LIdská populace

Lidská populace v roce 2019 a další možnosti jejího rozvoje do roku 2050. Pro současnou lidskou populaci byla klíčová doba na konci 18. století, kdy došlo k vynálezu parního stroje (začátek průmyslové revoluce, mohutný vědeckotechnický pokrok, neprobíhal rovnoměrně). Díky tomu došlo k dynamickému růstu obyvatel a všecho kolem nás (nastartoval se 200 letý cyklus dynamického rozvoje lidstva, který se nyní nachází v informační společnosti, která žije na dluh všeho, včetně přírody).

Současná civilizace a její vývoj

  • Na začátku roku 2019 měla lidská populace na planetě cca 7, 570 miliard obyvatel, podle OSN se počet lidí do roku 2050 zvýší o cca 2 miliardy na 9,7 miliardy
  • od roku 1820 (1 miliarda obyvatel) stoupla lidská populace 7,7krát a pro zajímavost, v roce 8 000 před n.l. podle odhadů žilo na planetě pouze 5 milionů obyvatel
  • během posledních 200 let dosáhli lidé ve všech zemích světa impozantního pokroku v oblasti zdraví, což vedlo ke zvýšení průměrné délky života až o 100 % (Jižní Korea a Indie, zde došlo k prodloužení života o téměř 400%)
  • I v současnosti značné kolísá na různých místech světa délka života (věk dožití) mezi 50 roky (subsaharské země) - 80 roky (Japonsko)
  • koncentrace majetku, ekonomická nerovnováha 5 % lidí na zemi vlastní 95 % veškerého majetku a trend nerovnováhy se stále zvětšuje. Nové technologie ještě zvětšují tuto nerovnováhu (zejména IT technologie)
  • Podle údajů Organizace spojených národů (2017) trpí ve světě hladem 795 miliónů lidí. V roce 2050 to podle současných trendů budou to budou dvě miliardy (to bude více jak 20 -30 % lidí). 
  • 30 % vyprodukovaných potravin a spotřebního zboží se nikde nepoužije zejména v Evropě, ale zničí
  • žijeme na ekologický dluh planety, pokud z přírody zmizí včely, lze podle významného vědce Alberta Einsteina očekávat do 4 roků problémy s lidskou civilizací
  • současná civilizace a její ekonomický růst je na dluh, který astronomicky roste a dle některých ekonomů je již nesplatitelný
  • 6. hromadné vymírání druhů (fauny i flóry) z působené i lidskou činností
  • růst teploty o 2°C (450 ppm, rok 2035) způsobí bod zlomu (systém a jeho současná rovnováha se rozvrací) a rychlé roztávání ledovců a stoupání hladiny oceánů, podle světové banky růst průměrné teploty o 3-4°C je neslučitelné se životem civilizace pokles populace na cca 1 miliardu (Graeme Maxton, Zmena alebo kolaps 2019)
  • V Číně příroda koronavirem reguluje přelidnění. Na přemnožená prasata také přišel prasečí mor, říká kardiolog prof. Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEMu. V Číně je populace přemnožená a u každého živočišného druhu, když se přemnoží, tak se něco stane. Příroda to začne korigovat." Na počty nakažených a zemřelých v Číně je potřeba nahlížet v měřítku a přihlížet k okolnostem. "Když se přemnoží hraboši, tak na ně také něco přijde. Když se tady přemnožila divoká prasata, tak přišel prasečí mor." Na situaci nelze pohlížet jako na srovnání člověka s prasetem, ale jako srovnání jednoho živočišného druhu s druhým.  (7.3.2020)
  • Václav Cílek (6.3.2020): 2 - 5 % procent populace směřuje k dobrovolné skromnosti a zbytek směřuje k nedobrovolné skromnosti, nebude mít na výběr, shoduje se s názorem prof. Václava Smila o zastropování spotřeby (vody, energie, dopravy - létání letadlem atd.) a vyšší daně za nadspotřebu nebo přídělové hospodaření

