Holocén (období od poslední doby ledové, mladší čtvrtohory, geochronologický termín) je geologická epocha od roku cca 9700 př. n. l. až do dnešní doby. Vědci se přou zda tuto současnou dobu nenahradit pojmem antropocén (výsledek přetváření přírody lidskými aktivitami).
Antropocén je významný geochronologický termín, které označuje dle vědců období, kdy lidstvou svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém - Přírodu. Nění ale jasné kdy přesně toto obdoví v rámci holocénu začíná a proto jako oficiální termín zatím nebyl přijat.
V období kolem roku cca 6200 př. n.l. došlo v významnému skokovému ochlazení tzv. COLD EVENT 8 200
Jiné dělení holocénu: svrchní (subrecent, subatlantik, subboreál), střední (epiatlantik, atlantik) a spodní (boreál, preboreál)
Na počátku mladšího Dryasu vybuchla sopka Laacher See (Německo, Porýní-Falcko) v pohoří Eifel, která vypustila značné množství síry do ovzduší (podstatné ochlazení severní polokoule). Další možností je exploze Supernovy ze souhvězdí Vely. Období mladší Dryas (trvalo 1150 - 2800 roků) dostalo sice jméno podle bíle kvetoucího polokeře dryádky osmiplátečné (Dryas octopetala) milující chladné podnebí a nastalá zima jí pomohla k rozšíření hluboko na jih
Mladší Dryas (cca polovina precesního cyklu), konec poslední doby ledové, teplování se však z nějakého důvodu zastavilo a teplota rapidně spadla (během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová, teplota poklesla až o 10°C, zalednění dosáhlo hranic Česka), chlad trval déle než 1000 let a zahubil mnoho druhů, většina velké fauny Severní Ameriky, včetně mastodontů či šavlozubých tygrů, vymřela před zhruba 13 000 lety. Toto masivní umírání přišlo s geologickou událostí. Příčinou bylo přerušení termohalinní („teploslané“) cirkulace v oceánech poblíž Arktidy a přestala fungovat doprava teplé vody Golfským proudem.
Spodní lineární osa zobrazuje čas od současnosti (0) až cca 11 500 roků zpět
Černou barvou je v horní části grafu vidět průběh teplot, trend kopíruje oblá modro-fialová křivka tzv. Milankovičova (Americký klimatolog John Kuzbach tento Milankovičův popsal tento jako hlavní , který mimo jiné ovlivňuje jako hlavní sílu atmosférické cirkulace na planetě, především letních monzunů, které jsou hlavním zdrojem vody na kontinent (v subtropických oblastech Indie, Afriika)
Červená barvou je označena tzv. Bondova křivka (vliv sluneční aktivity na vývoj teplot i srážek) - nyní se nám trend ochlazovací obrací (tím narůstá i vlhkost) a proti němu působí Bondova křivka (až dojde ke změně směrem dolů dojde k vysušování), která je na maximech a Milankovičova, která klesá. My směřujeme cyklicky do další doby ledové (jsme na prahu nebo již jsme v glaciálu a směřujeme do suchého období) říká Doc. Petr Pokorný 27.7.2017
Cyklické změny (kolísání) teplot v období holocenu (prof. Bárta 20.11.2019 Voda a civiliazce) v ledovcových vrtů
Bude se opakovat podobná situace jako v poslední době ledové, kdy během několika mesíců došlo k poklesu teploty až o 10°C, zalednění dosáhlo hranic Česka?
Interglaciál - časný glaciál - pleniglaciál - pozdní glaciál (Ložek 1999)
střídání geologických epoch s periodou kolem 96-140 tisíc let
6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.
Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.
Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape
více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika
Více: https://www.pik-potsdam.de/pik-startseite
https://www.wikiwand.com/en/Younger_Dryas
http://azkurs.org/florogeneze-aktuln-flra-zem.html
https://notrickszone.com/2014/06/05/holocene-cold-spells-brought-drought-and-famine-sea-levels-were-often-much-higher-than-today/
![]() |
VÝPRODEJ ! se SLEVOU až 49% |
![]() |
Osobní odběr v Brně zdarma! |