Co způsobuje koncentrace obyvatel do měst?

S rozvojem západní civilizace se zejména mladá a bohatá populace koncentruje do velkých měst a aglomerací za prací a novými příležitostmi. Tento trend je další ze signálů nerovnováhy (velké aglomerace vysávají ekonomickou, mocenskou a intelektuální elitu ze svého okolí a různých států, vytváří se tak ostrůvky blahobytu, které vysávají a degradují své okolí). Zejména mladá digitální generace je tzv. „vysávaná“ z venkova do měst, to způsobuje další vlny vylidňování venkova, jeho úpadek a následný nárůst kulturní, sociální, ekonomické, vzdělanostní nerovnováhy (na druhé straně jen malá část populace odchází z měst do přírody). Koncentrace lidí do měst přináší příležitosti, ale také hrozby.

Nerovnováhy, které vznikají koncentrací obyvatel do měst a vylidňováním venkova (2020)

  • Dramaticky rostou ceny nemovitostí a nájmů v evropských metropolích (způsobuje to zejména globální turistika, nulové úrokové sazby, přebytečný kapitál v ekonomice), tyto faktory zvyšují nedostupnost vlastního bydlení pro mladou populaci, roste dynamicky výše životních nákladů, která neumožňuje mít vlastní potomky. Vysoké ceny nájmů vytlačují i důchodce z velkých aglomerací, nemohou si dovolit nájem a další výdaje, žití ve městech je možné jen pro bohaté a úspěšné.
  • Koncentrace bohatých do velkoměst způsobuje jejich další dynamický rozvoj (až 75 % světové populace bude do roku 2040 žít ve městech) Tento trend signalizuje další růst polarizace ve společnosti mezi bohatými a chudými, chudí jsou díky vysokým životním nákladům vytlačováni na okraje nebo do menších měst a do slamů.
  • Město se stává symbolem koncentrace moci, vlivu, popularity, bohatství, vzdělanosti, kariéry, úspěchu, ale současně místem kde rostou extrémně dluhy, kriminalita (pouliční drogové a militantní gangy) a egoizmus.
  • Infrastruktura města se stává zranitelnější (dodávky, vody, energie, potravin, informační sítě atd.),
  • Aglomerace vytváří potřebu nových centralizovaných zdrojů zejména energie, potravin, vody a neumožňují lokalizaci zdrojů, tím se zvyšuje zranitelnost pří výpadku a přetížení sítě. Dalším rizikem je rozvoj nových digitálních technologií, které jsou propojeny v síti, tím vzrůstá zranitelnost a ochromení způsobené hackerskými útoky.
  • Masová turistika, koncentrace movité populace do měst (mají vyšší požadavky na komfort, vysoké teploty v létě způsobují přehřívání bytů, to vyžaduje používání klimatizace) a změna energetického mixu (přechod na obnovitelné zdroje) zvyšuje riziko blackoutů ve městech
  • S dynamicky rostoucí populací rostou dramaticky i požadavky na infrastrukturu: nové byty (růste jejich cena, ale i cena nájmů), školy, školky, objemy přepravních kapacit, roste poptávka po vodě, elektrické energii, zboží, zvyšují se příjmy atd. Na venkově nastává pravý opak.
  • Život ve městech způsobuje odklon člověka od přírody, důsledkem je nárůst pohodlí, omezený pohyb, uspěchaný způsob života (který způsobuje stres, nárůst depresí, vyhoření, agresivity, nemocí atd.) a závislosti na technologiích, připojení k síti a virtuální realitě.
  • Současně s přílivem obyvatel do měst, roste i odliv části obyvatel za hranice velkých měst v„důležitých profesích“, (hasiči, učitelé, policisté, řemeslníci či zdravotní sestry), protože i mimo město je nyní nedostatek pracovníků a život je tam levnější (jedná se o celoevropský problém velkých aglomerací).
  • Stěhováním do měst narůstá anonymita, lidé se vzájemně neznají, jsou separovaní, snižuje se jejich zodpovědnost, cílem je kariéra, majetek a konzumní způsob člověka (virtuální realita). Na venkově si lidé vidí do talíře, takže jsou přirozeně zodpovědnější (v případě nepokory a nezodpovědnosti jsou vychováváni přírodou), váží si více věcí, nežijí na dluh, mají vztah k půdě a krajině.
  • Nárůst polarizace ve společnosti mezi mladými a straší populací nad 50 roků a také mezi "digitálním a průmyslovým způsobem života"
  • Městský způsob života zvyšuje počet osamělých jedinců, kteří žijí sami, bez partnera (SINGLES) napříč věkovými kategoriemi a tento faktor zvyšuje předčasné úmrtí. V koncentraci lidí ve městech můžeme vidět rčitou podobnost s velkochovy skotu, drůbeže (byt o velikosti 8 m2 je již běžnou realitou) a jejími důsledky. Je to provokativní příměr, který není povzbudivý a perspektivní!
  • Odpadky, plasty, velkoměsta budou řešit jak vodu a další odpad zbavit zbytků léků a hormonů.
  • Omezení dopravy v centrech (zákaz vjezdu vozidel se spalovacími motory), zejména západní metropole jdou cestou bezemisních měst.
  • 27 největších měst spotřebovává téměř 8 % celosvětové produkce elektřiny (2015). Nemalou měrou se na tom podílí internet, každou minutu jsou online 2,5 miliardy lidí. Kdy byl internet samostatný stát, tak by byl 6tým největším konzumentem energie na světě a poptávka neustále roste.

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laik

 

 

 

 

0 produktů
VÝPRODEJ !
se SLEVOU až 49%
Osobní odběr v Brně
zdarma! 2x výdejní místo