Cyklování

Cyklování (koloběh) s vývojovými pulzovými změnami

Cyklování a pulzování v různých podobách jsou přirozené jevy v přírodě, které nás ovlivňují v našem každodenním životě. Můžeme s nimi bojovat (sucho nebo povodně) nebo se můžeme naučit je vnímat, odhadovat a přizpůsobovat se jim tak, abychom nešli proti jejich působení, ale nechali se nést na vlně jejich působení (např. pravidelné záplavy Nilu, které přinášely vodu, živiny a byly tak zdrojem potravy pro tuto civilizaci).

RŮZNORODOST (multipolarita) A CYKLOVÁNÍ (POLARITA JIN A JANG a jejich dynamický přírodní KOLOBĚH) PATŘÍ MEZI ZÁKLADNÍ PŘÍRODNÍ ZÁKONY V UNIVERZU.

Cyklování, projevy, vlastnosti:

  • Pulzování je základní zákon přírody, které najdeme u člověka v přírodě i Univerzu, klíčová podmínka pro přirozené pulzování je různorodost, pestrost a dynamická rovnováha
  • V přírodě se obě formy pohybu (rozkladná a tvořivá) neustále střídají, budující princip však musí převažovat, aby mohl probíhat vývoj. Rozkladná, uvolňující forma pohybu je naproti tmu odstředivá. Nutí pohybující se části přesunout se ze středu směrem k okraji. Jde o "přímý" pohyb. Prvek systému se uvolní, rozplyne a rozloží. Příroda používá tento pohyb k rozkladu opotřebovaných celků, aby pak z jednotlivých zlomků znovu složila pomocí dostředivého pohybu nové formy. Tento dostředivý, spirálový pohyb odpovídá chladnutí, smršťování a zhuštění. Odstředivý pohyb odpovídá ohřívání, teplu, rozpínání a explozi.
  • Můžeme také říci, že cykly lze považovat dle mého názoru za „koloběh přírody, koloběh života, koloběh civilizací, koloběh vzniku a zániku, snižování a zvyšování diverzity je také přirozená vlastnost spojená s cykly a dynamicky pulzuje
  • Cykly se skládají z různých vln (mají různé vlastnosti) a jsou motorem rozvoje (života, přírody, ekonomiky)
  • Pro správné porozumění cyklů je velmi důležité sledovat procesy a podmínky (dynamická rovnováha okolních faktorů a procesu) na počátku vzniku cyklů, ale i v proběhu a na konci cyklu.
  • Extrémy (nárůst obou polarit extrémů) ve společnosti a Přírodě signalizují zrychlování cyků (např. zrychlování internetu, růstu dluhů, růst majetku, počtu obyvatel, stárnutí populace, růst projevů klimatických změn, svět je tzv. "naruby" atd.), za kterými následuje skoková rychlá vývojová změna
  • Při přechodu jednoho cyklu do druhého (dostředivý nebo odstředivý pohyb), nastávají oba současně v jeden okamžik, jsou propojené a jsou na dvou a možná i více místech současně a teprve následuje pulz (změna, transformace, metamorfóza), následuje hledání dynamické provázané rovnováhy v novém stavu
  • Při změně cyklů (např. precesní cyklus) dochází k řetězení dalších cyklů s menší periodou a bodem zlomu, změny cyklů jsou provázeny výbuchy sopek a dopady meteoritů nebo Supernov
  • Důležité je však připomenout že každý cyklus je něčím specifický (protože vše je vzájemně oboustranně provázané v dynamické rovnováze v prostoru) a může se lišit v čase (nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky, protože dynamický tok mění čas, kvalitu a formu) s ohledem na probíhající dynamickou rovnováhu vzájemně provázaných souvislostí a také na faktu, že některé oblasti (příroda, ekonomika, zemědělství, průmysl atd.) si obvykle vedou lépe během expanze, některé během útlumu, jinými slovy řečeno expanze nemusí být expanzí pro všechny (během hledání nebo narušení rovnováhy tak může docházet k dynamickým přesunům mezi oběma póly), a naopak útlum nemusí být útlumem pro všechny
  • Invazivní druhy jsou jedním z důležitých procesů, které provází cyklování civilizací, invazivní druhy mají schopnost přežít, rychle se přizpůsobují nepřátelskému okolí a následně agresivně vytlačují původní druhy, rozvrací společenstva baktérií, fauny, flóry a celé ekosystémy (invazivní druhy se běžně šířily vodou, větrem atd.), díky člověku a jeho globální migraci se tento proces zrychlil a má celoplanetární účinek (v krajních případech může tento proces vézt až k celosvětovým hromadným vymírání druhů)
  • Body zlomu a obratu jsou součástí koloběhu Přírody

