Amazonský prales

Amazonský prales (leží ze 60 % na území Brazílie) vznikl v oblastech savany, kde existovali významné kultury, amazonský prales (je starý 1500 roků, prof. Bárta ) není schopen vytvořit ani miligram černozemě, přesto se tam objevily mocné vrstvy černozemě TERRA PRETA,  zdroj: Konference GIS Esri v ČR 2019 Voda a civilizace – prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr  6- 7.11.2019 (živiny pro vznik Amazonského pralesa se dostali z písků Sahary, která obsahovala mikrorganismy s živinami).

Amazonský prales, stručné informace a souvislosti:

  • Rozloha Amazonského pralesa představuje 5,5 milionu kilometrů čtverečních (leží na území 9 států), třetinu z této plochy tvoří indiánská území. Amazonská půda je notoricky známá špatnou kvalitou - všechny živiny jsou okamžitě nasávány ohromující biologickou rozmanitostí deštného pralesa.
  • V poslední době díky radaru LIDAR byli objeveny gigantické zemní pracíe a starobylé silnice provázané s městy, které však naznačují, že v Amazonii kdysi existovaly hustě osídlené a dlouhodobé populační centra v předkolumbovské éře, tajemství úspěchu spočívalo i v půdě Terra Preta a oteplení planety.
  • "Zahradní města" z povodí řeky Xingu v jihovýchodní oblasti Amazonie, o jejich objevu informují média veřejnost v roce 2008, jedná se o ruiny vesnic a zahrad, které naznačují, že amazonské deštné pralesy byly osídleny už před 400-1500 lety.
  • Terra preta (je mnohem úrodnější než běžná amazonská půda, díky většímu obsahu uhlíku a mocnosti vrsty byla schopna vlastní regenerace) má rozlohu kumulovaně cca 155 000km2 a tvoří cca 3,2 % povodí Amazonky, vznikala před cca 5 000 a 2 500 roky postupně směrem od And (Andy byli vykácené a zemědělsky využívaníé již před více jak 5 000 roky  - William Ruddiman) k ústí Amazonky.
  • V Amazonském pralese se vyskytuje zvláštní jev "hyperdominance užitkových jedlých stromů" (je zde nápadně velký výskyt stromů s jedlými plody, podstatně než stromy s nejedlými plody).
  • Od roku 1492 (Kolumbus) za pouhých sto let od objevení Ameriky v roce 1492 bylo vyhlazeno až 90 % původních obyvatel díky conquistadorům a neštovicím. Kolonizace Ameriky byla také spojená, podle Ondřeje Habra s konjunkcí - Saturna a Pluta v Kozorohu (1518, má epochální charakter, 500 letý cyklus), s vymíráním původního obyvatelstva během 50 -100 roků (Epidemie cocoliztli), divoký západ v opačném gardu s největší pravděpodobností souhlasí (v roce 2020 je také Saturn a Pluto v Kozorohu, Taťjana Micic) díky nástup koronaviru.
  • Amazonský prales je v podstatě zpustlým sadem po roce 1610, díky kolonizaci Jižní Ameriky a následné vymření většiny obyvatel, postupně vznikl tzv. "druhotný prales", Amazonie opět začala zarůstat a akumulovala CO2, bylo to potvrzeno i sondami v ledovcích (Doc. Petr Pokorný).
  • Dobytím Mexika před 500 roky začala globalizace a odstartoval kapitalismus (Evropu zaplavilo zlato a stříbro z Mexika). Konquista byla také zásadním příspěvkem k první globalizaci, vzniku jednotného trhu, vzestupu námořního obchodu a k nečekanému hospodářskému a mocenskému vzestupu západní Evropy. Na začátku 16. století totiž neměli Evropané za přepychové orientální zboží, koření, hedvábí nebo porcelán co jiného nabídnout. O jejich výrobky nebyl na východních trzích zájem.

Amazonie vyprodukuje cca 20 % kyslíku přes den a většinu kyslíku co vytvoří přes noc opět vstřebá. Amazonský deštný prales leží ze 60 % na území Brazílie a je označován nesprávně za "zelené plíce" planety (produkuje cca 5 % světového kyslíku).

Písek ze Sahary, které obsahuje živiny včetně fytoplanktonu, prostřednictvím větrů doputuje do Amazonských pralesů, kde vyživuje půdu a podporuje tak koloběh živin a života mezi jednotlivými kontinenty a oceány na planetě Zemi.

