Salinita vody

Salinita (slanost) mořské vody označuje koncentraci minerálních látek (solí) rozpuštěných v mořské vodě. Nejčastěji bývá měřena v promile (‰) nebo v gramech na litr roztoku. Je-li salinita mořské vody 35 - 50 ‰, znamená to, že v každém litru je rozpuštěno 35 gramů soli. Největší podíl má mezi látkami rozpuštěnými v mořské vodě chlorid sodný. Slanost vody má také vliv na snížený bod tuhnutí, který u běžné mořské vody může činit okolo -1,8 °C

Je zřejmé, že slanost mořské vody vzniká spolupůsobením mnoha příčin a záleží na tom, kde která z nich právě převládá. Složení mořské vody se v průběhu geologických epoch mění, liší se i podle jednotlivých moří, či míst v nich a ani voda prvotního oceánu určitě nebyla „sladká“.

Mladší Dryas (cca polovina precesního cyklu, cca pře 12 800 roky), konec poslední doby ledové, teplování se však z nějakého důvodu zastavilo a teplota rapidně spadla (během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová, teplota poklesla až o 10°C, zalednění dosáhlo hranic Česka), chlad trval déle než 1000 let a zahubil mnoho druhů, většina velké fauny Severní Ameriky, včetně mastodontů či šavlozubých tygrů, vymřela před zhruba 13 000 lety. Toto masivní umírání přišlo s geologickou událostí. Příčinou bylo přerušení termohalinní („teploslané“) cirkulace v oceánech poblíž Arktidy a přestala fungovat doprava teplé vody Golfským proudem. Na vině byl zřejmě příval obrovské masy studené sladké vody, šlo snad až o deset tisíc krychlových kilometrů nebo dopad vesmírného tělesa. 

• Změnila se slanost moře a termohalinní proudění zkolabovalo.

Salinita vody

• Změna salinity vody má i významný vliv na fytoplankton a v něm obsažené mikroorganismy (produkce kyslíku).
• Změnou salinity vody se do ovzduší uvolňuje skleníkový plyn metan (metan je kromě jiného také potravou bakterií a mikrorganismů), fytoplanton ve svrchní vrstvě oceánů zvýší produkci dimethylsulfátu, který vytvoří výrazný nárůst oblastnosti a to ochladí povrch (tento proces zajišťuje dynamickou rovnováhu v horní vrstvě oceánu a okolního vzduchu (tzv. bezpečnostní protokoly).
• Růst fytoplanktonu zásadním způsobem ovlivňují velryby (jejich exkrementy podporují růst fytoplanktonu ve svrchní vrstvě oceánů) a cyklycké změny teploty (které přispívají také k udržení dynamické rovnováhy na Zemi).
• Salinita vody je v různých hloubkách oceánů rozdílná, jde o různě silné vrstvy, které podporují stabilitu oceánského ekosystému.
• Změna salinity má zásadní vliv na mořské proudy a termodynamické čerpadlo.

Salinita je ovlivněna následujícími faktory:

• výpar
• srážky
• přítok vody z řek
• přítok vody z tajících ledovců (snižují salinitu)
• cirkulace mořské vody

Změnou salinity vody (rozpouštěním ledovců např. Arktidy a Grónska vzniká sladkovodní voda, která ředí slanou vodu), klesá produkce kyslíku (omezuje se produkce bioplanktonu) světovými oceány (plíce planety), snižuje se síla hydrodynamického čerpadla (Golfský proud, Kurošio), narůstá teplota, roste hladina oceánů, mění se tryskové proudění v atmosféře, dochází k posunu klimatických pásem (aktuálně o 1000 km) směrem na sever, současně pulzuje Slunce a také termojaderný reaktor v jádru Země (jako Jin a Jang)

• zvětšuje se zalesnění v severních částech severní polokoule (roste albedo) a tím se zvyšuje ještě více teplota vzduchu

Změny proudění v oceánech (Golfský proud a mořský proud Kurošio v Tichém oceánu) jsou provázané se změnou salinity vody, růstem planktonu, stoupáním hladiny oceánů, táním ledovců, poklesem diverzity živočichů atd., ale také jsou provázané s kolísavým nebo kývavým pohybem osy Země s periodou 18,6 roku (rotace Země souvisí se zvýšenou činností sopek) a lunárním cyklem slapů Měsíce (cca 18,6 roků), který souvisí s jevem El Nino a La Nina

více o souvislostech v knize:  Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika