povodně) nebo se můžeme naučit je vnímat, odhadovat a přizpůsobovat se jim tak, abychom nešli proti jejich působení, ale nechali se nést na vlně jejich působení (např. pravidelné záplavy Nilu, které přinášely vodu, živiny a byly tak zdrojem potravy pro tuto civilizaci).

RŮZNORODOST (multipolarita) A CYKLOVÁNÍ (POLARITA JIN A JANG a jejich dynamický přírodní KOLOBĚH) PATŘÍ MEZI ZÁKLADNÍ PŘÍRODNÍ ZÁKONY V UNIVERZU.

Cyklování, projevy, vlastnosti:

  • Pulzování je základní zákon přírody, které najdeme u člověka v přírodě i Univerzu, klíčová podmínka pro přirozené pulzování je různorodost, pestrost a dynamická rovnováha
  • V přírodě se obě formy pohybu (rozkladná a tvořivá) neustále střídají, budující princip však musí převažovat, aby mohl probíhat vývoj. Rozkladná, uvolňující forma pohybu je naproti tmu odstředivá. Nutí pohybující se části přesunout se ze středu směrem k okraji. Jde o "přímý" pohyb. Prvek systému se uvolní, rozplyne a rozloží. Příroda používá tento pohyb k rozkladu opotřebovaných celků, aby pak z jednotlivých zlomků znovu složila pomocí dostředivého pohybu nové formy. Tento dostředivý, spirálový pohyb odpovídá chladnutí, smršťování a zhuštění. Odstředivý pohyb odpovídá ohřívání, teplu, rozpínání a explozi.
  • Můžeme také říci, že cykly lze považovat dle mého názoru za „koloběh přírody, koloběh života, koloběh civilizací, koloběh vzniku a zániku, snižování a zvyšování diverzity je také přirozená vlastnost spojená s cykly a dynamicky pulzuje
  • Cykly se skládají z různých vln (mají různé vlastnosti) a jsou motorem rozvoje (života, přírody, ekonomiky)
  • Pro správné porozumění cyklů je velmi důležité sledovat procesy a podmínky (dynamická rovnováha okolních faktorů a procesu) na počátku vzniku cyklů, ale i v proběhu a na konci cyklu.
  • Extrémy (nárůst obou polarit extrémů) ve společnosti a Přírodě signalizují zrychlování cyků (např. zrychlování internetu, růstu dluhů, růst majetku, počtu obyvatel, stárnutí populace, růst projevů klimatických změn, svět je tzv. "naruby" atd.), za kterými následuje skoková rychlá vývojová změna
  • Při přechodu jednoho cyklu do druhého (dostředivý nebo odstředivý pohyb), nastávají oba současně v jeden okamžik, jsou propojené a jsou na dvou a možná i více místech současně a teprve následuje pulz (změna, transformace, metamorfóza), následuje hledání dynamické provázané rovnováhy v novém stavu
  • Důležité je však připomenout že každý cyklus je něčím specifický (protože vše je vzájemně oboustranně provázané v dynamické rovnováze v prostoru) a může se lišit v čase (nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky, protože dynamický tok mění čas, kvalitu a formu) s ohledem na probíhající dynamickou rovnováhu vzájemně provázaných souvislostí a také na faktu, že některé oblasti (příroda, ekonomika, zemědělství, průmysl atd.) si obvykle vedou lépe během expanze, některé během útlumu, jinými slovy řečeno expanze nemusí být expanzí pro všechny (během hledání nebo narušení rovnováhy tak může docházet k dynamickým přesunům mezi oběma póly), a naopak útlum nemusí být útlumem pro všechny
  • Invazivní druhy jsou jedním z důležitých procesů, které provází cyklování civilizací, invazivní druhy mají schopnost přežít, rychle se přizpůsobují nepřátelskému okolí a následně agresivně vytlačují původní druhy, rozvrací společenstva baktérií, fauny, flóry a celé ekosystémy (invazivní druhy se běžně šířily vodou, větrem atd.), díky člověku a jeho globální migraci se tento proces zrychlil a má celoplanetární účinek (v krajních případech může tento proces vézt až k celosvětovým hromadným vymírání druhů)

Předpověď fáze cyklu není snadná, protože elementy dráhy se v dlouhodobém měřítku chovají chaoticky. Teorie chaosu ukazuje, že astronomické kvaziperiodické cykly a klimatické kvaziperiodické cykly nemusejí mít stabilní fázový rozdíl

  • za poslední 2 miliony let k 20 cyklům nárůstu a poklesu ledovcové pokrývky

Příklady různého cyklování

  • při změně skupenství z kapalného na tuhé dochází při snižování teploty k pulzu (prasknutí) a vmžiku voda zamrzne
  • cyklování vody, uhlíku, vápníku, křemíku
  • cyklování ročních období, střídání dne a noci
  • pulzování mízy ve stromech,  zalesňování a odlesňování migrace lesů mezi póly a rovníkem
  • cyklování ekonomiky (růst, recese, krize), koloběh peněz (zastavení toku, nasává krize)
  • cyklování sluneční aktivity (minima a maxima) a s tím spojená reakce měsíce
  • cyklování JIN a JANG v prostoru
  • glaciály a interglaciály, střídání doby ledové a meziledové, zalednění a odlednění pólů
  • sluneční skvrny,  periodického střídání maxim a minim jejich výskytu na Slunci, Období minimální tvorby slunečních skvrn je vždy po 11, 22 a 80 letec
  • lunární cyklus slapů měsíce je cca 18,6 roků - souvisí s jevem El Nino a La Nina (golfský proud),  jejíž důsledkem je i nutacie Země (kolísavý nebo kývavý pohyb osy) , která je krátkodobou změnou precese
  • cyklování lidské populace, civilizací (vymírání-rození), cyklování civilizací (imploze a expoloze)

Zalednění (sluneční minima) a sluneční maxima

sluneční minima a maxima jsou také spojená růstem lidské populace, fauny a flóry. 