Současná civilizace a trendy do roku 2050

  • Stěhování do velkých aglomerací a vysávání venkova (nyní žije cca 56 % obyvatel ve městech a do roku 2050 se tento podíl zvýší až na 75 %) což bude znamenat zvýšení počtu obyvatel ve městech o 100% (na 6 - 9 miliard, ze současných cca 4 miliard) díky růstu populace a její koncentraci do měst. Koncentrace do měst způsobuje nárůst stresu zejména u mladé populace.
  • Pouze v Praze a v nejbližším okolí bude do roku 2030 žít až 20 % populace České republiky (cca 2 miliony obyvatel, hustota zalidnění stoupne cca 2 800 - 3 000 obyvatel na km², v Česku je nyní průměrná hustota zalidnění cca 133 obyvatel na km²).
  • Populační přírůstek dosáhl vrcholu na konci 80 let 20. století, globální růst populace je dán zejména stárnutím populace, největší růst populace je v Africe (je zde největší podíl mladé populace), která má současně nejnižší průměrné IQ ze všech kontinentů, roste zde sucho a nedostatek potravin. V roce 2050 bude žít v Africe cca 2,6 miliardy a stále větší část vidí v černé Africe budoucí potravinovou základnu pro celosvětovou populaci a stále větší území se mění v obdělávané plochy a k tomu se připojují dopady globálního oteplování. Do konce 2100 zde může vyhynout 30% rostlin a zvířat (pokud nějaký druh vyhyne, tak je ztracený na vždy). Řešením je budování vertikálních farem ve městech (sklizeň 20 x ročně se spotřebou vody o 95 % nižší),
  • Produkce potravin ve vertikálních farmách ve městech, výroba umělého masa a jídla v prášku (Solein, Mana a cvrččí protein atd.)
  • Populace již možná nachází na svém vrcholu, z pohledu růstu, některé studie však předpokládají růst populace do roku 2050 na úroveň 9,5-12 miliard obyvatel (OSN předpokládá podle demografické prognózyz roku 2019 9,7 -11 miliard) z toho v Africe bude žít cca 2,6 miliardy obyvatel.
  • Nástup Technokracie s kontrolovanou společností a sociálním bonusem (Totální technokracie, nebo Humánní společnost).
  • Díky klimatickým změnám zasáhne nedostatek vody a potravin pro cca 2 miliardy obyvatel cca 20 -30 % populace.
  • Vodní války, stěhování za vodou , migrace zejména z Blízkého východu, Severní a Střední Afrika
  • Boj o vodu, potraviny, nerostné suroviny, místo pro život (díky přelidnění) a plodící půdu.
  • Stárnutí populace (díky zvýšení průměrné délky dožití, snížením dětské úmrtnosti, kvalitním potravinám, zemědělství)
  • klesající globální porodnost, v roce 1990 byl průměr porodů na jednu ženu 3,2, 2019 je to 2,5 a pro rok 2050 demografové odhadují 2,2, globální populace roste zejména díky stárnutí.
  • Růst nemocí (civilizační choroby, pandemie), pokles imunity lidí i díky změně způsobu života.
  • Robotizace, digitalizace, umělá inteligence, virtuální realita, autonomní doprava, úložitě, PRŮMYSL 4.0  a vše co tyto moderní technologie propojuje
  • Střet Homo sapiens s Homo technologicus se dá očekávat již v tomto nebo příštím desetiletí, nebo dojde k transformaci v nový vývojový druh HOMO Aquarius.
  • Hloupnutí populace je důsledkem rozvoje moderních technologií (vznik internetu, sociálních sítí, mobilních telefonů atd.),nedostatku pohybu a odcizení se přírodě. Důsledkem tohoto vývoje lidské populace je digitální myšlení a rychlý rozvoj digitalizace, která je spojená s rostoucí závislostí.
  • Souboj o globálního lídra na planetě (současné státy a digitální virtuální státy) a nové přerozdělení světa.
  • Čeká ná očistná krize, naplní se předpověď prof. Bárty o zániku civilizací, kdy je již naplněno všech 7 principů zániku civilizací.
  • Redukce počtu obyvatel díky klimatickým změnám (nedostatek vody, potravin atd.) a válkám (naplní se Calhounův experiment redukce živočišných druhů).
  • Kolonizace Měsíce a vesmíru po roce 2023.
  • Důchodové systémy se dostanou do krize (v Česku tento stav hrozí po roce 2030, začně odchod silných ročníků do důchodu a počet důchodců vzroste až o 1 milion) také díky novým technologiím (robotizace, UI., změnám ve výrobě, dopravě, energetice, budou sdílená pracovní místa atd.)  - dojde pravděpodobně k poklesu počtu pracovních míst a vzroste nezaměstnanost. Populace rychle stárne, porodnost klesá (neblahý demografický vývoj). V roce 1979 byla ale v Číně zavedena politika jednoho dítěte (ukončeno v roce 2015), kvůli níž se podle odhadů nenarodilo jen do roku 2010 asi 400 milionů dětí. V následujících třech dekádách počet lidí v produktivním věku v Číně klesne o jednu čtvrtinu. Klesá porodnost, zvyšuje se počet rozvodutrend kopíruje průběh v západních zemích. Počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat.
  • Změna (transformace) současné civilizace, konzumní způsob života je neudržitelný (civilizace se nechce toho stylu života vzdát), protože žijeme na dluh přírody a můžeme očekávat reakci přírody prostřednitcím přírodních živlů, které zajistí očistu a rovnovážný stav.
  • Populace se bude přesouvat do Metavesmíru a většina zboží bude mít nemateriální podobu.
  • Bude se realizovat Velký reset ( v roce 2030 by mělo být vše digitální), zelený úděl, cirkulární  a sdílená ekonomika, nepodmíněný příjem atd.
  • Změna měnového systému.
  • PODLE RŮZNÝCH STUDIÍ SE VĚTŠINA VELKÝCH MĚST PO CELÉM SVĚTĚ DO ROKU 2050 OTEPLÍ TAK, JAKO BY SE POSUNULA O 200 AŽ 1000 KILOMETRŮ k SUBTROPICKÉMU PÁSU. TO ZNAMENÁ, ŽE PRAHA BUDE ZAŽÍVAT POČASÍ STEJNÉ JAKO NA JIHU ITÁLIE NEBO V TURECKU. BRNO NEBO ČESKÉ BUDĚJOVICE BUDOU JAKO JIH ŘECKA. TEPLOTA VZDUCHU V PRAZE BY V ROCE 2050 MĚLA V NEJTEPLEJŠÍM MĚSÍCI VZRŮST O NECELÝCH 7 STUPŇŮ. 

Vývoj lidské populace na zemi do roku 2050, bude klesat nebo růst?

Níže uvedený graf ukazuje vývoj světové populace do roku 2050 ve dvou variantách, pesimistické (kdy již klesá nebo začne klesat) a optimistická, která počítá s dalším růstem obyvatel. Tento vývoj však nezahnuje externí faktory (klimatické změny, války, přírodní katastrofy, pandemie atd.).

  • Pptimistická varianta (modrá barva) do roku 2050 - až 12 miliard obyvatel (růst) z toho cca 6 - 9 miliard ve městech.
  • Pesimistická varianta (červená barva) do roku 2050 - 6,5 až 7 miliard obyvatel (pokles).

Dnešních (2019) 1,3 miliardy Afričanů představuje 16 % světové populace a v roce 2050 podle odhadů vzroste na cca 2,5 miliardy.  

Upozornění: je obtížné předvídat dlouhodobý vývoj počtu populace, proto těžké říci, zda k tomu nedojde o něco dříve či později, nebo zda číslo nebude o něco nižší či vyšší.

Jak rostl historicky počet obyvatel na Zemi:

  • 8000 př. n. l.  5 milionů
  • 1000 př. n. l.  80 milionů
  • 0 n.l.             250 - 300 milionů
  • 14 n.l. žilo na světě cca 300 milionů lidí.Z toho cca 50 - 60 milionů na území říše Římské, která se stala milníkem na cestě k antropocénu.
  • 1250 n.l.       cca 400 milionů (vrcholný středověk), většina žila v Evropě, Indii a Číně. Od cca 1 000 n.l. probíhal populační růst, zakládaly se nová města a vesnice, docházelo ke kácení lesů.Na počástku středověku zmizelo asi 30% lesů a kolem roku 1 300 n.l. se úbytek zvýšil na 85 % původního stavu.
  • 1336-1405 Tímúr Lenk zvaný Tamerlán, za dobu vlády, trvající jen dvě desetiletí, dokázal tento muž podmanit si území dnešního Afgánistánu, Indie, část Iráku a Pákistánu, Kavkazu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Stal se obávaným válečníkem a jeho sláva se rozšířila daleko za hranice jeho říše. Během jeho působení jako vojenského diktátora zahynulo na 17 milionů lidí, což odpovídalo 5 procentům tehdejší světové populace. Tamerlána lze tak srovnat s Adolfem Hitlerem. 
  • 1 500 n.l.      460 milionů
  • 1 800 n.l.      900 milionů
  • 1804 -30       1 miliarda
  • 1927 - 30      2 miliardy
  • 1960             3 miliardy
  • 1975             4 miliardy
  • 1987             5 miliard
  • 1999             6 miliard
  • 2005            6,5 miliardy
  • 2008             v tomto roce poprvé převýšil počet lidí žijících ve městě, počet lidí na venkově. V roce 2040-50 se předpokládá, že ve městech bude žít více jak 70 % populace.
  • 2011               7 miliard, během dvou dekád se počet populace v Africe zdrojnásobí a v roce 2050 jich bude 2,6 miliardy.
  • 2019             7,7 miliardy, největší přírůstky populace jsou v nejchudších zemích, kde růst počtu obyvatel není spojen s ekonomickým rozvojem - podvýživa, hladomory
  • 11.2021       7,9 miliardy
  • 15.11.2022      8 miliard
  • 2050            8, 7 - 9,5 miliardy, Africe bude žít asi 2,6 miliardy obyvatel.
  • 2100            9 -12 miliard, podle odborníků je schopna uživit až 12 miliard lidí.

Zatímco první miliarda trvala téměř 202 tisíc let, druhá zabrala 120, třetí 50 a čtvrtá 35. Další pak přibývaly přibližně za dekádu. 8 na 9 miliard lidstvo dosáhne za cca 15 roků. Růst by se měl zastavit v 80. letech, kdy bude světová populace na čísle 10,43 miliard lidí. Pak přijde pokles. Strmý pád čeká například Asii.

Počet obyvatel červenec 2018 podle jednotlivých států: https://photius.com/rankings/2019/population/population_2019_0.html

Stárnutí světové populace

Některé zajímavosti ze společnosti:

  • V Česku žije v roce 2019 cca 2,15 milionů psů a 1,1 milionu koček (v EU je to cca 66 milionu psů a 77 milionů koček), většina se rodí v množírnách a jsou náchylná na nemoci.

