Vrba jíva

Vrba jíva (Salix caprea, kozí vrba) je rychlerostoucí dřevina, dorůstá do výšky až 12m (průměr až 50cm) a dosahuje stáří až 50 roků, v léčitelství se používají listy a vnitřní kůra – syrová nebo vařená. Mezi další druhy vrb patří vrba smuteční, klasická či vrba pokroucená. Vrby jsou dvoudomé rostliny. Častěji se pěstují rostliny samčí, protože samčí jehnědy – „kočičky“ jsou nápadnější, poskytují větší pastvu včelám. 

• vrba je mystický strom s ženskou energií
• vrba Smidtova, kříženec vrby jívy a vrby košíkářské, pěstována i jako dřevo na topení
• vrba košíkářská je mohutný keř se vzpřímenými výhony až osm metrů dlouhými. Pokud máte mokrou louku, přes níž vede potůček, můžete jeho břeh osázet právě touhle rychle rostoucí vrbou, vytvoří houští přívětivé pro první jarní nasycení hmyzu na jehnědách a pro hnízdění ptáků.

Japonská vrba (keř), její listy se pyšní barevnou paletou od zelené přes krémovou až po růžový nádech

Vrba jíva a její účinky:

• zde uvedené informace s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)
• kůra je zdrojem salicinu (čerstvá kůra)
• při léčbě horeček
• v košíkařství (vrbové pruty)
• zmírňuje artritické bolestíi a zmírnění bolestí a zánětů (vrbová kůra)
• vrbová kůra (salix alba) čaj, podporuje vylučování kyseliny močové, je zdrojem kyseliny salicylové
• na nejrůznější bolesti, při revmatismu, horečce a respiračním nemoce se používal čaj z vrbové kůry
• vrba Smidtova se používá jako energetická rychlerostoucí dřevina - štěpka (topení či mulčování biomasou)
• růstový stimulátor pro rostliny

Použití: v košíkářství, řezbářství (např. dřeváky, naběračky, lžičky), na výroku živých plotů a na přípravu odvaru

• z vrbového proutí se dá vyřezat vrbová píšťalka
• z kůry zejména vrby bílé se vyráběla  kyselina salicylová, základ dnešního acylpyrinu.

Kontraindikace: léky na ředění krve a aspirin

Skladování:

Astrologie:

Symbolika:

Tvrdost střeva: lehké, měkké, pružné, ale málo výhřevné a trvanlivé dřevo, používá se v řezbářství

Barva dřeva:

Barva ohně:

Kůra: ve stáří je popraskaná, má tmavošedou, nahnědlou borku

Čeleď: vrbovité (Salicaceae)

Vůně:

Barva květů: stříbřitě lesklá jehnědovitá květenství, březen až duben

Sběr: nejlépe jarní vrbová kůra z poražených stromů, proutky (na výrobu košíkářského zboží)

Podobné druhy: Salix cinerea (vrba popelavá), Salix silesiaca (vrba slezská), Salix appendiculata (vrba velkolistá) a Salix coaetanea

Sušení: oddělenou kůru sušíme tak dlouho, až se drolí mezi prsty

Záměna: jiné druhy vrb

Stanoviště, výskyt: slunné, vlhké místo, v podmáčené půdě, poblíž rybníků a vodních toků. 

Plod: tobolky v klasu

Lidové názvy: kočičková vrba

Lidové pověsti:

• zelený vodník sedící na vrbě u rybníka je podle Jana Kozáka představitelem chtonické (materiální) síly, který si libuje ve sbírání dušiček a tím je mocnější
• vodník Česílko
• praotec Čech také možná zasadil jako první strom vrbu nebo lísku (zapích hůl do země a ta se zazelenala)
• staré ukrajinské požehnání k „Vrbové neděli“ (květnová neděle): Buď velký jako vrba, zdravý jako voda a bohatý jako zem.

Magie stromu:

Signatura: proutky se používaly na hledání vodních pramenů.

• Nedostatek světla vrba kompenzuje tím, že se za ním intenzivně otáčí a mnohé exempláře rostou zcela nakřivo nebo se za světlem kroutí. 
• Vrby rostoucí u vody žijí v symbióze kořenů s půdními houbami. Kořeny vrb mají pro vodu neuvěřitelný „čich“. Dovedou se pod zemí natahovat hodně daleko, a pokud vám třeba netěsní závlahové či odpadní potrubí, mohou je poškodit, když se vtěsnají do původně drobných prasklinek.

Množení: žízkování v dubnu, nebo květnu necháme v písčitém substrátu zakořenit mladé proutky, zatímco řízky ze starého dřeva dáváme k zakořenění už v zimě.

Permakultura: vrba (je tzv. hyperakumulátor), je schopná efektivně absorbovat těžké kovy jako cadmium, nikl nebo olovo z půdy

• Meliorační a pionýrská dřevina, podobně jako bříza, jakmile ji hlavní dřeviny začnou přerůstat, sama odumírá a ustupuje
• Vhodná pro včelaře  - vrbové jehnědy (kočičky, což jsou květy vrby jívy).
• Narašené vrbové větve jsou pro zvířata přitažlivou potravou.
• Vrby vápnitou zem nesnášejí. 

