Kapitalismus 21. století

Kapitalismus 21. století (rentiérský kapitalismus) je spolení společenského systému a člověka, který je hybatelem všech procesů v tomto systému. Ray Dalio (patří mezi TOP 100 na světě) a další ze spolku "superbohatých" říkají, že kapitalismus selhává, jsme na křižovatce, musíme se rozhodnout jakou cestou budeme pokračovat dále (říjen 2019).Doc. Ing. Ilona Švihlíková Ph. D. nazývá současné ekonomiky "rentiérským kapitalismem", Česko (díky devalvaci kurzu používalo strategii rozvojové země po roce 1989) je kolonií v německé orbitě.

Historické základy kapitalismu v Evropě

• Dobytím Mexika před 500 roky začala globalizace a odstartoval kapitalismus (Evropu zaplavilo zlato a stříbro z Mexika). Konquista byla také zásadním příspěvkem k první globalizaci, vzniku jednotného trhu, vzestupu námořního obchodu a k nečekanému hospodářskému a mocenskému vzestupu západní Evropy. Na začátku 16. století totiž neměli Evropané za přepychové orientální zboží, koření, hedvábí nebo porcelán co jiného nabídnout. O jejich výrobky nebyl na východních trzích zájem.
• Bez ohledu na sociální rozdíly, drahé kovy z Nového světa umožnily Evropě jako celku žít nad poměry a investovat, což se ukázalo být rozhodují v konkurenci s ostatním světem (v letech 1550 až 1800 Mexiko a Jižní Amerika zajistily kolem 80 procent světové těžby stříbra a asi 70 procent světové těžby zlata)..
• Před půl tisíciletím se setkaly dva naprosto rozdílné světy (Španělé si mysleli, že do Mexika přicházejí šířit civilizaci a humanitu), globalizace dodnes někomu bere a jiným dává. Za prvních sto let španělské nadvlády (díky železu a střelnému prachu) tak Mexiko přišlo až o 90 procent obyvatelstva (epidemie neštovic), jehož počet klesl z cca 25 milionů na 2 miliony.

Za TEZÍ: maximalizace krátkodobého zisku za jakoukoliv cenu bez ohledu na ztráty ve společnosti a v přírodě (tzv. ekonomika smrti, kapitalismus 21. století) stojí nobelista z roku 1976 Milton Friedman (1912 - 2006) - na těchto základech se vybudoval ekonomický systém, který nyní selhává, systém, který drancuje zdroje naší planety na kterých jsme závislí. Maximalizace zisku byznysu je jenom to, jak realitu vnímáme, to není objektivní fakt. Jediné co je potřeba udělat, je změnit vnímání a říci NE! CÍLEM BYZNYSU JE TVOŘENÍ DLOUHODOBÝCH VÝHOD PRO všechny. Tím se tvoří ekonomika života. To je ekonomický systém založený na odstraňování znečištění, regeneraci zničené krajiny, využití nových technologií, recyklace, využít slunce, větru a další možnosti. (3.9.2020 Perkins John).

Imperialismus (Technokracie, Metaverse) je poslední vývojové stádium kapitalismu. Imperialismus (neomezená globální vláda korporací) používá své nástroje Technokracii (kontrolovaná společnost) a digitalizaci (probíhá dynamický rozvoj, díky digitálnímu myšlení) pro dosažení svého cíle, kterým je zajištění přechodu populace po kolapsu, předlužených národních států, do globálních DVS. Celý proces v dílčích krocích popisuje Velký Reset, The Great Reset.

Znaky a projevy kapitalismu 21. století

Vzniká „ekonomika digitálních platforem“, nejhodnotnější komoditou světa se stávají právě osobní data, která se stávají kapry (s využitím dopaminové závislosti) ve „zlatém rybníku“. Čeká nás nějaký nový vývojový střet civilizací po 500 letech (dobytí Mexika, získání zlata a stříbra, tyto komodity se stali hybatelem světové globalizace) působení kapitalismu? Budou to osobní data, která se stanou novou rozbuškou v příštím desetiletí?

• Má základní zákon „HONBA ZA ZISKEM“, který se stal celosvětovou drogou a likviduje současnou civilizaci a Přírodu.
• Národní elity nejsou odpovědné vlastním občanům, ale zájmům koloniálních elit (protože přece hájí rájmy EU atd.).
• Kapitalismus 21. století je zaslepen finančním ziskem a ostatní je nezajímá, pokles biodiverzity je důsledkem i lidské činnosti způsobené právě slepotou kapitalismu (důsledkem slepoty je náraz do překážky).
• Z POHLEDU KAPITALISMU 21. STOLETÍ NENÍ klíčová VODA, ALE LEVNÝ a dostupný ZDROJ ENERGIE, KTERÉ UMOŽNÍ MIMO JINÉ I LEVNÉ EFEKTIVNÍ ODSOLOVÁNÍ MOŘSKÉ VODY.
• Pro současnou společnost jsou charakteristické tyto znaky: individualismus, spotřeba, žívot na účet jiného, informace, růst (zisku, nerovnováhy, dluhů, spotřeby, počtu chudých, moci atd.), bezohlednost k člověku a přírodě, rozklad morálky a rodinného modelu, neschopnost dlouhodobé koncepce a neodpovědnosti za své činy.
• Dluhy mají celoplanetární charakter a zejména u vyspělých západních zemí jsou nesplatitelné (zejména díky demografické křivce, modelu kapitalismu 21. století a nutnosti poklesu průmyslové produkce, např. USA nesplácí své dluhy již od roku 1960).
• Neochota vyspělé „bohaté“ západní civilizace platit vlastní finanční dluhy a dluhy vůči planetě Zemi, žene současnou civilizaci 21. století do kolapsu!
• Kapitalismus 21. století je zaslepen finančním ziskem a ostatní ho nezajímá, pokles biodiverzity je důsledkem i lidské činnosti způsobené právě slepotou kapitalismu (důsledkem slepoty je náraz do překážky).
• Exportuje dluhy, ekologické problémy, odpadky a importuje levné výrobky, přidanou hodnotu (koloniální kapitalismus, rentiérský kapitalismus - parazituje na veřejných zdrojích).
• Používá destruktivní technologie, které negativně působí na lidské zdraví a přírodu.
• Nový obchodní model kapitalismu 21. století: mailová schránka zadarmo. cloud zadarmo, sociální síť zadarmo, wi-fi zadarmo.ne, není to zadarmo, je to naopak, my platíme informacemi o nás, které tyto společnosti po nás sbírají zdarma (my platíme a společnosti to mají zdarma).
• Hrneme problémy před sebou a čekáme až se to tzv. „ZADRHNE“!
• Snižování diverzity všeho má celoplanetární charakter a je důsledkem západního pojetí kapitalismu 21. století. KAPITALISMUS 21. století je pouze projevem ztráty diverzity (různosti) ve společnosti a ve vývojovém koloběhu lidské civilizace (vznik, růst a zánik), který čeká očistnou metamorfózu (jediným kriteriem je honba za ziskem, která ničí přirozenou diverzitu civilizace a tím dochází k samodestruktivnímu procesu)
• Současné největší společnosti na planetě denně skupují (pohlcují) desítky až stovky společností (chtějí byt největší, nejmocnější) a stávají se nástrojem na ovládání všeho a všech (kontrolovaná společnost, která všechny vaše starosti a problémy vyřeší).
  
• Používá tradiční lineární ekonomiku založenou na principu "vyrobit, použít a vyhodit" (nefunguje oběhového hospodářství neboli cirkulární ekonomika s udržitelným rozvojem).
• Globalizace vstupuje do poslední fáze: Digitální imperialismus = poslední fáze kapitalismu 21. století. DVS nepotřebují vlastnit jednotlivé země, mohou obchodem, službami a digitálním prostředím ovládnout populaci žijící v těchto zemích, jejich svět nemá hranice, je omezen pouze připojením na internet (to řeší satelitní internet).

Jaké globální nástroje používá kapitalismus 21. století?

Současný svět je díky globalizaci natolik vzájemně provázaný, že jakékoliv obchodní sankce dolehnou postupně na obě strany. Způsoby jakých „vyspělý západní svět“ používá v komunikaci s ostatními zeměmi jen dokazuje, že nedokáže a nechce najít dohodu na řešení současných problému. Za nejefektivnější nástroj považuje „silové řešení“.

• Obchodní sankce (Venezuela, Irán, Rusko, Severní Korea atd.)
• Obchodní války (např. USA a Čína), důsledky této a dalších obchodních válek budou pro celou civilizaci, kalamita v lesích severní polokoule je pro nás zrcadlem pro stavu lidské civilizace, která je oslabená podobně jako stromy
• Ozbrojené zásahy v autoritářských režimech (Libye, Sýrie, Irák atd.) s cílem prosadit „západní demokratický ekosystém“
• Obchodní špionáž, patenty a využívání mozkového potenciálu rozvojových zemí
• Vlivové neziskové organizace, rentiérský kapitalismus vysávající a parazitující na státním rozpočtu
• Daňové ráje, dotace a podpora národních států poskytovaná globálním firmám na podporu zaměstnanosti (daňové prázdniny a další pobídky)
• Vývozní spotřební a dovozní výrobní a surovinový ekonomický kolonialismus, život na dluh včetně přírody
• Západní medicína neřeší příčinu nemocí (závislost na udržovacích lécích, neřeší se příčina nemocí)
• Vysávání zejména rozvojových států (intelektuální, ekonomické, surovinové, potravinové, pracovních zdrojů atd.)
• Efektivní globální využití daňové arbitráže a pracovníků na dohodu (agenturní zaměstnanci)
• Konzum, život na dluh a závislostní vztahy (moderní technologie, drogy, mobilní telefony, spotřeba, financování, peněžní systém, burza)
• Propaganda, manipulace, rozklad tradičních lokálních hodnot, zvyků, kutury a omezování jiného názoru atd.
• Vyčerpání vnitřních zdrojů člověka a také přírodních zdrojů bez ohledu na důsledky
• Globalizace, která mimo jiné rozšířila konzumní způsob života po celém světa a využívala levnou pracovní sílu na maximalizaci zisku globálních firem, se nyní transformuje do tzv. lokalizace s využitím moderních technologií a robotů (náhrada lidské práce) začíná proces deglobalizace - programy, technologie, roboty a patenty však budou vlastnit globální firmy - tím se ještě zvýší koncentrace majetku (digitální technologie a roboti nejsou zdaněni, jako lidská práce)
• deglobalizace spojená s přechodem na lokalizaci na globální ůrovní (atomizaci) je další nástroj na koncetraci moci a relizace kontrolované společnosti -  programy, technologie, roboty a patenty budou globální a budou nástrojem řízení globální populace

Projevy krize kapitalismu 21. století (únor 2020)

• Kolaps západních civilizací díky šíření koronaviru - důsledkem je nastupující recese a dlouhodobá širokospektrální krize
• Eskalace (stupňování) a prodlužování obchodní války mezi Čínou a USA (polarizace) se stává dalším spouštěčem v řadě, který čeká na aktivaci v nastávajícím období (připravená sněhová koule) s důsledky pro světovou ekonomiku a planetu.
• Dluhy, záporné úrokové sazby (plošná aplikace na firmy a fyzické osoby), rostoucí spotřeba a žití na dluh
• Příchod krize spotřeby, spotřeba a zisk jsou hnacím motorem kapitalismu 21. století - příchod koronaviru zastavil tok spotřeby napříč západní civilizací (3.2020)
• Vystoupení Velké Británie z EU (proces dokončen 2020)
• Snižující se výnosová křivka státních dluhopisů, rostoucí objem dluhů na úrovní států, měst, firem a obyvatel, který je již nesplatitelný
• Byrokracie, další nekontrolovatelný růst počtu zákonů a nařízení (systém je nepřehledný, složitý, neustále se mění, bež člověk již není schopen vnímat změny zákonů)
• Dynamický rozvoj a vznik technologických společností, které nerealizují zisk a na druhé straně skupina bohatých dominatních globálních firem ("ekonomika digitálních platforem")
• Chudoba a střet mezi bohatými a chudými (zánik střední třídy a růst polirizace mezi elitou a chudými masami)
• Koncentrace majetku do rukou úzké skupiny osob, většinová populace žije na dluh
• Vysávání ovládaných států (intelektuálně, surovinově, finančně, pracovní síly atd.)
• Efektivní globální využití daňové arbitráže (daňové ráje, daňové prázdniny, dotace atd.) a pracovníků na dohodu
• Celoplanetární pokračující negativní působení vůči Přírodě
• Politicky prosazovaná elektromobilita, obnovitelné zdroje energie, rychlé odmítání fosilní ekonomiky a její důsledky např. uhlíková daň a další
• naplnění 7 zákonů zániku civilizací, které definuje prof. Bárta
• Rentiérský kapatalismus
• Globalizace se transformuje do lokalizace (využití robotů, umělé intelegence a moderních technologií)

Koncentrace majetku 2019:

Hodnota majetku ovládaného Američany dosahuje 106 bilionů USD (30%) a tvoří pouze 4,5% světové populace, asijské země dohromady ovládají majetek v hodnotě 141 bilionů dolarů (39 %). Samotná Čína vlastní cca 64 bilionů USD (18%) světového majetku. Africké země kontrolují asi 1,14 % bohatství a země Latinské Ameriky kolem 2,75 % globálního bohatství, které je definovaného jako hodnota všech finančních aktiv po odečtení dluhů. Češi ovládají jen 0,15 % světového bohatství a tvoří cca 1 promile světové populace. více

V roce 2018 vlastnilo 8,5 milionu HNWI (majetek větší jak 30 milionů USD) majetek ve výší 68,1 bilionů USD (cca 33 % z celku), celkový soukromý majetek se v roce 2018 zvýšil o 1,6 % na 205,9 bilionu dolarů, v roce 2008 vlastnilo 18 milionu HNWI majetek ve výší 32,77 bilionů USD. více

Američané kontrolují téměř 30 % světového bohatství, to je 106 bilionů dolarů (globálního bohatství je definovaného jako hodnota všech finančních aktiv po odečtení dluhů), přestože tvoří cca 4,5% světové populace, Číňané pouze cca 18 % (64 bilionů USD), 500 nejbohatších lidí světa disponuje majetkem v hodnotě 5,9 bilionu dolarů. Stav k 31.12.2019

Nová vlna kolonizace v 21. století

Počátky kolonizace byli odstartovány koncem 15. století, objevením Nového světa Španěly. Technologický rozvoj, růst populace a klimatické změny způsobují novou vlnu kolonizace. Nyní se jedná o tyto oblasti

• Arktida, zdroje ropy, zemního plynu a rud a kontrolu nových námořních tras
• Měsíc (předpokládá se v průběhu dvacátých let 21. století, USA, Rusko, Čína, Indie)
• Mars (aktivity Elona Muska a dalších)
• Asteroidy, těžba surovin
• Grónsko (USA se pokoušeli od Dánska získat již v 19. století a znovu ze strategických důvodů v roce 1946, když se rozbíhala studená válka, mají vedle tradičního Ruska i nečekaného rivala − Čínu, nyní se objevila nabídka znovu)
• kolonizace života běžných lidí (kontrolovaná společnsot)

Čína chce realizovat Polární hedvábnou stezku (Arktida může být od roku 2045 v létě bez ledu), zkrátí námořní spojení ze Šanghaje do nizozemského Rotterdamu by trvalo o dvacet dní méně.

V jaký vývojové fázi kapitalismu 21. století se nacházíme?

Kapitalismus  (výrobní způsob, jehož základem je námezní síla) je definován třemi faktory: soukromým vlastnictvím majetku, volná soutěž v rámci volného trhu, zisk jako motivace k dalšímu rozvoji. V průběhu druhé dekády 21. století dochází také ke změně z bipolárního pojetí světa (východ, západ) na multipolární svět

• průmyslová revoluce (rozvoj vlakové dopravy a kolonizace světa Evropou) - kapitalismus 19. století
• kapitalismus 20. století (fosilní ekonomika), dominují společnosti těžící ropu, uhlí, zemní plyn (ale také banky a doprava), s rozvojem komunikace a globalizace nastupují firmy dominující v oblasti telekomunikací, dopravy, strojírenství)
• konec 20. a začátek 21. století je spojen s rozvojem internetových společností (DOT COM), počítače, mobilní telefony, internet atd. (kapitalismus 21. století)
• po krizi v roce 2008 nástup globálních digitálních firem (nástup Technokracie)

Vzniká „ekonomika digitálních platforem“, nejhodnotnější komoditou světa se stávají právě osobní data, která se stávají kapry (s využitím dopaminové závislosti) ve „zlatém rybníku“.Čeká nás nějaký nový vývojový střet civilizací po 500 letech (dobytí Mexika, získání zlata sastříbra, tyto komodity se stali hybatelem světové globalizace) působení kapitalismu? Budou to osobní data, která se stanou novou rozbuškou v příštím desetiletí?

