Bondův cyklus

Bondův cyklus (Gerald  Clark Bond 1940 - 2004, Milankovićova teorie,  Bond Event) se globálně projevoval v podobě klimatických událostí (výkyvů), náhlých ochlazení a na kontinentech bylo suché období.  Bondův cyklus je podobný Dansgaard-Oeschgerovu cyklu (DO Event) pozorovanému v dobách ledových (glaciálech). Cykly podobné Bondůvu cyklu mají v různých částech planety různou dobu trvání i jiné projevy (projevy cyklování se neprojevují všude stejně). Tyto projevy jsou vázané dalším výzkumem, které není plně pochopen.

Bondovy události mohly probíhat odlišně na jižní a severní polokouli a také lokálně (časový posun i v řádu stovek roků nebo místo ochlazení nastalo oteplení).

  • Příčinou Bondova cyklu může být kolísání sluneční aktivity (Maunderovo minimum sluneční aktivity), změny v atmosférické cirkulaci a také 1 800 letý lunární cyklus.
  • Zemská osa uskuteční jeden cyklus " Precese" za cca 26 000 roků (důsledek gravitačního působení na rovníkové vyboulení Země).
  • Excentricita zemské dráhy, kdy se mění oběžná dráha země z eliptické na kruhovou - cyklus cca 96 - 127 000 roků a potom také díky gravitačnímu půsebení Jupiteru a Venuše.
  • Obliktivita (sklon rotační osy).
  • Lunární cyklus slapů měsíce je cca 18,6 roků - souvisí s jevem El Nino a La Nina (golfský proud).
  • Pokračováním výzkumů vrtů v ledovcích v Grónsku a na Antarktidě došli vědci k závěru, že na severní i jižní polokouli došlo za poslední 2 miliony let k 20 ti cyklům nárůstu a poklesu ledovcové pokrývky.
  • Cykly mají spirálovitou vývojovou strukturu a na začátku a konci obvykle dochází ke skokové změně na novou úroveň poznání, nebo kvalitu.

Holocén (doba poledová) a Bondův cyklus (perioda 1470 ± 500 roků):

