Pouště

Pokud jde o režim počasí, charakteristické je prudké střídání teplot: ve dne vedra až 40 °C, v noci prudké ochlazení (někdy až k bodu mrazu nebo i pod nulu). Obrovská denní vedra, která jsou mimo mez snesitelnosti většiny živočichů vedou k omezení denní aktivity obyvatel pouště. Pouštní zvířata jsou sice na vysoké teploty aklimatizována a uzpůsobena, ale většina z nich si nemůže dovolit přehřívat svůj organismus tím, že by při nich vyvíjela nějakou aktivitu a plýtvat tělesnými tekutinami. Pouštní život je tedy zpravidla život noční, který začíná s večerním šerem a končí nejpozději dopoledne. Podobně jsou na tom rostliny - klasické pouštní rostliny zpravidla přes den (nebo alespoň na největší vedro) uzavírají průduchy a výměnu plynů si nechávají na večer a noc, aby omezily výpar vody.

• Narušená transpirace: souvislé rostlinné porosty transpirací vyrovnávají teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Proto jsou na územích bez vegetace (např. pouště) velké rozdíly mezi denní a noční teplotou 

V okolí obratníku Raka (který se nachází na 23° 26' 14.675″ severní šířky) na severní polokouli se, obdobně jako je tomu na jižní polokouli u obratníku Kozoroha, nachází mnoho pouští.

• na a nebo v blízkosti obratníku Raka ležela spousta dřívějších největších civilizací (Egypt, Indie, Čína, Střední Amerika) jejichž historie může sahat i do předešlého glaciálu

Sahara

• Sahara byla tropickou stepí ještě před 12 800 př.n.l. dík vydatným monzunovým dešťům
• mladší dryas výrazné ochlazení (konec plestocénu 9 600 - 10 800 př.n.l.)
• Písek ze Sahary je zdrojem živin pro Amaronské pralesy¨v roce 6 200 př.n.l. došlo k velkému globálnímu ochlazení (Event 8200)
• Z fosilních záznamů totiž vyplývá, že oblast v období raného i středního holocénu bývala poměrně bohatou na vodu.
• období před 8 200 až 6 000 lety ;na Sahaře patřilo 90 % živočišného materiálu rybám
• Sahara byla zelená, podobná savaně  (přesto před cca 13 000 roky byla pouští stejně jako dnes, doba meziledová, přišlo oteplení 10 800 - 12 700př.n.l.), ze savany na vyprahlou pustinu se Sahara začala postupně přeměňovat asi 5 400 př.n.l., vysýchala cca 2 tisíce roků díky slábnutí monzunů (některé zdroje uvádí až 4 000 roků)
• v holocénském klimatickém optimu (bylo dvoufázové) bylo ještě tepleji, Sahara nebyla poušť, ale savana s mělkými jezery a celou řadou řek, které směřovali z tropů, nyní je tam pouze Nil, k vyschnutí došlo postupně před cca 4 000 př. nl.l. (při ochlazení z holocénského klimatického optima a změně proudění monzunu), doc. Petr Pokorný 2019, to dokládá i pokles v podílu rybích kostí rybích kostí ale dramaticky klesá, který dramaticky klesá od 3900 až 2650 př.n.l. to bylo už pouze 48 % živočišného materiálu patřící rybám, podíl rybích kostí tak dramaticky klesá 
• každý ze tří základních Milankovičových parametrů. Např. hladiny jezer na Sahaře nejvíc reagují na precesní cyklus přibližně 21 tisíc let, zatímco severský ledovec je řízen nejdelším cyklem. (Václav Cílek 1995)

6.5.2020 V příštích desítkách let se na Zemi výrazně změní podmínky pro život. Do roku 2070 bude pětina Země stejně horká jako dnes saharská poušť a na tři miliardy lidí se budou muset těmto podmínkám přizpůsobit. Anebo utéct dál od rovníku. výzkumníkem Čch' Sü z Nankingské univerzity složený z čínských a amerických vědců.

• nejvíce budou horkem zasaženy tropické státy, zejména Brazílie, Indie a země severní Afriky, kde budou běžné denní teploty kolem 45 stupňů Celsia ve stínu
• důsledkem budou klimatičtí uprchlíci i v Evropě
• Indie za několik desítek let může připomínat současnou Saharu
• zejména Kanada, Sibiř a Arktida budou mít přívětivější podmínky pro život a zemědělství. Mírnější klima na Sibiři vloni předpověděla studie ruské Akademie věd. Odhadla, že namísto dnešních necelých 40 milionů by Sibiř budoucnosti mohla pojmout a uživit více než 140 milionů lidí
• Takový přesun populací se ostatně přihodil mnohokrát v dějinách a zpravidla ho provázelo násilí a války

https://nedd.tiscali.cz/petina-planety-bude-do-roku-2070-horka-jako-sahara-488978?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

21.3.2020 Před tisíci lety byla Sahara úplně jiným místem než dnes. Bylo to místo zalesněné, plné řek a bažin, bohaté na faunu i flóru. Uprostřed toho všeho se nacházelo gigantické jezero větší než Kaspické moře, s rozlohou 400 tisíc čtverečných kilometrů. Jeho pozůstatkem je dnešní Čadské jezero. Maga Čad byl ve své době největším jezerem v Africe. Se změnou klimatu začal vysychat, až z něj zbylo jen Čadské jezero, a i to se velmi zmenšilo. Za posledních 1000 let se dostalo do stavu, že téměř vyschlo, naposledy něco takového hrozilo v letních obdobích let 1908 a 1984. Současná rozloha jezera je menší než 1 500 km čtverečných. 

29.2.2020 V nočních a brzkých ranních hodinách napadlo zhruba čtyři a půl centimetru sněhu, pod bílou vrstvou dva a půl centimetrů jsou dva centimetry nažloutlého sněhu s prachem. Písek pochází ze západní Sahary, z území Maroka. Vítr tam písek nasál a zamířil na sever k Azorským ostrovům a Španělsku. Zároveň ze západu mířila teplá fronta, která písek přenesla. Ten se pak s frontou dostal nad Krušné hory, kde spadl ve formě sněhových srážek. V oblasti Sahary, ale také v Povolží, k podobnému jevu dochází poměrně často mezi březnem a květnem. Písek se dostane až do výšky tří až pěti kilometrů, následně padá, ale ne vždy ve formě srážek.

• tento jev, který se opakuje zhruba jednou až dvakrát do roka

Vzdušné proudy šíří písek z jednoho z nejnehostinnějších míst na světě - z africké pouště Sahary (písek z prohlubně Bodelé v Čadu) až do Amazonie, která je naopak plná života. Podle výsledků se každý rok ze Sahary vznese průměrně 182 miliónů tun písečného prachu, který cestuje vzduchem přes Atlantik a do Amazonie spadne asi 27,7 miliónu tun prachu, do Karibiku dalších 43 miliónů.

• Fosfor ze Sahary pomáhá vegetaci v Amazonii, do půdy pralesů takto ročně dostane asi 22 000 tun fosforu

• množství přenášeného písku se meziročně mění, podle vědců roli hraje množství srážek v oblasti Sahelu, oblasti stepí pod Saharou s velmi suchým podnebím

Zdroj: https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/satelit-zmapoval-fascinujici-pohyb-pisku-ze-sahary-do-amazonie-281599