Vývoj světového obchodu, informační civilizace založená na růstu dluhů

  • vynález parního stroje umožnil dynamický rozvoj Angie, ze které se stala koloniální velmoc na světě
  • v 90 letech 20. století podpořil globalizaci  pádu totalitních režimů a integrace Číny do světového obchodu (tyto efekty jsou však již ukonce, protože se trh téměř nasytil a nemůže již více nakupovat na dluh)
  • koronavirus, obchodní války, Brexit a ukončení mezinárodních smluv se stává hrozbou rozvoji světového obchodu a tím stává jedním z klíčových faktorů dominového efektu
  • světová ekonomika dle MMF měla v letech 2011-2016 růst o 31 %, ale rostla pouze o 22 %
  • nejbohatší země Jižní Ameriky – Venezuela (2019) se utápí v hyperinflaci, chaosu a zlepšení situace je zatím v nedohlednu
  • Globální stínový bankovní systém vzrostl na 67 bilionů dolarů (2012), hodnotu srovnatelnou s globálním GNP (73,3 bilionů USD) ve stejném roce. To se vymyká představivosti a drasticky to mění celý náhled na světovou ekonomiku… (Leopold Tanner)

Vývoj globálních dluhů ve vztahu k vývoji HDP 2000 - 2018

Na splátku úroků z amerického dluhu šlo ve fiskálním roce 2018 cca 523 miliard dolarů, což představuje cca 10 % z rozpočtu USA. Za tuto sumu by USA nakoupily cca 12.590 tun zlata, v rezervách mají cca 8.133 tun tohoto kovu.

  • USA neměly skutečný rozpočtový přebytek od roku 1960.
  • Od roku 1971, kdy prezident Nixon zrušil zlatý standard (počínající ekonomická stagnace v USA, snížila se cena USD), rostl dluh v průměru o 9 % ročně
  • Ropný šok podzim 1973, cena ropy vzrostla z 3 USD na 12 USD.
  • Poté, co se vlády ujal Obama, stačilo pouhých 8 let na to, aby se dluh vyšplhal z 10 bilionů na téměř 20 bilionů USD, přestože Spojeným státům trvalo celých 232 let (od jeho vzniku v roce 1776 do roku 2008), než dluh narostl z nuly na 10 bilionů dolarů.
  • Časová osa globální hospodářské historie.
  • Koronavirová krize roztočí další kolo zadlužování (o další desítky % HDP) již nesplatitelných dluhů a také aplikaci "vrtulníkových peněz".
  • Globální HDP překoná v roce 2022 hranici 100 bilionů USD, astronomicky stoupl i globální dluh, který je více jak 300 bilionů USD. Čína vystřídá Spojené státy na postu největší ekonomiky světa v roce 2030, tedy o dva roky později, než předpovídala loni. Indie, která je letos na sedmé příčce, by v příštím roce měla z hlediska výkonu ekonomiky předstihnout Francii a v následujícím roce Británi.

 

 Stav zadlužení jednotlivých států k 30.6.2019

pořadí země stav dluhu k HDP v % výška dluhu v bilionech USD HDP v bilionech USD 2018
1 USA 109,11 22,381 20,51
2 Japonsko 260 11,964 5,071
 3 Čína 60,83 9,391 13,457
 4 Velká Británie (UK) 97,34 3,540 2,809
 5 Itálie 141 2,913 2,087
 6 Francie 106,21 2,988 2,795
 7 Indie 89,98 2,846 2,690
 8 Německo 59,28 2,288 4,029
 9 Brazílie 106,8 2,097 1,909
 10 Kanada 96,1  1,796 1,734

On-line dluhy států: https://usdebtclock.org/world-debt-clock.html

  • dluh obyvatel ČR byl ke konci roku 2019 celkem 2,45 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 5,8 procenta. Růst celkového zadlužení obyvatel byl loni nejnižší od roku 2015
  • dluh českých domácností ke konci roku 2018 činil 2,32 bilionu kč, tj. 218 000kč na každého obyvatele včetně nemluvňat, za 10 roků tedy stoupl dluh o cca 270 %, domácnosti v USA jsou 10 x více zadlužené než ty české
  • v říjnu 2008 ro bylo pouze 0,85 bilionu kč
  • v roce 1999 to bylo pouze 0,2893 bilionu kč

Co ovlivnilo vývoj populace v minulých dobách (redukce počtu obyvatel)

Podle vědců Lidstvo ohrožují tři světové pandemie: Obezita, podvýživa a klimatická změna. Pandemie bývají často provázané s výbuchy sopek (vulkanická činnost). Justiniánův mor se vracel po 20 letech, černá smrt se vracela každých 8 - 10 roků, ta pravidelnost je zajímavá a někdy se hledá souvislost se slunečními cykly, které ovlivňují počasí (11 a 20- letý) Václav Cílek březen 2020)

  • Neštovice řádily již kolem roku 10 000 př. n. l a také mumie faraona Ramesse V. datována do roku 1160 př. n. l. vykazuje typické známky neštovic.
  • Před cca 4400 lety přinesli lidé na Sibiř mor, což mohlo vést až ke kolapsu tamní populace. Vyplývá to z výsledků genetické analýzy švédských vědců. Morová nákaza mohla ovlivnit genetickou strukturu obyvatel severovýchodní Asie, kteří zhruba před 5500 lety migrovali do Severní Ameriky. Mezi vzorky se nacházel vetřelec, DNA bakterie Yersinia pestis, která je spouštěčem morové infekce u lidí. Vědci ji našli u dvojice kosterních ostatků. Není jasné, jak se poprvé nemoc do této části světa dostala. Stalo se tak asi před 4500 lety, tedy v době, kdy se černá smrt šířila po jiných oblastech Eurasie.
  • Neštovice zavlekli do starověkého Říma druhé poloviny 2. století, za vlády Marka Aurelia, legionáři. Podle vládnoucího rodu Antoninovců dostala epidemie přízvisko Antoniánský mor (Galénův). Podlehla jí čtvrtina obyvatel, asi pět milionů lidí. Podle anglického historika Edwarda Gibbona patřila epidemie neštovic ke spouštěcím mechanismům, jež vedly o dvě století později k rozpadu římské říše. 
  • Antoniánský či Galénův mor (Řím, cca 100-200 n.l.), podlehlo pět milionů lidí. Podle anglického historika Edwarda Gibbona patřila epidemie neštovic ke spouštěcím mechanismům, jež vedly o dvě století později k rozpadu římské říše.  (879 n.l. výbuch Vesuvu).
  • 535 -536 n.l., (klesla průměrná teplota o 1,5-2,5 °C.) výbuch sopky Krakatoa nebo jiné sopky z oblasti Indonésie (alternativou je dopad meteoritu nebo sopečná erupce v Salvadoru), dramatické ochlazení severní polokoule, hladomor, zemědělci neměli úrodu (vědci našli síru ve vrstvách ledu), největší za posledních 2 000 let. Ochlazení mohlo být příčinou hladomoru, stěhování národů, příchodu Avarů, rozpadu Sámovy říše a zániku kultury Nazca. Ochlazení, způsobené výbuchem, které následně nepřímo přispělo k šíření dýmějového moru (Justiniánský mor), navíc prodloužil druhý výbuch, zřejmě v roce 540 a 541, přičemž následoval teplotní pokles o dalších 1,4-2,7 °C. Nejhorší rok v dějinách tedy vysoce pravděpodobně způsobila erupce sopky, která šla ruku v ruce se změnou klimatu a dalšími výbuchy. Spolu pak vytvořily podhoubí pro éru nejprudšího ochlazení, jaké vědci za poslední dvě milénia na severní polokouli zaznamenali. 
  • Justiniánský mor (541 -750 n.l.), pandemie způsobená bakterií Yersinia pestis propukla v roce 541 v Etiopii a rozšířila se v celém středomoří a několikrát se vrátila, takže v rozmezí let 541 až 750 skosila až padesát milionů lidí. Pandemie na dlouhou dobu zlomila vojenskou moc Byzance, což umožnilo rozšíření islámu ve Středomoří (535 -536 n.l., výbuch sopky Krakatoa nebo jiné sopky z oblasti Indonésie).
  • Černý mor, pandemie moru 1348-1352, cca 25 milionů lidí, pandemie prohloubila krizi, v níž se Evropa nacházela na konci 13. století kvůli zhoršení podnebí, a urychlila společenské změny.
  • Za pouhých sto let od objevení Ameriky v roce 1492 bylo vyhlazeno až 90 % původních obyvatel. Kolonizace Ameriky byla také spojená, pod Ondřeje Habra s konjunkcí - Saturna a Pluta v Kozorohu (1518, má epochální charakter, 500 letý cyklus), s vymíráním původního obyvatelstva během 50 -100 roků (Epidemie cocoliztli), divoký západ v opačném gardu s největší pravděpodobností souhlasí (v roce 2020 je také Saturn a Pluto v Kozorohu, Taťjana Micic) díky nástup koronaviru.
  • Anglický pot zasáhl Evropu v 15. a 16. století v několika vlnách, jedna z nejpodivnějších a nejvíce smrtících nemocí v dějinách. Záhadná nemoc pokaždé vypukla na britských ostrovech a že jedním z jejích nejvýraznějších příznaků byl odporně páchnoucí pot. Nemoc zasáhla Anglii v pěti vlnách v letech 1485 až 1551. Zvláštností choroby bylo, že útočila převážně na boháče, aristokraty a mladé a silné jedince (podobně jako Španělská chřipka).Po roce 1517 se pak rozšířil i na evropský kontinent, kde v některých městech vymřela až polovina obyvatelstva.
  • Během třicetileté války (1618-1648) zahynulo cca 8 milionu lidí (lidé umíraly a mor a epidemie).
  • Epidemie pravých, tzv. černých neštovic zasáhla Evropu v letech 1693 a 1694, nejvíce nemoc decimovala populace severoamerických indiánských kmenů. Číňané proti neštovicím očkovali, do škrábnutí na kůži zdravé osoby vkládali hnis z případu mírného onemocnění. Turci používali podobnou očkovací techniku. Jen v Praze roku 1799 zemřelo na pravé neštovice 10 tisíc lidí. Při poslední epidemii roku 1872 zabilo toto vysoce infekční onemocnění v českých zemích na 43 tisíc lidí. V českých zemích se poprvé začalo proti pravým neštovicím očkovat už v roce 1821. 
  • Španělská chřipka v letech 1918-1920 příšlo o život cca 50 milionů obyvatel ve třech vlnách, v první světové válce zahynulo pouze 10 milionu lidí (v roce 1918 vybuchla sopka Katla).
  • 1. světová válka, cca 9,5 milion mrtvch.
  • 1921 Sovětské Rusko zažilo na začátku své existence příšerný hladomor, na který podle odhadů zemřelo kolem 6 milionů lidí. 
  • 2. světová válka.
  • Světová pandemie cholery (1965 -1975) se začala šířit v roce 1961 z Indonésie, pokračovala do Bangladéše a Indie. Po přechodu SSSR se epidemie přemístila do severní Afriky, odtud do Itálie i Japonska. Celkem se po světě nakazilo téměř šest set tisíc lidí a smrtnost, která původně dosahovala až poloviny případů, postupně klesala pod 10 %.   https://archiv.ihned.cz/c1-66759570-zadna-epidemie-tady-nebyla-komunisticke-organy-se-rozmach-cholery-snazily-utajit-vcetne-tajne-karanteny
  • Asijská chřipka v letech 1957−1958 zabila celosvětově kolem dvou milionů lidí.
  • Hongkongská chřipka v roce 1968 asi jeden milion. 
  • Virus pravých neštovic (Variola) ve své moderní verzi, jen ve 20. století pozabíjel 300 až 500 milionů lidí a ohromné množství jich také zohyzdil. Pravé neštovice byly významnou příčinou úmrtí a utrpení ve světě minimálně v průběhu posledních sedmi století. 
  • SARS byl nejhorší během listopadu 2002 až července 2003 a lidstvo ho poslalo k zemi do devíti měsíců..  
  • Koronavirová krize 2020, spoušteč globální transformace (poslední fáze solárního minima).
  • Metaverse a zlatý rybník.
  • více