  • Doba meziledová 10 800 - 12 700 př.n.l.
  • Před cca 10 900 př.n.l Campi Flegrei a  v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci.
  • Mladší Dryas (cca polovina precesního cyklu,  9 600 - 10 800 př. n. l. konec pleistocénu), konec poslední doby ledové, teplování se však z nějakého důvodu zastavilo a teplota rapidně spadla (během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová, teplota poklesla až o 10°C, zalednění dosáhlo hranic Česka), hlad trval déle než 1000 let a zahubil mnoho druhů, většina velké fauny Severní Ameriky, včetně mastodontů či šavlozubých tygrů, vymřela před zhruba 13 000 lety. Toto masivní umírání přišlo s geologickou událostí. Příčinou bylo přerušení termohalinní („teploslané“) cirkulace v oceánech poblíž Arktidy a přestala fungovat doprava teplé vody Golfským proudem. Na vině byl zřejmě příval obrovské masy studené sladké vody, šlo snad až o deset tisíc krychlových kilometrů nebo dopad vesmírného tělesa. Změnila slanost moře a termohalinní proudění zkolabovalo.
  • Začátek holocénu: 9 600 př. n.l.
  • TEP zepi prvopočátek časů - bod rovnodennosti, 10500 př. n.l. (věk lva), kdy Éset a Usírev stvořili Nil, tuto zemi a její obyvatele. Změny na konci této doby ledové kolem roku 10.500 př.n.l., kdy mimořádně vysoké záplavy pokryly povodňovou oblast a zničily všechno v údolí Nilu a v jeho deltě, Noe a jeho příběh spojený s potopou světa, může být symbolikou zásahu vyšší inteligence do vývoje na zemi (podle prof. Bárty v té době nefungoval Golfský proud - pumpa naší planety)
  • 9 100 (9 600) př. n. l - přechod od mladšího Dryasu k borealu (v glaciálu byla hladina oceánů byla před 20 000 roky asi o 130 m nižší), kultura Göbekli Tepe (východní Turecko, kdy během 50 let došlo k propadu teplot od 5 - 8 °C, prof. Bárta, konec 11 000 před Kristem) (Bondova událost 8)
  • 8 300 př. n. l - (Bondova událost 7)
  • 6 200 př. n. l. - nejmarkantnější projevy cyklu co do rychlosti a amplitudy v globálním měřítku (došlo k výraznému ochlazení) tzv. Event 8 200, (Bondova událost 5). Písek ze Sahary je zdrojem živin (fosfor, rybí kosti) pro Amaronské pralesy v roce 6 200 př.n.l. došlo k velkému globálnímu ochlazení (Event 8200) - možná Enki (mimozemská civilizace). Okolo roku 6200 př. n. l. se nedaleko západních břehů dnešního Norska zhroutil podmořský kontinentální svah, čímž se uvolnilo jen stěží představitelných 3 500 km³ sutiny a štěrku. Následná gigantická tsunami, vysoká až 12 metrů, se záhy přelila přes celou obydlenou oblast Doggerland.
  • 5 400 - ledovcová činnost v Norsku a chladno v Číně
  • 3 900 - začátek prudkého vysychání severní Afriky (kolaps zelené Sahara) a přilehlých oblastí Předního východu, Sahara se dostala se do do podoby tak, jak ji dnes známe a část kmenů přispěla v vytvoření základů staroegyptské civilizace  prof. Bárta
  •  3900 - 4 200 - zrychlené vysušování subtropických oblastí přispělo k zániku civilizací v Egyptě (ke kolapsu Staré říše, konec éry pyramid), Mezopotámii, v údolí Indu a v Číně (Bondova událost 4)
  • 2 800 - sucho ve východním Středomoří přispělo k zániku velkých říší pozdní doby bronzové (například říše Mykénské a Nové říše v Egyptě,
  • 2700 -2600 před Kristem, Egypt vznik pyramid v Gíze , a na konci 2300 před kr. civilizace zkolabovala i díky změně klimatu (prof. Bárta)
  • 2200 - 1900 př. n. lEVENT 4200 dělí střední a malý holocén, velké globální ochlazení, způsobená pádem Milankvičových cyklů a oceánskými ocilátory (Mezopotámie, Levanta, Anatolie, končilo Mohendžodaro, Harapa, stará egyptská říše) (prof. Pokorný). 2200 -1 900 př.n.l. velké sucho, zasolení (Mezopotámie, Levanta, Anatolie, stará egyptská říše), politický kolaps, typická Bondová událost, skokové zvýšení teploty, úbytek vody (prof. Bárta).2200 př.n.l. zánik Akaddské říše (trvala pouze 140 roků), sucho, hodně prachu, sucho trvalo cca 300 let.
