Amazonský prales

Amazonský prales (leží ze 60 % na území Brazílie) vznikl v oblastech savany, kde existovali významné kultury, amazonský prales (je starý 1500 roků, prof. Bárta ) není schopen vytvořit ani miligram černozemě, přesto se tam objevily mocné vrstvy černozemě TERRA PRETA,  zdroj: Konference GIS Esri v ČR 2019 Voda a civilizace – prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr  6- 7.11.2019 (živiny pro vznik Amazonského pralesa se dostali z písků Sahary, která obsahovala mikrorganismy s živinami)

Amazonský prales, stručné informace a souvislosti:

  • rozloha Amazonského pralesa představuje 5,5 milionu kilometrů čtverečních (leží na území 9 států), třetinu z této plochy tvoří indiánská území. Amazonská půda je notoricky známá špatnou kvalitou - všechny živiny jsou okamžitě nasávány ohromující biologickou rozmanitostí deštného pralesa
  • V poslední době díky radaru LIDAR byli objeveny gigantické zemní pracíe a starobylé silnice provázané s městy, které však naznačují, že v Amazonii kdysi existovaly hustě osídlené a dlouhodobé populační centra v předkolumbovské éře, tajemství úspěchu spočívalo i v půdě Terra Preta a oteplení planety
  • "zahradní města" z povodí řeky Xingu v jihovýchodní oblasti Amazonie, o jejich objevu informují média veřejnost v roce 2008, jedná se o ruiny vesnic a zahrad, které naznačují, že amazonské deštné pralesy byly osídleny už před 400-1500 lety
  • Terra preta (je mnohem úrodnější než běžná amazonská půda, díky většímu obsahu uhlíku a mocnosti vrsty byla schopna vlastní regenerace) má rozlohu kumulovaně cca 155 000km2 a tvoří cca 3,2 % povodí Amazonky, vznikala před cca 5 000 a 2 500 roky postupně směrem od And (Andy byli vykácené a zemědělsky využívaníé již před více jak 5 000 roky  - William Ruddiman) k ústí Amazonky
  • v Amazonském pralese se vyskytuje zvláštní jev "hyperdominance užitkových jedlých stromů" (je zde nápadně velký výskyt stromů s jedlými plody, podstatně než stromy s nejedlými plody).
  • od roku 1492 (Kolumbus) za pouhých sto let od objevení Ameriky v roce 1492 bylo vyhlazeno až 90 % původních obyvatel díky conquistadorům a neštovicím. Kolonizace Ameriky byla také spojená, podle Ondřeje Habra s konjunkcí - Saturna a Pluta v Kozorohu (1518, má epochální charakter, 500 letý cyklus), s vymíráním původního obyvatelstva během 50 -100 roků (Epidemie cocoliztli), divoký západ v opačném gardu s největší pravděpodobností souhlasí (v roce 2020 je také Saturn a Pluto v Kozorohu, Taťjana Micic) díky nástup koronaviru.
  • Amazonský prales je v podstatě zpustlým sadem po roce 1610, díky kolonizaci Jižní Ameriky a následné vymření většiny obyvatel, postupně vznikl tzv. "druhotný prales", Amazonie opět začala zarůstat a akumulovala CO2, bylo to potvrzeno i sondami v ledovcích (Doc. Petr Pokorný)
  • Dobytím Mexika před 500 roky začala globalizace a odstartoval kapitalismus (Evropu zaplavilo zlato a stříbro z Mexika). Konquista byla také zásadním příspěvkem k první globalizaci, vzniku jednotného trhu, vzestupu námořního obchodu a k nečekanému hospodářskému a mocenskému vzestupu západní Evropy. Na začátku 16. století totiž neměli Evropané za přepychové orientální zboží, koření, hedvábí nebo porcelán co jiného nabídnout. O jejich výrobky nebyl na východních trzích zájem.

Amazonie vyprodukuje cca 20 % kyslíku přes den a většinu kyslíku co vytvoří přes noc opět vstřebá. Amazonský deštný prales leží ze 60 % na území Brazílie a je označován nesprávně za "zelené plíce" planety (produkuje cca 5 % světového kyslíku).

Písek ze Sahary, které obsahuje živiny včetně fytoplanktonu, prostřednictvím větrů doputuje do Amazonských pralesů, kde vyživuje půdu a podporuje tak koloběh živin a života mezi jednotlivými kontinenty a oceány na planetě Zemi.

