Klimatické změny

Země zažila srovnatelnou koncentraci CO2 před třemi až pěti miliony let. Tehdy byla teplota o 2 až 3°C vyšší, hladina moře byla o 10 až 20 metrů vyšší než nyní. Klimatický systém se skládá z atmosféry, hydrosféry, litosféry, kryosféry a biosféry. Skleníkové plyny jsou přirozené (vodní pára, CO2, CH4) a antropogenní (CO2, CH4, N2O, PFC, HFC, SF6).

• Příčiny klimatických změn jsou přirozené (orbitální změny, změny slunečního zážení, změny parametrů zemského povrchu a oceánů, sopečná činnost) a antropogenní (emise skleníkových plynů, aktivní činnost člověka)
• Milankovičovy cykly - excentricita, náklon osy, precese (konjunkce cyklů ovlivňuje střídání glaciálu a interglaciálu)
• Solární cykly
• Vulkanická činnost (přidání prachu a aerosolů do horní atmosféry má tendenci k chladicímu účinku), obecně mají krátkou dobu setrvání v atmosféře
• Změna mořských proudů, cyklus 60 roků (ENSO)

Klimatické změny

• Podle pravděpodobnostních výpočtů je v podstatě jisté, že 2020 se zařadí do první desítky nejteplejších roků a leden 2020 byl nejteplejší za posledních 140 let,  Očekáváme, že v roce 2020 a v následujících desetiletích budeme svědky mnohem extrémnějšího počasí, které bude poháněno rekordními úrovněmi skleníkových plynů zachycujících teplo v atmosféře, říkají ědci z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA)
• V Madridu (na COP25, 2. -13.prosinec 2019) se na každoročním kole mezinárodních klimatických rozhovorů sejdou delegáti z téměř 200 zemí
• Od roku 1990 došlo ke zvýšení oteplovacího účinku skleníkových plynů s dlouhou životností o 43%. Atmosférické koncentrace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v roce 2018 opět dosáhly nových maxim.
• Světová meteorologická organizace (WMO), říká, že nárůst emisí CO2 byla těsně nad průměrným růstem zaznamenaných v posledním desetiletí.
• na celém světě průměrná koncentrace oxidu uhličitého (CO 2) dosáhla 407.8 ppm v roce 2018, a to z 405,5 dílů na milion (ppm) v roce 2017.
• Podle generálního tajemníka OSN (Antónia Guterrese " bod návratu již není nad horizontem" (nastal bod zlomu)
• ekologický dluh planety
• Milankovičovy cykly, opakující systematické změny v příjmu slunečního záření , způsobené výkyvy v oběhu Země kolem Slunce (excentricita , precese a oblikvita - sklon rotační osy)
• Čeká nás nová vlna migrace po roce 2020 z Afriky a Blízkého východu přes Turecko

Emise skleníkových plynů

Čeká nás globální klimatická katastrofa? Co tuto katastrofu způsobuje? Tuto katastrofu způsobují podle všeho rostoucí koncentrace skleníkových plynů (GHG) v ovzduší - oxidu uhličitého CO2, metanu CH4, oxidu dusného N2O. Emise freónů se podařilo zásadně snížit, byť jejich množství ve stratosféře klesá jen velmi pomalu. Množství vodní páry v ovzduší je prý stabilní.

• Podle údajů z monitorovacích stanic v Arktidě a na celém světě vědci tvrdí, že v roce 2018 koncentrace CO2 dosáhly 407,8 dílů na milion (ppm), oproti 405,5 ppm za rok dříve. (11.5.2019 415,26 ppm)
• Nárůst CO2 byl nad průměrem za posledních 10 let (neboli je na 147% předindustriální úrovně v roce 1750)
• Asi 40 % metanu vypouštěného do ovzduší pochází z přírodních zdrojů, jako jsou mokřady, s 60 % z lidské činnosti, včetně chovu skotu, pěstování rýže a skládek.
• Metan je nyní na úrovni 259 % předindustriální úrovně a nárůst za poslední rok byl vyšší, než předchozí roční sazba a průměr za posledních 10 let
• Oxid dusný je emitován z přírodních a lidských zdrojů, včetně z oceánů az používání hnojiv v zemědělství. Podle WMO je nyní na 123% úrovní existujících v roce 1750.
• Kumulovaný efekt skleníkových plynů v atmosféře se od roku 1990 zvýšil o 43% a nevykazuje žádné známky zastavení (CO2 představuje asi 80 %)
• Florid sírový

Uhlíková neutralita do roku 2050

•  více

World War Zero (světová válka nula)

• cílem je "přinutit svět, aby odpověděl na klimatickou krizi stejným způsobem, jakým jsme se zmobilizovali, abychom vyhráli druhou světovou válku"
• více

Přírodní prostředí trpí například nedostatkem srážek po delší dobu a nekontrolovaným využíváním půdy, což vede k dezertifikaci. Odhaduje se, že jedna třetina zemského povrchu a jedna pětina světové populace jsou ohroženy dezertifikací. WMO proto zaměřuje svou pozornost na aspekty proměnlivosti klimatu a změn, které mají vliv na životní prostředí. Pozorovací údaje o počasí, klimatu a atmosféře, které jsou shromažďovány prostřednictvím sítí WMO pro systémy pozorování, přenosu a předpovídání dat, informují tvůrce politik o stavu životního prostředí tak, aby byli v lepším postavení, aby zabránili jeho další degradaci. a používá je Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve svých hodnoceních změny klimatu, 

Vývoj teploty, bondovy cykly v holocénu

Spodní lineární osa zobrazuje čas od současnosti (0) až cca 11 000 roků zpět (9 000 př.n.l.)

Černou barvou je v horní části grafu vidět průběh teplot, trend kopíruje oblá modro-fialová křivka tzv. Milankovičova - obliktivita, sklon rotační (šikmost) osy Země (Americký klimatolog John Kuzbach tento Milankovičův cyklus popsal tento jako hlavní, který mimo jiné ovlivňuje jako hlavní síla atmosférickou cirkulaci na planetě, především letní monzuny, které jsou hlavním zdrojem vody na kontinent zejména v subtropických oblastech Indie, Afriika)

• dochází tedy k průběžnému ochlazování i vysušování kontinentů (tento trend je ovlivňován příchodem energie ze Slunce a je nezvratný)

Červená barvou je označena tzv. Bondova křivka (vliv sluneční aktivity na vývoj teplot i srážek) - nyní se nám trend ochlazovací obrací (tím narůstá i vlhkost) a proti němu působí Bondova křivka (až dojde ke změně směrem dolů dojde k vysušování), která je na maximech a Milankovičova, která klesá. My směřujeme cyklicky do další doby ledové (jsme na prahu nebo již jsme v glaciálu a směřujeme do suchého období)

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape

18.2.2020 Šéf Amazonu a nejbohatší člověk na světě Jeff Bezos včera na svém účtu na Instagramu oznámil, že věnuje deset miliard dolarů na boj s klimatickými změnami, a to v rámci nové iniciativy nazvané Bezos Earth Fund, který bude vypisovat granty, které rozdělí mezi „vědce, nevládní organizace a aktivisty – zkrátka mezi všechny, kdo přijdou s reálnou ideou, jak pomoci zachránit a dál bránit přírodu“.

Zdroj: Doc. Petr Pokorný, https://www.youtube.com/watch?v=apKK8NgS-p0&t=1s

více o souvislostech v knize:  Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

https://public.wmo.int/en

https://public.wmo.int/en/media/press-release/greenhouse-gas-concentrations-atmosphere-reach-yet-another-high