• vrchol globalizace provázená tržní ekonomikou a materiální spotřebou
• Plutokracie nebo-li doba postfaktická, která je provázena nástepem ekonomiky globálních platforem se "zlatým rybníkem", tento proces je urychlen rozvojem moderních technologií, UI, robotizací a 5 G sítěmi
• Technokracie (nástup kontrolované společnosti) spojená se vznikem DVS (digitálních virtuálních států) v digitálním ekosystému

V průběhu období 2020 až 2024 budeme procházet obdobím změny od Plutokracie (kapitalismus 21. století)  k Technokracii

 

20.7.2023 Temná budoucnost kapitalismu. Čeká nás po letech růstu strmý pád?

Ukazuje se, že jeden z vůbec nejuznávanějších ekonomů Joseph Alois Schumpeter, rodák z moravské Třeště, nebyl daleko od pravdy, když světu prorokoval konec kapitalismu. Představil nám pozoruhodnou myšlenku, že výjimečně zdařilý ekonomický růst, který je s kapitalismem nerozlučně spojen, se mu paradoxně může stát osudným.

• Schumpeter ve svém díle Kapitalismus, socialismus a demokracie vyjádřil svoji skepsi ohledně dlouhodobé udržitelnosti tržního hospodářství. Opřel ji o tvrzení, že je to kupodivu mimořádný úspěch, a nikoli neúspěch kapitalismu (jak mylně předvídal Karl Marx), který jej jednoho dne – lidově řečeno – přivede do hrobu. Jak zvláštní, že silná stránka tržního hospodářství, kterou je nepopiratelný rozmach všeobecné životní úrovně, může být současně jeho největší slabinou...
• Proč by se kapitalismus, ono soukolí pohánějící ekonomický růst, měl zadrhnout? Možnou překážku představuje zpohodlnění populace...

Kapitalismus nutně doprovází dočasné strádání určitých odvětví. Blahobyt, který lidstvu tržní hospodářství v tak hojné míře přináší, není zadarmo (stejně jako vše ostatní na naší planetě). Povahou kapitalismu je proces, který Schumpeter výstižně pojmenoval kreativní destrukce. Ten v zásadě spočívá na principu neustálého narušování a obnovování ekonomické struktury.

Kapitalismus je svojí povahou neodmyslitelně dynamický, vnitřně nepokojný systém a jen máloco v něm je stálé. K různorodým změnám dochází nepřetržitě. Tu vzniká něco nového a tu zase zaniká něco starého. Stávající rovnováha je inovujícími podnikateli věčně bořena a následně je jimi nastolena nová, kterou dříve či později čeká stejný osud jako tu předchozí.

V tomto duchu ekonom Israel Kirzner kdysi napsal: „Existence podnikatele je neslučitelná se stavem rovnováhy, je však kompatibilní a samozřejmě zcela zásadní pro vysvětlení procesu dosahování rovnováhy.“ To vše sice posouvá svět v souhrnu kupředu, ale neobejde se to bez nákladů. Některá odvětví nutně skončí, když se dominantního postavení chopí ta efektivnější. Je proto zjevné, že se tato proměna – ač v širším pojetí blahodárná – trpce dotkne některých subjektů.

Co je ale oním důvodem, proč by se kapitalismus, ono soukolí pohánějící ekonomický růst, měl zadrhnout? Možnou překážku představuje, zjednodušeně řečeno, zpohodlnění populace – navyknutí si na aktuální blahobyt a částečné intelektuální oslepení znemožňující správně vidět hybné síly, které v minulosti onen pokrok táhly.

• Od chvíle, kdy se začíná silně opovrhovat podnikateli, kteří jsou strůjci bohatství, z něhož těží celá společnost, se datuje úpadek kapitalismu...

Konec prosperity?

Buďme konkrétnější. Po dosažení určité míry prosperity mohou lidé přestávat chtít snášet potřebné přizpůsobování se nahodilým změnám. Časem už nemusí být ochotni tolerovat nutné zlo, které růst životní úrovně nerozlučně doprovází, domnívaje se při tom, že se jedná o nepříjemnosti, které jsou zbytné a jež lze nadobro odstranit.

Když stávající bohatství a vyspělost země začínají lidé považovat za samozřejmé či dokonce určitou entitou přímo zaručené, dochází k tendenci zapomínat, že za tím vším postupným rozmachem stála zejména politika svobody.

Je příznačné, že zatímco se bohatství národů buduje s potem ve tváři, tedy pomalu a těžko, lze jej ztratit bez sebemenší námahy. Ani se nenadějeme a rázem přicházíme o po generace vytvářené bohatství. Prvním krokem je přitom zpochybnění základního stavebního kamene, instituce, jejíž zdárné fungování předurčuje vyspělost zemí – soukromého vlastnictví.

A to není jediný důvod. Ludwig von Mises ve své útlé (leč velmi poučné) knížce Antikapitalistická mentalita popisuje, že jakmile utichá touha po zlepšování okolního prostředí, přestává účinkovat pohnutka, která dříve podněcovala ekonomický růst.

Spokojí-li se společnost se svojí materiální situací a zachová-li se lhostejně k příležitostem pro její další zlepšení, pak zhasíná jiskra, která dříve roznítila prosperitu tržního hospodářství. Od chvíle, kdy se navíc začíná silně opovrhovat podnikateli, kteří jsou strůjci bohatství, z něhož těží celá společnost, se datuje úpadek kapitalismu a s ním i růstu blahobytu jako takového.

Nemluvě o neblahých důsledcích, které přinese věk byrokratů a úředníků, kteří postupně vytlačují inovativní podnikatele.

• Ačkoli lidstvo stojí před mimořádně náročnými výzvami (turbulentní geopolitické dění, koncentrace moci v rukou nedemokratických režimů, globální oteplování či opomíjený, ale velmi závažný úbytek počtu obyvatel), pokud – anebo spíše dokud – bude k nalezení alespoň trochu přijatelné prostředí pro působení soukromé iniciativy a svobodného podnikání, vždy budou objeveny možnosti, jak se popasovat s aktuálními tíživými problémy.
• To je ta klíčová podmínka, která rozhodne o úspěchu, nebo neúspěchu nadcházejícího vývoje civilizace. To vše ovšem za předpokladu, že liberální principy budou všeobecně přijímány a chápány jako jediný skutečný zdroj prosperity. A to zvláště v dnešní době a v naší zemi.

Kapitalismus vs. socialismus

Znamená to snad, že kapitalismus selhává, a je proto třeba se vydat novou („třetí“) cestou? Je řešením přidat před sousloví tržní hospodářství další přívlastky? Nabízí se třeba lasiččí slovo sociální, jak jej označil F. A. Hayek ve svém díle Osudná domýšlivost s doplněním, že se toto adjektivum stalo pravděpodobně tím nejošidnějším a nejšálivějším výrazem našeho politického slovníku.

Je tedy tohle to správné východisko? Rozhodně ne! Kapitalismus má své nedostatky. Nicméně je nutné – slovy autora nejznámější učebnice ekonomie, Paula Samuelsona – nedokonalosti jednoho uspořádání porovnávat s nedokonalostmi jiného. A v tomto relativním vyjádření vůči ostatním zřízením tržní hospodářství bezkonkurenčně vítězí.

Všechny země, které se vydaly cestou socialismu (tedy antiteze liberalismu), skončily v utrpení a bídě. V komunistických režimech zavládá taková chudoba a strádání, že v nich – slovy Karla Čapka – dokonce není nikde k mání ani hřebík na oběšení. A není to náhoda.

Ekonomická teorie už dávno předtím, než byly socialistické experimenty praxí ozkoušeny a shledány zoufale neúspěšnými, dokázala perverzní myšlenky stojící za kolektivistickými režimy nelítostně rozcupovat. Zejména pak popření soukromého vlastnictví a s ním i lidské přirozenosti jako takové. Je však v konečném důsledku jen na nás (respektive na vládách jednotlivých zemí), zdali se budeme řídit platnými teoretickými poznatky, anebo se budeme opět pokoušet popřít lidskou přirozenost centrálním plánováním, ať už bude jeho konkrétní podoba zrovna jakákoli.

https://finmag.penize.cz/spolecnost/443723-temna-budoucnost-kapitalismu-ceka-nas-po-letech-rustu-strmy-pad?

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika