Doc. RNDr.Jan Pokorný, CSc., (1947), respektoaný biolog, klimatolog a hydrolog, přední odborník na rovnováhu mezi vegetací a sluneční energií, vystudoval katedru fyziologie rostlin na PřF University Karlovy, je ředitel ENKI Třeboň o.p.s, která pomáhá chránit a obnovovat přírodu propojením technologie a přírodovědných postupů. V současné době se se věnuje distribuci slunečního záření v krajině v souvislosti s vodním oběhem a vlivem na místní a globální klima.
Doc. RNDr.Jan Pokorný CSc., názory, teze, zkušenosti:
24.7.2020
- celé vyspělé civilizace zanikly jen proto, že nedokázaly hospodařit s vodou. Svou činností měnili lidé krajiny, zbavovali se lesů a vegetace a nakonec nedokázali ve vysušené krajině přežít. V minulosti takto zanikla Mezopotámie, civilizace v severní Africe a území střední Asie. V novověku podobně vysychá Kalifornie, od poloviny 20. století subsaharská Afrika, mění se klima v Jižní Americe, rozšiřují se letní požáry v Austrálii a letos je suché léto na Sibiři, kde se intenzivně těží dřevo
Dříve
- Vystudoval biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (PřF UK), zabývá se fotosyntézou a ekofyziologií vodních rostlin a revitalizací mokřadů v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, ENKI se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině, využití přírodních i umělých mokřadů.
- má velký dar, který spočívá v jeho schopnosti i poměrně složité biologicko chemické procesy vysvětlit laické veřejnosti a ukázat tak konkrétní přínos aplikované teorie v praxi s hmatatelnými výsledky
- moto: „Chceme žít v zemi, odkud můžeme odjet a kam bychom se rádi vraceli.“
- Úsloví, že na „suché pole neprší“ je pravdivé a ověřené v praxi!!
- pro nově zasazené stromy, stejně jako pro lidi je to v létě stresující prostředí (netvoří přirozený stín korunou, nemají silný kořenový systém a jsou velmi citlivé na vodu)
- živé vzrostlé stromy sníží teplotu vzduchu o více než 20°C, strom vypařil za den například 100 litrů vody, do vodní páry se tedy uložilo 70 kWh sluneční energie, která se neprojevila jako teplo zjevné (které měříme teploměrem), ale je uschována ve vodní páře, tato latentní (skrytá) energie se přes uvolní a sráží se v podobě rosy nebo když vodní pára stoupá vzhůru (teplota s výškou stoupá) a tak see vodní pára sráží, vytváří se mraky, ze kterých navečer prší
- strom je perfektní bezúdržbová klimatizace, vydrží desítky či stovky roků, je tichá, je z recyklovaného materiálu, je poháněná sluneční energií, nemůžeme ji současnou technikou nahradit
- příklad: Stromy v parku na ploše jednoho hektaru chladí výkonem nejméně 2500 kW, což je srovnatelné s výkonem 700 běžně užívaných klimatizačních jednotek
- voda z kořenů rostlin a stromů se vypařuje přes listy a tak rostlina chladí sebe a okolí - přírodní klimatizace
- historické civilizace, jejich zánik byl způsoben suchem, i my odvodňujeme, odstraňujeme trvalou vegetaci, „tzv. děláme pořádek“ - tím defakto fénujeme krajinu (podobně jako vlasy) a ohřátý vzduch odnáší vlhkost vysoko do atmosféry, rozpouští mraky, vytváří vysoký tlak, je bariérou pro vlhký vzduch od Atlantik, tím si civilizace pod sebou podžezáváme větev - současná civilizace zatím následujeme ty, které vyschly. Měli nadprodukci potravin, kterou dosáhli vysušováním aby mohli pěstovat zušlechtěné stepní trávy, tedy obilniny (pšenice, žito, ječmen) a postupně tak měnili krajinu na step - důsledkem bylo sucho!
- Les uživí jednu až dvě osoby na kilometr čtvereční. A les mizí, jak populace roste, nyní je nás na kilometru čtverečním 100 až 200, jinde i více a proto příroda nefunguje jako les a vysychá - je narušená homeostáze - krajina je nemocná (Zdravá krajina má poměrně hodně malých srážek) - klimatická změna se projevuje úbytkem malých srážek, kdy se udělají mraky a voda spadne zpět
- hnutí „Natural Sequence Farming“, Peter Andrews využívá program australské vlády na obnovu krajiny pro zadržování vody
- texty Mezivládního panelu pro klimatickou změnu obsahují, např.: hospodařením v krajině neovlivníme množství vodní páry, ale ovlivňujeme ho tím, jak vypouštíme skleníkové plyny S tím nelze souhlasit a je to pitomost. Když odvodním nějaké území, tak stoupá povrchová teplota půdy, ohřívá se vzduch a ten stoupá vzhůru a odnáší vodní páru rychle vzhůru, říká Doc. biolog Jan Pokorný
- velké lesní komplexy (okolí Amazonky nebo Konga) dokáží pumpovat vodu z oceánů 2 - 3 000km do vnitrozemí, pokud nebudeme mít lesy (odlesněná půda) a místo nich budeme mít vyasfaltované plochy, přestane nám pršet (nepřijdou k nám velké oceánské deště, protože stromy dokáží tuto vodu nasát pouze do vzdálenosti 600km - velký cyklus vody)
- 1000W je energie, která ze Slunce dopadá na jeden m2 (na 2km2 -200ha jde energie ze slunce jako má výkon náš Temelín)
RNDr. Oldřich Syrovátka
biolog z jindřichohradecké Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze říká „Vodu v krajině máme a víme, jak ji zadržet. Musíme se vrátit k hospodaření našich předků,“ Přesto se politici jezdí učit do Izraele, jak zavodňovat polopoušť. My můžeme odstranit obří drény z krajiny a tím ji dáme vodu, která jinak rychle odtéká. Stavba přehrad také nic neřeší, údolí se zničí, v přehradě sice bude voda, ale nebude v povodí, to znamená ve studnách lidí.
- hektar louky uživí tři krávy, ale ve zdravé půdě bychom měli najít biomasu (např.. želvušky, roztoči, chvostoskoci, larvy hmyzu, bakterie či houby - PODOBNĚ JAKO MIKROBIOM V LIDSKÉM TĚLE), která by odpovídala třiceti kravám (z velké části vybité chemií,hnojivy atd. - půda je tzv. MRTVÁ)
- organická složka v půdě působí jako houba - zadržuje potřebnou vodu (podobně jako ve střevech a v těle mikrobiom)
- mrtvá půda (intenzivně obhospodařovaná půda s využitím chemie), důsledkem je, že z krajiny mizí hmyz – opylovači a potrava pro ptáky
Prof. Ing.Petr Sklenička CSc. (1.2.1964)
rektor České zemědělské univerzity, je členem Národní koalice pro boj se suchem, a také koordinátorem Centra pro vodu, půdu a krajinu při ČZU
- sucho v roce 4. 2019 zasáhlo už 99 % území Česka, nestíháme se přizpůsobovat klimatickým změnám, stav je alarmující (v české krajině chybí 3 - 4 miliardy m3 vody - tj. dluh cca 20 roků)
- Co nás čeká v české krajině v příštích letech? Jeďte se podívat do Řecka, Itálie, Španělska, Portugalska a uvidíte...., by jste viděli realitu nejezděte do turistických resortů a podívejte se do vnitrozemí...
- Jaké faktory ovlivňují současnou situaci sucha: jsou přírodní cykly, které nemůžeme ovlivnit, činnost člověka, která tomu přispívá, neadaptace na měnící se podmínky v přírodě
- Co můžeme v České krajině udělat? rozdělit obrovské bloky na menší celky do 30 ha, změnit nastavení dotací, zvýšit zádržnost vody v půdě tzv. organikou a v krajině (budování a obnova rybníků, mokřad a navrátit toky do původních meandrujících koryt)
- podle rektora prof. Skleničky voda z Česka pouze odtéká, neakumuluje se v krajině, na zadržování vody chybí cca 50 - 70 000 menších a středních rybníků (tj investice min. cca 250-600 miliard Kč rozložená do 20 roků)
- obrovské bloky orné půdy jsou další příčinou, která problém sucha ještě zvětšuje (rozdělit max. výměru bloků polí na 30 ha) a měli bychom se také vrátit k tradici, tj. vracení hnoje do půdy (půdy nejvíce trpí technickými plodina např. kukuřice a řepka olejka)
- na univerzitě byl v létě 2018 zahájen projekt "Chytrá krajina" ve spolupráci s Izraelen, který je založen na sofistifikovaném zavlažovacím systému, který společně s různými typy nádrží (zvýšení retenční schopnost krajin), bude sloužit l přečerpávání zadržené vody znovu na zavlažování (realizace na 500 ha polí vyjde na cca 60 milionů kč, na celé území Česka by to stálo vyšší stovky miliard kč)
- „Důležité je pracovat s krajinou a nastavit takové podmínky pro zemědělce, lesníky i další oblasti, abychom půdě vrátili její původní retenční potenciál, který jsme o třetinu snížili“
- systém motivace pro zemědělce (navíc je 75 - 80% půdy je pronajaté, není tam vlastnický vztah hospodáře) a dalších hospodářů (např lesní monokultury smrků) by měl jít přes systém dotací, pokud podmínky nesplníš, tak je nedostaneš (dle expertního odhadu: nyní správně hospodaří cca 25% zemědělců, kteří dokáží zadržovat vodu v krajině), efekty u zemědělců budeme vidět do 20 roků u lesníků to bude podstatně déle...
Zdroj: 24.4.2019 idnes.cz