Historie:

Jak připravit čaj z vrbové kůry?

hrst dobře usušené kůry zalijeme 500ml vody a přivedeme k varu a vaříme na mírném plameni cca 5 min., následně necháme louhovat cca 10 min., nakonec scedíme. Čaj se popíjí 3 x denně, neužívá se dlouhodobě, není vhodný pro těhotné, kojící ženy a děti

Vrby hlavaté (ale platí i pro topoly, lípy, habry, morušovníky atd.) - opakovaný řez tzv. na hlavu (tzv.vrby "babky"), kdy se tvoří hlavaté kmeny 

V Česku roste druhů vrb (košíkářská, obecná, lýkovcová, křehká, pokroucená, nachová, pětimužná, smithova, šedá, černající, bílá atd.), ale ne všechny jsou vhodné pro opakovaný řez tzv. na hlavu (pro využití dřeva jako paliva, materiálu na kompostování a na výrobu dřevní štěpky). Vrba bílá, košíkářská a křehká jsou dostatečně produktivní na to, aby dobře snášeli pravidelný řez na hlavu (forma kopicování). 

• Rychle rostoucí vrby (pionýrská a meliorační dřevina) a topoly jsou známé jako vlhkomilné rostliny a pro svůj růst potřebují dostatek vody a světla, poskytují v krajině ukryt pro spoustu živočichů (vytváří různé dutiny) a také chrání, svým stínem, vodní plochu a okolní půdy před slunečním zářením. Na dobrém místě mohou vrby dosáhnout za 15 let až 20ti metrové výšky. Vrby jsou nedílnou součástí říčních ekosystémů.
• Vrbovny jsou záplavová místa v nížinách, které se využívala k pěstování vrb (v intenzivně obdělávaných oblastech nížin s málo lesy)..Pravidelným ořezáváním vznikají hlavaté vrby. Vrbovny dříve sloužily jako vydatné zásobárny palivového dřeva a lidé jejich prořezáváním nevědomky některým živočichům brali a jiným naopak vytvářeli životní prostor (hmyz, ptáci atd.). 
• Například: proutky vrby bílé a košíkářské se používají pro výrobu košíkářských, pletených výrobků a dřevo vrby obecně v řezbářství. 

Vrby dobře snášejí i střídání zaplavení vodou a sucho dlouhodobě. Vrby můžete pěstovat na pozemcích podél vodních toků, tůní, vodních příkopů, lužních lesů, mokřadů, nebo na okrajích vlhkých luk, vždy je ale důležité, při nové výsadbě, přihlížet k diverzitě druhů stromů a keřů na daném místě a zajistit jejich pestrost v krajině s ohledem na místní podmínky (to je nevytvářet monokultury v podobě výsadby pouze vrb a ve stejnou dobu). Lze tak s využitím kopicování a řezu na hlavu i na podmáčeného pozemku najít užitek v podobě rychle-rostoucího palivového dřeva, štěpky na mulčování, či materiál pro provzdušnění půdy a přísadu do kompostu).

Pěstování, tak zvaných hlavatých vrb, je vhodné i na větších podmáčených plochách (Vrbovny) v kombinaci s jinými dřevinami. Od pradávna byly hlavaté vrby běžnou součástí hospodaření v zemědělské krajině, zejména v nivách řek, okolo rybníků, tůní, mokřadů a sezónních potůčků, kde nebylo možné díky zvýšené vlhkosti a nestabilitě půdy, využívat tuto plochu k zemědělským účelům. Už i naši předci si uvědomovali, že je důležité chránit vodní plochu stínem okolní vegetace v krajině (před přímým sluncem), aby nedocházelo k rychlému ohřívání krjiny, odpařování vody a vysychání půdy - to narušuje přirozený malý koloběh vody (Viktor Schauberger).

• Vrby přináší výhody nejen člověku, ale i přírodě. Pravidelně prořezání vrby "na hlavu" (není vhodné seřezávat všechny vrby najednou, ale s časovým odstupem, aby se zabránilo plošnému mýcení korun vrb) se dožívají vyššího věku (mohou se dožít až 200 let). To nejcennější skrývá vrba i uvnitř v podobě dutiny ve starších kmenech, které jsou domovem i pro ohrožené druhy živočichů (sovy, netopýř,páchníki atd.).
• Hlavaté vrby se stříhají každoročně koncem zimy (nebo na jaře v dubnu a květnu), aby si zachovaly svůj kulovitý tvar, vrba košíkářská a americká pro získání čerstvých prutů pro pletení. Po prořezání „na hlavu“ z vrby vyraší nové větve, kmen v horní části zesílí a postupně vytvoří hlavu. Lidé dříve ořezávali vrby, protože v okolní zemědělské krajině nebyl dostatek palivového dřeva. Chybou je ořezávat vrby uniformně v jedné výšce a ve stejnou dobu. Hlavaté vrby jsou tak příkladem toho, že i silný hospodářský zásah do koruny stromu může být prospěšný pro přírodu i člověka, pokud se udělá správně.
• Velkou předností vrb je snadné množení řízkováním v lednu až březnu. Můžete si sami nařezat asi 20 - 30 centimetrů dlouhé řízky z jednoletých výhonů, ale mohou být i výrazně delší. Důležitý je zajistit řízkům dostatek vlhkosti pro jejich růst, zejména v době dlouhodobějšího sucha. Vrbové proutky (řízky) obsahují růstové hormony ze skupiny auxinů a díky tomu proutky dobře koření.
• Množení můžete provádět tak, zapíchnete uříznutou větvičku přímo do místa (na dostatečně prosluněném místě), kde chce, aby vyrostla vrba. Průběh kořenění probíhá měsíc a je potřeba zajistit zálivku i v době sucha. Vrba nám sama ukazuje, kdy potřebuje doplnit vodu, zjistíte to podle vitality listů.
• Nejvhodnější termín pro výsadbu řízku je duben a květen (před růstem listů) a nebo po opadu listů (na podzim). Řízky vysazujeme podle potřeba a druhy vrby a jejího užití (2 - 6 metrů od sebe), stačí pouze udělat do půdy otvor zapíchnutím tyčky o trochu většího průměru do hloubky cca 20 cm (podle délky řízku), a zapíchnout řízek do půdy tak, aby se nepoškodily pupeny a současně vyčnívaly 1-2 pupeny nad terén a následně řízek obsypte půdou, ušlapte a zalijte, pokud půda není dostatečně vlhká. Důležité je řízek oplotit proti okusu zvěří, pokud jste v extravilánu, na zahrádce to není nutné.
• Kmen vrby necháme vyrůst do výšky 1,5 -2 metrů (v závislosti na místních podmíkách a způsobu použití, srnec dosáhne do výšky ca 1,3 m, kůň až do 3 metrů) tak, že zastřihujete mladé boční výmladky, které vyrůstají ve spodní části kmenu. Řez na hlavu provádíme až kmen dosáhne průměru 6 - 10 cm. Následný termín seřezávání na hlavu (sklizeň dřeva - koopicování a hlavu) volíme podle rychlosti růstu a použití v 1 -10 letých intervalech (u mladších vrb častěji, než u starších).
• O využití a výsadbě dřevin, včetně vrb, na zamokřených pozemcích píše i Jaroslav Svoboda (permakultura).
• Mezi dřeviny a keře se kterými lze výsadbu vrb kombinovat jsou např. olše, lísky- na zpevnění prudkých svahů a hrází rybníků, střemchya, topoly atd.).
• Památná vrba bílá nazvaná Kiliánova roste v Bosonohách, obvod jejího kmene přesahuje 8 metrů.
• Studie praktického managementu hlavatých vrb. http://zivebrehy.cz/wp-content/uploads/2020/08/Studie-praktickeho-managementu-vrb.pdf

27.1.2023 Při množení rostlin řízkováním je důležité, aby řízky brzy zakořenil. Vytváření kořenů můžete podpořit buď kupovaným stimulátorem růstu, nebo si můžete z vrbových prutů vytvoří vlastní domácí stimulátor.

• Vrbové proutky obsahují růstové hormony ze skupiny auxinů a díky tomu proutky dobře koření.
• Vrby, které nevytvářejí "kočičky", řežte teď v lednu až březnu.
• Uřezané pruty nastříhejte na centimetrové kousky a ponořte je do teplé vody. Neměla by být ale horká, nebo dokonce vroucí, protože auxiny se při vysokých teplotách rozkládají. Objem vody volte podle množství vrbových špalíčků - stačí jí jen tolik, aby byly všechny kousky pod hladinou. Roztok nechte stát dva dny, aby se vrbové špalíky pořádně vyluhovaly. Poté výluh přeceďte.
• Někteří zahrádkáři také doporučují vložit kousky vrbových prutů do hrnce s vodou a na mírném ohni je zhruba dvě hodiny zahřívat. Pozor ale, nesmí se vařit! Po odstavení ze sporáku nechte zakrytý hrnec pomalu vychládat. Po 12 hodinách by měl být výluh z vrby tmavě hnědý a stačí ho přecedit.
• Růstový stimulátor získáte také pouhým vložením vrbových prutů do nádoby nebo vázy s vodou. Počkejte, dokud nezakoření, a do stejné vody pak dejte řízky rostlin.

Jak můžete vrbový stimulátor růstu používat?

Do vrbového výluhu vložte řízky rostlin k zakořenění a ponechte je tam do vytvoření kořenů. Možností je také řízky po 24 hodinách, během nichž nasály dostatek růstových látek, vyndat a zasadit do vhodného substrátu.

Vrbový výluh můžete rovněž naředit vodou v poměru 1:10 a použít k zalévání již vysazených rostlin, které pak budou celkově vitálnější. Ve výluhu je možné mořit i semena, a to 24 hodin před výsevem.

https://www.nkz.cz/praxe/okrasna-zahrada/pripravte-si-z-vrbovych-prutu-domaci-stimulator-rustu-rizky-rostlin-v-nem?