Digitální demence

Digitální hloupnutí (digitální demence) je důsledkem a přímo souvisí s rozvojem moderních technologií, postihuje nejčastěji mladou generaci, která není schopna v běžném životě řešit svoje každodenní problémy, to způsobuje např. úzkosti, deprese, nadváhu (narušují se přirozené procesy v mozku). Řešení nachází únikem do virtuálního světa sociálních sítí (digitální ekosystém), kde nemusí řešit problémy reálného života a stávají se závislé na tomto světě díky mobilu a připojení k internetu. Je tlumena mezilidská komunikace (z očí do očí a neverbální komunikace) s projevenými emocemi a je nahrazena virtuální komunikací na sociálních sítích

• Chytré telefony vytvářejí digitální zdi mezi lidmi (past technologií a sociálních sítí), odvádí nás od našich myšlenek a toho, co cítíme.
• Je dobré se občas i nudit a lelkovat s vypnutým mobilním telefonem (hledat rovnováhu mezi používáním chytrého telefonu a jeho vypnutím).
• Pokud člověk nedokáže chytrý telefon (dlouhodobé používání) vypnout, tak směřuje k vyhoření a blbé náladě.

Jak se projevuje digitální demence?

• neschopnost řešit bežné starosti v životě zejména u mladé generace
• útěkem do digitálního ekosystému z přírodního ekosystému
• Je tlumena mezilidská komunikace (z očí do očí a neverbální komunikace) s projevenými emocemi, vzájemná komunikace probíhá nejčastěji pouze přes internet
• redukuje se slovník a mluví ve zkratkách, dítě není schopné vést otevřenou diskuzi
• jedinec nedokáže udržet pozornost

Čím je způsobena digitální demence?

• nedostatečnou digitální hygienou
• nedostatkem pozornosti a lásky ze strany rodičů
• některé děti říkají: od doby, co mají rodiče chytré telefony, je u nás doma ticho (rodiče nemluví s dětmi nebo že partneři nekomunikují mezi sebou)

Digitální závislost, fenomém FOMO

Dopaminová závislost: sociální sítě čerpají z lidských slabostí a tvůrci sociálních sítí tuto skutečnost moc dobře znají. 

• Obyvatelé ve vyspělých zemích (zejména Asie), ale i děti jsou ranými osvojiteli digitálních technologií a každou aplikaci, která je nově na trhu, musí mít.
• S nástupem metavesmíru a 3D brýlí (digitální virtuální realita) tato závislost ještě vzroste.

Digitální myšlení

18.12.2024 Bylinky mají velký potenciál v léčbě a prevenci demence. Vědci se zaměřili na sušená semena Ziziphus jujuba Miller var. spinosa , druh jujuby, který je široce používán v tradiční čínské medicíně. Tým podával extrakty horké vody ze sušených semen myším s různými chorobami – včetně Alzheimerovy choroby, frontotemporální demence, Parkinsonovy choroby a demence s Lewyho tělísky. Léčba vedla k významné obnově kognitivních a motorických funkcí. Ještě zajímavější však bylo, když byla tato semena rozdrcena na prášek a dána modelovým myším. Kognitivní funkce těchto myší se zlepšila na úroveň přesahující úroveň kontrolní skupiny. Zdá se, že prášky také potlačují buněčné stárnutí u starších myší a posílily jejich kognitivní funkce, aby odpovídaly funkcím jejich mladších protějšků.

• Často nazývaná jujuba kyselá nebo vřetenová, Ziziphus jujuba Miller var. spinosa je strom, který původně pochází z východní Asie, zejména z Číny. Vyniká svými trnitými větvemi a malými oválnými plody, které se při dozrávání mění ze zelené do sytě červenohnědé.
• Již dříve odborníci zaznamenali zlepšení paměti a motorických funkcí u modelů myší s demencí při použití havajské byliny mamaki a čínské byliny Acorus gramineus. 
• https://pozitivni-zpravy.cz/bylinky-maji-velky-potencial-v-lecbe-a-prevenci-demence-zjistili-vedci/

24.12.2021 Demence postihuje miliony starších lidí a vědci očekávají, že se jejich počet ve Spojených státech do roku 2060 téměř ztrojnásobí. Demence je závažná mozková choroba zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Jejich podstatou jsou poté rozličné chorobné procesy a poškození, jako jsou Alzheimerova a Huntingtonova choroba, frontotemporální lobární degenerace, či vzácná Creutzfeldt-Jakobova nemoc. Neexistuje žádný známý lék na demenci, ale některé změny chování mohou riziko snížit. Demence obvykle postihuje lidi starší 65 let, i když to není očekávaná součást stárnutí. Neexistuje žádný známý lék na neurodegenerativní demenci. Místo toho se lékaři zaměřují na snížení příznaků a podporu změn životního stylu, které mohou snížit riziko rozvoje demence.

Typy demence:

• Alzheimerova choroba
• vaskulární demence
• Demence s Lewyho tělísky, která se může objevit u Parkinsonovy choroby
• frontotemporální demence
• smíšená demence

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

"Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

31.10.2021 Německý psychiatr a neurolog Manfred Spitzer, autor bestselleru Digitální demence, jehož se jenom v německém originále prodalo čtvrt milionu výtisků. Pan profesor je impulzivní muž, naprosto přesvědčený o zhoubném vlivu elektroniky na lidi a děti zvlášť.

Co je to digitální demence? Jaká by byla nejhutnější definice? Demence znamená duševní úpadek. Digitální demence je duševní úpadek zaviněný digitálními médii. Termín digitální demence jsem mimochodem nevymyslel já, poprvé ho v trochu jiném smyslu použili lékaři v Jižní Koreji, když popisovali změny v chování mladých lidí, kteří nadužívají počítače. Jsou unavení, nepozorní, mají problémy se spánkem. To bylo před sedmi lety. Od té doby se situace v Jižní Koreji dál zdramatizovala. Až dvacet procent teenagerů trpí závislostí na chytrých telefonech, tamní vláda vážně uvažuje, že by na noc nařizovala vypínání herních serverů, aby se lidi v noci vyspali. Ale ptal jste se na digitální demenci obecně. Já se zabývám vývojem mozku u mladých lidí. Svou klíčovou tezi bych formuloval asi tak: Pakliže digitální média mozek ve vývinu poškozují – a je pro to řada indicií –, je pravděpodobné, že mozky mladých lidí nikdy dostatečně nevyspějí a ti lidé budou na stará kolena mnohem rychleji dementní.

Dá se přesně určit, jakou část dětského mozku ničí televize, jakou chytrý telefon? Ale dá se říct, že jsou zasaženy oblasti mozku, které zodpovídají za plánování, za samostatné jednání, za vlastní iniciativu. Tedy exekutivní funkce.

https://echo24.cz/a/Shpps/digitalni-media-poskozuji-mozek-musime-deti-chranit-rika-autor-digitalni-demence?

více o souvislostech v knize:  Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika