Holocén

Holocén (období od poslední doby ledové, mladší čtvrtohory, geochronologický termín) je geologická epocha od roku cca 9700 př. n. l. až do dnešní doby. Vědci se přou zda tuto současnou dobu nenahradit pojmem antropocén (výsledek přetváření přírody lidskými aktivitami).

změna klimatu, vyčerpání ozónu, masivní sedimentace a acidifikace oceánů, jsou důkazem, že lidské zásahy do systémů Země již změnily způsob fungování planety
od roku 1943 do roku 1978 globální teploty klesaly, nyní rostou, přesto jsme na sestupná dráze do glaciálu podle Doc. Petra Pokorného
od roku 1970 došlo k drastickému snížení populací všech obratlovců na planetě o 60 %. (zpráva WWF 2018)

Antropocén je významný geochronologický termín, které označuje dle vědců období, kdy lidstvou svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém - Přírodu. Nění ale jasné kdy přesně toto obdoví v rámci holocénu začíná a proto jako oficiální termín zatím nebyl přijat.

Dělení Holocénu (Mezinárodní unie geologických věd, IUGS)

V období kolem roku cca 6200 př. n.l. došlo v významnému skokovému ochlazení tzv. COLD EVENT 8 200

Grónsko (před 11 700 lety do 8 326 let)
Northgrippian (8 326 let před 4 200 lety)
Meghalayan (před 4 200 lety do současnosti)

Jiné dělení holocénu: svrchní (subrecent, subatlantik, subboreál), střední (epiatlantik, atlantik) a spodní (boreál, preboreál)

Mladší Dryas (10 800 - 9 600 před n.l.)

Na počátku mladšího Dryasu vybuchla sopka Laacher See (Německo, Porýní-Falcko) v pohoří Eifel, která vypustila značné množství síry do ovzduší (podstatné ochlazení severní polokoule). Další možností je exploze Supernovy ze souhvězdí Vely. Období mladší Dryas (trvalo 1150 - 2800 roků) dostalo sice jméno podle bíle kvetoucího polokeře dryádky osmiplátečné (Dryas octopetala) milující chladné podnebí a nastalá zima jí pomohla k rozšíření hluboko na jih

TEP zepi prvopočátek časů - bod rovnodennosti, 10500 př. n.l. (věk lva), kdy Éset a Usírev stvořili Nil, tuto zemi a její obyvatele. Změny na konci této doby ledové kolem roku 10.500 př.n.l., kdy mimořádně vysoké záplavy pokryly povodňovou oblast a zničily všechno v údolí Nilu a v jeho deltě, Noe a jeho příběh spojený s potopou světa, může být symbolikou zásahu vyšší inteligence do vývoje na zemi (podle prof. Bárty v té době nefungoval Golfský proud - pumpa naší planety)

Mladší Dryas (cca polovina precesního cyklu), konec poslední doby ledové, teplování se však z nějakého důvodu zastavilo a teplota rapidně spadla (během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová, teplota poklesla až o 10°C, zalednění dosáhlo hranic Česka), chlad trval déle než 1000 let a zahubil mnoho druhů, většina velké fauny Severní Ameriky, včetně mastodontů či šavlozubých tygrů, vymřela před zhruba 13 000 lety. Toto masivní umírání přišlo s geologickou událostí. Příčinou bylo přerušení termohalinní („teploslané“) cirkulace v oceánech poblíž Arktidy a přestala fungovat doprava teplé vody Golfským proudem.

Na vině byl zřejmě příval obrovské masy studené sladké vody, šlo snad až o deset tisíc krychlových kilometrů nebo dopad vesmírného tělesa.
Změnila se slanost moře a termohalinní proudění zkolabovalo.
stačí ale jen oslabení Glolfského proudu, aby to způsobilo silnější bouře v Evropě, rychlejší nárůst hladiny moře na východním pobřeží USA a rostoucí sucho v africkém Sahelu
Golfský proud ovlivňují také měsíční (lunární) cykly s periodou cca 18,6 roků
Golofské proudy, které přivádějí teplou atlantickou vodu na sever k pólu, kde se ochladí, klesnou a vrátí se na jih, jsou nejvýznamnější zárukou současného klimatu na severní polokouli
Před 39 280 roky Campi Flegrei (VEI 7), Neapol, Itálie, sopečného materiálu se nacházejí od Grónska až po Kavkaz, výbuch nepochybně měl dalekosáhlé následky v podobě dlouhodobých klimatických změn, došlo k výrazném ochlazení se změnilo i zastoupení rostlinstva a živočišných druhů v celé Evropě. Probíhala Laschamp Event (před cca 42 - 41 000 roky), došlo na Zemi k výrazným klimatickým změnám, na jihu nynější Itálie explodoval supervulkán Campi Flegrei a vyhynuli Neandertálci. Tvrdé kosmické záření pronikající až na povrch může způsobovat genetické mutace, nebo dokonce vymírání druhů. Někteří vědci se domnívají, že mělo vliv i na evoluci našeho druhu.