Koloběh živin z pevniny prostřednictvím eroze půdy (vzdušná a vodní) do oceánů podporuje růst fytoplanktonu, který je následně potravou ryb a vodních živočichů a někteří z nich, např. lososy zase končí život na pevnině. Spojenci tohoto koloběhu jsou mikroorganismy (přizpůsobují se měnícím se podmínkám více jak 3 miliardy roků, důležitá pro jejich život je diverzita a koloběh, tok), které zajištují komunikaci, koloběh, růst a rozklad v souladu s okolním prostředím. Součástí tohoto procesu jsou přírodní živly, minerály, voda, rostliny, živočichové i člověk v celém organismu a homeostáze.

  • koloběh usazenin, z pevniny putují do moře, kde vyživují vodní plankton a tím jeho růst, vodní květ vypouští kyslíkovou vlnu (50 % kyslíku na zemi, plíce Země, je z produkce planktonu a plankton roste díky koloběhu usazenin
  • plankton v mořích udržuje křehkou dynamickou rovnováhu s vegetací na pevnině a vzduchem, tím i koloběh života
  • lesní požáry (působení ohně) jsou nutným článkem koloběhu a výměny v Amazonii i na planetě
  • když se půda vypálí, rostou tam rychleji rostliny

Jair Bolsonaro už během své předvolební kampaně sliboval, že vyjde vstříc chovatelům dobytka (chov skotu je příčinou 80 % veškerého odlesňování), pěstitelům sóji nebo těžařům a prales více otevře jejich aktivitám. Velká část hovězího i sóji přitom putuje do zahraničí, do Evropy nebo Asie. 

  • díky velmi úrodné půdě Terra preta v povodí Amazonky může odlesňování dávat smysl, protože před cca 400 roky bylo uzemí zemědělstky využívané a teprve podom druhotně vznikl současný deštný prales s vysokou diverzitou fauny a flóry

Amazonie a koloběh života

  • Oheň a požáry (rozklad lesa zkrátí proces rozkladu mrtvého lesa) a oheň vše recykluje a vrací minerály zpět do půdy (proces regenerace a znovuzrození), za požárem následuje čilý ruch nového růstu a tím udržují zdraví přírodních biotopů (místo stagnaci bez požárů dochází díky divokým požárům k regeneraci)
  • Amazonské pralesy jsou přímo spojovány s globálním koloběhem vody
  • Koloběh usazenin a růstu fytoplanktonu
  • Oheň, počasí, voda a led se propojují a udržují tak koloběh života, vše je vzájemně propojené v dynamické rovnováze
  • Odlesňování a četné požáry i letos zásadním způsobem poškodily deštné pralesy v Brazílii a podle odborníků dosáhly bodu, kdy ničí samy sebe, Amazonský prales je na pokraji kolapsu funkcionality (vznikne tropická savana), příkladem překročení bodu zlomu je například prodlužování teplé a suché sezóny (je i na globální úrovni), jsou čím dál menším zdrojem uhlíku a odlesňování přímo spojují s globálním oteplováním (problémy jsou i s požáry na Sibiři , Austrálii, Africe, Kanadě atd.)
  • Za 10 roků zmizelo z Amazonských deštných pralesů 24 000 čtverečních mil (odlesňování dosáhlo maxima v roce 1995, kdy zmizelo na 29 tisíc kilometrů čtverečních, v roce 2018 to bylo 9800 kilometrů čtverečních)
  • počet lesních požárů si v Brazílii v roce 2019 zvýšil oproti roku 2018 o 83 %
  • Amazonie se blíží k takzvanému bodu zlomu, kdy se prales sám od sebe začne zmenšovat bez ohledu na to, co udělá člověk. Z Amazonie se tak může stát opět savana

Vědci z univerzity v Londýně zjistili, že vyhlazování indiánů (cca 60 milionů, bylo to cca 10 % obyvatel planety) v Americe bylo vedlejším efektem globální ochlazení klimatu a příchodem malé doby ledové. Velké vymírání indiánů, jak se celé epoše kolonizace Ameriky ve vědeckých kruzích říká, mělo jeden efekt. Vylidnila se spousta ohromných území, která dříve patřila indiánům, a zůstala opuštěná. Začala rychle zarůstat, což vedlo ve výsledku k tomu, co bychom zoufale potřebovali dnes – silný úbytek CO2 z atmosféry a následné globální ochlazení. Nastala takzvaná malá doba ledová, jež trvala od 15. do 19. století (1400-1850).