  • 1627-1628 před naším letopočtem vulkán Théra v Egejském moři (mohlo to souviset i s  deseti egyptskými ranami a Exodem Židů a nebo stěhování národů, v Číně byla neuroda (1400 -1628 může být zaměňováno vz pohledu časování dějin Egyptu)
  • 1 400 př.n.l. období, které pohnulo dějinami celé Evropy (stěhování národů) a vtisklo jí současnou tvář (etnickou a „geopolitickou“), v tomto období pravděpodobně vyvedl Mojžíš Irzaelity z Egypta (Exodus, výstup)
  •  800 - 1200 Bondovy události 2 (tzv. stěhování mořských národů v oblasti Středozemního moře) prof. Bárta. Trojská válka, Exodus, vpád mořských národů). V celé Egejské oblasti odstartovalo tzv. dobu Homérského temna. Například kolem roku 1200 př.n.l. kdy skončilo minojské teplé období, postihl Blízký východ naprostý kolaps. Egypt zasáhly vpády cizích kmenů přezdívaných v literatuře „mořské národy“.  Do té doby spadá příběh o Mojžíšovi, sedmi ranách egyptských a odchodu Izraelitů z „egyptského zajetí.“ Zhroutila se chetitská říše.  Zanikly Mykény. Do těchto událostí spadá i legendární trojská válka. Do Řecka přicházejí Dórové. Etruskové migrují do Itálie.
  • cca 300 n.l. postupný pád říše Římské
  • 500 n.l. - chladná oscilace (krize římské říše, nástup středověku), která po dlouhých 400 let formovala moderní dějiny světa. Přinesla války, mory, hladomory, ale podnítila pokrok v oblasti techniky a zemědělství
  • 535-536 výbuch sopky v Indonésii nebo dopad meteoritu, dramatické ochlazení severní polokoule, hladomor (vědci našli síru ve vrstvách ledu), největší za posledních 2 000 let. Ochlazení mohlo být příčinou stěhování národů, příchodu Avarů, rozpadu Sámovy říše a zániku kultury Nazca
  • po roce 1050 n.l. teplé období středověku, Vikingové kolonizují Grónsko
  • Mongolský vpád do Evropy 1223 - 1242, od snahy Mongolů na vytvoření celosvětové říše a kompletního ovládnutí Evropy zachránila Evropany smrt Čingischánova nástupce Ögedeje
  • Malá doba ledová (od roku 1310, tj. 14-19.století), zvětšily se Alpské ledovce, narůstal hlad a byl výrazný úbytek obyvatelstva (před tím bylo období silného růstu obyvatel) v tomto období probíhala i morová nákaza (původem z Číny 1330, v Evropě řádil 1348 -1352, vymřelo cca 50 % obyvatel Evropy), byla směsí dýmějového a krvácivého moru. Lidé si mysleli, že mor na ně seslal pro morální úpadek (podobně jako Egypťany a Izraelity).
  • Tří nejchladnějších období malé doby ledové: Mauderovo minimum (1638 - 1715), Spörerovo minimum (1400 - 1510) a třetím Daltonovo minimum (1790 - 1830), oteplování začalo v 19. století
  • Na základě šířky a hustoty letokruhů stromů, které vědci shromáždili, dokázali, že v letech 1695 – 1704 bylo ve Skotsku nejchladněji za posledních 750 let. A to navzdory tomu, že velká část severní polokoule byla až do roku 1800 již v zóně tzv. Malé doby ledové, kdy byly po staletí standardem nízké teploty. Důvodem pravděpodobně byli výbuchy sopek někde v tropech v letech 1693 a 1695. A islandská hora Hekla zatemnila oblohu dokonce na sedm měsíců v roce 1693 (sopečné erupce vysílají do atmosféry mnoho částic síry, které zabrání slunečnímu svitu dopadat na zemi a mohou tak roky snižovat teploty i v oblastech vzdálených od erupcí samotných)
  • Daltonovo minimum (1790 - 1830 pravděpodobně způsobilo Velkou francouzskou revoluci v letech 1789 a 1799 (prof. Staněk, prof. Bárta) a potom nástup Napoleona, tehdejší absolutní monarchie ve Francii byla během ní nahrazena „vládou lidu” a republikánstvím
  • Podle vědců nás čeká v letech 2030 -2040 příchod malé doby ledové.

Bondovy události  (perioda cca 1470 ± 500 roků) podle v holocénu prof. Bárty

Bondovy události jsou chladné fáze cyklu v holocénu, teplejší období mezi bondovskými chladnými periodami se někdy označují jako klimatické optimum. Například mínojské optimum, římské optimum nebo středověké optimum. Bondovy události mají koincidenci nebo vliv na minulé civilizace (pro ně bylo kritické sucho a chladno, které ovlivňovalo produkci potravin a také vnitřní či vnější nepřítel).

  • 9100 (9600) př. n. l.Přechod od mladšího Dryasu k borealu (Bondova událost 8)
  • 8300 př. n. l. (Bondova událost 7)
  • 7400 př. n. l.Ledovcová činnost v Norsku a studené období v Číně (Bondova událost 6)
  • 6200 př. n. l. Změna klimatu a pokles populace v Jižní Americe, výrauné ochlazení tzv. Event 8 200, (Bondova událost 5)
  • 3900 př. n. l. Vysychání Sahary a migrace do Egypta. Vznik civilizace v Egyptě a Sumeru (Bondova událost 4)
  • 3200 před Kristem
  • 2200 před Kristem sucho, velké ochlazení Mezopotámie, Levanta, Anatolie, civilizace v údolí Industará egyptská říše (Bondova událost 3)
  • 1200 - 1400 před Kristem stěhování národů (Exodus Židů z Egyptu), okolo 1200 př.n.l. ukončilo minojské teplé období a přineslo Homérské temno.  Blízký východ postihlnaprostý kolaps. Egypt zasáhly vpády cizích kmenů přezdívaných v literatuře „mořské národy“.  Do té doby spadá příběh o Mojžíšovi, sedmi ranách egyptských a odchodu Izraelitů z „egyptského zajetí.“ Zhroutila se chetitská říše.  Zanikly Mykény. Do těchto událostí spadá i legendární trojská válka. Do Řecka přicházejí Dórové. Etruskové migrují do Itálie.
  • 1200 - 800 př. n. l.Trojská válka. Exodus. Vpád mořských národů do Egypta. Začátek "homérského temna" (Bondova událost 2, ochlazení)
  • Homérovo minimu  (750 - 550 př.n.l.)
  • Řecké minimum 400 př. n. l.
  • 200n.l.Bondovo ochlazení 1 přineslo konec římského teplého období a přivodilo rozpad římské říše a nástup středověku. (Bondovo ochlazení 1)
  • 400 po Kristu, možný výbuch sopky (cca 300 po Kristu postupný rozpad říše Římské)
  • 535-536 n.l. globální katastrofa, pravděpodobně výbuch sopky i Indonésii nebo dopad meteoritu
  • 541 -750 n.l. justiniánský mor, prohnal se jako smršť celým Středomořím a pronikla až do Galie a Irska. A několikrát se vrátila, takže v rozmezí let 541 až 750 skosila až 50 milionů lidí. Pandemie na dlouhou dobu zlomila vojenskou moc Byzance, což umožnilo rozšíření islámu ve Středomoří
  • 600 Stěhování národů, začátek středověku  (Bondova událost 1)
  • oteplení ve středověku (po roce 1 000 n.l.) a kolonizace Grónska Vikingy, pěstovali obilí
  • Oortovo minimum 1010-1050 (1040 -1080)
  • středověké maximum 1100 - 1250  (medieval warm period) okolo roku 1200 (tzv.středověké klimatické optimum trvající od 10. do 14. století), velký rozmach zemědělství (podkovy, chomout, rádlo)
  • Invaze Mongolů do Evropy 1223 - 1242, od snahy Mongolů na vytvoření celosvětové říše a kompletního ovládnutí Evropy zachránila
  • Wolfovo minimum  (1280-1350), následně v letech 1348-52 morová nákaza , kdy o život přišlo cca 50 % Evropanů
  • 1315 - 1317 velký hladomor, 1348-52 morová nákaza
  • cca 1300- 1 460 n.l. Malá doba ledová, zánik vikinských osad v Grónsku, zámořské objevy (Bondova událost 0), malá doba ledová znamenalo konec středověkého optima, zánik osad Vikingů v Grónsku. Může souviset i s migracemi Evropanů do zámoří a 30. letou válkou.
  • 1460 - 1550 Spererovo minimum (1400 - 1510, nebo 1450 -1500), zima, začátek Malé doby ledové (1400-1850)
  • 1500, španělští dobyvatelé zavlekli na přelomu 15. a 16. století do Ameriky neštovice, za pouhých sto let od objevení Ameriky v roce 1492 bylo vyhlazeno až 90 % původních obyvatel díky neštovicím a conquistadorům Francisca Pizarra a Hernána Cortése
  • 1656 - 1715 Mauderovo minimum, nízké teploty (islandská hora Hekla zatemnila oblohu dokonce na sedm měsíců v roce 1693), podle některých historiků mohla Třicetiletá (1618-1648, počet obyvatel poklesl o cca 30%) válka v Evropě souviset s neúrodou a změnou klimatu
  • 1790 - 1830 Daltonovo minimum, nízké teploty (Francouzská revoluce 1789)
  • 1816 rok bez léta, vulkanický prach ze sopky Tambora, teploty poklesly následující rok v úhrnu o necelý stupeň, nastaly celoplanetární zemědělské problémy, severovýchod Spojených států byl několik měsíců zahalen do disperse, v červnu mrzlo v Connecticutu
  • Letokruhy stromů ve Skotsku také ukazují, že nejteplejším obdobím byly roky 1911 – 2010, téměř jistě kvůli emisím skleníkových plynů
  • Moderní maximum (1914 - 2008)
  • 1918 (1920) Španělská chřipka, přišlo o život cca  50 -100 milionů lidí, jen pro srovnání: 1. světová válka stála 15 milionů lidských životů, Neštovice, nebezpečná choroba, latinsky zvaná Variola vera, zahubila jen během 20. století podle odhadů až 500 miliónů lidí, Asijská chřipka v letech 1957−1958 zabila celosvětově kolem dvou milionů lidí, Hongkongská chřipka v roce 1968 asi jeden milion. SARS byl nejhorší během listopadu 2002 až července 2003 a lidstvo ho poslalo k zemi do devíti měsíců.  
  • 2030 -2040 Modern minimum, malá doba ledová (vypadnou obě sluneční elektromagnetické vlny zcela ze synchronizace, což způsobí značné omezení sluneční aktivity)

  • Středověké teplé periody asi mezi lety 950 až 1350, kdy vyšší globální teploty umožnily vikingským zemědělcům pěstovat plodiny a chovat dobytek v Grónsku, a následná malá doba ledová která hladem a zimou vyhnala Vikingy z Grónska. Pokud se Středověká teplá perioda objevila, aniž by byla tažena CO2, proč by oteplení dneška mělo způsobovat průmyslové CO2?
  • Během Malé doby ledové (některé zdroje datují začátek již od cca 1320 -50 n.l.) Velká morová rána (nejsilněji 1338-42) vyhubila 25 - 50 % Evropské populace.

Naše současná civilizace je industriální a závislá na fosilních palivech, zemědělství není čisté (je cca 1000 x produktivnější něž v 17. století) a naše civilizace již není limitována suchem a chladnem (Prof. Petr Pokorný)

Ekonomické cykly

  • Rakouská teorie hospodářského cyklu (vysvětluje, proč se v globální ekonomice střídají období boomu s obdobími recese a jasně ukazuje na viníka- STÁT), kterou převzal od svého učitele, vynikajícího ekonoma Ludwiga von Misese
  • 1929 Velká hospodářská krize
  • 2008 Hypoteční krize (krize likvidity)
  • 2020 -2021 Řetězová systémová krize

Střídání klimatických období (cyklů)

  • glaciální (ledový) cyklus trvá ve stovkách tisíců let, dále se dělí ještě na dílčí chladivé cykly stradiálya interstadiály, teplejší výkyvy
  • interglaciální (doba meziledová) cyklus, trvá několik desítek tisíc let
  • přechod mezi cykly prostřednictvím bodu zlomu může být velmi rychlý i v řádů měsíců
  • poslední doba ledová (Mladší Dryas) byla před cca 12 800 roky a trvala cca 1000 roků (příčinou mohl být pád mimozemského tělesa)
  • více

Cykly malé doby ledové (minimální sluneční aktivity)

  • středověké maximum 1100 - 1250  (medieval warm period) okolo roku 1200 (tzv.středověké klimatické optimum trvající od 10. do 14. století), velký rozmach zemědělství (podkovy, chomout, rádlo)
  • Spörerovo minimum (1400 - 1510), zima, začátek malé doby ledové (1400 - 1850)
  • Mauderovo minimum (1638 - 1715), nízké teploty
  • Daltonovo minimum (1790 - 1830),  nízké teploty, oteplování začalo v 19. století
  • Moderní maximum (1914 - 2008)
  • ???? (2020-2050)? očekává se hluboké minimum, pokud během let 2023 až 2026 opět nedojde k navýšení sluneční aktivity
  • Slunce se blíží do další fáze minimální solární aktivity (cca 2024). Další meteorologové očekávají v letech 2019 nebo 2020 sluneční maxima, kdy by měl růst počet dnů, kdy bude Slunce "neposkvrněné".
  • Modern minimum, nástup 2030 -2040,(vypadnou obě sluneční elektromagnetické vlny zcela ze synchronizace, což způsobí značné omezení sluneční aktivity).