Předpověď fáze cyklu není snadná, protože elementy dráhy se v dlouhodobém měřítku chovají chaoticky. Teorie chaosu ukazuje, že astronomické kvaziperiodické cykly a klimatické kvaziperiodické cykly nemusejí mít stabilní fázový rozdíl

  • za poslední 2 miliony let k 20 cyklům nárůstu a poklesu ledovcové pokrývky

Vývoj civilizace po potopě světa podle cyklických vývojových věků:

Přesnost jednotlivých fází věků (kosmických roků nebo měsíců) a cyklů je v časové odchylce (časové i jiné faktory) +/- 5-10 %, protože ani koryto meandrující řeky není pravidelné (příroda je přirozeně různorodá, to je jeden z přírodních zákonů), přesto ale platí i pravidlo druhé, pulzování s vývojovou transformací.

  • Před mladším Dryasem nebo v jeho průběhu došlo k vyhynutí fauny v Severní Americe
  • Doba meziledová 10 880 . 12 700 př. n. l.,
  • Před cca 10 900 př.n.l Campi Flegrei a  v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci.
  • Mladší Dryas (před 10 800 - 9 600 př. n. l., konec plestocénu), nastalo ochlazení, které trvalo cca 1000 roků a zalednění sahalo až k hranicím Česka, polovina precesního cyklu, který trvá cca 24 -26 000 roků
  • Konec malé doby ledové - "Potopa světa", geomagnetická inverze Atlantida, Hyberborea
  • 10 940 -8 780 př.n.l. - věk lva (Sfinga Egypt) konec poslední doby ledové, Holocén
  • 8 780-6 620 př. n.l. (AC) - věk raka
  • 6 620-4 460 př. n.l. - věk blíženců (Adam a Eva) velký teplotní výkyv v 6 200 př. n.l
  • 4460-2 300 př. n.l. - věk býka (býk Sóma, Indie)
  • 2 300-140 n.l. - věk skopce (beran)
  • 140 př. n.l. - 2 020 n. l. - věk ryb (příchod Ježíše Krista, rybář, ryba)
  • 2020 rok, časový interval, ve kterém se setkává více cyklů (souběh stejným směrem), kde dle mého laického názoru může docházet k tzv. transformaci (zánik starého a vznik nového např. myšlení, změna) a signály příchodu tohoto „super cyklu“ je možné vidět už od osmdesátých let minulého století a mohou trvat až 100 roků
  • 2 020-4 180 n.l. - věk vodnáře (období chaosu a změn) – začátek precesního měsíce, kdy se potkává více cyklů současně (25920,12960 roků, 2160 roků, 540 roků, 180 roků, 90 roků, 30 roků atd.), přichází období ohně (rozkladná odstředivá síla, po které následuje tvořivá síla)