Vědci tvrdí, že je nezbytné okamžitě začít s intenzivním zalesňováním, jinak zahynou nejen amazonské pralesy, ale i velká část planety, kterou zásobovaly kyslíkem (ale až po roce 1610, dříve bylo toto území zemědělsky využívané, důkazem je vznik Terra prety)

Výskyt Terra preta (modré plochy, oranžová je typická amazonská neúrodná půda) v povodí Amazonky

Koloběh fosforu mezi Saharou a Amazonií

Vzdušné proudy šíří písek z jednoho z nejnehostinnějších míst na světě - z africké pouště Sahary (písek z prohlubně Bodelé v Čadu) až do Amazonie, která je naopak plná života. Podle výsledků se každý rok ze Sahary vznese průměrně 182 miliónů tun písečného prachu, který cestuje vzduchem přes Atlantik a do Amazonie spadne asi 27,7 miliónu tun prachu, do Karibiku dalších 43 miliónů.

  • Fosfor ze Sahary pomáhá vegetaci v Amazonii, do půdy pralesů takto ročně dostane asi 22 000 tun fosforu

  • množství přenášeného písku se meziročně mění, podle vědců roli hraje množství srážek v oblasti Sahelu, oblasti stepí pod Saharou s velmi suchým podnebím
  • Fosfor v půdě je pro rostliny a jejich vývoj velmi důležitý

Zdroj: https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/satelit-zmapoval-fascinujici-pohyb-pisku-ze-sahary-do-amazonie-281599

Myšlenka: kůrovec připraví les na regeneraci a zrychlený rozklad dřeva (další možností je požár)

Kyslík a jeho obsah ve vzduchu má vliv na velikost živočichů a rostlin (v průběhu vývoje planety Země se jeho obsah měnil, nyní je to 21%), může ovlivňovat evoluční vývoj na planetě Zemi

Amazonie, zprávy z tisku:

16.7.2021 Plíce světa otočené naruby, proč Amazonie znečišťuje ovzduší? Amazonský prales začíná místo ukládání emise CO2 naopak uvolňovat, říká nová studie. Paradoxní situace, kdy se z lesa stává znečišťovatel, vědce nepřekvapuje, děje se to i v Česku.

Plíce světa přestávají plnit svou "čisticí funkci" a začínají naopak zhoršovat znečištění ovzduší. Děje se to už v několika oblastech Amazonie a hrozí, že se k tomuto trendu brzy převrátí i celý zbytek pralesa. Jde o důsledek klimatické změny a odlesňování.

