Neuroplasticita

Víte co je neuroplasticita?

Neuroplasticita je schopnost lokálních neuronových sítí a neurálních systémů měnit svou topografii a uspořádání v reakci na nové informace, senzorickou stimulaci, vývoj, poškození nebo dysfunkci. Přestože neurální sítě vykazují modularitu ( stavebnicové uspořádání) a provádějí specifické funkce, udržují si schopnost odchýlit se od svého obvyklého účelua provést svou vlastní reorganizaci. v neurologických vědách bylo dlouhou dobu považováno za nezpochybnitelné dogma, že určité funkce jsou napevno přidělené specifickým oblastem mozku a jakékoli pozorované změny na mozku nebo případy zotavení byly považovány za bezvýznamné vyjímky z pravidla. Od 70. a 80. let se však stala neuroplasticita ve vědecké obci široce přijímaným konceptem a nyní je již považována za komplexní a všetrannou schopnost, která patří mezi základní vlastnosti mozku.

Rychlá změna i reoganizace mozkových buněčných či neurálních sítí může probíhat za mnoha odlišných podmínek a může mít rúzné formy. Vývojová plasticita nachází uplatnění, když neurony mladého mozku rapidně vyhánějí svá vlákna a vytvářejí synapse. Když pak mozek začne zpracovávat senzorické informace, některé z těchto se posílí a jiné zeslabí. Některé neužívané synapse se potom úplně vytratí, což je proces označovaný jako synaptické okleštění, po němž zůstává pouze plně efektivní síť neuronových spojení. Další formy neuroplasticity probíhají na základě stejného principu, avšak za jiných podmínek nebo v omezeném rozsahu. Mezi takovéto okolnosti patří třeba ztráta končetiny nebo smyslového orgánu, která následně vede k modifikaci rovnováhy senzorické aktivity přijímané mozkem. Dalším významným příkladem je stav, kdy je senzorická informace posílena zkušeností ve formě učení a paměti. Nejdůležitějším projevem neuroplasticity jsou ovšem případy, kdy mozek zakouší aktuální fyzické poškození například v důsledku mozkové mrtvice a kdy se snaží kompenzovat ztracené schopnosti. Dnes je již jasné, že ve všech těchto situacích funguje shodný mechanismus- přispůsobení intenzity nebo počtu neuronových synapsí. Někdy k tomuto procesu dochází přirozeně, což má za následek pozitivní nebo negativní reorganizaci, ale v jiných případech je možné vyvolat schopnosti neuroplasticity uměle z léčebných účelů, a to s pomocí behaviorálních technik nebo vytvořením rozhraní propojujícího člověka a počítač. V některých případech ( jako je třeba zotavení z mozkové mrtvice) může hrát důležitou roli také přirozená neurogeneze, probíhající u dospělých. Schopnost neurogeneze ( tedy produkce nových nervových buněk) vzbudila v oblasti výzkumu kmenových buněk velký zájem, protože její ovládnutí by nabídlo účinnou pomoc lidem postiženým mozkovou mrtvicí, Alzheimerovou nemocí, Parkinsonovou chorobou nebo depresí.

Neuronová síť

Neuronová síť je obvykle znázorňována jako systém bodů vzájemně propojených vztahy. Informace v jednom bodu, je společná celé síti, ale stav bodu ovlivňuje nejvíc své sousedy a dál postupně slábne. Mechanizmus příčina-následek si obvykle představujeme mechanicky: nějaký impulz - akce, pak je jakási pauza, pak následuje reakce. Chování neuronových sítí je odlišné: nějaký impulz - akce, ještě nedojde k průběhu „celé“ příčiny a okolí již reaguje, zesiluje či zeslabuje původní signál. Mezitím pokračuje působení původní příčiny, na což okamžitě reagují okolní body a svou proměnou vtahují do hry širší okolí. To se buď přidá a přiloží ruku k dílu (pozitivní zpětná vazba), anebo je více ovlivněno ještě vzdálenějšími body, pracujícími v jiném režimu (ty sice dobře vědí, co se děje, ale sledují své vlastní cíle), které akci zbrzdí (negativní zpětná vazba). Nejsou tu žádné pauzy, dělítko mezí akcí a reakcí se stírá. Spíš než příčinu a následek tady máme spouštěč změn a jejich proměnlivou intenzitu. Umíme si to představit, ale těžko vyjadřujeme svět neuronové sítě, protože i jazyk pracuje se slovy, s nespojitými kvanty informací.

Plasticita (adaptabilita)

jedna ze základních vlastností všeho v Přírodě, která je propojena s diverzitou ve vzájemné dynamické rovnováze
Plasticita je, zjednodušeně řečeno, schopnost se rychle přizpůsobit novým podmínkám v dynamické obousměrně provázané rovnováze v UNIVERZU
Plasticita v sobě může obsahovat za určitých podmínek (bod zlomu s vývojovou metamorfózou) dvě polarity: tvořivý informační tok, který se mění v destrukční informační tok (mění polaritu v toku, jde o cyklickou změnu)
Rychlá změna i reorganizace mozkových buněčných či neurálních sítí může probíhat za mnoha odlišných podmínek a může mít různé formy (díky bodu zlomu), plasticita je komplexní, rychlá a všestranná schopnost, nové spojení a komunikace, může probíhat za mnoha odlišných podmínek a může mít různé formy
Podobný princip PLASTICITY funguje také v Přírodě a UNIVERZU, základní vlastností plasticity je „INFORMAČNÍ TOK“, který propojuje vše ve svém okolí v dynamické rovnováze
Plasticita a její nestálý informační tok má v sobě obsaženou materiální a duchovní informační složku, které jsou v dynamické rovnováze (JIN a JANG v prostoru). Při přerušení tohoto přirozeného „TVŮRČÍHO“ toku, např. v duchovní oblasti, dochází k extrémům, polarizaci a následně k destruktivnímu „bodu zlomu“
Stará spojení (v mozku a Přírodě) zanikají a současně vznikají nová spojení prostřednictvím pulzující plasticity a „BODU ZLOMU“, zůstává pouze plně efektivní síť, zajišťující spojení (neustálý tvořivý tok v dynamické vzájemně provázané rovnováze, protože destruktivní tok zaniká)
Různé formy (NEURO) PLASTICITY probíhají na základě stejného principu, avšak za jiných podmínek nebo v omezeném rozsahu. Jako příklad takového projevu plasticity můžeme uvést třeba ztrátu končetiny, nebo smyslového orgánu, která následně vede k modifikaci rovnováhy senzorické aktivity přijímané mozkem a vytvoření nového informačního toku v rámci lidského těla. V Přírodě to můžeme vidět např. při zničení lesa, či vyhynutí živočišných druhů, kdy dochází k přirozené obnově, tento proces může mít nové formy
Diverzita je propojená s PLASTICITOU (tvořivá a destruktivní) a umožnuje její přirozené pulzování a tím obnovení diverzity
Plasticita (informační tok, život, duch) (ne)může existovat bez polarity, dynamické rovnováhy, diverzity, pulzování atd.