  • Sumerské maximum okolo 2700 př. n. l.
  • Řecké maximum okolo 2500 př. n. l.
  • Stonehenge maximum okolo 1800 př. n. l.
  • Egyptské minimum okolo 1400 př. n. l.
  • Homérovo minimum okolo 750 př. n. l.
  • Řecké minimum 400 př. n. l.
  • Římské maximum okolo roku 0
  • Oortovo minimum 1010-1050
  • středověké maximum okolo roku 1200 (tzv.středověké klimatické optimum trvající od 10. do 14. století), velký rozmach zemědělství (podkovy, chomout, rádlo)
  • Wolfovo minimum        (1280-1340)
  • Spörerovo minimum (1400 - 1510), Malá doba ledová (1400-1850)
  • Mauderovo minimum  (1638 - 1715), Malá doba ledová (1400-1850)
  • Daltonovo minimum  (1790 - 1830), Malá doba ledová (1400-1850), od konce tohoto minima je dynamický růst populace a rozvoj lidské civilizace
  • ?????  minimum             (2000-2030) mají začít klesat teploty, protože sluneční aktivita po roce 2021 klesne o 60 procent (rychle klesající magnetické vlny ve třech slunečních cyklech, které začnou v roce 2021 a potrvají 33 let), důvodem tohoto stavu může být globální oteplování a zvyšování teplot a následně následuje rychlá změna (změna polarity v podobě nové malé doby ledové

Období Maunderova minima se také shoduje s tzv. malou dobou ledovou. V tomto období se držely velmi nízké teploty a v některých netypických nižších zeměpisných šířkách po celý rok neroztál sníh. Možná spojitost sluneční aktivity aklimatických změn je zatím předmětem výzkumu.

  •  Maunderovo minimum (1645 - 1715), Slunce se v té době zřejmě zvětšilo a zpomalila se jeho rotace  (průměrná teplota Země klesla o dva až tři stupně Celsia). v té době proběhlo celkem 63 úplných zatmění slunce a 8 z nich šlo přes Evropu
  • Letokruhy stromů, které jsou z daného období bohaté na výskyt radioaktivního uhlíku 14C, jehož množství s větší sluneční aktivitou klesá.

Na začátku 19. století skončila malá doba ledová (Daltonovo minimum), přišlo oteplení a společně s vylepšení účinnosti parního stroje (nástup století páry) začala lidská populace dynamicky růst (zdokonalení parního stroje a oteplení také stály za dynamickým růstem koloniální Anglie), za téměř 200 roků narostla 7,7 x ( z 1 miliardy na 7,7 miliardy)

Vědci z univerzity v Londýně zjistili, že vedlejším efektem vyhlazování indiánů (cca 60 milionů, bylo to cca 10% obyvatel planety) v Americe bylo globální ochlazení klimatu a příchod malé doby ledové. Velké vymírání indiánů, jak se celé epoše kolonizace Ameriky ve vědeckých kruzích říká, mělo jeden efekt. Vylidnila se spousta ohromných území, která dříve patřila indiánům, a zůstala opuštěná. Začala rychle zarůstat, což vedlo ve výsledku k tomu, co bychom zoufale potřebovali dnes – silný úbytek CO2 z atmosféry a následné globální ochlazení. Nastala takzvaná malá doba ledová, jež trvala od 15. do 18. století.

  • Stromy totiž zaručeně odčerpají CO2 z atmosféry, přitom jsou navíc zdrojem stínu a zadržují vodu v půdě. Zkrátka samá pozitiva, což se o jiných alternativách říct nedá. Měli bychom tedy znovu zalesnit co největší území planety, abychom dosáhli požadovaného cíle a snížili množství CO2 v atmosféře.

Změna salinity vody je (pokles) způsobená ohříváním Země, která rozpouští ledovce (sladkovodní voda), tím dochází o omezení růstu planktonu (oceány jsou plíce planety, které vyvažují pralesy na severní a jižní polokouli), zvyšuje se hladina oceánů (teplá voda zvětšuje svůj objem a přibývá také voda z ledovců).

  • díky snížené salinitě slábně hydrodynamické čerpadlo (také pulzuje, jev El Nino a La Nina)  v cyklech

Bondův cyklus

Cirkadiánní rytmus

Například Milankovičovy cykly, tedy vliv parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce, fungují až v daleko delším časovém měřítku ( jde o desetitisíce let). A my pozorujeme oteplení v průběhu desítek roků, takže pravděpodobně jsou tyto cykly vzájemně provázané, ale Milankovičovy cykly nejsou hybateli klimatických změn

 Zdroj: Sluneční aktivita v minulosti a prognóza pro 21. století: http://stara.suh.sk/obs/slnsem/20css/5w.pdf

  • http://www.pozorovanislunce.eu/vykladovy-slovnicek/maunderovo-minimum.html?ZOBRAZIT_NEAKTIVNI_STRANKU

 

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

 

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

 


 

 

Cyklování

Nebyly nalezeny žádné produkty. Zkuste změnit kritéria hledání.

    GARANCE PŘEDÁNÍ DOPRAVCI platí pro objednávky uskutečněné do 14.12.2019 do 12:00 hodin a zboží které je skladem.