  • Lesní porosty patří k největším zásobníkům uhlíku v nadzemní biomase. Základní otázka z pohledu budoucího vývoje zůstává, jak dlouho nám lesy budou pomáhat v odčerpávání uhlíku v podobě CO2 z atmosféry. Podle teoretických předpokladů by měla síla uhlíkového ukládání v budoucnu klesat a v případě naplnění horších scénářů by mnohé lesní porosty (po celém světě, nikoliv jen v Amazonii, pozn. redakce) mohly být již celkovým zdrojem CO2, a proces oteplování by tak nezpomalovaly jako doposud, ale naopak zrychlovaly.
  • Lesy pohlcují CO2 díky tomu, že ho do atmosféry uvolňujeme - i když to vypadá jako dobrá zpráva, pro lesy je to svým způsobem také určitý stresor. Je to jako když posadíte malé dítě před cukrový dort a čekáte, až ho sní, a pak mu dáte další a pak další. U stromů samozřejmě toto 'přejídání' není tak zřejmé, princip je však podobný.
  • Celý proces ukládání a uvolňování emisí lesa velmi komplexní a ovlivňuje mnoho faktorů. Jedním z těch hlavních je nerovnováha mezi dýcháním a fotosyntézou lesů. Je zřejmé, že ji způsobila lidská aktivita.
  • Zvýšení množství uhlíku v atmosféře sice v lesích vede ke zvýšení účinnosti fotosyntézy a lesy díky tomu mohly pohlcovat až 25 % lidmi vyprodukovaných emisí. Aby ale mohl les tuto funkci plnit, potřebuje dostatek vláhy a živin v půdě, které mizí kvůli výše zmiňovaným činnostem. Účinnost pohlcování uhlíku navíc není nekonečná a s oteplováním se může zvrátit.
  • Rostliny kromě fotosyntézy, která oxid uhličitý spotřebovává, i dýchají, tedy spotřebovávají kyslík a uhlík produkují. S rostoucím množstvím uhlíku v atmosféře se sice zvýšila účinnost fotosyntézy rostlin, což znamenalo i lepší ukládání uhlíku. Kvůli zvyšování globální teploty se ale následně začala zvyšovat i intenzita dýchání rostlin, což je jeden z důvodů, proč i les může být v konečném důsledku celkový zdroj emisí uhlíku. V horizontu nejbližších desetiletí bude největší problém zvyšování respirace (dýchání) následkem růstu teploty, protože dýchání roste s teplotou exponenciálně a pro fotosyntézu to neplatí.
  • Jako hlavní příčiny rozbití rovnováhy amazonského lesa studie označují člověkem založené lesní požáry, které do atmosféry uvolňují částice černého uhlíku. Odlesňování zároveň negativně ovlivňuje srážky, a dochází tak k vysychání a ohřívání lesů. Negativní vliv má i samotná globálně se zvyšující teplota, stavba přehrad či těžebních dolů.
  • Klimatická změna má kromě negativního vlivu na dýchání rostlin další zatěžující důsledky například v podobě sucha a přemnožení hmyzu, což je situace, jejíž příklad máme u nás v Česku přímo před očima. "Lesy v ČR jsou od roku 2018 celkovým zdrojem emisí v důsledku sucha a bezprecedentní kůrovcové kalamity.

     

  • Návrat k rovnováze by mohl nastat jedině v případě, že by lidé přestali vypouštět CO2 a další skleníkové plyny a zpomalil by se proces oteplování. Takový návrat by ale slovy odborníka byl "relativně velmi pomalý". Střízlivý odhad budoucího vývoje tak není vůbec veselý. I kdyby se lidstvu podařilo zastavit oteplování dramatickým snížením emisí, pralesy už do té doby mohou zmizet kvůli odlesňování.

  • Míra odlesňování byla v Amazonii nejhorší začátkem tisíciletí, pak poměrně výrazně klesla, v posledních letech zase bohužel roste. Podle nejnovějších studií není 'bod, z něhož už není návratu' (bod zlomu), Amazonského pralesa příliš vzdálený, zejména pokud bude odlesňování pokračovat. Ještě hůře je na tom ale Indonésie nebo Malajsie, kde mizí primární porosty přímo před očima. Prakticky ale všechny tropické lesy jsou velmi blízko stavu, kdy nebudou schopny odolávat rostoucímu tlaku lidí," nejméně špatně je na tom africký deštný prales.

Jediný způsob, jak tento neradostný a zhoršující se stav zvrátit, je omezení konzumace (zejména hovězího) masa a co nejrychlejší snížení odlesňování na nulu. "V opačném případě ztratíme deštné lesy mnohem dříve, než to stihne udělat změna klimatu a narušení režimu uhlíku.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/plice-sveta-otocene-na-ruby-cesky-vedec-vysvetlil-jak-amazonie-tvori-emise-169756# 

15.7.2021 Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto plynu více, než kolik ho v určité době pohltí. K těmto závěrům došel tým vědců, jejichž studii ve středu zveřejnil časopis Nature. Za nepříznivou bilanci, která podle nich už v některých částech Amazonie nastala, stojí změny klimatu, odlesňování a další lidské aktivity, napsala agentura AFP.

