Bondův cyklus

Bondův cyklus (Gerald Bond, Milankovićova teorie,  Bond Event) se globálně projevoval v podobě klimatických událostí (výkyvů), náhlých ochlazení a na kontinentech bylo suché období.  Bondův cyklus je podobný Dansgaard-Oeschgerovu cyklu (DO Event) pozorovanému v dobách ledových (glaciálech). Cykly podobné Bondůvu cyklu mají v různých částech planety různou dobu trvání i jiné projevy (projevy cyklování se neprojevují všude stejně). Tyto projevy jsou vázané dalším výzkumem, které není plně pochopen.

  • příčinou Bondova cyklu může být kolísání sluneční aktivity (Maunderovo minimum sluneční aktivity), změny v atmosférické cirkulac a také1 800 letý lunární cyklus
  • zemská osa uskuteční jeden cyklus " Precese" za cca 26 000 roků (důsledek gravitačního působení na rovníkové vyboulení Země)
  • excentricita zemské dráhy, kdy se mění oběžná dráha země z eliptické na kruhovou - cyklus cca 96 - 127 000 roků a potom také díky gravitačnímu půsebení Jupiteru a Venuše
  • obliktivita (sklon rotační osy)
  • lunární cyklus slapů měsíce je cca 18,6 roků - souvisí s jevem El Nino a La Nina (golfský proud)
  • pokračováním výzkumů vrtů v ledovcích v Grónsku a na Antarktidě došli vědci k závěru, že na severní i jižní polokouli došlo za poslední 2 miliony let k 20ti cyklům nárůstu a poklesu ledovcové pokrývky

Holocén (doba poledová) a Bondův cyklus (perioda 1470 ± 500 roků):

  • 11 100 - přechod od mladšího Dryasu k borealu
  • 10 300 -
  • 9 400 - ledovcová činnost v Norsku a chladno v Číně
  • 8 200 - nejmarkantnější projevy cyklu co do rychlosti a amplitudy
  • 5 900 - začátek prudkého vysychání severní Afriky (Sahara) a přilehlých oblastí Předního východu
  • 4 200 - zrychlené vysušování subtropických oblastí přispělo k zániku civilizací v Egyptě (ke kolapsu Staré říše, konec éry pyramid), Mezopotámii, v údolí Indu a v Číně
  • 2 800 - ucho ve východním Středomoří přispělo k zániku velkých říší pozdní doby bronzové (například říše Mykénské a Nové říše v Egyptě, Trojská válka, Exodus, vpád mořských národů). V celé Egejské oblasti odstartovalo tzv. dobu Homérského temna
  • 1 400 př.n.l. období, které pohnulo dějinami celé Evropy (stěhování národů) a vtisklo jí současnou tvář (etnickou a „geopolitickou“), v tomto období pravděpodobně vyvedl Mojžíš Irzaelity z Egypta (Exodus, výstup)
  • 500 n.l. - hladná oscilace (krize římské říše, nástup středověku), která po dlouhých 400 let formovala moderní dějiny světa. Přinesla války, mory, hladomory, ale podnítila pokrok v oblasti techniky a zemědělství
  • Malá doba ledová (od roku 1310, tj. 14-19.století), zvětšily se Alpské ledovce, narůstal hlad a byl výrazný úbytek obyvatelstva (před tím bylo období silného růstu obyvatel)
  • Tří nejchladnějších období malé doby ledové: Mauderovo minimum (1638 - 1715), Spörerovo minimum (1400 - 1510) a třetím Daltonovo minimum (1790 - 1830), oteplování začalo v 19. století
  • Na základě šířky a hustoty letokruhů stromů, které vědci shromáždili, dokázali, že  v letech 1695 – 1704 bylo ve Skotsku nejchladněji za posledních 750 let. A to navzdory tomu, že velká část severní polokoule byla až do roku 1800 již v zóně tzv. Malé doby ledové, kdy byly po staletí standardem nízké teploty. Důvodem pravděpodobně byli výbuchy sopek někde v tropech v letech 1693 a 1695. A islandská hora Hekla zatemnila oblohu dokonce na sedm měsíců v roce 1693 (sopečné erupce vysílají do atmosféry mnoho částic síry, které zabrání slunečnímu svitu dopadat na zemi a mohou tak roky snižovat teploty i v oblastech vzdálených od erupcí samotných)
  • Daltonovo minimum (1790 - 1830 pravděpodobně způsobilo Velkou francouzskou revoluci v letech 1789 a 1799 (prof. Staněk) a potom nástup Napoleona, tehdejší absolutní monarchie ve Francii byla během ní nahrazena „vládou lidu” a republikánstvím

Bondovy události podle prof. Bárty

  • 3200 před Kristem
  • 2200 před Kristem
  • 1200 před Kristem
  • 400 po Kristu
  • 535-536 globální katastrofa, pravděpodobně výbuch sopky
  • 1315 - 1317 velký hladomor
  • 1460 - 1550 Spererovo minimum, zima
  • 1656 - 1715 Mauderovo minimum, nízké teploty (islandská hora Hekla zatemnila oblohu dokonce na sedm měsíců v roce 1693)
  • 1790 - 1830 Daltonovo minimum, nízké teploty (Francouzská revoluce 1789
  • 1816 rok bez léta, vulkanický prach ze sopky Tambora, teploty poklesly následující rok v úhrnu o necelý stupeň, nastaly celoplanetární zemědělské problémy, SV Spojených států byl několik měsíců zahalen do disperse, v červnu merzlo v Connecticutu
  • Letokruhy stromů ve Skotsku také ukazují, že nejteplejším obdobím byly roky 1911 – 2010, téměř jistě kvůli emisím skleníkových plynů

Ekonomické cykly

  • Rakouská teorie hospodářského cyklu (vysvětluje, proč se v globální ekonomice střídají období boomu s obdobími recese a jasně ukazuje na viníka- STÁT), kterou převzal od svého učitele, vynikajícího ekonoma Ludwiga von Misese

Střídání klimatických období (cyklů)

  • glaciální (ledový) cyklus trvá ve stovkách tisíců let, dále se dělí ještě na dílčí chladivé cykly stradiálya interstadiály, teplejší výkyvy
  • interglaciální (doba meziledová) cyklus, trvá několik desítek tisíc let
  • přechod mezi cykly prostřednictvím bodu zlomu může být velmi rychlý

Cykly malé doby ledové (minimální sluneční aktivity)

  • Spörerovo minimum (1400 - 1510), zima
  • Mauderovo minimum (1638 - 1715), nízké teploty
  • Daltonovo minimum (1790 - 1830),  nízké teploty, oteplování začalo v 19. století
  • ???? (2020-2050)? očekává se hluboké minimum, pokud během let 2023 až 2026 opět nedojde k navýšení sluneční aktivity
  • Slunce se blíží do další fáze minimální solární aktivity. Další meteorologové očekávají v letech 2019 nebo 2020. Do té doby by měl růst počet dnů, kdy bude Slunce "neposkvrněné".

Pacifický dekadální cyklus" PDO (v závislosti na měnící se rychlosti rotace planety) 20-30 let ochlazování a pak 20-30 let oteplování. Takto kolísají i globální teploty, ale i úlovky ryb v nebo populace planktonu oceánech a v kolísání hladin oceánů. Kolem roku 1998 se tento cyklus přepnul do chladné fáze, proto v dalších desítkách let čekáme spíše ochlazování.

Například Milankovičovy cykly, tedy vliv parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce, fungují až v daleko delším časovém měřítku (jde o desetitisíce let). A my pozorujeme oteplení v průběhu desítek roků, takže pravděpodobně jsou tyto cykly vzájemně provázané, ale Milankovičovy cykly nejsou hybateli klimatických změn

Petr Pokorný, Ph.D, Prof. Miroslav Bárta

 více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/4029-nezastavitelne-globalni-oteplovani-kazdych-1500-let

 

0 produktů