Větší problém než koronavirus jsou v severní Africe kobylky (Somálsko, Etiopie, kousky Tanzánie, Kongo, kus východní Afriky) - vzniká nebezpečí hladomoru pro cca 10 milionu obyvatel, kobylky se již dostávají přes Rudé moře do Íránu a v létě se namnoží v Pákistánu a severní Indii (Egyptské rány). Kobylky způsobí větší ztráty na životech než koronavirus (březen 2020, Václav Cílek)

Justiniánův mor se vracel po 20 letech, černá smrt se vracela každých 8 - 10 roků, ta pravidelnost je zajímavá a někdy se hledá souvislost se slunečními cykly, které ovlivňují počasí (11 a 20- letý cyklus).  (18.3.2020 Václav Cílek)

Co nás čeká, přijde krize důvěry?

nebo bankovní  krize, dluhová  krize, finanční  krize, hospodářská  krize, hypoteční  krize, krize důvěry, měnová krize, politická krize, sociální krize, úvěrová krize, bubliny v různých odvětví (ceny bytů, bitcoin atd, start upy.)? Spouštěčem globální transformace se stala koronavirová krize, která zastavili globální ekonomiku a způsobila pokles spotřeby všeho a omezila cestování, důsledkem je zlepšení stavu klimatu (skleníkové plyny atd.)

Zdroj počtu obyvatel: https://magazin.gnosis.cz/lidska-populace/, https://ourworldindata.org/life-expectancy, www.kurzy.cz/zpravy/487743-globalni-hdp-pod-naporem-dluhu/

  • Mezinárodní měnový fond - MMF (International Monetary Fund - IMF) přezdíván "Institut bídy a hladomoru" ("Institute for Misery and Famine").

 

15.11.2022 Počet lidí na světě podle OSN dnes dosáhl osmi miliard. Lidstvo se tak ocitlo na hraně, kdy už spotřebovává víc zdrojů, než je dlouhodobě udržitelné. Nechce-li vyhynout, musí zásadně změnit životní styl. Člověk, jak ho známe, se na Zemi pohybuje zhruba 200 tisíc let, prvních 150 tisíc roků nám jako druhu trvalo, než jsme se dostali na dva miliony jedinců. Další dva miliony pak zabraly „pouhých“ 40 tisíc let a křivka dále strmě stoupala. Zatímco první miliarda trvala téměř 202 tisíc let, druhá zabrala 120, třetí 50 a čtvrtá 35. Další pak přibývaly přibližně za dekádu. Tento růst by se měl podle OSN zastavit až v 80. letech tohoto století, kdy podle odhadů bude světová populace na čísle 10,43 miliard lidí. Na této hodnotě bude chvíli stagnovat a poté začne docházet k poklesu, k roku 2100 nás bude 10,3 miliardy.

  • Na úpravu jídelníčku potřebnou pro přechod k udržitelnému způsobu života upozorňuje i Jungwirth. „Nepochybně součástí východiska, pokud nás má planeta dlouhodobě uživit všechny, je změna v jídelníčku směrem k potravinám méně náročným na půdu, vodu či hnojiva – typicky luštěninám, lokálnímu ovoci a zelenině, nebo ořechům – a souvisejícím produktům včetně rostlinného mléka,“ připomíná. „Chování dobytka je kromě záboru obrovského množství půdy zodpovědné za bezmála 15 procent všech našich emisí skleníkových plynů, takže jídelníček náročný na (zejména červené) maso a mléčné výrobky je ve velkém měřítku jednoduše neudržitelný.“
  • Výrazně změní rozmístění světového obyvatelstva. „Subsaharská Afrika se dnes podílí 14 % na světovém obyvatelstvu a v roce 2100 zde bude žít jedna třetina světového obyvatelstva (33 %). Evropa a Severní Amerika představuje dnes 14 % světového obyvatelstva a v roce 2100 to bude necelých 10 procent. Nejlidnatější zemí se stane Indie s 1,5 miliardy obyvatel v roce 2023.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-na-zemi-je-8-miliard-lidi-ekonomie-koblihy-rika-zda-nas-planeta-jeste-uzivi-219229#

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

"Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

  • Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
  • Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
  • Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
  • https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

19.12.2021 Člověk jako druh je odsouzen k vyhynutí, a to možná už brzy, tvrdí v časopise The Scientific American paleontolog Henry Gee, autor knihy A (Very) Short History of Life on Earth ((Velice) krátká historie života na Zemi). Připomíná, že druhy savců přicházejí a odcházejí poměrně rychle. Objevují se, prosperují a mizí zhruba během milionu let.

  • Současné populační prognózy se liší. Panuje však shoda, že v polovině století dosáhne počet lidí vrcholu a pak začne prudce klesat. Už v roce 2100 může být počet obyvatel planety menší než nyní. Ve většině zemí - včetně chudších - je už porodnost výrazně nižší než úmrtnost.
  • Výzkum fosilií ukázal, že náš druh je na světě asi 315 tisíc let. Po většinu té doby byl vzácný - tak vzácný, že stál na okraji vyhynutí možná více než jen jednou, před 70 tisíci lety.
  • V posledních desetiletích navíc masivně poklesla kvalita lidského spermatu, a to z důvodů, jimiž si není nikdo jist. Jedním z možných faktorů je znečištění, dalším může být stres. Ten může být vyvolán nejen životním stylem, ale třeba i dlouhodobým pobytem v těsné blízkosti mnoha jiných.
  • Nejzákeřnější hrozbou je prý "život na dluh". Příčinou vymírání bývá obvykle opožděná reakce na ztrátu prostředí k životu. Nejvíce ohroženy jsou druhy ovládající určitá stanoviště na úkor dalších, které se musí stěhovat jinam, a tak se rozptýlí do různých prostředí, kde se adaptují. Když se podmínky změní, mají adaptovaní větší šanci na přežití.
  • Lidé dnes obývají víceméně celou planetu. Mohlo by se tedy zdát, že jsou adaptováni na vše. Přesto Gee tvrdí: "Ti, kteří jsou ochotni vidět příznaky (vyhynutí), je už vidí."
  • Až se životní prostředí zhorší tak, že k dispozici bude méně zdrojů, až porodnost klesne pod úroveň úmrtnosti, přičemž genetické zdroje zůstanou omezené, "povede jediná cesta směrem dolů". Otázka prý teď zní: Jak rychle to bude? Lidská populace je podle Geea "předurčena nejen k poklesu, ale i ke kolapsu - a to již brzy".
  • https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/vedec-o-zaniku-lidstva-mluvme-uz-nyni-40380251#

3.12.2021 Naše dny na Zemi jsou možná sečteny. Do konce tohoto století by totiž celosvětová populace mohla začít nevyhnutelně klesat, tvrdí paleontolog Henry Gee a neostýchá se použít slovo "vymírání", napsal web Futurism.

"Mám podezření, že lidská populace je nastavena nejen na zmenšování, ale na kolaps, a to brzy," napsal. Jako důvod katastrofy Gee uvádí nedostatek genetické variability, klesající porodnost, znečištění a stres způsobený životem v přelidněných městech.

"Nejzákeřnější hrozbou pro lidstvo je něco, čemu se říká 'dluh vymírání'," vysvětlil Gee. "V průběhu vývoje každého druhu, i toho, který se zdá být prosperující, nastane okamžik, kdy bude vymírání nevyhnutelné, ať už udělá cokoli, aby ho odvrátil."

"Nejvíce ohroženy jsou ty druhy, které ovládají určité části biotopů na úkor jiných, které mají tendenci migrovat jinam, a proto se více rozptýlí," vyslovil Gee domněnku. "Lidé zabírají víceméně celou planetu a díky tomu, že sekvestrujeme velký klín produktivity této celoplanetární části biotopu, jsme v ní dominantní."

Jinými slovy, naše činy nás nakonec dostihnou. To znamená, že lidstvo už je možná "chodící mrtvý druh", tvrdí Gee. Podle vědce je mnohem pravděpodobnější, že se naše populace zhroutí, nikoliv jen sníží. "Příznaky už jsou tu pro ty, kteří jsou ochotni je vidět," napsal Gee. "Skutečnou otázkou je, jak rychle."

techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/vedec-tvrdi-ze-lide-temer-jiste-vyhynou/daniel/? 