Příklady různého cyklování

cyklování je provázeno body obratu a zlomu

  • při změně skupenství z kapalného na tuhé dochází při snižování teploty k pulzu (prasknutí) a vmžiku mrzne voda
  • cyklování vody, uhlíku, vápníku, křemíku
  • cyklování ročních období, střídání dne a noci
  • Cyklické změny v zalednění a odlednění planety (ovlivněna precesí cca 25 000 roků, excentricitou orbity Země - cca 100 000 roků - Milankovičova teorie), které jsou provázané s hladinou oceánů (při zalednění klesá hladina oceánů o více jak 100m a na opak při otepletní dochází ke zvýšení hladiny oceánů o více jak 100m), změnou salinity vody, výbuchy sopek či dopadem meteoritů (přesování vody mezi kontinenty a oceány zajišťuje včetně mikroorganismů a atmosféry dynamickou rovnováhu na planetě). Střídání glaciálů a interglaciálů, střídání doby ledové a meziledové, zalednění a odlednění pólů
  • pulzování mízy ve stromech,  zalesňování a odlesňování migrace lesů mezi póly a rovníkem
  • cyklování ekonomiky (růst, recese, krize), koloběh peněz (zastavení toku, nasává krize)
  • Schwabeův cyklus - cyklování sluneční aktivity (minima a maxima) a s tím spojená reakce měsíce, sluneční skvrny,  periodického střídání maxim a minim jejich výskytu na Slunci, Období minimální tvorby slunečních skvrn je vždy po 11, 22 a 80 letech, sluneční aktivita letos klesne na nejnižší úroveň za posledních 200 let (2020), což může vést k anomáliím v počasí či jeho projevů
  • Vulkanické cykly
  • cyklování JIN a JANG v prostoru
  • lunární cyklus slapů Měsíce je cca 18,6 roků - souvisí s jevem El Nino a La Nina (Golfský proud),  jejíž důsledkem je i nutacie Země (kolísavý nebo kývavý pohyb zemské osy) , která je krátkodobou změnou precese
  • Solární cyklus
  • nutacie Země (kolísavý nebo kývavý pohyb osy, krátkodobá změna precese) s hlavní periodou 18,6 let, geologové našli souvislost mezi rotací Země a činností sopek
  • cyklování lidské populace, civilizací (vymírání-rození), cyklování civilizací (imploze a expoloze)
  • Pacifický dekadální cyklus" PDO (v závislosti na měnící se rychlosti rotace planety) 20-30 let ochlazování a pak 20-30 let oteplování. Takto kolísají i globální teploty, ale i úlovky ryb v nebo populace planktonu oceánech a v kolísání hladin oceánů. Kolem roku 1998 se tento cyklus přepnul do chladné fáze, proto v dalších desítkách let čekáme spíše ochlazování.
  • Bondovy cykly (události)
  • Autoři (Kauppinen a Malmi) této nerecenzované studie (korelace mezi teplotou a nízkou oblačností) ukazují na těsnou korelaci mezi poklesem oblačnosti a nárůstem teploty (1970 - 2014). A dovozují, že příčinou aktuální klimatické změny nejsou zřejmě emise skleníkových plynů, ale spíše pokles oblačnosti.
  • De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 letou periodu

Zalednění (sluneční minima) a sluneční maxima

sluneční minima a maxima jsou také spojená růstem lidské populace, fauny a flóry. 

  • Sumerské maximum okolo 2700 př. n. l.
  • Řecké maximum okolo 2500 př. n. l.
  • Stonehenge maximum okolo 1800 př. n. l.
  • Egyptské minimum okolo 1400 př. n. l. (1480 -50 př.n.l. možný odchod Mojžíše a Izraelitů z otroctví v Egyptě, 40 roků putovali pouští  - Exodus), období stěhování národů v Evropě
  • Homérovo minimum okolo 750 př. n. l.
  • Řecké minimum 400 př. n. l.
  • Římské maximum okolo roku 0, pád říše Římské cca 330 po kristu
  • Oortovo minimum 1010-1050
  • středověké maximum okolo roku 1200 (tzv.středověké klimatické optimum trvající od 10. do 14. století), velký rozmach zemědělství (podkovy, chomout, rádlo)
  • Wolfovo minimum        (1280-1340), následně v letech 1348-52 morová nákaza , kdy o život přišlo cca 50 %% Evropanů
  • Spörerovo minimum (1400 - 1510), Malá doba ledová (1400-1850)
  • Mauderovo minimum  (1638 - 1715), Malá doba ledová (1400-1850)
  • Daltonovo minimum  (1790 - 1830), Malá doba ledová (1400-1850), od konce tohoto minima je dynamický růst populace a rozvoj lidské civilizace (zdokonalení parního stroje)
  • ?????  minimum             (2000-2030, bude vrcholit i Pacifický dekadální yklus) mají začít klesat teploty, protože sluneční aktivita po roce 2021 klesne o 60 procent (rychle klesající magnetické vlny ve třech slunečních cyklech, které začnou v roce 2021 a potrvají 33 let), důvodem tohoto stavu může být globální oteplování a zvyšování teplot a následně následuje rychlá změna (změna polarity v podobě nové malé doby ledové)

