Fytoremediace

Fytoremediace je soubor metod, které využívají zelené rostliny k odstranění znečišťujících a toxických látek z prostředí (těžké kovy, radionuklidy, explosiva, barviva, pesticidy nebo i léčiva). Látky mohou být odstraněny sklizením biomasy nebo rostlinou degradovány na méně nebezpečné nebo zcela neškodné formy znečištění, nebo přeměněny na méně vstřebatelné formy.

• vědci chtějí použit geneticky modifikované (GMO) rostliny právě pro proces fytoremediace
• technologie využívající zelené rostliny nebo rostliny ve spojení s mikroorganismy k rozkladu, fixaci nebo akumulaci různých látek znečišťujících půdu, vodu a vzduch

U nás se fytoremediaci věnuje například Mendelova univerzita v Brně, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze. 

• víte co je Fytomining?

Rostliny a bylinky podporující proces fytoremediace:

• kukuřice, len či konopí
• červený jetel
• křídlatka
• kořenová čistička vody
• vrba (je tzv. hyperakumulátor), je schopná efektivně absorbovat těžké kovy jako cadmium, nikl nebo olovo
• Brassica juncea nebo indiánská tráva (Sorghastrum nutans)
• kaštan – jírovec
• huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), rákos (Phragmites australis) - na odstraňování antiflogistik z půdy

Jeřabina ptačí se vyskytuje v jehličnatých lesech, snižuje tam kyselost půdy, jde o pionýrskou dřevinu, neumí však konkurovat ostatním stromům, které ho vytlačují

Typy fytoremediace:

• derivační
• konjugační
• exkreční (kompartmentační)

Fytodegradace je metoda, která využívá rostliny a s nimi asociovanou mikroflóru k degradaci kontaminantů na netoxické látky. Fytodegradaci lze využít při dekontaminaci půdy, sedimentů, kalů, podzemní vody i povrchové vody znečištěné organickými látkami, jako jsou výbušniny, chlorovaná rozpouštědla, herbicidy či insekticidy.

Rhizodegradace (rostlinami podporovaná bioremediace) je metoda, kdy jsou organické látky v půdě často rozloženy na jednodušší látky nebo kompletně mineralizovány na CO2 a H2O pomocí bakterií, které se v půdě běžně vyskytují a jejichž množství a různorodost mohou být ovlivněny přítomností kořenů rostlin a jejich působením. Rhizodegradace využívá stimulaci mikrobiální degradace uvolňováním exudátů nebo enzymů v kořenové zóně.

Fytostabilizace využívá vegetaci ke snížení mobility kontaminantů (hlavně se jedná o kovy) – zabraňuje jejich migraci do podzemní vody (prosakování), jejich transportu větrem a jejich vstupu do potravního řetězce. Transport kontaminantu v půdě, sedimentu nebo v kalu může být snížen např. absorpcí a akumulací kontaminantu kořeny, adsorpcí kontaminantu na kořenech, oxidací či redukcí, převedením na nerozpustnou formu (např. srážením) nebo zabudováním do ligninu (týká se organických látek) či do humusové složky půdy při procesu humifikace.

Fytovolatilizace je poněkud kontroverzní metoda, při které je kontaminant přijat rostlinou a poté je uvolněn do ovzduší těkavý produkt degradace kontaminantu nebo těkavá forma původně netěkavého kontaminantu. Aby byla fytovolatilizace účinná, musí být produkt degradace nebo těkavá forma kontaminantu méně toxické než původní látka.