  • Východní Amazonie už teď vypouští více oxidu uhličitého, než kolik ho zadrží. Saldo je nepříznivé hlavně v měsících, kdy panuje sucho. Severozápadní Amazonie je podle vědců zatím v rovnováze, protože v oblasti jsou příznivější meteorologické podmínky a panuje tam větší vlhkost. 
  • Za nepříznivý vývoj mohou podle vědců lidské aktivity. "Mýcení a ničení pralesa snižuje schopnost Amazonie zadržovat oxid uhličitý," uvádějí autoři studie. Poukazují především na kácení pralesa ze strany zemědělců, kteří chtějí získat nové pastviny. Prales také oslabuje růst teplot. Souběh všech těchto okolností "zpochybňuje schopnost tropických pralesů v budoucnosti pohlcovat velké objemy oxidu uhličitého.
  • https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/brazilska-amazonie-prestava-zadrzovat-oxid-uhlicity-oznamili-vedci-40366254# 

13.6.2021 Odlesňování se v brazilském amazonském deštném pralese v květnu zvýšilo již třetí měsíc po sobě. Prezident Jair Bolsonaro zatím nesplnil svůj dubnový slib, že navýší financování ochrany životního prostředí.

Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru se odlesňování v květnu oproti stejnému měsíci loňského roku zvýšilo o 67 %, přičemž velká část půdy byla určena pro chovy dobytka, farmy a těžbu dřeva. Za uplynulý měsíc se zde vykácela plocha 1180 kilometrů čtverečních lesů, o 41 procent více než za loňský květen, informovala agentura Reuters.

Odlesňování v Amazonii vrcholí v období sucha od května do října. Zpravidla jej provází zesílení aktivit spojených s mýcením lesa. Údaje za květen jsou právě proto závažnější, píše AFP s odvoláním na neziskovou organizaci Klimatická observatoř, která bývá velmi kritická k vládní správě Amazonie.

  • Až devadesát čtyři procent veškerého odlesňování amazonského pralesa v Brazílii lze považovat za ilegální.
  • Za prvních pět měsíců letošního roku se ve srovnání s předchozím rokem odlesňování v brazilském amazonském pralese zvýšilo o 25 procent, přičemž bylo zničeno 2548 kilometrů čtverečních pralesa.
  • V roce 2020 bylo vymýceno na 8 500 kilometrů čtverečních, což je jedna z nejvyšších zaznamenaných hodnot. Rekordní byl rok 2019, kdy zmizelo přes 9000 kilometrů čtverečních pralesa.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejpustosivejsi-kveten-v-historii-odlesnovani-v-brazilske-amazonii-vrcholi-167147#  

10.5.2021 Odlesnění amazonského pralesa v Brazílii se v dubnu výrazně zvýšilo. Za tento měsíc zmizelo 581 km2 pralesa. To je rozloha srovnatelná s okresem Praha-západ. Údaj zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) na základě analýzy satelitních snímků. Vymýcená plocha pralesa meziročně vzrostla i v březnu.

30.4.2021 Amazonský prales může ve skutečnosti způsobit katastrofu, varují vědci. Studie publikovaná v časopise Frontiers in Forests and Global Change znepokojivě informuje o tom, že s Amazonským pralesem to vypadá ještě mnohem hůř, než jsme se dosud domnívali. Jde o dosud nejkomplexnější provedenou studii, která se mimo jiné zabývá také tím, jak Amazonský prales ovlivňuje globální klima. Masivní odlesňování, drastické vypalování obrovských částí pralesa a další neurvalá lidská činnost má děsivé následky. Science Alert uvádí, že Amazonský prales produkuje mnohem více skleníkových plynů, než stíhají rostliny a půda absorbovat.

  • Pokud se však situace urychleně nezmění k lepšímu, do roku 2035 se Amazonský prales stane obrovským zdrojem skleníkových plynů. Bude jich více vypouštět, než jich zvládne absorbovat. Vědci se obávají, že pokud bude pokračovat ilegální těžba dřeva, prales se změní v suchý ekosystém.
  • Dlouhodobé období sucha snižuje schopnost pralesa absorbovat oxid uhličitý a zvyšuje riziko vzniku požáru. Náhodně vzniklé a nelegálně založené požáry mění spálené rostlinstvo na saze. Částice sazí pohlcují sluneční záření a následkem toho velkou měrou narůstá teplota v atmosféře. 
  • Nelegální těžba i odlesňování pro účely zemědělství a průmyslu způsobuje, že prales není schopný odrážet sluneční záření.
  • https://www.mix24.cz/amazonsky-prales-muze-ve-skutecnosti-prispet-ke-zhorseni-klimatickych-zmen-prekvapili-vedci/ 

5.10.2020 Dvěma pětinám pralesních porostů v Amazonii hrozí, že se do konce století změní v travnatou savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.