Holocén, mladší Dryas

Heinrich EVENT 3 cca 31 000 - 29 000 př.n.l, klimatická událost způsobující vrstvu IRD v jádrech mořských sedimentů v Severním Atlantiku
Heinrich EVENT 2 cca 24 000 (22 000) př.n.l
Ledovcové maximum cca 16 000 př.n.l. (aktivní písečné duny)
Heinrich EVENT 1 cca 14 000 (14 800) př.n.l.
2 interstradiály Bolling, Windermere
Allerod - ochlazení, Starší dryas - ochlazení cca 13 500-13 800 př.n.l.
Meltwater pulze 1A (cca 12 700 - 11 500 př.n.l.) rychlé zvýšení hladiny oceánů o cca 16 - 30 m za dobu 400 - 500 roků (12 500 př.n.l. Böllingův interstadiál, globální oteplování)
doba meziledová 12 700 - 10 880 př.n.l. došlo v výraznému oteplení na konci doby ledové v pleistocénu
Před cca 10 900 př.n.l ožily Campi Flegrei (vulkanická pole) v Evropě a, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci.
Mladší dryas 10 800 - 9 600 př.n.l. v plestocénu (ochlazení o cca 5°C), nástup pre-boreálu, oteplení (rychlé oteplení o cca 7°C během 50 roků)
Teplé období 9 500- 6200 př.n.l., (bylo tepleji než dnes) zakončené EVENT 8200
Meltwater pulze 1B (cca 9 000 - 6 800př.n.l.), rychlé zvýšení hladiny oceánů
cca 6 200 př. n. l. došlo k rychlému ochlazení (COLD EVENT 8 200), globální teplota klesla o 2 stupně, trvalo asi 200 let a bylo doprovázeno suchem a hladomorem, následně se opět oteplilo. Písek ze Sahary je zdrojem živin (fosfor, rybí kosti) pro Amaronské pralesy v roce 6 200 př.n.l. došlo k velkému globálnímu ochlazení (Event 8200) - možná Enki (mimozemská civilizace). Okolo roku 6200 př. n. l. se nedaleko západních břehů dnešního Norska zhroutil podmořský kontinentální svah, čímž se uvolnilo jen stěží představitelných 3 500 km³ sutiny a štěrku. Následná gigantická tsunami, vysoká až 12 metrů, se záhy přelila přes celou obydlenou oblast Doggerland.
Meltwater pulze 1C (cca 6 200 - 5 700př.n.l.), rychlé zvýšení hladiny oceánů
HCO - Holocénské klimatické optimum před 5 000 -3 000 př.n.l.

Holocém s bondovy cykly

Spodní lineární osa zobrazuje čas od současnosti (0) až cca 11 500 roků zpět

Černou barvou je v horní části grafu vidět průběh teplot, trend kopíruje oblá modro-fialová křivka tzv. Milankovičova (Americký klimatolog John Kuzbach tento Milankovičův popsal tento jako hlavní , který mimo jiné ovlivňuje jako hlavní sílu atmosférické cirkulace na planetě, především letních monzunů, které jsou hlavním zdrojem vody na kontinent (v subtropických oblastech Indie, Afriika)

dochází tedy k průběžnému oclazování i vysušování kontinentů (tento trend je ovlivňován příchodem energie ze Slunce a je nezvratný)

Červená barvou je označena tzv. Bondova křivka (vliv sluneční aktivity na vývoj teplot i srážek) - nyní se nám trend ochlazovací obrací (tím narůstá i vlhkost) a proti němu působí Bondova křivka (až dojde ke změně směrem dolů dojde k vysušování), která je na maximech a Milankovičova, která klesá. My směřujeme cyklicky do další doby ledové (jsme na prahu nebo již jsme v glaciálu a směřujeme do suchého období) říká Doc. Petr Pokorný 27.7.2017

Cyklické změny (kolísání) teplot v období holocenu (prof. Bárta 20.11.2019 Voda a civiliazce) v ledovcových vrtů

Holocén teploty

Bude se opakovat podobná situace jako v poslední době ledové, kdy během několika mesíců došlo k poklesu teploty až o 10°C, zalednění dosáhlo hranic Česka?

Golfský proud slábne a v současnosti je nejslabší přinejmenším zhruba od pátého století našeho letopočtu
proudění vody v Atlantiku, které souhrnně vědci označují jako AMOC (Atlantic Meridional Overturning Circulation), slábne už tři století.
AMOC začíná být takzvaně na hraně a vědci se obávají, že stačí málo, aby se zhroutil. Proudy, které přivádějí teplou atlantickou vodu na sever k pólu, kde se ochladí, klesnou a vrátí se na jih, jsou nejvýznamnější zárukou současného klimatu na severní polokouli. Jak jeho kolaps před 12 800 lety dopad víme, nastala doba ledová trvající 1000 roků

Glaciál a interglaciál

Interglaciál - časný glaciál - pleniglaciál - pozdní glaciál (Ložek 1999)

střídání geologických epoch s periodou kolem 96-140 tisíc let

glaciály (perioda 40 - 120 000 roků) -pomalejší nástup, kulminace ke konci období, teplota o 5 -6 oC nižší než dnes (hromadění ledu, chlad a sucho, ústup vegetace), díky zalednění docházelo k poklesu hladiny oceánů o 120 -140 m (Severní Amerika Euroasie)
interglaciály (perioda 10 -15 000 roků) -kratší, teplota o 2 -5 oC vyšší než dne (vlhko, vegetace pohlcuje teplo, růst vegetace, meandrující toky, různorodá příroda)
interstradiál (cca před 14 000 roky, doba meziledová cca 10 880 - 12700 př. kr. v období Pleistocénu) je teplejší období v glaciálu, mezi dvěma interstadiály starším a mladším probíhalo období studeného podnebí, stadiál
více

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Více: https://www.pik-potsdam.de/pik-startseite

https://www.wikiwand.com/en/Younger_Dryas

http://azkurs.org/florogeneze-aktuln-flra-zem.html

https://notrickszone.com/2014/06/05/holocene-cold-spells-brought-drought-and-famine-sea-levels-were-often-much-higher-than-today/