 

Pacifický dekadální cyklus" PDO (v závislosti na měnící se rychlosti rotace planety) 20-30 let ochlazování a pak 20-30 let oteplování. Takto kolísají i globální teploty, ale i úlovky ryb v nebo populace planktonu oceánech a v kolísání hladin oceánů. Kolem roku 1998 se tento cyklus přepnul do chladné fáze, proto v dalších desítkách let čekáme spíše ochlazování.

Například Milankovičovy cykly, tedy vliv parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce, fungují až v daleko delším časovém měřítku (jde o desetitisíce let). A my pozorujeme oteplení v průběhu desítek roků, takže pravděpodobně jsou tyto cykly vzájemně provázané, ale Milankovičovy cykly nejsou hybateli klimatických změn

Petr Pokorný, Ph.D, Prof. Miroslav Bárta

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape

11.11.2015 Podle výzkumu britských vědců z Newcastlu můžeme očekávat mezi lety 2030-2040 nástup malé doby ledové (vypadnou obě sluneční elektromagnetické vlny zcela ze synchronizace, což způsobí značné omezení sluneční aktivity) v té době totiž klesne sluneční aktivita až o 60 %, vzniknou podmínky, které byly naposledy v "Maunderově minimu" v 17. a 18. století.

  • Doprovodné přírodní jevy, jako byly dlouhé zimy, někdy velmi kruté, sucho a záplavy, devastovaly v letech tzv. Maunderova minima úrodu, což vedlo k hladomoru, epidemiím moru a neštovic, k bouřím i častějším válkám zejména v 17. století. 
  • Západní Evropa zažila nejhorší neúrodu v roce 1648. Zdražování chleba vyvolalo povstání na Sicílii i ve Stockholmu a jinde," píše ekonomický server Armstrog Economics. Prusko v důsledku hladomoru ztratilo 40% obyvatelstva, Skotsko asi patnáct %. Podobné jevy zaznamenaly civilizace i na východě - přes Indii po Japonsko.

Nový předpovědní model se opírá o objev druhé vrstvy elektromagnetických vln uvnitř Slunce, a to blíž jeho povrchu. Když jsou obě vlny sladěné, je aktivita Slunce velká, když se naopak rozejdou, Slunce ochabne. "Obě vlny mají frekvenci asi 11 let, ale poněkud odlišnou a časově se vyrovnávají".

"Během cyklu vlny kolísají mezi severní a jižní hemisférou Slunce. Spojením obou vln a porovnáním s reálnými údaji o probíhajícím slunečním cyklu jsme zjistili, že naše předpovědi jsou z 97 % přesné".

Když se vlnové fáze vyruší, svit ochabne

Nový způsob předpovědi solární aktivity čerpal z pozorování magnetického pole Slunce na Wilcoxově observatoři v Kalifornii, ze tří cyklů v období 1976 až 2008. Na základě těchto dat dospěli vědci k závěru, že právě ve 30. letech tohoto století vypadnou obě sluneční elektromagnetické vlny zcela ze synchronizace, což způsobí značné omezení sluneční aktivity.

"Jejich vzájemné působení bude rušivé nebo se zcela vynulují. Když se fáze úplně rozejdou, vzniknou podmínky, které byly naposledy v Maunderově minimu," dodala s odkazem na název zmíněné periody v 17. a 18. století. Z tohoto období nejsou větší zmínky o skvrnách na Slunci, tedy o projevu jeho aktivity. Za druhé nejchladnější období jsou pak označovány roky 1400 až 1510 (tzv. Spörerovo minimum) a třetí, tzv. Daltonovo minimum (1790 až 1830).

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/lidstvo-zrejme-ceka-nova-mala-doba-ledova-331750

 více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

https://www.youtube.com/watch?v=rBwUQlHus7I

http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/4029-nezastavitelne-globalni-oteplovani-kazdych-1500-let

Malá doba ledová: https://www.flowee.cz/planeta/4297-golfsky-proud-slabne-hrozi-nam-ledovy-kolaps-jako-pred-12-800-lety

 

 

 

0 produktů
VÝPRODEJ !
se SLEVOU až 49%
Osobní odběr v Brně
zdarma! 2x výdejní místo