Období Maunderova minima se také shoduje s tzv. malou dobou ledovou. V tomto období se držely velmi nízké teploty a v některých netypických nižších zeměpisných šířkách po celý rok neroztál sníh. Možná spojitost sluneční aktivity aklimatických změn je zatím předmětem výzkumu.

  • Maunderovo minimum (1645 - 1715), Slunce se v té době zřejmě zvětšilo a zpomalila se jeho rotace  (průměrná teplota Země klesla o dva až tři stupně Celsia). v té době proběhlo celkem 63 úplných zatmění slunce a 8 z nich šlo přes Evropu
  • Letokruhy stromů, které jsou z daného období bohaté na výskyt radioaktivního uhlíku 14C, jehož množství s větší sluneční aktivitou klesá.

Na začátku 19. století skončila malá doba ledová (Daltonovo minimum), přišlo oteplení a společně s vylepšení účinnosti parního stroje (nástup století páry) začala lidská populace dynamicky růst (zdokonalení parního stroje a oteplení také stály za dynamickým růstem koloniální Anglie), za téměř 200 roků narostla 7,7 x ( z 1 miliardy na 7,7 miliardy)

  • Například české kroniky zaznamenávají kruté mrazy v letech 1784, 1794 a 1796 a katastrofální povodně v roce 1782. Od té doby až do současnosti se klima průběžně otepluje.
  • 1789 vypukla Velká francouzská revoluce a Francie se stala konstituční monarchií
  • 1815 výbuch sopky Tambora (Indonésie), rok 1816 byl označován jako rok bez léta (Evropa, Severní Amerika), skončily Napoleónské války (1803-1815)

Aktivitu Slunce lze hodnotit na základě proxy - procesů, o kterých víme, že jsou ovlivněny sluneční aktivitou. Jedním z nich je tvorba radioaktivního izotopu Carbon-14 v atmosféře, který rostliny poté absorbují. Měřením uhlíku-14 ve stromových prstencích a dalších materiálech, o kterých víme, že pocházejí z určitého období, můžeme odhadnout, jak aktivní bylo slunce v té době. Tento graf ukazuje aktivitu Slunce za poslední tisíciletí:

Vědci z univerzity v Londýně zjistili, že vedlejším efektem vyhlazování indiánů (cca 60 milionů, bylo to cca 10 % obyvatel planety) v Americe bylo globální ochlazení klimatu a příchod malé doby ledové. Velké vymírání indiánů, jak se celé epoše kolonizace Ameriky ve vědeckých kruzích říká, mělo jeden efekt. Vylidnila se spousta ohromných území, která dříve patřila indiánům, a zůstala opuštěná. Začala rychle zarůstat, což vedlo ve výsledku k tomu, co bychom zoufale potřebovali dnes – silný úbytek CO2 z atmosféry a následné globální ochlazení. Nastala takzvaná malá doba ledová, jež trvala od 15. do 19. století (1400-1850).