  • Na 40%  plochy amazonského pralesa jsou srážky tak nízké, že tam les může existovat jak v podobě deštného pralesa, tak savany
  • Přeměna na savanu může nastat v případě, že úhrn srážek bude dál klesat a průměrné teploty stoupat kvůli emisím skleníkových plynů. 
  • Kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky kterému amazonský prales prostřednictvím odpařování vody sám tvoří deště, které využívá ke svému růstu. Nedostatečné srážky pak vedou k oslabení a úhynu stromů a snížené schopnosti adaptace pralesa. 
  • Je to začarovaný kruh: při nižší ploše pralesa je i méně srážek, díky čemuž se zvyšuje sucho, je více požárů a v konečném důsledku ubývá stromů.
  • V příštích desetiletích, hrozí přeměna na savanu i Konžskému deštnému pralesu. Méně náchylné se zdají být pralesy v Indonésii a Malajsii, jelikož tamní úhrn srážek je méně závislý na odpařování vody. 

https://www.e15.cz/zahranicni/amazonsky-prales-vysycha-meni-se-v-savanu-varuji-vedci-1373848

17.6.2020 Amazonie vydává svá tajemství: Koruny stromů zakrývají obří obrazce. Objekty mají různé tvary: kruh, čtverec, kosočtverec, někdy i mnohoúhelníky.Překvapivě ale i tato devastace životního prostředí může být k něčemu prospěšná. Jsou odhalovány travnaté plochy, dříve ukryté pod košatými korunami stromů a na světlo světa vyplouvají pradávná tajemství - ohromující a záhadné geoglyfy! V brazilském regionu na hranici s Bolívií objevují badatelé na konci roku 2009 téměř 300 obrazců, jejichž původ musí prokazatelně sahat hluboko do historie. Tento šťavnatý archeologický úlovek vzbuzuje mnoho otázek. Geoglyfy jsou hluboké 1 až 2 metry, jejich příkopy dosahují šíře neuvěřitelných 11 metrů a rozloha objektu se pohybuje mezi 90-300 metry v průměru.

  • geoglyfy mohou souviset s takzvanými "zahradními městy" z povodí řeky Xingu v jihovýchodní oblasti Amazonie, o jejichž objevu informují média veřejnost v roce 2008. Jedná se o ruiny vesnic a zahrad, které naznačují, že amazonské deštné pralesy byly osídleny už před 400-1500 lety
  • jisté geoglyfy mohly mít rituální význam, zatímco jiné fungovaly například jako prostředky obrany 
  • Geoglyfy zcela jistě boří mýty o tzv. panenské Amazonii. Je evidentní, že v této oblasti kdysi dávno sídlila jakási civilizace. 
  • badatelé se domnívají, že geoglyfy mohli vytvářet zdejší obyvatelé od období před 2000 lety až po 13. století našeho letopočtu 

https://enigmaplus.cz/amazonie-vydava-sva-tajemstvi-koruny-stromu-zakryvaji-obri-obrazce/?

15.5.2020 Tikající bomba v důsledku odlesňování. Amazonie je obří zásobárnou koronavirů, právě urbanizace kdysi divoké krajiny jednou z příčin zvyšujícího se počtu zoonotických onemocnění, tedy těch, jež jsou přenosná ze zvířat na člověka. Podobným způsobem vznikly všechny viry, které se následně nekontrolovaně rozšířily – například HIV, ebola, nebo horečka dengue. Musíme znovu nastolit rovnováhu mezi lidstvem a deštným pralesem, jinak bude svět čelit dalším pandemiím. A ty jsou velmi složitými procesy, jejichž následky lze jen obtížně předvídat, tvrdí brazilský vědec a ekolog David Lapoly

16.4.2020 Mezinárodní vědecký tým Umberta Lombarda z univerzity ve švýcarském Bernu však dokázal, že tehdejší obyvatelé Amazonského pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10 tisíci lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici. Po oteplení na konci poslední doby ledové (před cca 12 000 roky). Vědci dosud identifikovali čtyři významné kolébky primitivního zemědělství. Na území dnešní Číny se začala pěstovat rýže, v oblasti Blízkého východu to byly obiloviny, ve Střední Americe kukuřice a v jihoamerických Andách quinoa, neboli merlík čilský. oblast na severu dnešní Bolívie by měla být pátou takovou lokalitou. Výzkumníci prokázali, že lidé v pralese zhruba před 10.350 lety pěstovali hlízu maniok (známou též pod jménem cassava či yuca). Důkazy o pěstování tykví pocházejí z doby před 10.250 lety, o pěstování kukuřice o něco později - před 6850 lety.

 Amazonie je jedno z těch míst, o kterém jsme si donedávna mysleli, že je to panenský les, člověkem nedotknuté prostředí,“ míní o nečekaném objevu Lombardo. „Teď nacházíme důkazy, že tam před 10 500 lety žili lidé, kteří obdělávali půdu, živili také batáty a arašídy a lovili ryby a větší býložravce

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/vedci-lide-obdelavali-pudu-v-amazonii-uz-pred-10-tisici-lety.A200414_102959_ln_veda_ape

28.3.2020 Podle studie zveřejněné 10. března tohoto roku hrozí zánik amazonského deštného pralesa do roku 2070. V případě amazonského deštného lesa bychom mohli být do 50 let svědky dosažení tzv. bodu zvratu, z něhož již není návratu, a původní ekosystém deštného lesa by se mohl postupně začít měnit v savanu s roztroušenými stromy a travními společenstvy. Je pravděpodobné, že by společně s touto přeměnou došlo ke snížení produkce kyslíku i ke snížení pojímání oxidu uhličitého, které v současné době zajišťují rozsáhlé deštné lesy.

  • Ekosystémy, v nichž žije velké množství rostlinných a živočišných druhů ve vzájemných vazbách, odolnější vůči nenadálým změnám. Naopak ekosystémy s jedním nebo dvěma vůdčími druhy jsou ke změnám a zničení mnohem náchylnější (např. afričtí sloni, kteří jsou významnými přenašeči semen na dlouhé vzdálenosti. Hrají roli i v rozšiřování jiných živočišných druhů a během svých dlouhých migračních poutí utváří krajinu. Pokud by tato zvířata vymřela, bude to mít na podobu africké krajiny nevídaný dopad v relativně krátkém čase). Naopak v ekosystémech s bohatou druhovou diverzitou, v nichž organismy žijí ve vzájemně propojených vztazích, nemusí mít nutně ztráta jeho druhu fatální následky. Na jeho místo totiž může nastoupit druh jiný a zaplnit tak vzniklou mezeru v již fungujících potravních vztazích. Pravděpodobnost, že se takový ekosystém dostane do tzv. bodu zlomu, je výrazně nižší.
  • Požár, který zachvátil Amazonii, zničil 906 000 hektarů lesa. Podobně tomu tak bylo i v Austrálii na přelomu roku, kdy rozsáhlé požáry zničily jednu pětinu všech australských lesů a zabily přes miliardu zvířat.
  • Vědci se obávají, že se velké lesní ekosystémy mohou nacházet na pokraji kolapsu nebo těsně před pomyslným bodem zvratu, po jehož překročení už nemusí být návratu. Požáry a kácení deštných lesů nenávratně ničí původní lesní stanoviště a výrazným způsobem snižují i druhovou diverzitu.  Pokud nezačneme konat, mohou i ty největší a nejvýznamnější ekosystémy doznat destruktivních a nenávratných změn v horizontu několika málo desetiletí.
  • https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/zkaza-amazonsky-destny-prales?

10.3.2020 Amazonský prales rychle ztrácí svou absorpční schopnost, dokonce s větší intenzitou než v případě tropických lesů v subsaharské Africe. Potvrdil to tým desítek afrických a evropských vědců, který sledoval údaje o úmrtnosti i růstu stromů napříč jedenácti africkými zeměmi. Své údaje pak porovnali s daty, která byla získána díky podobným měřením v 50 oblastech Amazonského deštného pralesa. Stromům se daří díky zvýšenému obsahu CO2 v ovzduší, protože rychleji rostou v oblastech bohatých na uhlík. Bohužel díky suchu a požárům stromů ubývá rychleji, než jak stačí dorůstat. Modely lesů v Africe pro příštích 20 let ukázaly, že do roku 2030 tamní lesy prořídnou o 14 procent.

  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/1907-amazonsky-prales-nebude-jiz-za-15-let-schopen-cistit-ovzdusi.html?

0 produktů
VÝPRODEJ !
se SLEVOU až 49%
Osobní odběr v Brně
zdarma!