Koloběh živin z pevniny prostřednictvím eroze půdy (vzdušná a vodní) do oceánů podporuje růst fytoplanktonu, který je následně potravou ryb a vodních živočichů a někteří z nich, např. lososy zase končí život na pevnině. Spojenci tohoto koloběhu jsou mikroorganismy (přizpůsobují se měnícím se podmínkám více jak 3 miliardy roků, důležitá pro jejich život je diverzita a koloběh, tok), které zajištují komunikaci, koloběh, růst a rozklad v souladu s okolním prostředím. Součástí tohoto procesu jsou přírodní živly, minerály, voda, rostliny, živočichové i člověk v celém organismu a homeostáze.

  • koloběh usazenin, z pevniny putují do moře, kde vyživují vodní plankton a tím jeho růst, vodní květ vypouští kyslíkovou vlnu (50 % kyslíku na zemi, plíce Země, je z produkce planktonu a plankton roste díky koloběhu usazenin
  • plankton v mořích udržuje křehkou dynamickou rovnováhu s vegetací na pevnině a vzduchem, tím i koloběh života
  • lesní požáry (působení ohně) jsou nutným článkem koloběhu a výměny v Amazonii i na planetě
  • když se půda vypálí, rostou tam rychleji rostliny

Jair Bolsonaro už během své předvolební kampaně sliboval, že vyjde vstříc chovatelům dobytka (chov skotu je příčinou 80 % veškerého odlesňování), pěstitelům sóji nebo těžařům a prales více otevře jejich aktivitám. Velká část hovězího i sóji přitom putuje do zahraničí, do Evropy nebo Asie. 

  • díky velmi úrodné půdě Terra preta v povodí Amazonky může odlesňování dávat smysl, protože před cca 400 roky bylo uzemí zemědělstky využívané a teprve podom druhotně vznikl současný deštný prales s vysokou diverzitou fauny a flóry

Amazonie a koloběh života

  • Oheň a požáry (rozklad lesa zkrátí proces rozkladu mrtvého lesa) a oheň vše recykluje a vrací minerály zpět do půdy (proces regenerace a znovuzrození), za požárem následuje čilý ruch nového růstu a tím udržují zdraví přírodních biotopů (místo stagnaci bez požárů dochází díky divokým požárům k regeneraci)
  • Amazonské pralesy jsou přímo spojovány s globálním koloběhem vody
  • Koloběh usazenin a růstu fytoplanktonu
  • Oheň, počasí, voda a led se propojují a udržují tak koloběh života, vše je vzájemně propojené v dynamické rovnováze
  • Odlesňování a četné požáry i letos zásadním způsobem poškodily deštné pralesy v Brazílii a podle odborníků dosáhly bodu, kdy ničí samy sebe, Amazonský prales je na pokraji kolapsu funkcionality (vznikne tropická savana), příkladem překročení bodu zlomu je například prodlužování teplé a suché sezóny (je i na globální úrovni), jsou čím dál menším zdrojem uhlíku a odlesňování přímo spojují s globálním oteplováním (problémy jsou i s požáry na Sibiři , Austrálii, Africe, Kanadě atd.)
  • Za 10 roků zmizelo z Amazonských deštných pralesů 24 000 čtverečních mil (odlesňování dosáhlo maxima v roce 1995, kdy zmizelo na 29 tisíc kilometrů čtverečních, v roce 2018 to bylo 9800 kilometrů čtverečních)
  • počet lesních požárů si v Brazílii v roce 2019 zvýšil oproti roku 2018 o 83 %
  • Amazonie se blíží k takzvanému bodu zlomu, kdy se prales sám od sebe začne zmenšovat bez ohledu na to, co udělá člověk. Z Amazonie se tak může stát opět savana

Vědci z univerzity v Londýně zjistili, že vyhlazování indiánů (cca 60 milionů, bylo to cca 10 % obyvatel planety) v Americe bylo vedlejším efektem globální ochlazení klimatu a příchodem malé doby ledové. Velké vymírání indiánů, jak se celé epoše kolonizace Ameriky ve vědeckých kruzích říká, mělo jeden efekt. Vylidnila se spousta ohromných území, která dříve patřila indiánům, a zůstala opuštěná. Začala rychle zarůstat, což vedlo ve výsledku k tomu, co bychom zoufale potřebovali dnes – silný úbytek CO2 z atmosféry a následné globální ochlazení. Nastala takzvaná malá doba ledová, jež trvala od 15. do 19. století (1400-1850).