  • Stromy odčerpají CO2 z atmosféry, přitom jsou navíc zdrojem stínu a zadržují vodu v půdě. Zkrátka samá pozitiva, což se o jiných alternativách říct nedá. Měli bychom tedy znovu zalesnit co největší území planety, abychom dosáhli požadovaného cíle a snížili množství CO2 v atmosféře.

Změna salinity vody je (pokles) způsobená ohříváním Země, která rozpouští ledovce (sladkovodní voda), tím dochází o omezení růstu planktonu (oceány jsou plíce planety, které vyvažují pralesy na severní a jižní polokouli), zvyšuje se hladina oceánů (teplá voda zvětšuje svůj objem a přibývá také voda z ledovců).

  • díky snížené salinitě slábně hydrodynamické čerpadlo (také pulzuje, jev El Nino a La Nina)  v cyklech

Bondův cyklus

Cirkadiánní rytmus

Například Milankovičovy cykly, tedy vliv parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce, fungují až v daleko delším časovém měřítku (jde o desetitisíce let). A my pozorujeme oteplení v průběhu desítek roků, takže pravděpodobně jsou tyto cykly vzájemně provázané, ale pravděpodobně Milankovičovy cykly nejsou hybateli klimatických změn.

http://www.ces.fau.edu/nasa/module-4/causes-2.php

Milankovičova teorie nebo Milankovičovy (klimatické) cykly

Milankovitch navrhl, že ledová období začala, když se tři cykly zarovnaly, aby upřednostňovaly delší období většího slunečního záření v zimě a menšího slunečního záření v létě při 65 ° severní šířky. Tyto podmínky pro severní šířky upřednostňují poněkud vyšší teploty, ale také více vodní páry ve vzduchu, což způsobuje více sněžení. více

  • excentricita, orbity Země (zemská dráha se mění z eliptické na kruhovou), cyklus každých  96 000 - 127 000 let (vyjadřuje změny oběžné dráhy Země z eliptické na téměř kruhovou
  • cyklus s periodou přibližně 405 000 let díky gravitačnímu působení Jupiteru a Venuš (existuje i dlouhý cyklus 2,4 milionů roků)
  • obliktivita, sklon rotační (šikmost) osy Země (mezi 22,1 a 24,5°) cyklus každých ~ 41 000 let (jako důsledek gravitačního působení na rovníkové vyboulení Země),  může ovlivňovat monzuny a tak i periodickou tvorbu pouští
  • precesní cyklus Země cyklus cca  26 000 let
  • lunární cyklus slapových sil (příliv a odliv zrychlují a zpomalují kývavý pohyb v rámci precesního cyklu) Měsíce s periodou 18, 6 roků (nutace), který je současně provázán s ENSO (El Niño Southern Oscillation)  sklon oběžné dráhy Měsíce způsobuje kolísání osy rotace Země
  • ENSO je nejvýznamnějším známým zdrojem meziroční proměnlivosti počasí a klimatu v různých částech světa (s různými cykly 3 až 10 let. La Niña (protiklad k termínu El Niño) znamená česky „holčička“ a je, tak jako El Niño, dílčím jevem ENSO

Souhra tří orbitálních cyklů ovlivňuje množství slunečního záření přijímaného v různých zeměpisných šířkách během roku. Zdá se, že množství slunečního záření dopadajícího na severní polokouli při 65 ° severní šířky řídí postup a ústup ledovců a ledových plátů.

 Zdroj: Sluneční aktivita v minulosti a prognóza pro 21. století: http://stara.suh.sk/obs/slnsem/20css/5w.pdf

  • http://www.pozorovanislunce.eu/vykladovy-slovnicek/maunderovo-minimum.html?ZOBRAZIT_NEAKTIVNI_STRANKU

 Zdroj: Pacifický cyklus: https://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/oceanske-cykly/

Glaciální cykly: https://wattsupwiththat.com/2017/08/04/paleoclimate-cycles-are-key-analogs-for-present-day-holocene-warm-period/

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

 


 

 

 

0 produktů