16.11.2021  Svět překonal populační milník 7,9 miliardy lidí. V současnosti se každých 24 hodin narodí na Zemi přibližně 385 tisíc dětí, zhruba dvakrát méně lidí za stejný interval zemře. Rovných osmi miliard se tak lidstvo pravděpodobně dopočítá buď na konci příštího roku, anebo začátkem roku 2023. Skladba obyvatelstva se brzy začne výrazně měnit.

  • Za populační expanzi stojí senioři. Díky lepší zdravotní péči, globálnímu ekonomickému růstu a zdravějšímu životnímu stylu naopak napříč světadíly přibývá lidí, kteří se dožívají vyššího věku. A to je důvod, proč se populace rozrůstá.
  • Zatímco v budoucích letech začne Evropa a Amerika pozvolna vymírat, populační otěže převezmou zmíněná Afrika a Asie. Na východním kontinentu se pak odehraje souboj o nejlidnatější zemi světa. V současnosti je ještě populačním lídrem Čína. Její nadvláda ale (i kvůli vládnímu omezování počtu dětí na rodinu) brzy skončí. A bude to Indie, která se stane nejlidnatější zemí světa.
  • Žádný nekonečný populační růst nás ale nečeká, podle předpovědi OSN nás nikdy nebude více než 12 miliard. Některé studie dokonce naznačují, že by se mohl počet lidí na Zemi zastavit kolem roku 2100 těsně pod hranicí devíti miliard. Do zastavení populačního růstu se pak kromě přirozených jevů promítnou také případné války, pandemie a následky globálního oteplování.
  • Nigérii., Africká velmoc, je v současnosti šestou nejlidnatější zemí světa, už kolem roku 2050 ale přeskočí Spojené státy a vystoupá na třetí příčku populačního žebříčku. 
  • Do roku 2100 se populace na Africkém kontinentu vyšplhá ze současných 1,3 miliardy až na 4,3 miliardy. V nárůstu počtu obyvatel tak Afrika překoná všechny ostatní kontinenty a v absolutních číslech dokonce téměř předhoní Asii, která bude mít v roce 2100 zhruba 4,7 miliardy obyvatel. Jenže pak světová populace začne stagnovat a bude oscilovat někde kolem 11 miliard. Dvanácté miliardy se už vědci zřejmě nikdy nedopočítají. 
  • Světová úhrnná plodnost (počet dětí na jednu ženu) je v současnosti 2,5, do roku 2100 ale klesne zhruba na 1,9. Patrné to bude zejména v Africe, kde nebudou muset mít rodiny tolik dětí, protože se díky lepší lékařské péči většina z nich dožije osmnáctého věku života a potomci tak budou schopni obstarat obživu pro svou rodinu "v menším počtu".
  • Hlavním důvodem budoucího růstu populace tedy nebude počet dětí, nýbrž zvýšený počet dospělých, kteří se budou díky lékařskému pokroku dožívat čím dál vyššího věku. Současný průměrný věk populace je zhruba 30 let, v roce 2100 to už dosáhne 42 let. Zhruba kolem roku 2073 bude na světě poprvé v historii více lidí starších 65 let než dětí do 15 let. To samozřejmě vyvine extrémní tlak na sociální systém ve všech státech světa.  
  • https://cnn.iprima.cz/za-par-mesicu-nas-bude-osm-miliard-ktera-zeme-sesadi-cinu-z-populacniho-trunu-51124?<br>

29.7.2020 Dříve velmi děsivý, dnes již prakticky vyhubený virus neštovic podle analýz sekvencí dávných kostí a zubů vznikl zřejmě nejméně před 1 700 lety. To je mnohem dříve, než jsme si mysleli. V 6. století našeho letopočtu byly pravé neštovice běžné po celé Evropě, tehdy naštěstí ve výrazně méně zabijácké variantě než moderní pravé neštovice. Choroby navlas podobné pravým neštovicím vyskytovaly přinejmenším před 3 tisíci let. Podle egyptských mumií s nálezy odpovídajícími neštovicím tato choroba řádila již před 3570 lety. Virus pravých neštovic (Variola) ve své moderní verzi, jen ve 20. století pozabíjel 300 až 500 milionů lidí a ohromné množství jich také zohyzdil.

https://www.osel.cz/11291-dna-z-doby-vikingu-ukryvala-neznamou-historii-nestovic.html?

17.7.2020 Kdy bude na světě nejvíc lidí? Takovou otázku si položili vědci z univerzity ve Washingtonu. Podle nich světová populace dosáhne svého maxima v roce 2064, kdy by mělo na Zemi žít asi 9,7 miliardy lidí. Nejvíce obyvatel na konci tohoto století by měla mít Indie.

  • Od roku 2064 do roku 2100 by se měl celkový počet lidí na světě snížit o 900 milionů na 8,8 miliardy. Nyní je to zhruba 7,8 miliardy lidí. 
  • https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/az-bude-na-zemi-temer-10-miliard-lidi-svetova-populace-zacne-klesat-40330872#

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

0 produktů
VÝPRODEJ !
se SLEVOU až 49%
Osobní odběr v Brně
zdarma! 2x výdejní místo