Vědci tvrdí, že je nezbytné okamžitě začít s intenzivním zalesňováním, jinak zahynou nejen amazonské pralesy, ale i velká část planety, kterou zásobovaly kyslíkem (ale až po roce 1610, dříve bylo toto území zemědělsky využívané, důkazem je vznik Terra prety)

Výskyt Terra preta (modré plochy, oranžová je typická amazonská neúrodná půda) v povodí Amazonky

Koloběh fosforu mezi Saharou a Amazonií

Vzdušné proudy šíří písek z jednoho z nejnehostinnějších míst na světě - z africké pouště Sahary (písek z prohlubně Bodelé v Čadu) až do Amazonie, která je naopak plná života. Podle výsledků se každý rok ze Sahary vznese průměrně 182 miliónů tun písečného prachu, který cestuje vzduchem přes Atlantik a do Amazonie spadne asi 27,7 miliónu tun prachu, do Karibiku dalších 43 miliónů.

  • Fosfor ze Sahary pomáhá vegetaci v Amazonii, do půdy pralesů takto ročně dostane asi 22 000 tun fosforu

  • množství přenášeného písku se meziročně mění, podle vědců roli hraje množství srážek v oblasti Sahelu, oblasti stepí pod Saharou s velmi suchým podnebím
  • Fosfor v půdě je pro rostliny a jejich vývoj velmi důležitý

Zdroj: https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/satelit-zmapoval-fascinujici-pohyb-pisku-ze-sahary-do-amazonie-281599

Myšlenka: kůrovec připraví les na regeneraci a zrychlený rozklad dřeva (další možností je požár)

Kyslík a jeho obsah ve vzduchu má vliv na velikost živočichů a rostlin (v průběhu vývoje planety Země se jeho obsah měnil, nyní je to 21%), může ovlivňovat evoluční vývoj na planetě Zemi

17.6.2020 Amazonie vydává svá tajemství: Koruny stromů zakrývají obří obrazce. Objekty mají různé tvary: kruh, čtverec, kosočtverec, někdy i mnohoúhelníky.Překvapivě ale i tato devastace životního prostředí může být k něčemu prospěšná. Jsou odhalovány travnaté plochy, dříve ukryté pod košatými korunami stromů a na světlo světa vyplouvají pradávná tajemství - ohromující a záhadné geoglyfy! V brazilském regionu na hranici s Bolívií objevují badatelé na konci roku 2009 téměř 300 obrazců, jejichž původ musí prokazatelně sahat hluboko do historie. Tento šťavnatý archeologický úlovek vzbuzuje mnoho otázek. Geoglyfy jsou hluboké 1 až 2 metry, jejich příkopy dosahují šíře neuvěřitelných 11 metrů a rozloha objektu se pohybuje mezi 90-300 metry v průměru.

  • geoglyfy mohou souviset s takzvanými "zahradními městy" z povodí řeky Xingu v jihovýchodní oblasti Amazonie, o jejichž objevu informují média veřejnost v roce 2008. Jedná se o ruiny vesnic a zahrad, které naznačují, že amazonské deštné pralesy byly osídleny už před 400-1500 lety
  • jisté geoglyfy mohly mít rituální význam, zatímco jiné fungovaly například jako prostředky obrany 
  • Geoglyfy zcela jistě boří mýty o tzv. panenské Amazonii. Je evidentní, že v této oblasti kdysi dávno sídlila jakási civilizace. 
  • badatelé se domnívají, že geoglyfy mohli vytvářet zdejší obyvatelé od období před 2000 lety až po 13. století našeho letopočtu 

https://enigmaplus.cz/amazonie-vydava-sva-tajemstvi-koruny-stromu-zakryvaji-obri-obrazce/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=MGSf7EXEGVT-202006171857&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

15.5.2020 Tikající bomba v důsledku odlesňování. Amazonie je obří zásobárnou koronavirů, právě urbanizace kdysi divoké krajiny jednou z příčin zvyšujícího se počtu zoonotických onemocnění, tedy těch, jež jsou přenosná ze zvířat na člověka. Podobným způsobem vznikly všechny viry, které se následně nekontrolovaně rozšířily – například HIV, ebola, nebo horečka dengue. Musíme znovu nastolit rovnováhu mezi lidstvem a deštným pralesem, jinak bude svět čelit dalším pandemiím. A ty jsou velmi složitými procesy, jejichž následky lze jen obtížně předvídat, tvrdí brazilský vědec a ekolog David Lapoly

16.4.2020 Mezinárodní vědecký tým Umberta Lombarda z univerzity ve švýcarském Bernu však dokázal, že tehdejší obyvatelé Amazonského pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10 tisíci lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici. Po oteplení na konci poslední doby ledové (před cca 12 000 roky). Vědci dosud identifikovali čtyři významné kolébky primitivního zemědělství. Na území dnešní Číny se začala pěstovat rýže, v oblasti Blízkého východu to byly obiloviny, ve Střední Americe kukuřice a v jihoamerických Andách quinoa, neboli merlík čilský. oblast na severu dnešní Bolívie by měla být pátou takovou lokalitou. Výzkumníci prokázali, že lidé v pralese zhruba před 10.350 lety pěstovali hlízu maniok (známou též pod jménem cassava či yuca). Důkazy o pěstování tykví pocházejí z doby před 10.250 lety, o pěstování kukuřice o něco později - před 6850 lety.

 

 Amazonie je jedno z těch míst, o kterém jsme si donedávna mysleli, že je to panenský les, člověkem nedotknuté prostředí,“ míní o nečekaném objevu Lombardo. „Teď nacházíme důkazy, že tam před 10 500 lety žili lidé, kteří obdělávali půdu, živili také batáty a arašídy a lovili ryby a větší býložravce

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/vedci-lide-obdelavali-pudu-v-amazonii-uz-pred-10-tisici-lety.A200414_102959_ln_veda_ape

28.3.2020 Podle studie zveřejněné 10. března tohoto roku hrozí zánik amazonského deštného pralesa do roku 2070. V případě amazonského deštného lesa bychom mohli být do 50 let svědky dosažení tzv. bodu zvratu, z něhož již není návratu, a původní ekosystém deštného lesa by se mohl postupně začít měnit v savanu s roztroušenými stromy a travními společenstvy. Je pravděpodobné, že by společně s touto přeměnou došlo ke snížení produkce kyslíku i ke snížení pojímání oxidu uhličitého, které v současné době zajišťují rozsáhlé deštné lesy.

  • Ekosystémy, v nichž žije velké množství rostlinných a živočišných druhů ve vzájemných vazbách, odolnější vůči nenadálým změnám. Naopak ekosystémy s jedním nebo dvěma vůdčími druhy jsou ke změnám a zničení mnohem náchylnější (např. afričtí sloni, kteří jsou významnými přenašeči semen na dlouhé vzdálenosti. Hrají roli i v rozšiřování jiných živočišných druhů a během svých dlouhých migračních poutí utváří krajinu. Pokud by tato zvířata vymřela, bude to mít na podobu africké krajiny nevídaný dopad v relativně krátkém čase). Naopak v ekosystémech s bohatou druhovou diverzitou, v nichž organismy žijí ve vzájemně propojených vztazích, nemusí mít nutně ztráta jeho druhu fatální následky. Na jeho místo totiž může nastoupit druh jiný a zaplnit tak vzniklou mezeru v již fungujících potravních vztazích. Pravděpodobnost, že se takový ekosystém dostane do tzv. bodu zlomu, je výrazně nižší.
  • Požár, který zachvátil Amazonii, zničil 906 000 hektarů lesa. Podobně tomu tak bylo i v Austrálii na přelomu roku, kdy rozsáhlé požáry zničily jednu pětinu všech australských lesů a zabily přes miliardu zvířat.
  • Vědci se obávají, že se velké lesní ekosystémy mohou nacházet na pokraji kolapsu nebo těsně před pomyslným bodem zvratu, po jehož překročení už nemusí být návratu. Požáry a kácení deštných lesů nenávratně ničí původní lesní stanoviště a výrazným způsobem snižují i druhovou diverzitu.  Pokud nezačneme konat, mohou i ty největší a nejvýznamnější ekosystémy doznat destruktivních a nenávratných změn v horizontu několika málo desetiletí.
  • https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/zkaza-amazonsky-destny-prales?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

10.3.2020 Amazonský prales rychle ztrácí svou absorpční schopnost, dokonce s větší intenzitou než v případě tropických lesů v subsaharské Africe. Potvrdil to tým desítek afrických a evropských vědců, který sledoval údaje o úmrtnosti i růstu stromů napříč jedenácti africkými zeměmi. Své údaje pak porovnali s daty, která byla získána díky podobným měřením v 50 oblastech Amazonského deštného pralesa. Stromům se daří díky zvýšenému obsahu CO2 v ovzduší, protože rychleji rostou v oblastech bohatých na uhlík. Bohužel díky suchu a požárům stromů ubývá rychleji, než jak stačí dorůstat. Modely lesů v Africe pro příštích 20 let ukázaly, že do roku 2030 tamní lesy prořídnou o 14 procent.

  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/1907-amazonsky-prales-nebude-jiz-za-15-let-schopen-cistit-ovzdusi.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

0 produktů