Amazonský prales

Amazonský prales (leží ze 60 % na území Brazílie) vznikl v oblastech savany, kde existovali významné kultury, amazonský prales (je starý 1500 roků, prof. Bárta ) není schopen vytvořit ani miligram černozemě, přesto se tam objevily mocné vrstvy černozemě TERRA PRETA,  zdroj: Konference GIS Esri v ČR 2019 Voda a civilizace – prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr  6- 7.11.2019 (živiny pro vznik Amazonského pralesa se dostali z písků Sahary, která obsahovala mikrorganismy s živinami)

  • rozloha Amazonského pralesa představuje 5,5 milionu kilometrů čtverečních (leží na území 9 států), třetinu z této plochy tvoří indiánská území. Amazonská půda je notoricky známá špatnou kvalitou - všechny živiny jsou okamžitě nasávány ohromující biologickou rozmanitostí deštného pralesa
  • V poslední době díky radaru LIDAR byli objeveny gigantické zemní pracíe a starobylé silnice provázané s městy, které však naznačují, že v Amazonii kdysi existovaly hustě osídlené a dlouhodobé populační centra v předkolumbovské éře, tajemství úspěchu spočívalo i v půdě Terra Preta a oteplení planety
  • Terra preta (je mnohem úrodnější než běžná amazonská půda, díky většímu obsahu uhlíku a mocnosti vrsty byla schopna vlastní regenerace) má rozlohu kumulovaně cca 155 000km2 a tvoří cca 3,2 % povodí Amazonky, vznikala před cca 5 000 a 2 500 roky postupně směrem od And (Andy byli vykácené a zemědělsky využívaníé již před více jak 5 000 roky  - William Ruddiman) k ústí Amazonky
  • v Amazonském pralese se vyskytuje zvláštní jev "hyperdominance užitkových jedlých stromů" (je zde nápadně velký výskyt stromů s jedlými plody, podstatně než stromy s nejedlými plody).
  • Amazonský prales je v podstatě zpustlým sadem po roce 1610, díky kolonizaci Jižní Ameriky a následné vymření většiny obyvatel, postupně vznikl tzv. "druhotný prales", Amazonie opět začala zarůstat a akumulovala CO2, bylo to potvrzeno i sondami v ledovcích (Doc. Petr Pokorný)
  • Dobytím Mexika před 500 roky začala globalizace a odstartoval kapitalismus (Evropu zaplavilo zlato a stříbro z Mexika). Konquista byla také zásadním příspěvkem k první globalizaci, vzniku jednotného trhu, vzestupu námořního obchodu a k nečekanému hospodářskému a mocenskému vzestupu západní Evropy. Na začátku 16. století totiž neměli Evropané za přepychové orientální zboží, koření, hedvábí nebo porcelán co jiného nabídnout. O jejich výrobky nebyl na východních trzích zájem.

Amazonie vyprodukuje cca 20 % kyslíku přes den a většinu kyslíku co vytvoří přes noc opět vstřebá. Amazonský deštný prales leží ze 60 % na území Brazílie a je označován nesprávně za "zelené plíce" planety (produkuje cca 5 % světového kyslíku).

Písek ze Sahary, které obsahuje živiny včetně fytoplanktonu, prostřednictvím větrů doputuje do Amazonských pralesů, kde vyživuje půdu a podporuje tak koloběh živin a života mezi jednotlivými kontinenty a oceány na planetě Zemi.

Koloběh živin z pevniny prostřednictvím eroze půdy (vzdušná a vodní) do oceánů podporuje růst fytoplanktonu, který je následně potravou ryb a vodních živočichů a někteří z nich, např. lososy zase končí život na pevnině. Spojenci tohoto koloběhu jsou mikroorganismy (přizpůsobují se měnícím se podmínkám více jak 3 miliardy roků, důležitá pro jejich život je diverzita a koloběh, tok), které zajištují komunikaci, koloběh, růst a rozklad v souladu s okolním prostředím. Součástí tohoto procesu jsou přírodní živly, minerály, voda, rostliny, živočichové i člověk v celém organismu a homeostáze.

  • koloběh usazenin, z pevniny putují do moře, kde vyživují vodní plankton a tím jeho růst, vodní květ vypouští kyslíkovou vlnu (50 % kyslíku na zemi, plíce Země, je z produkce planktonu a plankton roste díky koloběhu usazenin
  • plankton v mořích udržuje křehkou dynamickou rovnováhu s vegetací na pevnině a vzduchem, tím i koloběh života
  • lesní požáry (působení ohně) jsou nutným článkem koloběhu a výměny v Amazonii i na planetě
  • když se půda vypálí, rostou tam rychleji rostliny

Jair Bolsonaro už během své předvolební kampaně sliboval, že vyjde vstříc chovatelům dobytka (chov skotu je příčinou 80 % veškerého odlesňování), pěstitelům sóji nebo těžařům a prales více otevře jejich aktivitám. Velká část hovězího i sóji přitom putuje do zahraničí, do Evropy nebo Asie. 

  • díky velmi úrodné půdě Terra preta v povodí Amazonky může odlesňování dávat smysl, protože před cca 400 roky bylo uzemí zemědělstky využívané a teprve podom druhotně vznikl současný deštný prales s vysokou diverzitou fauny a flóry

Amazonie a koloběh života

  • Oheň a požáry (rozklad lesa zkrátí proces rozkladu mrtvého lesa) a oheň vše recykluje a vrací minerály zpět do půdy (proces regenerace a znovuzrození), za požárem následuje čilý ruch nového růstu a tím udržují zdraví přírodních biotopů (místo stagnaci bez požárů dochází díky divokým požárům k regeneraci)
  • Amazonské pralesy jsou přímo spojovány s globálním koloběhem vody
  • Koloběh usazenin a růstu fytoplanktonu
  • Oheň, počasí, voda a led se propojují a udržují tak koloběh života, vše je vzájemně propojené v dynamické rovnováze
  • Odlesňování a četné požáry i letos zásadním způsobem poškodily deštné pralesy v Brazílii a podle odborníků dosáhly bodu, kdy ničí samy sebe, Amazonský prales je na pokraji kolapsu funkcionality (vznikne tropická savana), příkladem překročení bodu zlomu je například prodlužování teplé a suché sezóny (je i na globální úrovni), jsou čím dál menším zdrojem uhlíku a odlesňování přímo spojují s globálním oteplováním (problémy jsou i s požáry na Sibiři , Austrálii, Africe, Kanadě atd.)
  • Za 10 roků zmizelo z Amazonských deštných pralesů 24 000 čtverečních mil (odlesňování dosáhlo maxima v roce 1995, kdy zmizelo na 29 tisíc kilometrů čtverečních, v roce 2018 to bylo 9800 kilometrů čtverečních)
  • počet lesních požárů si v Brazílii v roce 2019 zvýšil oproti roku 2018 o 83 %
  • Amazonie se blíží k takzvanému bodu zlomu, kdy se prales sám od sebe začne zmenšovat bez ohledu na to, co udělá člověk. Z Amazonie se tak může stát opět savana

Vědci z univerzity v Londýně zjistili, že vyhlazování indiánů (cca 60 milionů, bylo to cca 10 % obyvatel planety) v Americe bylo vedlejším efektem globální ochlazení klimatu a příchodem malé doby ledové. Velké vymírání indiánů, jak se celé epoše kolonizace Ameriky ve vědeckých kruzích říká, mělo jeden efekt. Vylidnila se spousta ohromných území, která dříve patřila indiánům, a zůstala opuštěná. Začala rychle zarůstat, což vedlo ve výsledku k tomu, co bychom zoufale potřebovali dnes – silný úbytek CO2 z atmosféry a následné globální ochlazení. Nastala takzvaná malá doba ledová, jež trvala od 15. do 19. století (1400-1850).

Vědci tvrdí, že je nezbytné okamžitě začít s intenzivním zalesňováním, jinak zahynou nejen amazonské pralesy, ale i velká část planety, kterou zásobovaly kyslíkem (ale až po roce 1610, dříve bylo toto území zemědělsky využívané, důkazem je vznik Terra prety)

Výskyt Terra preta (modré plochy, oranžová je typická amazonská neúrodná půda) v povodí Amazonky

Myšlenka: kůrovec připraví les na regeneraci a zrychlený rozklad dřeva (další možností je požár)

Kyslík a jeho obsah ve vzduchu má vliv na velikost živočichů a rostlin (v průběhu vývoje planety Země se jeho obsah měnil)

 

 

0 produktů